Státní telegrafní správa jest oprávněna, aby na dopravních cestáchtelegrafy zřizovala a udržovala.

Dopravními cestami rozumějí se ulice, náměstí, mosty, silnice, cesty polní, lesní a jiné, dále železnice, lanové a vodní dráhy i s pobřežím, ať jsou komunikace tyto ve vlastnictví, ve správě a v užívání státu, veřejných korporací neb osob soukromých.

Telegrafem rozumějí se ve smyslu tohoto zákona veškeré státem spravované dopravní prostředky pro všeobecnou výměnu zpráv anebo signálů za pomoci elektrické energie nebo zhuštěného vzduchu.

V zařizování a udržování telegrafů jsou zahrnuty i všechny práce, které souvisejí s překládkou, rozšířením, odstraněním a přeměnou vedení.

Telegrafy umísťují se takovým způsobem, aby zájmy soukromé byly co možnošetřeny.

Na nemovitostech železničních a v jejich blízkosti mohou býti telegrafy zřizovány a udržovány ( § 1 odst․ 4) jenom, pokud tím netrpí bezpečnost a pravidelnost železničního provozu. Stavba nových a přestavba dosavadních telegrafů na pozemcích železničních a v blízkosti železnic může býti provedena pouze dle projektů schválených železniční správou podle ustanovení platných předpisů železničních.

Po provedení stavebních neb udržovacích prací na telegrafech uvede se dopravní cesta nebo nemovitost s urychlením do náležitého stavu.

Telegrafem nemá býti správě veřejného statku a vlastníku nebo užívateli soukromé nemovitosti zabráněno, aby volně nakládali nemovitostí, ji měnili, na ní stavěli apod. Kdyby snad tím mohl býti nějak ohrožen telegraf nebo telegrafní provoz, má ten, kdo nakládá s nemovitostí, užitou pro telegraf, vůči telegrafní správě tyto povinnosti:

Při zařizování a udržování telegrafů ( § 1 odst. 4) třeba šetřiti náboženského nebo národního citu obyvatelstva, malebnosti a krásy krajiny, historických a uměleckých památek a bedlivě uvážiti potřeby vojenské obrany státu.

Telegrafní vedení se

Podpěry nadzemního vedení vztyčují se zpravidla v tělese dopravní cesty, a je-li nutno, také v jiném užitém pozemku, z dopravních a stavebních důvodů též na zdech, fasádách, střechách apod., s náležitým zřetelem ke stavebně-policejním a bezpečnostním požadavkům, jakož i pokud možno k historické nebo umělecké ceně objektu.

Telegrafní správa užívá veřejných a soukromých nemovitostí k účelům telegrafním (§ § 1 a 2) bez úplaty.

Telegrafní správa jest však povinna nahraditi škodu, která vzejde veřejnému statku, vlastníkům a uživatelům soukromých nemovitostí a držitelům věcných práv, nájemcům nebo pachtýřům telegrafem, zvláště jeho zřízením, udržováním, změnou a odstraněním, nevznikla-li škoda ta vinou toho, jenž činí nárok na náhradu.

Za škody se opětující stanoví se náhrada jednou pro vždy nebo ročním důchodem. Byla-li stanovena jednou pro vždy, nemají ani právní nástupci těch, kdož náhradu přijali, nároku dalšího. Byla-li náhrada již jednou stanovena, nemůže odškodněný žádati za její zvýšení pro změnu hospodářských nebo jiných poměrů.

Telegrafní správě jest však v případě, kdy náhrada byla stanovena důchodem, vyhrazeno právo žádati nové vyměření důchodu přiměřené změněným poměrům, po případě právo zaplatiti náhradu kdykoli jednou pro vždy.

Užití nemovitostí pro telegrafy a povinnost telegrafní správy k náhradě nejsou předmětem zápisu do pozemkových knih a na toto užití nemovitostí se nevztahují ustanovení soukromého práva o vydržení a promlčení.

Telegrafní správa může správám, vlastníkům neb uživatelům dopravních cest, pozemků a stromoví na nich vysazeného uložiti, aby v přiměřené lhůtě v rozsahu nezbytně nutném na její náklad oklestili stromoví, pokud toho potřebuje stavba a udržování telegrafův anebo pokud toho vyžaduje nerušený provoz.

Nebude-li tomu vyhověno, provede státní správa okleštění sama.

Totéž právo jí přísluší, je-li provoz porušen nebo ohrožen.

Sblíží-li se navzájem telegrafní zařízení a zařízení silnoproudé anebo jiné slaboproudé, dále střetne-li se telegrafní zařízení se zařízeními silničními, melioračními, plynovody, vodovody, kanály apod., musí pozdější zařízení býti tak vypraveno, aby neohrožovalo veřejné bezpečnosti a nerušilo provozu zařízení dřívějších.

Kdyby to nebylo možno, provede se v zájmu veřejné bezpečnosti a nerušeného provozu všech zúčastněných zařízení nezbytná změna, po případě překládka nebo jinaké umístění toho zařízení, u kterého takové opatření, vyhovujíc plně účelu, bude spojeno s nejmenší hospodářskou ztrátou včetně výloh provedením vzešlých. Tyto výlohy nese podnikatel zařízení pozdějšího anebo, kdyby byly nutny pro vadný stav některého zařízení dřívějšího, podnikatel zařízení vadného.

Zásady v tomto paragrafu platí jen potud, pokud neustanovují něčeho jiného paragrafy předchozí anebo zvláštní smlouvy a koncese.

Stavbu nových telegrafních vedení a překládky velkého rozsahu provádějí ředitelství pošt a telegrafů podle předchozích paragrafů na základě plánu určujícího polohu vedení, a kde jest umístěno na budovách a mimocestných pozemcích, také polohu jeho podpěr, s vědomím a souhlasem správ nebo vlastníků postižených nemovitostí a držitelů zasažených práv věcných a jinakých zařízení (§ § 3 a 8).

Vyrozumění veřejných zájemníků a všeužitečných elektrických podniků podle zákona ze dne 22. července 1919 č. 438 Sb. z. a n., stane se přímo, zájemníků soukromých buď přímo nebo veřejnou vyhláškou v obcích, v jejichž obvodu postižené nemovitosti leží, s vyzváním, aby nahlédnouce do dílčího plánu, vyloženého u nejbližšího poštovního úřadu, do 14 dnů po přímém uvědomění nebo po uveřejnění vyhlášky uplatnili své námitky a nároky na náhradu u příslušného ředitelství pošt a telegrafů. Neuzná-li ředitelství námitek a nedohodne-li se o nich se zájemníky po dobrém, odevzdá věc zemskému politickému úřadu, který podle potřeby provede šetření na místě, opatří odborné dobrozdání a vydá rozhodnutí konečné.

Pokud jde o změny menšího rozsahu na telegrafních tratích, jež netýkají se železničních nemovitostí, a o udržovací práce na nich, nemají námitky zájemníků, neuznané telegrafní správou, odkladného účinku. Může tedy telegrafní správa přikročiti ku provádění potřebných prací za osm dní po vyrozumění zájemníků, a vyžaduje-li toho udržení telegrafního provozu, již před uplynutím této lhůty, i když těmito pracemi se zasahuje do práv zájemníků podstatně jiným způsobem než dosud, anebo když se jimi postihují nové nemovitosti, nová věcná práva a nová zařízení.

Námitky uplatní zájemníci u ředitelství pošt a telegrafů, projednají se podle řízení pro stavbu nových telegrafních vedení a překládky velkého rozsahu, a může konečný nález zemského politického úřadu zníti též na odstranění telegrafního zařízení.

Náhrada žádaná zájemníky anebo telegrafní správou stanoví se, nedojde-li k dohodě, u okresního soudu řízením nesporným, na Slovensku a v Podkarpatské Rusi podle zásad zákonného článku XLI z r. 1881. Příslušným jest okresní soud, v jehož obvodu jest předmět, kterého se týká telegrafní zařízení.

Žádost za náhradu dlužno podati v preklusivní lhůtě jednoho roku, počínajíc od doby, kdy se poškozený o škodě dověděl.

Útraty řízení nese telegrafní správa, pokud nebyly způsobeny zaviněním zájemníků.

Žádají-li toho důležité důvody provozní a technické, nebo je-li náklad na zřízení telegrafů a příslušenství jejich včetně služeben a skladišť na jiném místě nepoměrně vysoký, může telegrafní správa žádati o vyvlastnění.

Předmětem vyvlastnění může býti buď vlastnictví nebo služebnost pro vždy nebo na čas.

Při služebnosti může vlastník žádati, aby část pozemku, na němž se služebnost zřizuje, byla převzata telegrafní správou za přiměřenou náhradu ve vlastnictví.

Nemůže-li následkem vyvlastnění části pozemku vlastník účelně užívati zbylé části, musí telegrafní správa vykoupiti celý pozemek.

Vyvlastňovací nález vydá příslušný zemský politický úřad. O něm platí ustanovení § 13 zákona z 22. července 1919 čís. 438 Sb. z. a n.