Dopravní cestou se rozumí vedle cest, jmenovitě uvedených v § 1 zákona, také i cesty, určené jen pro chodce, a to i tehdy, slouží-li dopravě jen obmezeně.

Telegrafem se rozumějí ve smyslu § 1, odst. 3., zákona: telegraf drátový, radiotelegraf, telefon, radiotelefon, veškerá zařízení signálová, jež se uvádějí v činnost elektrickou energií, a potrubní pošta.

S ohlášenou změnou nemovitostí nutno počíti nejdéle do 6 měsíců, když bylo odstraněno telegrafní zařízení, jinak musí zájemník nahraditi telegrafní správě škodu, vzniklou tím, že bylo přeloženo telegrafní zařízení (§ 3, odst. 4., čís. 2., lit. b, zákona), pokud ten, kdo nakládá s nemovitostí ve smyslu § 3, odst. 4., čís. 1., zákona, neprokáže nepřekonatelné překážky.

Aby při zřizování a udržování telegrafů bylo náležitě šetřeno historických, uměleckých a přírodních památek (§ 3, odst. 5., a § 4, odst. 2.), budiž dbáno pokynů příslušného památkového úřadu (na Slovensku referátu pro ochranu památek v Bratislavě), v případech obzvláště naléhavých pak nejbližšího konservátora.

O námitkách, že nebylo šetřeno náboženského nebo národního citu obyvatelstva, malebnosti a krásy krajiny, historických, uměleckých a zvláště významných přírodních památek a pod․, rozhoduje, nedojde-li k dohodě, po rozumu odst. 2. §u 9 zákona příslušný zemský politický úřad (župan), opatře si předem dobrozdání příslušného památkového úřadu (na Slovensku referátu pro ochranu památek v Bratislavě) v případech, týkajících se ochrany památek.

O zamýšlené stavbě nových mezinárodních a pohraničních telegrafních a telefonních vedení a o jejich podstatné změně, jakož i o zřizování a podstatné změně důležitějších radiotelegrafních (telefonních) stanic vysílacích jest zpraviti předem příslušné zemské vojenské velitelství, by mohla vojenská správa uplatniti k projektu své stanovisko s vojenského hlediska.

Zřízenci a dělníci telegrafní správy jsou povinni hlásiti se před vstupem na železniční pozemek u nejbližšího železničního úřadu neb orgánu nejrychleji dosažitelného (stanice, zastávky, hlídače atd.) a prokázati se úředním průkazem.

Vlastníci nebo držitelé nemovitostí, u nichž se nachází telegrafní zařízení, jsou povinni nejen zásadně dovoliti přístup orgánům telegrafní správy na své nemovitosti a k zařízením telegrafním, nýbrž i učiniti vhodné opatření, aby byl skutečně také umožněn přístup řečeným orgánům v čase, zákonem stanoveném. Nebude-li přístup po žádosti umožněn, zjednají si orgánové telegrafní správy přístup za asistence bezpečnostních orgánů. Bezpečnostní orgánové jsou povinni poskytnouti k žádosti telegrafních stavebních úřadů neodkladně asistenci podle platných předpisů.

Sloven náhrada, v zákoně užívaným, rozumí se všude jen náhrada (odškodné) způsobené prokazatelné škody hmotné.

Placením ročního důchodu smluveného nebo soudem stanoveného, nebo zaplacením náhrady (odškodného) jednou pro vždy (§ 6, odst. 3., zákona) státní telegrafní správou pozbývají zájemníci, vyjmenovaní v § 6, odst. 2., zákona, proti státní telegrafní správě nároků na náhradu opětujících se škod, jež se objevily třeba až v pozdějším čase v blízkosti telegrafního zařízení.

Státní telegrafní správa jest povinna nahraditi železniční správě výdaje, které této vzejdou tím, že bude podle § 3, odst. 2., zákona z důvodů zařízení nebo udržování státního telegrafu nucena učiniti vhodná opatření pro bezpečný a pravidelný provoz železniční. Tato opatření může provésti státní telegrafní správa sama na svůj náklad.

O užitých nemovitostech pro telegrafy vedou místně příslušná ředitelství pošt a telegrafů a pro své obvody i telegrafní stavební úřady "Evidenční knihy", do nichž se zapisují zejména placené roční důchody a zaplacené náhrady jednou pro vždy.

Při stavbách a udržování telegrafních vedení dlužno pokud možno nejvíce šetřiti stromoví. Vedení, zřizovaná na dopravních cestách nebo na jiných pozemcích, osázených stromořadím, jest umístiti tak, aby zasahovala pokud možno nejméně do stromořadí, aneb se napnou vedení ta v takové výši, aby nebyly stromy pokud možno oklešťovány. Nelze-li jinak, jest oklešťovati stromoví v mezích, pokud toho nezbytně vyžaduje nerušený provoz, t. j. aby větve nebo výhonky, které za rok narostou, při pohybu větrem nemohly drátů se dotýkati; za dostatečnou mezeru mezi dráty a nejbližšími větvemi jest považovati vzdálenost 50 cm.

Nevyhnutelné oklešťování stromoví, které dá provésti státní telegrafní správa (§ 7, odst. 2. a 3., zákona), musí se díti vždy nejšetrněji a pouze nožem, ruční pilkou nebo nůžkami, ale nikdy ne sekerou. Řezné plochy musí býti vhodným nátěrem konservovány. Oklešťují-li se stromy většího rozsahu, jest přibrati vždy zahradníka. Obstarává-li okleštění vlastník stromoví sám na účet telegrafní správy, musí je provésti pod dozorem zřízenců nebo úředníků telegrafního stavebního úřadu a přihlížeti při tom ovšem k ustanovením celého tohoto paragrafu. Telegrafní stavební úřad potvrdí účet co do rozsahu provedených prací a přiměřenosti ceny a ručí za správnost.

Státních vedení silnoproudých nebo slaboproudých nelze přeložiti, nesvolí-li k tomu příslušný dozorčí úřad. Dozorčím úřadem pro státní vedení silnoproudá jest ministerstvo veřejných prací, pro státní vedení slaboproudá ministerstvo pošt a telegrafů. Překládky slaboproudých zařízení státních a státem udržovaných provádí výhradně státní telegrafní správa.

Ustanovení toto však netýká se telegrafu na pozemcích železničních. O přípravných pracích na pozemcích železničních, o nutnosti výkonu těchto prací atd. nerozhoduje politický úřad, nýbrž státní železniční správa, u drah soukromých dozorčí úřad železniční.

Při neshodách mezi ředitelstvími pošt a telegrafů a železničními úřady rozhoduje ministerstvo železnic v dohodě s ministerstvem pošt a telegrafů.

Podobně rozpory ředitelství pošt a telegrafů a jejich orgánů s orgány, pověřenými správou státních silnic a státních vodních cest, vyřizuje ministerstvo veřejných prací v dohodě s ministerstvem pošt a telegrafů. Rozpory ředitelství pošt a telegrafů s orgány, pověřenými zcelování zemědělských pozemků a lesů, dělením společenských pozemků, úpravou užívacích a správních práv ke společenským pozemkům, jakož i očišťování lesů od cizích pozemků a vyrovnáváním hranic lesů, vyřizuje ministerstvo zemědělství v dohodě s ministerstvem pošt a telegrafů.

O vadnosti stavu toho kterého vedení, resp. zařízení dřívějšího, pokud běží o vadnost zařízení, náležejícího soukromému podnikateli, v případě neshody rozhoduje podle ustanovení § 9, odst. 2., zákona příslušná zemská politická správa (župní úřad).

O zjištění vadnosti zařízení státních se dohodnou příslušné dozorčí úřady.

Ustanovením § 6, odst. 1., a § 13 zákona přestávají předpoklady pro platy různých uznávacích činží, zapravovaných státní telegrafní správou zemím, okresům a obcím, jakož i jiným vlastníkům a držitelům nemovitostí z délky položených telegrafních kabelů, za střešní nosiče, rozvodné stojany a potrubní pošty na základě zvláštních smluv.

Plán předepsaný ustanovením k § 9, odst. 1. a 2., zákona, určující polohu vedení, musí obsahovati výkres dopravní cesty, případně dotčených nemovitostí v účelném měřítku s označením severu. Do tohoto výkresu třeba zakresliti směr projektované telegrafní trati. K tomuto plánu budiž připojena technická zpráva, v níž bude náležitě provedení stavby vysvětleno a z níž bude lze vyčísti, které části dopravní cesty, případně určené nemovitosti bude použito.

Žádá-li se přeložení nebo přeměna stávajících nebo připravovaných jinakých zařízení, jejichž zřízení jest v zájmu veřejném, jest na to význačně poukázati ve zprávě technické.

Přiložený plán a technická zpráva buďtež opatřeny razítkem a podpisem úřadu je předkládajícího. Poštovní úřad, u něhož jest dílčí plán vyložen, poznamená na něm den, kterého byl vyložen.

Námitky proti plánu se uplatňují takto: Námitky jest podati písemně nebo vyjádřiti je k protokolu u přílišných ředitelství pošt a telegrafů. Písemní námitky mají obsahovati důvody, z nichž jsou vzneseny, a skutečnosti, jimiž pravdivost důvodů těch může býti dokázána. Písemní námitky mohou přijímati také poštovní úřady, u nichž jest plán vyložen.

Po lhůtě, předepsané pro námitky, projednají se došlé námitky v ustanovený den před delegovaným orgánem ředitelství pošt a telegrafů, uzná-li to ředitelství účelným pro zevrubnější vysvětlení nebo sjednání dohody. K tomu účelu se obešlou zájemníci, kteří podali své námitky, na určitý den do stanoveného místa. Ony zájemníky, již musí býti podle § 9, odst. 2., zpraveni přímo, jest o stanoveném dnu řízení uvědomiti.

Učiněná prohlášení těch, kdo se dostavili, zapíší se do protokolu. Úředník, pověřený jednáním, skonče řízení, zašle spisy ředitelství pošt a telegrafů. Neuzná-li ředitelství námitek a nedosáhlo-li se dohody mezi zájemníky po dobrém, zašle ředitelství pošt a telegrafů příslušné spisy zemské politické správě (župnímu po úřadu), která podle potřeby provede šetření na místě, opatří odborný posudek a vydá konečné písemné rozhodnutí, o kterém vyrozumí jednak ředitelství pošt a telegrafů, jednak zájemníky, kteří podali námitky proti plánům.

Vyznělo-li konečné rozhodnutí ve prospěch telegrafní správy, jest možno se stavbou (překládkou) ihned započíti.

Byli-li přibráni k řízení o námitkách svědkové a znalci, mají svědkové nárok na náhradu nutných nákladů, které byly způsobeny cestou na místo výslechu, pobytem tam i cestou zpáteční; znalci pak nárok na náhradu nákladů a výdajů jim způsobených, na náhradu za ztrátu času a na odměnu za svou námahu. Svědek i znalec budiž již v obesílací listině výslovně upozorněn na svůj nárok na náhradu příslušných výloh a rovněž na způsob uplatňování tohoto nároku. Dělníkům, pracujícím za denní mzdu, náleží náhrada ušlé mzdy.

Řízení o námitkách jsou bezplatná a kolku prostá (§ 12 zákona). Při řízení jest rozhodnuti z moci úřední o povstalých výlohách a o tom, kdo má výlohy ty hraditi. Výlohy, nedůvodnými námitkami způsobené, nese ten, kdo je zavinil, ostatní výlohy hradí telegrafní správa.

Stavbou nových vedení a překládkami velkého rozsahu se rozumějí:

Práce na dílčích kabelových tratích, kratších tisíc metrů, možno-li je provésti se svolením toho, jemuž náleží udržovati příslušnou dopravní cestu, jakož i vlastníka podniku toho kterého jinakého zařízení, těmi pracemi dotčeného, nebo vlastníka nemovitostí, považovati jest za změnu menšího rozsahu.

Zařizování nových účastnických vedení a stanic (telefonních, dálnotiskových, signálových, telefonních automatů a pod.) v místech, v nichž jest telegrafní (telefonní) ústředna již v provozu a místní síť nadzemní nebo podzemní aspoň částečně vybudována, jest pouhým rozšiřováním stávající místní sítě, tedy změnou menšího rozsahu na telegrafních tratích (§ 9, odst. 3., zákona).

Při všech stavbách a změnách přestává řízení, předepsané v § 9, odst. 1. - 4., zákona, svolí-li předem vlastníci postižených nemovitostí aneb zplnomocněný zástupce a držitelé zasažených práv věcných a jinakých zařízení (§§ 3 a 8 zákona) k jejich provedení tím způsobem, že pravoplatně podepíší prohlášení kolku prosté tohoto znění:

Vystaviteli takovéhoto prohlášení, požádá-li o to, vydá ředitelství pošt a telegrafů vzájemné prohlášení.

Teprve nebylo-li dosaženo takového prohlášení od zájemníku, provede ředitelství pošt a telegrafů řádné řízení podle § 9, odst. 1. - 4., zákona.

Ve všech případech, kde běží v zákoně o ustanovení náhrady, příslušející zájemníkům (§ 6 zákona), nebo kde naopak běží o náhradu škody, náležející telegrafní správě (§ 3, odst. 4., bod 2 a, b, c, zákona), nedojde-li mezi státní telegrafní správou a zájemníky k dohodě, rozhoduje ve smyslu § 9, odst. 5., zákona v nesporném řízení okresní soud, v jehož obvodu jest předmět, kterého se týká telegrafní zařízení.

Týž soud rozhodne, nedojde-li k dohodě, i o novém vyměření důchodu a o výši náhrady jednou pro vždy na místě ročního důchodu v případech § 6, odst. 4., zákona.

Nerozřešená snad otázka náhrady škody a její výše nemá vlivu na započetí stavby. Lze tedy podle toho, jak bylo s konečnou platností rozhodnuto o námitkách proti stavbě nových telegrafních vedení nebo překládkám velkého rozsahu (§ 9, odst. 1. a 2., zákona), nebo není-li námitek, s pracemi ihned započíti.