K vybudování a provozu dráhy je potřebí koncese, kterou uděluje vláda koncesní listinou, a to k návrhu železničního správního úřadu.

Znění koncesní listiny bude uveřejněno ve Sbírce zákonů a nařízení jako vyhláška ministra, jemuž přísluší dozor na dráhy.

Fysické osobě nesmí býti koncese udělena, není-li státním občanem československým a nemá-li bydliště v republice Československé; při vzájemnosti je přípustna výjimka.

Právnické osobě nesmí býti koncese udělena,

Koncese nesmí býti udělena, brání-li tomu zájem veřejný, nebo je-li závada v osobě žadatele.

Žádost o udělení koncese třeba podati u železničního správního úřadu a s ní předložiti celkový program podniku, projekt dráhy i rozpočet celkových nákladů vybudování, jakož i odůvodněný výpočet očekávané výnosnosti zamýšlené dráhy.

V žádosti sluší prokázati, že pro zamýšlenou dráhu bylo uděleno povolení k přípravným pracím a jak budou opatřeny peníze potřebné k jejímu vybudování, udržování a provozu.

Než učiní návrh vládě, zavede železniční správní úřad šetření, zda projekt dráhy vyhovuje veřejnému zájmu a je ve shodě s platnými předpisy, v jakém směru by bylo účelné projekt změniti (po případě pro kterou z variant se rozhodnouti), zda by se vybudování dráhy nedotklo soukromých práv z dřívější koncese, v jaké míře budou dotčeny jiné důležité zájmy soukromé a zda není závady v osobě žadatele.

Koncese se uděluje na dobu nejvíce 90 let (koncesní doba); může však zaniknouti (§ 23) i před uplynutím této doby.

Koncesní doba se počíná dnem, kdy byl zahájen na dráze, třebas jen na její části, provoz (§ 42).

Po uplynutí koncesní doby přechází vlastnictví dráhy, vlastnictví nemovitostí a zařízení, které dráhu doplňují, třebas by sloužily provozu jen nepřímo (správní budovy, obytné budovy pro zaměstnance, pomocné i vedlejší závody, pokud byly pořízeny ze zakládacího kapitálu dráhy, vlečky a pod.), jakož i vlastnictví pokladničních hotovostí bezplatně a bez dluhů na stát. Co se týká zařízení, která budou uskutečněna po prvním vybudování dráhy a která by byla podle ustanovení předcházející věty předmětem práva nápadu, může odchylky stran předmětu práva nápadu povoliti železniční správní úřad v dohodě s ministerstvem financí.

Koncesionář odevzdá všecko v dobrém stavu, způsobilém k řádnému užívání.

Právo nápadu není dotčeno tím, když koncese zanikne před uplynutím koncesní doby. Nová koncese může tu býti udělena, ač nedostalo-li se státu majetkové výhody odpovídající jeho zájmu na zachování práva nápadu z dosavadní koncese, jenom na dobu, která nepřesahuje časovou mez určenou dnem, kdy měla uplynouti původní koncesní doba.

Jestliže po zániku koncese bude na dráze trvale zastaven provoz, přejde na stát vlastnictví podle § 14, odst. 1 dílem poměrným době, která ve skutečnosti uplynula před uvedenou časovou mezí.

Koncesionáři přísluší:

Předpisem odstavce 1, č. 1, druhé věty nejsou dotčena ustanovení zákona ze dne 12. dubna 1935, č. 77 Sb. z. a n., o dopravě motorovými vozidly a jich zdanění.

Dopouští-li to veřejný zájem, nevznikají-li z toho břemena pro stát a nejsou-li tím dotčena práva jiných osob, mohou býti v koncesní listině poskytnuty úlevy z ustanovení tohoto zákona.

V koncesní listině bude stanovena lhůta, v níž má býti dráha, po případě její části, vybudována. Lhůta může býti ze závažných důvodů prodloužena.

Žádá-li toho veřejný zájem, mohou býti v koncesní listině uloženy zvláštní povinnosti, zejména stran vybudování, udržování a provozu dráhy.

Koncesionář je povinen, jakmile ukončí vybudování dráhy, ihned zahájiti provoz koncesované dráhy a udržovati jej po dobu trvání koncese podle zákonných ustanovení o drahách, předpisů podle nich vydaných a podle ustanovení koncesní listiny.

Dočasné omezení pravidelného provozu je přípustné toliko tehdy, dá-li k němu železniční správní úřad předem svolení.

Výjimky a úlevy z povinnosti podle odstavce 1, které by byly odůvodněny změnou poměrů, nastalou po udělení koncese, povoluje železniční správní úřad; povolení výjimek a úlev trvalé povahy stane se v dohodě s ministerstvem národní obrany a bude uveřejněno ve Sbírce zákonů a nařízení jako vyhláška ministra, jemuž přísluší dozor na dráhy․

Koncese zaniká tím,

Byla-li koncese prohlášena za zaniklou vzhledem k ustanovení odstavce 1, písm. c) a d), může stát, po případě nový koncesionář dokončiti vybudování dráhy na svůj účet.

Vyskytnou-li se okolnosti, pro které nemohou býti vykonávány práva a povinnosti vyplývající z koncesní listiny, a nestalo-li se zavčas a v mezích zákonných ustanovení jiné dostatečné opatření k zajištění uvedeného výkonu práv a povinností, může železniční správní úřad učiniti opatření, aby byl udržen provoz dráhy podle zákonných ustanovení o drahách, předpisů podle nich vydaných a ustanovení koncesní listiny, po případě k tomu účelu zaříditi, aby státní správa železniční nebo správa jiné dráhy pro přepravu veřejnou vedla provoz dráhy na účet koncesionáře nebo pozůstalosti až do doby, kdy pominou řečené okolnosti, nebo kdy nastane změna v osobě koncesionáře; uzná-li železniční správní úřad další provoz dráhy za neúčelný, může také v dohodě s ministerstvem národní obrany učiniti opatření stran zastavení provozu.

Kdo vede provoz na základě ustanovení odstavce 1, veď jej podle zásad dobrého hospodáře.

O zřízení dráhy státní se rozhodne zákonem. Tomuto ustanovení je vyhověno, je-li vybudování dráhy zajištěno finančním zákonem.

Na dráhy státní se nevztahují předpisy tohoto dílu s výjimkou §§ 17 a 19, jichž sluší užíti přiměřeně.

Chce-li kdo začíti stavbu dráhy (její části), potřebuje k tomu stavebního povolení, které vydává železniční správní úřad v dohodě s ministerstvem národní obrany.

Pro jednotlivé složky prací nebo pro pomocné dráhy (§ 17, odst. 1, č. 1) může býti vydáno dílčí stavební povolení; u pomocných drah nevyžaduje se tu dohody s ministerstvem národní obrany.

Železniční podnik předloží železničnímu správnímu úřadu projekt dráhy (plány dráhy, plány staveb a zařízení podmíněných stavbou dráhy).

Podrobným šetřením se zjistí, zda projekt (trasa dráhy, poloha a pojmenování stanic, zastávek a nákladišť, příjezdy a příchody k nim, stavby, zařízení a pod.) vyhovuje veřejnému zájmu, jak budou dotčena trvající práva a jakých opatření bude potřebí na dráze a v jejím okolí zvláště k ochraně těchto práv a k ochraně proti ohni. Projekt dráhy buď veřejně vyložen. Místo a doba vyložení projektu, jakož i místo a doba místního šetření buďte vyhlášeny v obcích, jichž se dráha má dotknouti, s upozorněním, že zájemníci mohou uplatniti námitky nejpozději při tomto šetření a že se k pozdějším námitkám nebude hledět. Šetření sluší uspořádati tak, aby jeho výsledky byly základem i k vyvlastnění.

Železniční správní úřad může o některých věcech, na které se vztahuje řízení podle předcházejícího odstavce, rozhodnouti odděleně i před vydáním stavebního povolení.

Místní šetření (§ 31, odst. 2) se děje komisionálně. Členem komise je též zástupce vojenské správy. Jestliže se stavba dráhy dotýká vod nebo vodních děl, které podléhají pravomoci úřadu, báňských propůjček nebo báňských koncesí, veřejných silnic nebo veřejných prostranství, plánů polohy (upravovacích) významnějších obcí, je členem komise také orgán, jemuž bude vládním nařízením svěřeno hájení odpovídajícího veřejného zájmu jménem příslušného úřadu.

Přednese-li tento orgán v souvislosti s dotčením podle odstavce 1 a v mezích hájení veřejného zájmu, o který jde, připomínky, kterým železniční správní úřad nemíní vyhověti, musí býti stavební povolení, po případě dílčí rozhodnutí podle § 31, odst. 3 vydáno v dohodě s příslušným ministerstvem.

Před jednáním o dohodu s ministerstvem podle předpisu odstavce 2 má železniční správní úřad na vůli, pokusiti se o urovnání rozporu na ten způsob, že vejde ve styk s úřadem, jehož jménem byly učiněny připomínky.

Úřadům vodoprávním však zůstává, i když jde o stavbu dráhy, vyhrazeno:

Dovoluje-li to povaha věci, buď řízení vodoprávní spojeno s řízením podle § 31 a rozhodnutí vodoprávního úřadu pojato do stavebního povolení (§ 30).

Stavební povolení stanoví lhůtu, v níž stavba má býti dokončena. Lhůta může býti ze závažných důvodů prodloužena.

Při tom je třeba přihlížeti ke lhůtě stanovené podle § 18, odst. 2.

Stavební povolení zaniká, jestliže stavba nebyla dokončena ve lhůtě podle § 34, odst. 1. Zanikne-li koncese dříve, než uplyne tato lhůta, zaniká stavební povolení zároveň s koncesí.

Zánik stavebního povolení není však, když jde o práce již uskutečněné, na újmu práv jiných osob, která vzešla ze stavebního povolení.

Dráha (s příslušenstvím, pomocnými i vedlejšími závody) buď vybudována a udržována tak, aby bylo vyhověno platným předpisům a ustanovením koncesní listiny, jakož i aby podle svého účelu a určení uspokojovala dopravní potřeby.

Dráhu třeba v mezích technické a hospodářské účelnosti vybudovati a udržovati tak, aby provoz byl bezpečný, pravidelný a nerušený, aby co možná nejrychleji mohly býti odklizeny poruchy a překážky provozu a aby mohla býti poskytnuta první pomoc osobám postiženým nehodou (§§ 79 a 80). Vládní nařízení může v souvislosti s tím ustanoviti, že některá zařízení dráhy podléhají schválení železničního správního úřadu.

Jestliže zákonná ustanovení o drahách nestanoví nic jiného nebo z nich nic jiného nevyplývá, buď při rozhodování, které se týká vybudování a udržování dráhy, užito hmotných ustanovení zákonů stavebních, vodních a silničních.

Železniční správní úřad může stanoviti v oboru vybudování a udržování dráhy jednotnost, které se musí železniční podnik podrobiti. Má-li býti podle toho po prvním vybudování dráhy uložena některá povinnost, bude železniční správní úřad, než uloží tuto povinnost, slyšeti dotčený železniční podnik.

Při vybudování a udržování dráhy je třeba přihlížeti k zájmu obrany státu.

Při vybudování a udržování dráhy buď v mezích technické a hospodářské možnosti dbáno ochrany památek historických, uměleckých i přírodních, jakož i ochrany léčivých zdrojů (pramenů nebo minerálních zřídel, emanací, plynů, ložisek rašeliny a slatiny, vulkanického bahna a pod.).

Železniční projekty třeba řešiti též se zřetelem na jiné zájmy komunikační, na zájmy úpravy významnějších obcí, na zájmy zemědělské, na zájmy hornictví a na jiné zájmy národohospodářské, pokud vyjmenované zájmy jsou význačné povahy. Jde-li o stavbu nové dráhy, je železniční správní úřad povinen stran těchto projektů vejíti ve styk s příslušným ministerstvem nejpozději před stanovením doby místního šetření (§ 31, odst. 2). Při ukládání povinností podle ustanovení první věty nutno míti slušný zřetel k technické a hospodářské účelnosti, jakož i k hospodářské únosnosti železničního podniku.

Má-li býti na dráze zahájen na trvalo nebo na delší dobu takový způsob provozu, který způsobuje nebezpečí ohně pro předměty v okolí dráhy, musí býti předměty v požárním prostoru dráhy (odstavec 2) v mezích technické a hospodářské účelnosti buď zajištěny proti ohni neb odstraněny, leč že by pro ně vůbec nevznikalo nebezpečí ohně. Zajištěny budou zpravidla všecky stavby a jiná důležitá trvalá zařízení; odstraněny budou zpravidla stohy a otevřené mlaty.

Tento požární prostor je určen po obou stranách dráhy svislými plochami ve vzdálenosti 30 m od osy koleje a nad drahou střechou se sklony 1 : 3, jejíž hřeben probíhá rovnoběžně s osou koleje ve výšce 10 m svisle nad ní, při čemž je osa koleje myšlena v úrovni temen kolejnic. Dovolují-li to místní poměry nebo žádají-li toho zřetele účelnosti, mohou býti stanoveny odchylky od požárního prostoru (jak co do zmenšení, tak co do zvětšení).

Náklady zajištění proti ohni postihují železniční podnik; tento podnik také nahradí (pravidelně paušálem), oč vzrostou náklady udržování. Nesjedná-li se o tom dohoda, rozhodne okresní úřad.

Železniční podnik je povinen dovoliti, aby trati jiného železničního podniku přeťaly mimo úroveň jeho trati, aneb aby se k nim připojily, a to způsobem přiměřeným dopravním poměrům a potřebám obou podniků. Připojení dráhy pro přepravu neveřejnou (§§ 176 a 177) však nesmí býti pro podnik, jenž je povinen připojení dovoliti, na újmu provozu.

Náklady, které z toho (z pozdějších nutných změn příslušných staveb a zařízení) vzejdou, postihují, zahrnujíc v to i udržování, podnik, jehož trati přeťaly trvající trati, po případě podnik, jenž o připojení požádal, a při tom přispěje druhá strana, jestliže jí z toho vyplyne prospěch, částkou úměrnou tomuto prospěchu.

Nesjedná-li se o těchto věcech dohoda, rozhodne železniční správní úřad.

Železniční podnik uskuteční v mezích technické a hospodářské účelnosti potřebná opatření a zařízení, aby neutrpěly škodu nemovitosti a jejich příslušenství v okolí dráhy vybudováním, udržováním a provozem dráhy, jakož i aby užívání pozemků v okolí dráhy nebylo ztíženo nad nevyhnutelnou míru.

Jestliže potom, co bylo vydáno stavební povolení pro stavbu dráhy, vzešly z jednání vlastníka nebo jiného uživatele nemovitosti v okolí dráhy na této nemovitosti takové změny, že vzhledem k nim je nutné uskutečniti zařízení a opatření buď k ochraně podle odstavce 1 nebo k zajištění dráhy, postihují náklady z toho vzniklé, zahrnujíc v to i náklady na udržování, vlastníka (uživatele) uvedené nemovitosti; projeví-li se nutnost uskutečniti taková opatření a zařízení jak vzhledem ke změnám, které nastaly na dráze, tak vzhledem k změnám na nemovitosti v okolí dráhy, které vzešly z jednání vlastníka (uživatele) této nemovitosti, postihují náklady železniční podnik a vlastníka (uživatele) nemovitosti, a to podle slušného uvážení případu a se zřením k poměru příčinné spojitosti. O nutnosti a rozsahu takových opatření a zařízení, jakož i o tom, kdo je má uskutečniti, rozhodne železniční správní úřad; nesjedná-li se dohoda o nákladech, rozhodne okresní úřad.

Provoz dráhy (její části) smí býti zahájen jen podle povolení, které vydá železniční správní úřad.

Předtím bude vykonáno šetření, zda je dráha vzhledem ke koncesní listině, stavebnímu povolení a platným předpisům řádně vybudována a zda možno předpokládati bezpečný, pravidelný a nerušený provoz.

Povolení podle odstavce 1 může železniční správní úřad uděliti s výhradou, že dodatečně provede kolaudaci.

Za stavbu na dráze se pokládá stavba, která rozšiřuje, doplňuje, mění nebo zabezpečuje dráhu (s příslušenstvím, pomocnými a vedlejšími závody), jakož i každá stavba na pozemku, který slouží provozu dráhy.

Ustanovení §§ 30 až 42 sluší užíti přiměřeně na stavby na dráze s tím, že řízení má býti co nejvíce zjednodušeno, což platí zvláště po stránce omezení dohodování nebo jiné součinnosti s úřady. Podrobnosti ustanoví vládní nařízení.

Vedle věcí vypočtených v § 33, odst. 1 vyhrazuje se tu vodoprávním úřadům také povolování takových samostatných staveb k ochraně dráhy před vodami, které se zřizují po prvním vybudování dráhy a jsou zcela nebo z převážné části mimo pozemky sloužící jejímu provozu.

Nelze-li se při stavbách na dráze obejíti bez oprávnění vyplývajících z povolení k přípravným pracím (§ 7), jest užíti přiměřeně ustanovení §§ 6 až 9.

V provozu dráhy smí býti užíváno jen vozidel, která byla vybudována podle plánů schválených nebo vydaných železničním správním úřadem a která byla úředně vyzkoušena, jestliže tomuto vyzkoušení podléhají buď podle odstavce 2 nebo podle výhrady učiněné při schvalování plánu. Mají-li býti opatřena další vozidla, která byla vybudována podle plánů, které již železniční správní úřad schválil, postačí, když se to oznámí železničnímu správnímu úřadu a když řečený úřad do 3 týdnů ode dne, kdy bylo odesláno oznámení, nevysloví, že oznámení nebéře na vědomost.

Lokomotiv a ostatních vozidel, v nichž se vyvinuje, přetvořuje nebo jakýmkoli jiným způsobem využívá energie k pohybu, smí býti užíváno v provozu dráhy teprve po úředním vyzkoušení, které provede železniční správní úřad.

Předpisy předcházejících odstavců platí obdobně, běží-li o podstatné změny na vozidlech.

Pro vozidla podružná může železniční správní úřad povoliti úlevy.

O tom, za jakých podmínek smí býti na dráze (s příslušenstvím, pomocnými i vedlejšími závody) užíváno parních kotlů lokomotiv, jakož i ostatních parních kotlů a tlakových nádob, platí jiná zákonná ustanovení, a není-li jich, zásady, které ustanoví vládní nařízení. O výkonu bezpečnostního dozoru na tyto kotle a nádoby platí ustanovení následujících odstavců.

Bezpečnostní dozor na parní kotle lokomotiv, jakož i na parní kotle a tlakové nádoby, které jsou součástí vozidel, přísluší železničnímu správnímu úřadu. K výkonu tohoto dozoru, záležejícího zejména v provádění úředních vyzkoušení a prohlídek, ustanovuje železniční správní úřad odborné železniční orgány.

Předpisy o výkonu bezpečnostního dozoru na stabilní parní kotle, lokomobilní parní kotle a na jiné než v odstavci 2, větě první uvedené tlakové nádoby se mění potud, že orgány k výkonu tohoto dozoru, záležejícího zejména v provádění úředních vyzkoušení a prohlídek, ustanovuje podle návrhu železničního správního úřadu ministerstvo veřejných prací z odborných železničních orgánů.

Vlastník (správce) veřejné pozemní komunikace (silnice, cesty a pod.) je povinen dovoliti, aby dráha (stavba na dráze) přeťala komunikaci nebo se jí dotkla jiným způsobem; při tom však buď co nejvíce dbáno zájmů komunikace. Je-li tím komunikace zcela nebo z části přerušena nebo jinak dotčena, upraví nebo zabezpečí železniční podnik v mezích technické a hospodářské účelnosti komunikaci přiměřeně dosavadnímu stavu nebo zřídí náhradní komunikaci v mezích stavebního povolení vydaného podle ustanovení dílu čtvrtého.

Udržovati upravenou nebo náhradní komunikaci přísluší dosavadnímu udržovateli komunikace, avšak železniční podnik mu přispěje tím, oč udržovací náklady jsou větší.

Od zásady uvedené v odstavci 2 platí tyto odchylky:

Nesjedná-li se dohoda o příspěvcích podle odstavce 2 a odstavce 3, písm. b), rozhodne železniční správní úřad (§ 192, odst. 2).

Železniční podnik je povinen dovoliti, aby veřejná pozemní komunikace, která tvoří dálkové spojení, přeťala dráhu, jiná pak veřejná komunikace tehdy, žádá-li toho veřejný zájem. Přetětí má nastati tím způsobem, aby to nebylo na újmu provozu dráhy, zejména po stránce bezpečnosti (§ 53).

Vlastník (správce) komunikace nahradí železničnímu podniku větší náklady, zahrnujíc v to náklady udržování, které mu vzniknou z toho, že byla uskutečněna potřebná opatření a zařízení. O udržování přejezdů (přechodů) platí obdobně ustanovení § 47, odst. 3, písm. a); železniční podnik udržuje vedle toho, neujedná-li se nic jiného, uskutečněné stavby na dráze. Vlastník (správce) komunikace přispěje však železničnímu podniku tím, oč jsou náklady udržování větší. Nesjedná-li se dohoda o nákladech a o příspěvku, rozhodne silniční úřad (§ 192, odst. 2).

Pro křižování dráhy a veřejné pozemní komunikace (§§ 47 a 48) buďte zřizovány zpravidla nadjezdy a podjezdy.

Přejezdy (přechody) buďte zřizovány jen tehdy, je-li to nevyhnutelně nutné a není-li to na újmu provozu dráhy nebo komunikace, zejména po stránce bezpečnosti.

Železniční správní úřad určí, přihlížeje k místním poměrům, zda a jak je třeba dráhu ohraditi, které přejezdy (přechody) mají býti opatřeny výstražnými znameními a jakými, anebo které mají býti chráněny jinými zvláštními zařízeními. Čině opatření týkající se přejezdů (přechodů), bude se železniční správní úřad říditi zásadami, které vydá v dohodě s ministerstvem veřejných prací a ministerstvem vnitra.

Ve věci nákladů, které z toho vzniknou, sluší užíti přiměřeně zásad §§ 47 a 48.

Jestliže vzhledem k změněným poměrům toho žádá veřejný zájem, musí býti přejezd (přechod), nadjezd nebo podjezd přestavěn nebo jinak upraven, po případě přejezd nahrazen nadjezdem nebo podjezdem. Je-li účelné uložiti provedení takové přestavby neb úpravy železničnímu podniku, uloží příslušnou povinnost železniční správní úřad (§ 192, odst. 2), je-li účelné uložiti to vlastníku (správci) komunikace, stane se tak rozhodnutím silničního úřadu (§ 192, odst. 2).

Musí-li býti přestavba neb úprava provedena vzhledem ke změně dopravních nebo jiných poměrů dráhy, postihují náklady, zahrnujíc v to náklady udržování, železniční podnik; stane-li se tak vzhledem ke změně dopravních nebo jiných poměrů komunikace, postihují označené náklady vlastníka (správce) komunikace; v obou případech však přispěje druhá strana, jestliže jí z toho vyplyne prospěch, částkou úměrnou tomuto prospěchu. Stane-li se tak vzhledem ke změně poměrů jak na dráze, tak na komunikaci, hradí náklady společně železniční podnik a vlastník (správce) komunikace podle slušného uvážení případu a se zřením k poměru příčinné spojitosti. Nesjedná-li se dohoda o nákladech, rozhodne železniční správní úřad se vztahem k železničnímu podniku (§ 192, odst. 2) a silniční úřad se vztahem k vlastníku (správci) komunikace (§ 192, odst. 2).

Jestliže se stavba veřejné pozemní komunikace nebo veřejného prostranství (jejich částí) dotýká dráhy, sluší místní šetření, které předchází před rozhodnutím o takové stavbě, po případě před vydáním stavebního povolení, konati komisionálně. Členem komise je též zástupce železničního správního úřadu, aby mohl býti hájen veřejný zájem, spjatý s drahami.

Přednese-li tento zástupce v souvislosti s dotčením podle odstavce 1 a v mezích hájení uvedeného veřejného zájmu připomínky, kterým úřad rozhodující o stavbě, po případě vydávající stavební povolení nemíní vyhověti, musí rozhodnutí o stavbě, po případě stavební povolení býti vydáno (§ 192, odst. 1, věta poslední) v dohodě se železničním správním úřadem.

Jestliže v souvislosti s tím, že veřejná pozemní komunikace přetíná dráhu, musí býti uskutečněny stavby na dráze, vydává stavební povolení k těmto stavbám železniční správní úřad podle ustanovení dílu čtvrtého.

Dovoluje-li to povaha věci, buď řízení, předcházející před vydáním takového stavebního povolení, spojeno s příslušným rozhodnutím o stavbě komunikace, po případě stavebním povolením pro komunikaci, a stavební povolení, vydané podle ustanovení dílu čtvrtého, buď pojato do onoho rozhodnutí nebo stavebního povolení.

Přetne-li dráha nebo stavba na dráze vody (tekoucí, stojaté) nebo vodní dílo, anebo se jich dotkne jiným způsobem, postará se železniční podnik, bez újmy předpisů o vyvlastnění, o úpravu přiměřenou dosavadnímu stavu, zahrnujíc v to řádný odtok vod s pozemků sloužících provozu dráhy, v mezích stavebního povolení vydaného podle ustanovení dílu čtvrtého.

Udržovati zařízení uskutečněná v souvislosti s tím přísluší, neujedná-li se nic jiného, železničnímu podniku, jsou-li na pozemku, který slouží provozu dráhy; tento podnik udržuje také zařízení, jejichž udržování si zvláště vyhradil. Jinak přísluší udržování dosavadnímu udržovateli vod nebo vodního díla, avšak železniční podnik mu přispěje tím, oč udržovací náklady jsou větší. Nesjedná-li se dohoda o příspěvku, rozhodne železniční správní úřad (§ 192, odst. 2).

Železniční podnik je povinen dovoliti, žádá-li toho veřejný zájem a není-li to na újmu provozu, zejména po stránce bezpečnosti, aby vody nebo vodní dílo přeťaly dráhu (§ 58).

Vlastník (správce) vod nebo vodního díla nahradí železničnímu podniku větší náklady, zahrnujíc v to náklady na udržování, které mu vzniknou z toho, že byla uskutečněna potřebná opatření a zařízení. Nesjedná-li se dohoda o nákladech, rozhodne vodoprávní úřad (§ 192, odst. 2).

Jestliže mosty a propustky dráhy nevyhovují odpadu vod, musejí býti přestavěny nebo jinak upraveny. Taková přestavba neb úprava může býti železničnímu podniku i uložena rozhodnutím železničního správního úřadu (§ 192, odst. 2).

Ve věci nákladů, které z toho vzniknou, sluší užíti přiměřeně zásad § 51, odst. 2. Nesjedná-li se dohoda o nákladech, rozhodne železniční správní úřad (§ 192, odst. 2).

Jestliže vodní dílo nebo jakákoli úprava ve věci vod se dotýká dráhy, je členem komise, která provádí místní šetření, předcházející před vydáním příslušného povolení (rozhodnutí) vodoprávního úřadu, též zástupce železničního správního úřadu, aby mohl býti hájen veřejný zájem, spjatý s drahami.

Přednese-li tento zástupce v souvislosti s dotčením podle odstavce 1 a v mezích hájení uvedeného veřejného zájmu připomínky, kterým vodoprávní úřad nemíní vyhověti, musí býti příslušné povolení (rozhodnutí) vydáno (§ 192, odst. 1, věta poslední) v dohodě se železničním správním úřadem.

Tento způsob součinnosti nemá místa u vodoprávních povolení (rozhodnutí), která jsou vyhrazena vodoprávním úřadům v § 33, po případě v § 43, odst. 2 a 3.

Jestliže v souvislosti s tím, že vody nebo vodní dílo přetínají dráhu nebo se jí dotýkají jiným způsobem, musí býti uskutečněny stavby na dráze, vydává stavební povolení k těmto stavbám železniční správní úřad podle ustanovení dílu čtvrtého.

Ustanovení § 53, odst. 2 platí obdobně.

Žádá-li toho řádné vybudování, udržování a provoz dráhy, jakož i bezpečnost dráhy vůbec, je povinen vlastník nebo držitel báňských propůjček a báňských koncesí strpěti omezení z toho vyplývající, jakož i provésti opatření nezbytná k ochraně dráhy.

Místo povinností, které by jinak postihly báňský podnik podle ustanovení odstavce 1, po případě k účelům zmenšení rozsahu těchto povinností, uloží se železničnímu podniku, je-li to účelné a dovoluje-li to řádné vybudování, udržování a provoz dráhy, jakož i bezpečnost dráhy vůbec, aby vybudoval dráhu zvláštním způsobem nebo provedl určitá opatření na dráze.

Povinnosti, vyplývající z ustanovení § 59, se uloží, je-li to možné:

Dotýká-li se báňská propůjčka nebo báňská koncese dráhy, zúčastní se místního šetření při propůjčovacím řízení také zástupce železničního správního úřadu. Přednese-li tento zástupce připomínky, kterým báňský úřad nemíní vyhověti, musí býti báňská propůjčka nebo báňská koncese vydána (§ 192, odst. 1, věta poslední) v dohodě se železničním správním úřadem. K místnímu šetření před udělením propůjčky bude přizván také dotčený železniční podnik.

O součinnosti báňského úřadu při vydání stavebního povolení platí ustanovení § 32. K místnímu šetření podle ustanovení § 31, odst. 2 bude přizván také dotčený báňský podnik.

Projeví-li se jindy nutnost, aby byla uložena některá povinnost vyplývající z předpisu § 59, uloží takovou povinnost:

O součinnosti úřadů platí ustanovení § 32 a § 60, odst. 2 obdobně.

V řízení, které předchází vydání rozhodnutí, je třeba slyšeti dotčené báňské a železniční podniky.

buď náhrada za nevydobytý vyhrazený nerost (za ponechání ochranného pilíře) a po případě vyšší náklady, které vzejdou ze zvláštního způsobu dobývání nařízeného v sousedství ochranného pilíře k jeho zpevnění,

neb úhrada nutných (po případě vyšších) nákladů, které vzejdou z toho, že báňský podnik je nucen podle rozhodnutí příslušných úřadů k ochraně dráhy zříditi horní dílo, anebo zřízené horní dílo zrušiti nebo změniti, ač by toho jinak nebylo zapotřebí.

Náhrada za nevydobytý vyhrazený nerost, o níž je řeč v § 62, písm. a), poskytuje se poměrným dílem obecné ceny dolového pole (po případě jiných dolových polí), jak vyplyne ze srovnání celkového množství vyhrazeného nerostu v dolovém poli (po případě v jiných dolových polích) s množstvím vyhrazeného nerostu, které zůstane nevydobyto, přihlížejíc k zhodnocení vyplývajícímu z provedení otvíracích prací, pokud tyto práce byly provedeny před prvním vybudováním dráhy. Od této obecné ceny však nutno odpočítati částku připadající na přírůstek ceny, způsobený vybudováním dráhy.

Náhradu a po případě vyšší náklady podle § 62, písm. a) lze požadovati a stanoviti teprve tehdy, když ložisko vyhrazeného nerostu bylo náležitě otevřeno, dolování se pohybuje vskutku v bezprostředním sousedství dráhy a je již jisté, že vyhrazený nerost nebude možné vydobýti. K okolnostem, které byly způsobeny v úmyslu, aby bylo možné náhradu žádati předčasně nebo ve vyšší částce, nebuď přihlíženo.

Vyšší náklady označené v § 62, písm. a) je železniční podnik povinen hraditi jenom za předpokladu, že by jinak bylo nutné ponechati větší ochranný pilíř, a potud, pokud tyto náklady spolu s náhradou za nevydobytý nerost nepřesahují částku náhrady, kterou by železniční podnik byl nucen jinak zaplatiti za nevydobytý větší ochranný pilíř.

Jestliže potom, co byla poskytnuta náhrada, dojde k vydobytí (úplnému nebo částečnému) vyhrazeného nerostu, má železniční podnik nárok na vrácení (zaplacení) ekvivalentu poskytnuté náhrady.

Železniční podnik postihuje povinnost poskytnouti odškodnění podle ustanovení § 62, když dráha byla vrchnostensky povolena později než horní dílo. Při zjišťování tohoto časového prvenství vezme se u dráhy za východisko den prvního stavebního povolení pro dráhu (její část), o kterou jde, u horního díla den udělení příslušné báňské propůjčky nebo báňské koncese.

Předpis odstavce 1, věty druhé však neplatí, jestliže část zemského povrchu, která byla při prvním vybudování zaujata drahou a kterou je báňský podnik povinen zabezpečiti podle ustanovení § 59, odst. 1 (původně chráněný povrch), se rozšíří v souvislosti s pozdějším vybudováním dráhy v té míře, že překročí celkem, počítáno pro každou báňskou propůjčku dotčenou drahou,

Nebylo-li ujednáno nic jiného, nahradí báňský podnik železničnímu podniku nutné náklady, které vzejdou z toho, že železniční podnik, plně povinnost z rozhodnutí vydaných podle ustanovení § 59, odst. 2 a § 61, je nucen něco vybudovati, na vybudovaném něco změniti nebo vybudované odstraniti, ač by toho jinak nebylo zapotřebí.

Báňský podnik postihuje povinnost poskytnouti náhradu podle předchozího odstavce, jestliže byl vrchnostensky povolen později než dráha. O zjišťování tohoto časového prvenství platí ustanovení § 65, odst. 1, věty druhé.

Předsedu (náměstka) rozhodčího soudu jmenuje ministr spravedlnosti ze soudců z povolání. Jednoho přísedícího (náhradníka) ustanovuje ministr, jemuž přísluší dozor na dráhy, druhého přísedícího (náhradníka) ministr veřejných prací, v obojím případě z příslušných odborných kruhů.

O řízení před rozhodčím soudem platí, nestanoví-li tento zákon nic jiného, obdobně ustanovení civilního řádu soudního o řízení před okresními soudy, vyjímajíc věci nepatrné.

Rozhodčí soud se usnáší většinou hlasů. Ve sporu rozhodne nálezem, který buď odůvodněn; nález buď podepsán všemi členy rozhodčího soudu a dodán stranám.

Nález rozhodčího soudu, jakož i smír před ním sjednaný jsou vykonatelné soudní exekucí. Co se týká možnosti odporovati nálezu žalobou o neúčinnost, užije se přiměřeně předpisů civilního řádu soudního.

Podrobnosti ustanoví vládní nařízení.

Významnější obec uvědomí o tom, že chce poříditi plán polohy (upravovací), železniční správní úřad, jestliže tento plán se dotýká dráhy nebo veřejného zájmu spjatého s drahami. Tento úřad vyslechne dotčený železniční podnik a v době 3 měsíců ode dne, kdy ho dojde zpráva obce, oznámí obci požadavky s hlediska veřejného zájmu spjatého s drahami a zařídí, aby v téže lhůtě byly dodány potřebné pomůcky. Uvedené požadavky mohou býti činěny jen v souvislosti se skutečným stavem dráhy nebo s projekty, jejichž uskutečnění možno očekávati v dohledné době.

Nebylo-li požadavkům železničního správního úřadu vyhověno, může plán polohy (upravovací) býti potvrzen jen se souhlasem železničního správního úřadu. Dovoluje-li povaha věci, aby upravovací plán byl dělen, bude projednána podle ustanovení předcházející věty toliko část, které se týkají požadavky železničního správního úřadu.

Železniční podnik je povinen ustanoviti k řízení provozu ředitele (správce) nebo ředitelství (správu) a musí k tomu voliti osoby spolehlivé a způsobilé. Povinnosti ustanoviti ředitele nebo ředitelství je podnik zproštěn, jestliže osoba oprávněná k provozu (§ 17, odst. 1, §§ 24, 27 a 28) vede provoz osobně a na vlastní odpovědnost, anebo jestliže je provoz opatřován jiným železničním podnikem.

Ředitel nebo ředitelství zastupuje ve věcech provozu železniční podnik jak proti státní správě, tak proti obecenstvu.

Řediteli nebo ředitelství buď přiznána taková pravomoc, jaké je potřebí k řádnému vedení provozu.

Ředitelem nebo členem ředitelství smí býti ustanoven toliko československý státní občan, mající bydliště v republice Československé a znalý státního jazyka.

Ustanovení podléhá schválení železničního správního úřadu.

Železniční podnik se postará o dostatečný počet způsobilých, v železniční službě vycvičených a příslušných předpisů znalých zaměstnanců. Železniční správní úřad vydá o tom zvláštní směrnice.

Zaměstnancem dráhy může býti ustanoven toliko československý státní občan, znalý státního jazyka. Pro zaměstnance na zvláštní smlouvu (§ 74, odst. 3), pokud vykonávají práce nižšího druhu, může železniční správní úřad z důležitých důvodů povoliti úlevy.

Železniční podnik vydá služební řád, v němž upraví služební poměry svých zaměstnanců tak, aby byl zajištěn bezvadný provoz dráhy, zvláště s hlediska bezpečnosti, pravidelnosti a nerušenosti. Služební řád musí obsahovati zejména podmínky pro přijetí a pro ustanovení na jednotlivá služební místa, jakož i zásady platové úpravy, stanovené s přiměřeným zřením k platovým poměrům u drah státních.

K platnosti služebního řádu (jeho změn) se vyžaduje schválení železničního správního úřadu. Než udělí schválení, je železniční správní úřad povinen vejíti ve styk s ministerstvem sociální péče.

Služební řád může ustanoviti, že k pracím přechodné nebo sezonní povahy, jakož i k pracím, u nichž se vyžaduje zvláštních odborných znalostí, mohou býti přijímáni zaměstnanci na zvláštní smlouvu (individuální nebo kolektivní), musí však zároveň v zásadě určiti okruh a trvání takových prací.

Jsou-li pro to závažné důvody, může železniční správní úřad povoliti na přechodnou dobu odchylku od povinnosti vydati služební řád. Ustanovení odstavce 2, věty druhé platí obdobně.

K řízení vozidel označených v § 44, odst. 2, k obsluze stabilních nebo lokomobilních parních strojů, jakož i k obsluze parních kotlů a dozoru na ně smějí býti připuštěni jen zaměstnanci vyhovující stanoveným podmínkám. Podmínky stanoví, nejsou-li obsaženy v jiných zákonných ustanoveních, železniční správní úřad.

Vyžaduje-li se podle jiných zákonných ustanovení úřední zkouška, koná se před zkušebními orgány, které ustanovuje železniční správní úřad.

Podle jakých zásad a pravidel bude vykonávána doprava, ustanoví vládní nařízení.

Podrobnosti v mezích těchto zásad a pravidel upraví železniční správní úřad.

Železniční podnik bude sestavovati jízdní řády vlaků, jak toho vyžadují zřetele provozu.

Při sestavování jízdních řádů sluší míti v mezích technické a hospodářské účelnosti zřetel k veřejnému zájmu a k přípojům s vlaky přípojných tratí vlastních i sousedních.

Vládní nařízení ustanoví zásady, podle nichž železniční správní úřad schvaluje jízdní řády (jejich změny), jakož i zásady, podle nichž se jízdní řády (jejich změny) uvádějí ve známost obecenstva nebo ve známost zaměstnanců dráhy. Podrobnosti v mezích těchto zásad upraví železniční správní úřad.

Železniční podnik je povinen dodržovati v mezích technické a hospodářské účelnosti jízdní řády. Osoby, které užijí dráhy, nemají však nároku na náhradu škody, která jim snad vzejde z nesplnění této povinnosti. Projeví-li se s hlediska bezpečnosti nutnost, může podnik dočasně omezovati rychlost jízdy jednotlivých vlaků.

Podmínky, za kterých železniční podniky provádějí vnitrozemskou přepravu, stanoví železniční přepravní řád (ž. p. ř.), vydaný vládním nařízením. Ž. p. ř. může upraviti se všeobecnou závazností též přepravní poměry, pro které zákonný předpis nemá ustanovení povahy donucovací.

Zásady mezinárodních smluv o železniční přepravě budou platiti pro vnitrozemskou přepravu, pokud budou pojaty do ž. p. ř., a to i pro takový způsob přepravy, o němž mezinárodní úmluvy výslovně nejednají.

Ž. p. ř. může ustanoviti, že osoba, která poruší některé jeho ustanovení, je povinna zaplatiti železničnímu podniku určitou peněžní částku. Železniční podnik je oprávněn stanoviti pevné sazby, podle kterých je osoba, která vejde ve styk s drahou, povinna poskytnouti náhradu za způsobené malé poruchy v provozu, za poškození nebo znečištění nádražních míst, vozidel nebo zařízení; tyto sazby však podléhají schválení železničního správního úřadu.

Železniční správní úřad může stanoviti, je-li to naléhavě nutné, zatímní nebo přechodné změny ustanovení ž. p. ř.; tyto změny pozbudou platnosti, jestliže nebudou do roka uskutečněny vládním nařízením. Řečený úřad může také stanoviti, hledíc ke zvláštním poměrům, odchylky od ustanovení ž. p. ř. pro jednotlivé trati, stanice, vlaky, vozidla, přepravy, určité zboží, jakož i pro určitý způsob výpravní.

Železniční podnik sestaví, jsa oprávněn se říditi zásadou výnosnosti podniku a přihlížeje k veřejnému zájmu, tarify, z nichž musí býti zřejmé podmínky rozhodné pro přepravu, jakož i pro výpočet jízdného a přepravného.

Tarify (jich změny a zrušení) schvaluje železniční správní úřad. Vládní nařízení může stanoviti výjimky pro tarify malého významu.

Vládní nařízení stanoví vedle toho:

Než schválí tarify velkého významu, bude železniční správní úřad jednati s ministerstvem průmyslu, obchodu a živností nebo s ministerstvem zemědělství nebo s ministerstvem veřejných prací nebo s ministerstvem sociální péče, podle toho jsou-li dotčeny zájmy průmyslu, obchodu a živností, zemědělství, hornictví nebo zájmy sociální péče.

Železniční podnik je povinen sestaviti podle potřeby instrukce pro výkon jednotlivých služeb a zaříditi, aby zaměstnanci mohli užívati těchto instrukcí k výcviku i zdokonalování, jakož i, pokud je toho třeba, při výkonu služby. Železniční správní úřad vydá o tom zvláštní směrnice, a to jde-li o věci, které se dotýkají zájmu obrany státu, v dohodě s ministerstvem národní obrany.

Instrukce, u nichž si to železniční správní úřad vyhradí, musí mu býti předloženy předtím, než budou uvedeny v platnost. Jestliže tento úřad učiní připomínky s hlediska veřejného zájmu, a to zejména s hlediska bezpečnosti provozu, je železniční podnik povinen jim vyhověti, k čemuž může býti stanovena přiměřená lhůta.

Železniční podnik dovolí, vyžaduje-li toho veřejný zájem a není-li to na podstatnou újmu vlastnímu provozu a hospodářským zájmům podniku, aby jiný železniční podnik užíval dráhy (její části) za přiměřenou náhradu.

Nesjedná-li se o užívání neb o náhradě dohoda, anebo nevyhovuje-li sjednaná dohoda veřejnému zájmu, může železniční správní úřad učiniti přiměřené opatření, a jemu se musejí podrobiti oba podniky.

Železniční podniky, jejichž trati se stýkají (§ 39), dohodnou se o úpravě přípojové a přechodové služby, o vzájemném užívání vozidel, o uspořádání vzájemných provozních poměrů vůbec, jakož i o tom, jak se zúčastněné podniky dělí o vydání z toho vznikající.

Nesjedná-li se o těchto věcech dohoda, anebo nevyhovuje-li sjednaná dohoda veřejnému zájmu, může železniční správní úřad učiniti přiměřené opatření, a jemu se musejí podrobiti zúčastněné podniky.

Železniční podnik povede o všech odvětvích své správy knihy účetní (účetnictví) tak, aby z nich bylo lze seznati stav jmění a jeho změny, jakož i výsledky hospodaření. Železniční správní úřad může vydati podrobnější předpisy o vedení účetnictví.

Uzná-li toho potřebu, může železniční správní úřad uložiti železničnímu podniku, aby určité skutečnosti sledoval statisticky, může také vydati předpis o vedení statistiky a o předkládání příslušných zpráv.

Železniční správní úřad může kdykoli nahlížeti do účetních knih (účetnictví), spisů, záznamů, účtů a jiných dokladů, o něž se opírají záznamy účetní nebo statistické, může také žádati předložení těchto dokladů a potřebná vysvětlení.

Členem ředitelství (§ 71) nemohou býti ustanoveny, provozuje-li dráhu země nebo okres, osoby nevolitelné do zemského neb okresního zastupitelstva, výboru a komise, provozuje-li dráhu obec, osoby nevolitelné do obecního zastupitelstva, rady a komise. Jestliže u člena ředitelství nastane nebo dodatečně na jevo vyjde skutečnost, která je podle předchozí věty překážkou pro ustanovení, rozhodne o ztrátě členství, jde-li o země, okresy nebo města se zvláštním statutem nebo se zřízeným magistrátem, zemský úřad, jinak okresní úřad.

Ustanovení § 71, odst. 5 neplatí, provozuje-li dráhu svazek územní samosprávy. Svazek územní samosprávy je povinen ustanoviti k přímému vedení provozu osobu spolehlivou, po stránce odborné způsobilou, mající československé státní občanství a bydliště v republice Československé; ustanovení podléhá schválení železničního správního úřadu; jde-li o zemi neb okres, zpraví zemský president (okresní hejtman) včas železniční správní úřad, která osoba má býti ustanovena.

Ustanovení §§ 71, 72 a 74 se nevztahují na dráhy státní, pro které platí v těchto věcech zvláštní předpisy. Ustanovení §§ 73, 86, 87, 90 a 93 jest užíti pro dráhy státní s přiměřeným zřetelem k předpisům o organisaci státních drah a o úpravě služebních poměrů jejich zaměstnanců.

Ustanovení § 86, odst. 4 neplatí pro dráhy státní. Než sestaví tarify velkého významu, bude správa drah státních jednati s ministerstvem průmyslu, obchodu a živností nebo s ministerstvem zemědělství nebo s ministerstvem veřejných prací nebo s ministerstvem sociální péče, podle toho jsou-li dotčeny zájmy průmyslu, obchodu a živností, zemědělství, hornictví nebo zájmy sociální péče.

Železniční podnik je povinen přepravovati poštovní zásilky, zaměstnance je doprovázející a dohlédací orgány. Poštovní správa může užívati k této přepravě zvláště přizpůsobených vozů.

Uplatňujíc požadavky podle předcházejícího odstavce, přihlédne poštovní správa k zřetelům hospodárného provozu dráhy.

Za přepravu podle odstavce 1 poskytne poštovní správa železničnímu podniku přiměřenou náhradu. Nesjedná-li se o ní dohoda, rozhodne železniční správní úřad v dohodě s ministerstvem pošt a telegrafů.

Poštovní správa může v dohodě se železničním podnikem svěřiti zaměstnancům dráhy obstarávání některých úkonů jménem poštovní správy. Stejně může železniční podnik v dohodě s poštovní správou svěřiti poštovním zaměstnancům obstarávání některých úkonů jménem železničního podniku.

Vykonávajíce pravomoc podle tohoto zákona a předpisů podle něho vydaných, přihlížejí úřady z moci úřední též k zájmu obrany státu, pokud by mohl býti dotčen.

Železniční podnik je povinen vedle povinností, které jej jinak postihují podle zákonných ustanovení o drahách, předpisů podle nich vydaných a podle ustanovení koncesní listiny, uskutečniti opatření nebo zařízení, která mu železniční správní úřad uloží v zájmu obrany státu na žádost vojenské správy a po dohodě s ní.

Železniční podnik je povinen přepravovati vojsko a vojenské zásilky za podmínek, které stanoví železniční správní úřad v dohodě s ministerstvem národní obrany.

Železniční podnik je povinen, požádá-li o to oprávněný orgán, provésti přepravu vojska a vojenských zásilek urychleně, a je-li toho potřebí, i přednostně (odstavec 13).

Železniční podnik je povinen, požádá-li o to vojenská správa, umožniti nebo provésti výcvik vojenských osob v železniční službě (odstavec 13).

K usnadnění součinnosti vojenské správy se železničním podnikem může vojenská správa umístiti své zástupce u železničního podniku a na její žádost ustanoví železniční podnik referenta (referenty) pro věci vojenské; projeví-li se toho potřeba, zejména pak za branné pohotovosti státu, budou vytvořeny společné orgány (odstavec 13).

Železniční podnik je povinen poskytnouti vysvětlení, zprávy a pomůcky potřebné k účelům obrany státu (odstavec 13).

Z toho, aby železniční podnik plnil všecky povinnosti, které jej postihují v zájmu obrany státu, odpovídají zejména osoby označené v § 128, odst. 1.

Vojenská správa má kdykoli na vůli přesvědčiti se, třebas i na místě, zda železniční podnik plní povinnosti, které jej postihují v zájmu obrany státu, nemůže však zasahovati přímo do vedení provozu (odstavec 13).

O věcech železničního podniku, které jsou obchodním tajemstvím, zachovají orgány vojenské správy mlčenlivost, a to i po odchodu ze služby nebo po propuštění ze svazku vojenského; povinnosti mlčenlivosti mohou býti zproštěni jen rozhodnutím ministerstva národní obrany v dohodě se železničním správním úřadem.

Osoby označené v § 128, odst. 1, jakož i zaměstnanci dráhy jsou povinni věci, které mají býti tajeny v zájmu obrany státu, uchovati v tajnosti stejně a s týmiž trestními následky jako osoby ve veřejném postavení (§ 5, č. 2 a § 6, č. 4 zákona ze dne 19. března 1923, č. 50 Sb. z. a n., na ochranu republiky). To platí i o osobách jiných, na př. dodavatelích, jimž železniční podnik svěřil ve svém provozu věci, které mají býti tajeny v zájmu obrany státu.

Ve věcech podle tohoto zákona a předpisů podle nich vydaných je úřad, jenž provádí řízení, povinen učiniti všecka vhodná opatření, aby zůstaly utajeny věci, které mají býti utajeny v zájmu obrany státu; při tom se může úřad v mezích nezbytnosti uchýliti od platných předpisů upravujících řízení. Opatření, opřená výslovně o ustanovení věty první, není potřebí odůvodňovati.

Podrobnosti ustanovení odstavců 4 až 7 a 9 stanoví směrnice, které vydá železniční správní úřad v dohodě s ministerstvem národní obrany.

Vládní nařízení může, projeví-li se toho potřeba, zavésti pro dráhy, po případě pro určité druhy nebo skupiny drah účinnost některých předpisů zákona o obraně státu, které se vztahují na podniky důležité pro obranu státu, i když příslušné železniční podniky nebyly výslovně určeny za podniky důležité pro obranu státu (§ 18 zákona o obraně státu). Tyto předpisy platí potom místo ustanovení tohoto (železničního) zákona.

Za branné pohotovosti státu platí vedle předpisů §§ 117 a 118 ještě ustanovení následujících odstavců.

Železniční podnik je povinen dbáti zájmu obrany státu před ostatními zájmy.

Železniční správní úřad může učiniti potřebná opatření o uspořádání a o řízení železničního provozu, užíti volně a na jakémkoli místě zaměstnanců dráhy a podle potřeby volně disponovati drahou, jejím příslušenstvím, pomocnými a vedlejšími závody. O zásadách, podle nichž toto ustanovení bude provedeno, dohodne se železniční správní úřad s vojenskou správou.

Přednostně (§ 118, odst. 4) musí býti přepravován také materiál, potřebný k výrobě válečné výzbroje a válečného výstroje, věci potřebné k výživě obyvatelstva, transporty evakuační a jiné transporty k účelům obrany státu. Pořadí těchto transportů určí vojenská správa skrze společné orgány (§ 118, odst. 6).

Provoz dráhy může býti převzat státní správou železniční, a to zejména tehdy, požádá-li o to vojenská správa. Projeví-li se toho nutná potřeba, může býti provoz na kterékoli dráze převzat do vojenské správy; o takovém převzetí v poli rozhoduje vojenská správa sama. Podrobnosti upraví vládní nařízení.

Železniční podnik je povinen dopravovati na svých telegrafních a telefonních vedeních telegramy, jejichž druh a pořadí blíže určí železniční správní úřad v dohodě s ministerstvem národní obrany a s ministerstvem pošt a telegrafů. Železniční podnik je vedle toho povinen dovoliti, aby vojenská správa užila přímo železničních telegrafních nebo telefonních vedení, jichž není nezbytně třeba k železničnímu provozu. Rovněž je železniční podnik povinen dovoliti, aby na pozemcích dráhy byla zřízena nebo na telegrafních a telefonních sloupovích byla připjata vojenská telegrafní a telefonní vedení, ale musí býti při tom postaráno o to, aby nebyl rušen provoz v železničních slaboproudých vedeních.

Železniční správní úřad může v dohodě s ministerstvem vnitra a s ministerstvem národní obrany uložiti železničnímu podniku, aby utvořil ozbrojené strážní oddíly železniční. Ustanovení § 139, odst. 1, věty druhé a odst. 2 a 3 platí tu obdobně.

Za přepravu vojska a vojenských zásilek se platí zlevněné jízdné nebo přepravné, které stanoví železniční správní úřad v dohodě s ministerstvem národní obrany. Jde-li o jinou přepravu, zaplatí se jízdné nebo přepravné podle tarifu.

Za náklady, které vzejdou železničnímu podniku z ustanovení § 118, odst. 2, ač neběží-li o opatření záležející v administrativních úkonech, a § 119, odst. 7 přísluší železničnímu podniku, neujedná-li se nic jiného, náhrada přiměřená vzešlým nutným nákladům, avšak od nich je třeba odpočítati částku úměrnou hospodářskému prospěchu, který z toho vyplyne pro železniční podnik. O náhradě rozhodne komise složená ze zástupců železničního správního úřadu, ministerstva národní obrany a ministerstva financí. Vládní nařízení může stanoviti povahu a rozsah administrativních úkonů, které nejsou předmětem náhrady.

Neujedná-li se nic jiného, přísluší železničnímu podniku za plnění, která proň vzejdou z ustanovení § 119, odst. 3 a 5, náhrada, kterou ustanoví vládní nařízení, při čemž buď přiměřeně hleděno k zásadám, které jsou uplatněny v zákonných ustanoveních o poskytování náhrad za obdobná plnění k účelům obrany státu za branné pohotovosti státu. Za omezení nebo zastavení provozu v poli pro válečné operace náhrada nepřísluší. Vládní nařízení stanoví dále, v kterých případech přísluší železničnímu podniku náhrada za plnění, která proň vzejdou z ustanovení § 119, odst. 6.

Státní výsost ve věcech drah vykonává, nestanoví-li zákon jinak, železniční správní úřad, jenž zejména dozírá, aby vybudování, udržování a provoz hověl zákonným ustanovením o drahách, předpisům podle nich vydaným a ustanovením koncesní listiny, jakož i aby nic neohrožovalo dráhu nebo bezpečnost i pořádek na ní.

Kromě toho, co se o tom ustanovuje na jiných místech tohoto zákona, náleží do pravomoci železničního správního úřadu zejména:

Železniční správní úřad vykonává také všecky úkony státní výsosti nad drahami, které byly přikázány jinými předpisy, nedotčenými tímto zákonem, úřadům jiného pojmenování (ministerstvo železnic, generální inspekce, železniční dozorčí úřad a pod.).

Železniční správní úřad ve smyslu tohoto zákona je ministerstvo, jemuž přísluší dozor na dráhy.

K účelu výkonu státní výsosti ve věcech drah jsou politické (státně policejní) úřady oprávněny vydávati, a to podle pokynů železničního správního úřadu, příkazy a zákazy ve způsobu všeobecných nařízení.

Ustanovení čl. 3 zákona o organisaci politické správy zůstává nedotčeno.

Železniční správní úřad bdí nad tím, aby železniční podnik a jeho zaměstnanci zachovávali přesně zákonná ustanovení o drahách, předpisy podle nich vydané a ustanovení koncesní listiny.

Za tím účelem může žádati od železničního podniku (zaměstnanců dráhy) potřebná vysvětlení (zaměstnanci dráhy jsou povinni dáti odpověď na příslušné dotazy) nebo předložení určitých písemností i věcí a může se na místě přesvědčovati svými orgány o stavu dráhy (s příslušenstvím, pomocnými i vedlejšími závody) a o způsobu vedení provozu. Železniční podnik nesmí zaměstnance, který se zachoval podle předcházející věty, postihnouti žádnou újmou ve služebním a platovém poměru.

Zjistí-li orgány úřadu při výkonu dozoru na místě, že zaměstnanec dráhy pro závady tělesné nebo duševní, pro nedostatek smyslových schopností nebo pro neznalost služby ohrožuje bezpečnost železničního provozu, mohou uložiti příslušnému činiteli železničního podniku, aby byl onen zaměstnanec na dobu, která je odůvodněna okolnostmi, odstraněn ze služby, o kterou jde. Takové opatření, o jehož důvodech musí býti zaměstnanec zpraven, jsou však orgány úřadu povinny ihned oznámiti železničnímu správnímu úřadu; ten je, proveda přiměřené šetření, do 30 dnů potvrdí nebo zruší a zpraví o tom vždy železniční podnik a dotčeného zaměstnance. Nevydá-li železniční správní úřad rozhodnutí do uvedené lhůty, má se za to, že opatření bylo zrušeno.

O věcech železničního podniku, které jsou obchodním tajemstvím, zachovají orgány úřadu mlčenlivost, a to i po odchodu ze služby nebo po propuštění; této povinnosti mohou býti zproštěni jen rozhodnutím železničního správního úřadu.

Aby bylo vynuceno splnění některé povinnosti, která vyplývá ze zákonných ustanovení o drahách, z předpisů podle nich vydaných nebo z koncesní listiny, může železniční správní úřad uložiti železničnímu podniku pokutu do 100.000 Kč, a jde-li o opětované vynucení až do 250.000 Kč.

Napřed však pohrozí, že pokuta bude uložena, a ustanoví ke splnění povinnosti přiměřenou lhůtu.

Pokuty, uložené podle ustanovení odstavce 1, plynou do státní pokladny.

Jednají-li osoby, které mají účast při vedení podniku (jsou podnikateli drah, tvoří správní a dozorčí orgány právnické osoby, spravují příslušný úsek správy svazků územní samosprávy a pod.), anebo které jsou řediteli, členy ředitelství, ustanoveny k přímému vedení provozu nebo zmocněnci podniku, proti zákonným ustanovením o drahách, předpisům podle nich vydaným nebo proti ustanovením koncesní listiny, anebo neuposlechnou-li opatření (rozhodnutí) železničního správního úřadu, mohou jim býti uloženy tyto kárné tresty:

Tresty podle odstavce 1, č. 1 až 3 ukládá železniční správní úřad.

Tresty podle odstavce 1, č. 4 a 5 ukládá železniční disciplinární výbor (§ 132) na návrh železničního správního úřadu. Tento výbor však může uložiti, dospěje-li k mírnějšímu posouzení provinění, také některý z trestů podle odstavce 1, č. 1 až 3.

Než bude uložen kárný trest, musí býti provedeno šetření, v němž je zejména třeba slyšeti osobu, o kterou jde. Trest se uloží odůvodněným nálezem, v němž bude označeno jednání, které se klade za vinu, a předpis, který byl porušen.

Uzná-li z vážných důvodů toho potřebu, může železniční správní úřad naříditi, aby se osoba, proti níž má býti zavedeno řízení před železničním disciplinárním výborem, zdržela účasti při vedení podniku až do dne, kdy toto řízení bude skončeno.

Peněžité tresty, uložené podle předcházejících ustanovení, nesmějí býti přesunuty na právnické osoby a jiné soubory osob. Za zaplacení těchto trestů ručí příslušný železniční podnik.

Peněžité tresty, uložené podle předcházejících ustanovení, odvedou se ústavům a zařízením sociální péče železničního podniku, stanoveným se souhlasem železničního správního úřadu.

Potrestání podle tohoto paragrafu nevylučuje odpovědnost podle jiných zákonů.

Železniční správní úřad může, uzná-li toho potřebu, uložiti zaměstnanci dráhy, který se dopustí služebního provinění, kárné tresty, označené v § 128, odst. 1, č. 1 a 2.

Ustanovení § 128, odst. 4 a 8 platí obdobně.

K výkonu této kárné pravomoci může železniční správní úřad zmocniti jednotlivé své orgány.

Jde-li o hrubé služební provinění, může železniční správní úřad, jestliže uzná ze zvláště závažných důvodů toho potřebu, naříditi železničnímu podniku, aby proti zaměstnanci, který se provinil, provedl kárné řízení. Předtím si však vyžádá zprávu od železničního podniku. Jak k podání zprávy, tak i k provedení kárného řízení může býti stanovena přiměřená lhůta. Je-li výkon kárné pravomoci svěřen autonomním sborům (disciplinárním) (§ 99, věta druhá), dodá jim železniční podnik ihned příkaz železničního správního úřadu.

Kárný nález, jenž bude proti zaměstnanci vydán vzhledem k ustanovení odstavce 1, oznámí železniční podnik neprodleně železničnímu správnímu úřadu a předloží příslušné spisy. Vysloví-li železniční správní úřad do 15 dnů, kdy ho oznámení došlo, že nález nebere na vědomost, musí býti kárné řízení podle odstavce 1 provedeno znovu, a je-li výkon kárné pravomoci svěřen autonomním sborům (disciplinárním), musí býti řízení nově provedeno s přečtením připomínek železničního správního úřadu před příslušným sborem (senátem, komisí a pod.), a to, má-li autonomní sbor dostatečný počet členů, jiného složení. K provedení opětovaného kárného řízení může železniční správní úřad rovněž stanoviti přiměřenou lhůtu. Ustanovení první věty platí obdobně i pro nový kárný nález.

Vysloví-li železniční správní úřad do 15 dnů, kdy ho oznámení došlo, že nový kárný nález nebere na vědomost, projedná provinění zaměstnance dráhy železniční disciplinární výbor (132). Tento výbor může uložiti kterýkoli z trestů označených v § 128, odst. 1 nebo kterýkoli trest stanovený služebním řádem (§ 99). Ustanovení § 128, odst. 7 platí tu obdobně.

Předpisy předcházejících odstavců se nemění nic na právní povaze kárných nálezů, které vydávají železniční podniky neb autonomní sbory (disciplinární).

Železniční disciplinární výbor se skládá z předsedy a dvanácti členů, jakož i z náhradníků předsedy a členů.

Předsedu a dvanáct členů výboru jmenuje na období 3 let s náhradníky ministr, jemuž přísluší dozor na dráhy, a to předsedu v dohodě s ministrem spravedlnosti ze soudců z povolání, pokud pak jde o členy, pět členů z úředníků železničního správního úřadu, dva členy z orgánů vedoucích (§ 128, odst. 1) a pět členů ze zaměstnanců drah (§§ 73 a 74). Členové z orgánů vedoucích a ze zaměstnanců drah budou jmenováni podle návrhů vyžádaných od nestátních železničních podniků co možná tak, aby byly zastoupeny všecky druhy a skupiny drah.

Výbor projednává věci mu přikázané (§ 128, odst. 3 a § 131, odst. 3) v senátech, které se skládají z předsedy výboru a ze dvou členů výboru určených losem, a to jednoho ze členů jmenovaných z úředníků železničního správního úřadu, jednoho ze členů jmenovaných buď z orgánů vedoucích, jde-li o orgán vedoucí, nebo ze zaměstnanců drah, jde-li o zaměstnance dráhy.

Podrobnosti řízení před železničním disciplinárním výborem stanoví vládní nařízení.

Proti výroku železničního disciplinárního výboru lze podati stížnost k nejvyššímu správnímu soudu.

Nesjedná-li se užitím §§ 127 a 128 náprava, může železniční správní úřad uvaliti na železniční podnik vnucenou správu tím, že ustanoví vnuceného správce.

Vnucený správce je oprávněn ke všem jednáním a opatřením, jichž je potřebí, aby byla dráha řádně provozována a udržována podle zákonných ustanovení, předpisů podle nich vydaných a ustanovení koncesní listiny.

Na vnuceného správce dozírá železniční správní úřad, jenž může stanoviti, jakým způsobem má býti vedena vnucená správa.

Vnucená správa jde na útraty a nebezpečí podniku.

K dozoru na to, aby i v takové správě železničního podniku, která nezáleží ve výkonu provozu, bylo dbáno platných předpisů, stanov a pod., zvláště pokud běží o právo nápadu a výkupu státu, o věci železničních knih, jakož i vůbec, aby nebyl dotčen veřejný zájem, může železniční správní úřad ustanoviti vládního komisaře.

Vládní komisař je zejména oprávněn účastniti se všech schůzí správních orgánů společnosti, po případě schůzí zastupitelských a výkonných sborů svazků územní samosprávy, které jsou koncesionáři, má-li se v těchto schůzích jednati o věcech týkajících se železničního podniku. K takovým schůzím musí býti vládní komisař pozván, jinak jsou usnesení v nich učiněná, pokud se týkají věcí železničního podniku, právně neúčinná.

V mezích odstavce 1 je vládní komisař oprávněn zastaviti, a to s okamžitou platností, výkon (provádění) usnesení neb opatření železničního podniku. Takové zastavení, o jehož důvodech musí býti podnik zpraven, je povinen ihned oznámiti železničnímu správnímu úřadu; ten je, proveda přiměřené šetření, do 30 dnů potvrdí nebo zruší a zpraví o tom vždy podnik. Nevydá-li železniční správní úřad rozhodnutí do uvedené lhůty, má se za to, že zastavení bylo zrušeno.

Vládnímu komisaři příslušejí při výkonu svěřené pravomoci stejná oprávnění, která jsou vyhrazena předpisem § 93, odst. 3 pro železniční správní úřad.

Zjistí-li železniční správní úřad, že dráha (s příslušenstvím, s pomocnými i vedlejšími závody) již nevyhovuje s hlediska veřejného zájmu, zejména požadavkům bezpečnosti, pravidelnosti a nerušenosti provozu, nařídí, drže se mezí technické a hospodářské účelnosti a maje slušný zřetel k hospodářskému stavu železničního podniku, aby železniční podnik uskutečnil opatření (přestavby, přístavby, zvýšení počtu vozidel, jejich změny a pod.), která uzná za nutná vzhledem ke změněným poměrům, stanově k tomu přiměřenou lhůtu. Předtím vyslechne železniční podnik.

Jestliže podnik nařízené opatření ve stanovené lhůtě neuskuteční, zařídí železniční správní úřad, aby bylo ono opatření uskutečněno na útraty a nebezpečí podniku.

Zaměstnanci dráhy, určení službou pro železniční obvod, jsou v tomto obvodu oprávněni, není-li po ruce bezpečnostní orgán, zjišťovati totožnost osoby, která se dopustí trestného činu, neuposlechne napomenutí daného jí zaměstnancem dráhy při výkonu služby, zřejmě vědomě nebo svévolně porušuje předpisy týkající se drah, nebo se dopustí takového jednání, které ruší dopravu neb ohrožuje její bezpečnost, anebo i, je-li to nutné, takovou osobu zadržeti a odevzdati bez zbytečných průtahů bezpečnostnímu orgánu nebo příslušnému úřadu.

Zaměstnanci dráhy jsou při výkonu policie (odstavec 1) povinni se říditi předpisy zavazujícími bezpečnostní orgány, zachovávati vážnost a chovati se ke každému slušně. Navzájem je obecenstvo povinno zachovati v úředním styku s nimi slušnost a vážnost.

Dohled na výkon železniční policie, pokud ji obstarávají zaměstnanci dráhy, přísluší i řediteli nebo ředitelství (§ 71, odst. 1).

Zaměstnancům dráhy přísluší při výkonu policie na dráze zákonná ochrana členů sboru stráže bezpečnosti.

Před připuštěním ke službě, při níž by se mohla vyskytnouti příležitost k výkonu policie na dráze, mají zaměstnanci dráhy vykonati do rukou orgánu železničního správního úřadu služební přísahu. Je-li toho naléhavá potřeba, může býti pro přechodnou dobu připuštěn k řečené službě také zaměstnanec, který služební přísahu dosud nevykonal.

Je-li potřebí mimořádných opatření k zajištění bezpečnosti provozu dráhy, může železniční správní úřad v dohodě s ministerstvem vnitra a s ministerstvem národní obrany povoliti železničnímu podniku, bez újmy pravomoci bezpečnostních orgánů, aby utvořil ze svých zaměstnanců ozbrojené strážní oddíly železniční. Při tom budou stanoveny také podrobnosti organisace, pravomoci, výcviku, výkonu služby, výzbroje a výstroje těchto oddílů.

Členové ozbrojených strážních oddílů železničních jsou oprávněni nositi ve službě zbraň. Výjimka podle § 138, odst. 2, věty druhé pro ně neplatí.

K účelu uvedenému v odstavci 1 smí člen ozbrojených strážních oddílů železničních, šetře opatrnosti potřebné podle okolností případu, užíti zbraně jen v těchto případech:

K úhradě nákladů, které vznikají prováděním dozoru podle ustanovení tohoto zákona, přispěje železniční podnik státu částkou, kterou určí železniční správní úřad se zřením k rozsahu přepravy a k zvláštním poměrům podniku v dohodě s ministerstvem financí, a jde-li o svazky územní samosprávy, také v dohodě s ministerstvem vnitra.

Podnik bude zdarma přepravovati orgány železničního správního úřadu, vojenské železniční orgány označené v § 118, odst. 6 a vládní komisaře (i jejich zavazadla) všemi druhy vlaků (v jakékoli třídě vozové) i vozidel a dovolí jim na požádání užíti železničního telegrafu a jiných dorozumívacích zařízení. Tato povinnost vzniká, jakmile se řečené orgány a komisaři prokáží průkazem, který k tomu účelu vydá železniční správní úřad.

Ustanovení §§ 127 až 134 a § 135, odst. 2 neplatí, jde-li o zemi neb okres, a užije se tu prostředků podle zákona o organisaci politické správy. Oprávnění železničního správního úřadu, udíleti ve věcech, o které jde, pokyny ve smyslu čl. 1 řečeného zákona, není tím dotčeno. Jde-li o zemi neb okres, učiní železniční správní úřad opatření podle § 135, odst. 1 v dohodě s ministerstvem vnitra.

Byl-li stanoven pro schůzi zemského neb okresního zastupitelstva, výboru nebo komise pořad jednání, který obsahuje předmět dotýkající se drah, jejichž koncesionářem nebo provozovatelem je země neb okres, buď pořad jednání zaslán včas před schůzí železničnímu správnímu úřadu. Jemu buď také bez průtahu oznámeno jakékoli usnesení v takové věci, které bylo učiněno ve schůzi jmenovaných sborů.

Ustanovení § 133 neplatí, jde-li o obec. Možno tu však užíti prostředků podle zákonů upravujících obecní zřízení.

Jde-li o obec, vyslechne železniční správní úřad, než učiní opatření podle § 135, obecní zastupitelstvo a příslušné opatření učiní v dohodě s ministerstvem vnitra.