Zakazuje se, s výjimkami uvedenými v následujících odstavcích a v § § 2 a 3, létati nad těmito územními úseky (zakázaná pásma):

A. Zakázaná pásma pohraniční:

zakázané pásmo na hranicích s Německem a Polskem:

území ohraničené jednak státními hranicemi, jednak myšlenými přímkami spojujícími tato místa: místo jižně od Břeclavi, kde řeka Dyje počíná tvořiti státní hranice, - Břeclav - Hustopeče - Vranovice - Branišovice - Mor. Budějovice - Budkov - Jindř. Hradec - Třeboň - Borovany - Křemže - Prachatice - Chmelná - Chlístov - Janovice - Lipno - Doupov - Radonice - Havraň - Červený Újezd - Lovosice - Konojedy - Zahrádky - Svébořice - Český Dub - Jílové - Spálov - Jilemnice - Slemeno - Dobruška - Lanškroun - Chromeč - Hrabišín - Rýmařov - Bílovec - Mor. Ostrava - Tošanovice Horní - Jablunkov, a odtud dále silnicí vedoucí z Jablunkova do Jasnowiec v Polsku;

zakázané pásmo u Bratislavy:

území ohraničené jednak státními hranicemi, jednak myšlenými přímkami spojujícími tato místa: kota 344 severně od Hamburgu (v Německu) - Dynamitka severně od Bratislavy - Mischdorf - Šamorín - Mliečno a dále cestou vedoucí jižně z Mliečna k Dunaji;

zakázané pásmo na hranicích středního Slovenska:

území ohraničené jednak státními hranicemi, jednak tokem řeky Váhu od ústí do Dunaje až po ústí řeky Nitry, dále tokem této řeky až po ústí řeky Žitavy, dále tokem řeky Žitavy až po obec Hul, pak myšlenými přímkami spojujícími tyto obce: Hul - Lvice - Poltár - Hrachovo - Plešivec - Borzová a dále cestou vedoucí z této obce na jihozápad na kotu 439;

zakázané pásmo na hranicích východního Slovenska:

území ohraničené jednak státními hranicemi, jednak myšlenými přímkami spojujícími obce: Buzita - Veľká Ida - Ruskov - Surty - Baťovo - Hetín a dále cestou vedoucí na jihozápad do Tiszakerecseny (v Maďarsku)․

B. Zakázaná pásma vnitrostátní:

zakázané pásmo severozápadně Pardubic:

území ohraničené tokem řeky Labe od Opatovic nad Labem po Týnec nad Labem a dále myšlenými přímkami spojujícími obě uvedené obce s Chlumcem nad Cidlinou;

zakázané pásmo jižně Sázavy:

území ohraničené myšlenými přímkami spojujícími obce: Kozmice - Hněvkovice - Senožaty - Chýnov;

zakázané pásmo u Skutče:

území ohraničené myšlenými přímkami spojujícími obce: Chrudim - Květná - Bystřice nad Pernštýnem - Chotěboř;

zakázané pásmo Vsetín:

území ohraničené myšlenými přímkami spojujícími tato místa: Frenštát pod Radhoštěm - Čeledná - trig. bod 1071 (Javorník) - Hrobice - Valašské Meziříčí;

zakázané pásmo Uherský Brod - Trenčín - Banská Bystrica:

území ohraničené myšlenými přímkami spojujícími tato místa: Salaš (východně od Napajadel) - Mikšová (jihozápadně od Velké Bytče) - Nižnia Boca (jižně od Kráľ. Lehoty) - Polhora (jihovýchodně od Brezna nad Hronom) - Kremnička (jižně od Banské Bystrice) - Klíž - Nemčice (jihozápadně od Topolčan) - Svätý Kríž nad Váhom.

Zakázané pásmo uvedené v odstavci 1, písm. A, č. 1 smí však býti v omezeném rozsahu, uvedeném v odstavci 3, přelétáno v těchto územních pásech (přeletové koridory):

a) přeletový koridor Drnholec:

územní pás, jehož východní hranici tvoří myšlená přímka procházející kotou 281 (v Německu) a kotou 231 (východně od Kolenfurtu) a dále myšlená přímka spojující posléze zmíněnou kotu s obcí Vranovice, západní hranici pak myšlená přímka procházející obcemi Ruhhof (v Německu) a Litobratřice a dále myšlená přímka spojující obce Litobratřice s obcí Branišovice;

b) přeletový koridor Znojmo:

územní pás, jehož východní hranici tvoří myšlená přímka procházející obcemi Hatě a Mor. Budějovice, západní hranici pak myšlená přímka procházející obcemi Vranov a Budkov;

c) přeletový koridor České Budějovice:

územní pás, jehož východní hranici tvoří myšlená přímka procházející osadou U Sv. Kamene a obcí Lomec, západní hranici pak myšlená přímka procházející obcemi Rossberg (v Německu) a Těchoraz a dále myšlená přímka spojující obce Těchoraz a Kroclov;

d) přeletový koridor Železná Ruda:

územní pás, jehož východní hranici tvoří myšlená přímka procházející kotu 1.339 (Plesná) a obcí Chmelnou, západní hranici pak myšlená přímka procházející obcemi Söminerau (v Německu) a Chlístov;

e) přeletový koridor Cheb:

územní pás, jehož jižní hranici tvoří nejprve myšlená přímka procházející obcemi Lipno a Rozvadov a od Rozvadova dále až ku státním hranicím silnice vedoucí z Rozvadova do Waidhaus (v Německu), severní hranici pak myšlená přímka spojující křižovatku silnice Schwarzenberg - Neudorf - Šmídeberk - Kadaň se státními hranicemi u obce Hammer - Unterwiesenthal (v Německu) a obec Radonice;

f) přeletový koridor Saská Kamenice - Most:

územní pás, jehož západní hranici tvoří myšlená přímka procházející obcemi Gabrielina Huť a Havraň, východní hranici pak myšlená přímka spojující bod na státních hranicích, ležící 1 km západně od obce Český Jiřetín, s obcí Červený Újezd;

g) přeletový koridor labský:

územní pás, jehož západní hranici tvoří myšlená přímka spojující křižovatku silnice z Mohelnice do Lauensteinu (v Německu) se státními hranicemi a obec Lovosice, východní hranici pak myšlená přímka spojující obce Mezní Louka a Zahrádky a prodloužená až ke státním hranicím;

h) přeletový koridor Liberec:

územní pás, omezený jednak myšlenými přímkami spojujícími obce Svébořice - Starý Habendorf - Spálov, jednak myšlenými přímkami spojujícími obce Český Dub - Šimonovice - Jílové;

ch) přeletový koridor Žacléř:

územní pás, jehož západní hranici tvoří myšlená přímka spojující celnici na státních hranicích v Horní Malé Úpě a obec Jilemnice, východní hranici pak myšlená přímka procházející obcemi Königshan a Slemeno;

i) přeletový koridor Český Těšín:

územní pás, jehož severní hranici tvoří myšlená přímka spojující obce Šenov - Horní Suchá a pak až ku státním hranicím myšlená přímka procházející obcemi Horní Suchá - Pruchna (v Polsku), jižní hranici pak myšlená čára spojující trigonometrický bod 588 Plenisko s obcí Bystřice a dále až ke státním hranicím myšlená přímka procházející obcemi Bystřice a Ustroň (v Polsku).

V přeletových koridorech, uvedených v odstavci 2, dovoleny jsou jen průlety letadel přilétajících z ciziny nebo do ciziny odlétajících, nebo průlety na státní veřejná letiště, v těchto přeletových koridorech jsoucí, a z těchto letišť. Jakékoliv jiné létání, zejména provádění leteckého výcviku, jest v přeletových koridorech zakázáno.

Kromě případů uvedených v § 1, odst. 2 a 3 a v § 2 může ministerstvo veřejných prací v dohodě s ministerstvem národní obrany, s ministerstvem vnitra a s ministerstvem zahraničních věcí povoliti výjimečně v odůvodněných případech omezené létání v zakázaných pásmech, zmíněných v § 1.

Při létání v zakázaném pásmu na základě povolení zmíněného v předchozím odstavci musí býti přesně dodrženy podmínky, na něž toto povolení bylo vázáno.

Ocitne-li se letadlo, pro něž platí zákaz uvedený v § 1, nad zakázaným pásmem, jest povinno, jakmile to zpozoruje, opustiti ihned nejkratší cestou zakázané pásmo a přistáti co možno nejdříve na nejbližším československém letišti, na němž podle platných předpisů smí přistáti.

Osoba odpovědná za řízení letadla (§ 16, odst. 1 zákona) jest povinna ihned po příletu na letiště zmíněné v předchozím odstavci hlásiti správě letiště, po případě tam, kde není takové správy, přímo příslušnému okresnímu (státnímu policejnímu) úřadu, kdy a kde letadlo letělo nad zakázaným pásmem, a vyčkati s odletem, až okresní (státní policejní) úřad udělí povolení k odletu.

Správa letiště oznámí přílet letadla příslušnému okresnímu (státnímu policejnímu) úřadu nebo státnímu bezpečnostnímu orgánu na letišti.

Okresní (státní policejní) úřad nebo státní bezpečnostní orgán jím delegovaný provede neprodleně, přibrav zástupce správy letiště a případně i vojenské znalce, prohlídku letadla a osob na něm a vyslechne tyto osoby, aby zjistil, zda něco nasvědčuje tomu, že let přes zakázané pásmo se stal úmyslně nebo za účelem nekalým. Podle výsledku tohoto šetření pak okresní (státní policejní) úřad buď učiní opatření podle § § 50 a 51 zákona, nebo udělí povolení k odletu.

Letadlu, jež se ocitlo nad zakázaným pásmem, může býti dán rozkaz ku přistání tímto způsobem:

a) za dne řadou střel - vypálených v desetivteřinových přestávkách - jichž výbuch způsobí pokaždé obláček černého dýmu,

b) za noci řadou střel - vypálených v desetivteřinových přestávkách - jichž výbuch způsobí vždy bílá světla nebo hvězdy.

Rozkaz ku přistání může býti místo signálem zmíněným v odstavci 1 dán též radioelektricky, může-li úřední orgán dosáhnouti radioelektrického spojení s letadlem.

Letadlo, jemuž byl dán způsobem uvedeným v předchozích odstavcích rozkaz ku přistání, jest povinno přistáti co nejdříve na nejbližším československém letišti, na němž podle platných předpisů smí přistáti, a podrobiti se tam prohlídce; byl-li rozkaz ku přistání dán z policejního letadla, jest letadlo, jemuž byl rozkaz dán, povinno za tím účelem sledovati letadlo, z něhož byl rozkaz dán, až na nejbližší letiště, kde má přistáti.

Letadlo, které neuposlechne, nebo zřejmě nezamýšlí uposlechnouti rozkazu přistáti, může býti bezpečnostními orgány k přistání donuceno všemi po ruce jsoucími prostředky.

O prohlídce a o dalším odletu platí ustanovení § 4, odst. 2 až 4.

Ustanovením tohoto paragrafu není nikterak dotčena povinnost letadla, předepsaná v § 4, která musí tedy býti splněna i tehdy, nebyl-li letadlu dán rozkaz ku přistání.

Aby se naznačilo letadlu, že jest v blízkosti zakázaného pásma, budiž použito těchto signálů:

a) za dne řady střel - vypálených v desetivteřinových přestávkách - jichž výbuch způsobí vždy obláček oranžového dýmu;

b) za noci řady střel - vypálených v desetivteřinových přestávkách - jichž výbuch způsobí vždy oranžová světla nebo hvězdy.

Letadlo, které obdrželo signál zmíněný v předchozím odstavci, jest povinno ihned změniti cestu tak, aby se co nejrychleji vzdálilo z blízkosti zakázaného pásma.

Rozkaz ku změně cesty může býti místo signálem zmíněným v odstavci 1 dán též radioelektricky, může-li úřední orgán dosáhnouti radioelektrického spojení s letadlem.