Poštovní spořitelna jest státním ústavem a náleží do oboru poštovní správy. Jest činna pro celou oblast republiky Československé. Poštovní spořitelna není povinna zápisem do obchodního rejstříku.

Poštovní spořitelna vykonává svoji činnost hlavním ústavem a pobočnými ústavy. Poštovní úřady jsou jejími sběrnami a platebnami.

Hlavní ústav poštovní spořitelny má sídlo v Praze; název jeho jest "Poštovní spořitelna v Praze".

Vláda stanoví nařízením, zda a ve kterých místech se zřídí pobočné ústavy poštovní spořitelny. Název těchto ústavů jest: "Poštovní spořitelna, pobočka v ........" s označením sídla ústavu.

Poštovní spořitelna obstarává:

Poštovní spořitelna jest právnickou osobou; ve své činnosti vymezené v odst. 1. nabývá samostatně práv, béře na sebe závazky, spravuje vlastní jmění a svěřené peníze, uložené cenné papíry a jiné hodnoty a pečuje o to, aby byly vhodně a bezpečně zužitkovány peníze, jichž není zapotřebí k uspokojení nároků, plynoucích z její činnosti a k úhradě vlastních potřeb. Za peníze a jiné hodnoty, svěřené poštovní spořitelně, ručí stát.

Správnímu sboru, zřízenému pro poštovní spořitelnu ( § 4), náleží:

Správní sbor poštovní spořitelny má 12 členů a tolikéž náhradníků․ Kromě členů z činných zaměstnanců státních jest v něm zastoupena Národní banka Československá jedním členem (náhradníkem), jejž po návrhu její bankovní rady jmenuje ministr pošt a telegrafů v dohodě s ministrem financí. Další tři členy (náhradníky) jmenuje ministr pošt a telegrafů z odborníků národohospodářských a to jednoho jako zástupce peněžnictví v dohodě s ministrem financí a vnitra, jednoho jako zástupce obchodu, průmyslu a živností v dohodě s ministrem obchodu a jednoho jako zástupce zemědělství po dohodě s ministrem zemědělství.

V čele poštovní spořitelny jest přednosta hlavního ústavu v Praze, jenž za osobní odpovědnosti vykonává bezprostřední správu poštovní spořitelny a zejména zastupuje na venek.

Zastupování poštovní spořitelny před soudy a úřady řídí se platnými předpisy o zastupování státu.

Poštovní spořitelna upravuje styk se stranami pravidly, jež se stávají závaznými vyhlášením ve Věstníku poštovní spořitelny.

Stejně se vyhlašují i změny pravidel, zejména pokud jde o výši základního vkladu, poplatky a úrokovou míru v šekové službě, jakož i o výši jednotlivých vkladů a výplat, výpovědní lhůty a úrokovou míru ve službě spořitelní.

Poštovní spořitelna v Praze nebo její pobočky zřídí na přihlášku šekový účet každému, kdo vyhoví podmínkám stanoveným pravidly ( § 8) a složí základní vklad. Základní vklad se nevrací, dokud šekový účet nebyl zrušen.

Poštovní spořitelna má právo přihlášku o zřízení šekového účtu zamítnout a zřízený již účet vypověděti, nejsouc povinna uváděti důvody svého rozhodnutí. Také vlastník šekového účtu může účet kdykoli vypověděti. V obou případech výpovědi vyplatí mu poštovní spořitelna do 15 dnů od výpovědi celou pohledávku i s úroky po srážce poplatků a výloh.

Vlastník šekového účtu nakládá s pohledávkou na svém účtě, pokud převyšuje základní vklad, šekem nebo převodním příkazem.

Šekem přikazuje vlastník šekového účtu poštovní spořitelně, aby provedla výplatu z pohledávky na jeho účtě u své pokladny nebo u pokladen poboček doručiteli šeku nebo i poštovního úřadu osobě vyznačené na šeku, nebo jí přikazuje provedení jakékoli jiné úhrady kromě převodu na jiný šekový účet u poštovní spořitelny nebo jiných poboček. Zní-li šek na doručitele, může býti opatřen doložkou "Jen pro zúčtování", vyznačenou napříč na líci šeku. Šeky opatřené touto doložkou zúčtuje poštovní spořitelna se členy odúčtovacích sdružení Národní banky Československé, se kterými je ve spojení, nebo s jinými vlastníky šekových účtů.

Bude-li toho vyžadovati hospodářská potřeba, mohou býti vládním nařízením připuštěny i šeky na řad.

Převodním příkazem převádí vlastník šekového účtu peněžní částky ze svého účtu na jiný šekový účet u poštovní spořitelny v Praze nebo jejích poboček.

Vklady v šekové službě úrokuje poštovní spořitelna nejvýše 1 1/2 procentem; vláda může také naříditi, že nebudou úrokovány vůbec ( § 5, odst. 1, c).

Úrokování se počíná nejbližším prvním anebo šestnáctým dnem měsíce, který následuje po vkladu a končí patnáctým anebo posledním dnem měsíce, který předchází výplatě.

Poštovní spořitelna neodpovídá za opoždění v přípisech vkladů na účtech, v provedení šekových příkazů a při výplatě šekových platebních poukázek.

Nároky vlastníků šekových účtů proti poštovní spořitelně na náhradu škody mohou býti uplatňovány nejdéle ve třech letech ode dne, kdy poštovní spořitelna obdržela příslušný příkaz vlastníka šekového účtu.

Aby docílila výhodného a bezpečného zužitkování vlastního jmění a peněz sobě svěřených, jest poštovní spořitelna oprávněna:

Kromě ukládacích způsobů naznačených v odst. 1. může poštovní spořitelna, není-li to na újmu pohotovosti jejích peněžních prostředků, státní správě finanční:

poskytovati zápůjčky na státní cenné papíry, pokud jich finanční správa v rozpočtovém roce prokazatelně nabyla platbou daní, poplatků a pod. na místě hotových peněz, dále darováním nebo jako odúmrť a pod., nejdéle na tři měsíce;

eskontovati směnky celní, daňové a směnky na uvěřené tabákové výrobky, sůl a výrobky horní;

poskytování přechodné zálohy na dobu nejdéle dvou měsíců, úrokovatelné podle vzájemné dohody. Tyto zálohy smějí býti poskytována pouze k úhradě přechodných pokladních schodků, plynoucích z dočasné neshody mezi příjmy a výdaji, a pokud splacení poskytnuté zálohy je zajištěno v příjmech nebo ve výtěžku úvěrních operací, k nimž bylo dáno zmocnění finančním nebo jiným zákonem. Poskytnutí zálohy musí býti ihned oznámeno nejvyššímu účetnímu kontrolnímu úřadu ( § 37, odst. 3 tohoto zákona).

Způsobů naznačených v odst. 1, lit. a-c budiž použito alespoň do výše vkladů na knížky.

Při ukládání peněz budiž podle možnosti přiměřeně hleděno k teritoriálnímu rozvrstvení vkladů.

Poštovní spořitelna jest také oprávněna:

Omezením devisového obchodu jest podrobena i poštovní spořitelna.

Poštovní spořitelně náleží k poukazu příslušného soudu nebo poručenského (sirotčího) úřadu a podle ustanovení o tom platných přijímati v úschovu tuzemské peníze a v úschovu a správu cenné papíry, vkladní knížky, listiny, mince, valuty a skvosty, které mají nebo mohou býti podle všeobecných zákonných ustanovení uloženy do uschování soudů nebo poručenských (sirotčích) úřadů. Jinak zmocnění k přijímání těchto deposit zůstávají nedotčena.

Totéž může poštovní spořitelna konati i k poukazu jiných státních a veřejných úřadů, ústavů, podniků a zařízení, zejména, jde-li o hodnoty, které náležejí státu nebo jiným právním subjektům veřejné povahy, nebo jsou jimi spravovány.

Ukládací podmínky a poplatky za uschování a správu podle odst. 1 a 2 stanoví vláda nařízením, nejde-li o deposit uvedených v odst. 2 jen o opatření vnitřní služby.

Soudy státní a jiné veřejné úřady, ústavy, podniky a zařízení mohou obstarávati poštovní spořitelnou úkony finanční povahy, jež příslušejí do oboru její činnosti, nestanoví-li zvláštní předpisy jinak.

Za stejného předpokladu může poštovní spořitelna přijímati od státní pokladny, fondů státních a státem spravovaných vklady na běžný účet, které se úrokují podle vzájemné dohody.

O státních úvěrových transakcích platí ustanovení § 25, odst. 2 a § 27.

Poštovní spořitelna postupuje při zužitkování spravovaných peněz a při obchodech podle § 26, odst. 1, bod 3 v souladu s nutkavými požadavky měnové a úvěrové politiky Národní banky Československé.

K zabezpečení tohoto souladu sjednají poštovní spořitelna a Národní banka Československá jednak všeobecnou úmluvu, jednak se mohou podle potřeby dohodnouti o tom, jak a za jakých předpokladů by mohl býti vhodnými statutárními operacemi na peněžním trhu v zájmu měnové stability vykonáván vliv na peněžní trh.

Nedohodnou-li se oba ústavy, zprostředkuje dohodu ministr pošt a telegrafů spolu s ministrem financí.

Poštovní spořitelně přísluší pro její pohledávky vzniklé z činnosti, k níž podle tohoto zákona jest oprávněna, přednostní zástavní právo na cenné papíry a jiné movité věci dlužníkovy, které jí dlužník odevzdal jako jistotu, nebo jejichž držby nebo detence poštovní spořitelna od něho kdykoli a k jakémukoli účelu nabyla. Toto právo přísluší jí i

tehdy, byl-li na jmění dlužníkovo prohlášen konkurs.

Poštovní spořitelna může se uspokojiti z věcí v odst. 1 jmenovaných, je-li dlužník v prodlení, bez soudního řízení a smí je po předchozí pohrůžce dáti veřejně prodati; mají-li cenu bursovní nebo tržní, smí prodej provésti také neveřejně za běžnou cenu prostřednictvím obchodního dohodce, nebo, není-li ho prostřednictvím orgánu oprávněného k dražbám. Mezi prodejem a pohrůžkou, a není-li pohrůžka možnou, mezi prodejem a dobou, kdy vzniklo oprávnění ku prodeji, musí uplynouti doba nejméně jednoho týdne. O provedení prodeje zpraví poštovní spořitelna dlužníka pokud možno ihned; opomene-li tak učiniti, jest zavázána k náhradě škody. Zbude-li z výtěžku prodeje přebytek, uloží jej poštovní spořitelna na svoji knížku znějící na jméno dlužníkovo; může však jej také na dlužníkovy útraty a jeho nebezpečí uložiti k soudu.

Toto přednostní zástavní právo nemůže býti dotčeno žádnými dříve nabytými právy a nároky, a to ani vlastnickými právy třetích osob na cenné papíry a jiné movité věci, které poštovní spořitelna převzala jako majetek dlužníkův, nebyla-li tato dříve nabytá práva a tyto nároky poštovní spořitelně již při odevzdání známy neb alespoň zřejmy.

Vklady na šekových a spořitelních účtech, jakož i úroky z nich promlčují se ve čtyřiceti letech.

Promlčení počíná se ve spořitelní službě ode dne posledního účetního zápisu ve vkladní knížce, v šekové službě ode dne poslední disposice vlastníka šekového účtu.

Promlčení se přerušuje ve spořitelní službě každým účetním zápisem ve vkladní knížce nebo výpovědí došlou poštovní spořitelně, v šekové službě každou disposicí vlastníka šekového účtu.

Promlčené pohledávky i s úroky připadají reservnímu fondu poštovní spořitelny.

Poštovní spořitelna jest osvobozena od zvláštní daně výdělkové a daně rentové.

zrušen

Veškeré listiny a veškerá jednání ve vzájemném styku poštovní spořitelny s jejími účastníky, upraveném tímto zákonem a předpisy podle něho vydanými, jsou kromě šeků, - a nejde-li o řízení před soudy nebo úřady poručenskými (sirotčími), - osvobozeny od kolků a poplatků. Osvobození to se vztahuje zejména na vkladní knížky ( § 17, odst. 5), na převodní příkazy (12, odst. 4), na podání stran poštovní spořitelně nebo jiným úřadům poštovní správy ve věcech obstarávaných poštovní spořitelnou, na prohlášení vydavatelova na šecích o způsobu nebo účelu platby, na plné moci určené pro poštovní spořitelnu nebo poštovní úřady, na stvrzenky vydané ve vzájemném styku poštovní spořitelny s jejími účastníky, na výpisy z účtů, vydávané poštovní spořitelnou stranám, jakož i na oznámení učiněná poštovní spořitelně o postupu a zastavení pohledávek vzniklých v činnosti poštovní spořitelny, a upravená tímto zákonem a předpisy podle něho vydanými.

Poplatek stanovený v § 7, odst. 2 zákona ze dne 29. února 1864, č. 20 ř. z., ve spojení s § 8 nařízení ze dne 28. srpna 1916, č. 281 ř. z., jimiž se mění některé předpisy o kolkových a přímých poplatcích, jakož i poplatek podle čl. XV, odst. 2 uváděcích ustanovení k zákonu ze dne 15. června 1927, č. 76 Sb. z. a n., o přímých daních, se nevztahuje na peníze uložené na účtech u poštovní spořitelny.

Poštovní spořitelna a její zaměstnanci jsou povinni zachovávati služební a obchodní tajemství.

Předpisy o zachovávání poštovního tajemství platí i pro působnost poštovních úřadů jako sběren a plateben poštovní spořitelny.

Pro podávání zpráv soudům a veřejným úřadům platí příslušné právní předpisy.

O sestavení rozpočtu, účetní závěrky i o jejich schvalování platí předpisy vydané pro státní podniky spravované podle zásad obchodního hospodaření ( § 4).

Poštovní spořitelna podává o své činnosti každoročně s účetní závěrkou obchodní zprávu a po schválení účetní závěrky (odst. 1) ji uveřejní.

Oprávnění nejvyššího účetního kontrolního úřadu ke kontrole poštovní spořitelny zůstává nedotčeno.

Z ryzího bilančního zisku zjištěného rozvahou hospodářského výsledku poštovní spořitelny se utvoří a dotuje reservní fond určený ke hrazení případných bilančních ztrát tak dlouho, až tento fond dosáhne výše 5% peněz svěřených ústavu ve službě šekové a spořitelní podle stavu vykázaného v účetní závěrce za správní rok, o jehož

zisk jde. Jakmile reservní fond dosáhne této výše, odvede se bilanční zisk poštovní spořitelny státní pokladně, pokud finanční zákon nestanoví jinak.

Reservní fond se nesníží, poklesne-li v některém správním roce stav svěřených peněz proti předchozímu správnímu roku.

Nestačil-li by reservní fond k úhradě připsaných bilančních ztrát, uhradí je státní finanční správa ( § 4).

Ministr pošt a telegrafů v dohodě s ministrem financí a nejvyšším účetním kontrolním úřadem určí, mají-li býti u poštovní spořitelny zřízeny ještě jiné fondy (fond pro kursové ztráty, fond obnovovací a pod.).

Poštovní spořitelna vstupuje ve všechna práva a přejímá všechny povinnosti poštovních úřadů šekových, kterých nabyly nebo jež vzaly na sebe za své činnosti podle zákona ze dne 11. března 1919, č. 140 Sb. z. a n., o zřízení poštovních úřadů šekových pro území státu československého. Na poštovní spořitelnu přechází také jmění poštovních úřadů šekových a správa peněz a jiných hodnot, která je dosud svěřena poštovním úřadům šekovým

podle zákona právě uvedeného, a již poštovní spořitelna bude vykonávati nadále podle ustanovení tohoto zákona.

Na pobočný poštovní úřad šekový v Brně se vztahují ustanovení tohoto zákona o pobočkách poštovní spořitelny, zejména § 2, odst. 2 a druhá věta odst. 4.

Poštovní spořitelna v Praze přejímá také působnost poštovního úřadu šekového v Praze jako náhradové banky pro pozemkovou reformu, zřízené podle § § 64 a 71 zákona ze dne 8. dubna 1920, č. 329 Sb. z. a n., o převzetí a náhradě za zabraný majetek pozemkový (zákona náhradového) ve znění zákona ze dne 13. července 1922, č. 220 Sb. z. a n. Veškerá práva a všechny závazky vzniklé z činnosti poštovního úřadu šekového jako náhradové banky pro pozemkovou reformu přecházejí na poštovní spořitelnu.

Poštovní spořitelna v Praze ve své působnosti podle § 28 tohoto zákona přejímá dále ve svou správu a úschovu všechny peněžní hotovosti, cenné papíry, vkladní knížky, listiny a skvosty, které poštovní úřad šekový v Praze přijal v úschovu a správu podle zákona ze dne 25. dubna 1924, č. 88 Sb. z. a n., o ukládání soudních deposit a deposit poručenských (sirotčích) úřadů u poštovního úřadu šekového.

Poštovní spořitelna v Praze nastupuje také v působnost poštovního úřadu šekového v Praze jako přejímacího ústavu k provedení úkonů, vyplývajících z úmluv a dohody o poštovní spořitelně rakouské a uherské podle zákona ze dne 1. července 1926, č. 232 Sb. z. a n., a zákona ze dne 15. května 1924, č. 148 Sb. z. a n., a přejímá veškerá práva a všechny závazky poštovního úřadu šekového v Praze z obou těchto zákonů.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Zároveň pozbývají platnosti všechna ustanovení jemu odporující a zejména zákon ze dne 28. května 1882, č. 56 ř. z., o zřízení poštovních spořitelen v královstvích a zemích na říšské radě zastoupených, zákon ze dne 19. listopadu 1887, č. 133 ř. z., jímž se mění zákon ze dne 28. května 1882, č. 56 ř. z., a vydávají předpisy o poukázkovém (chekovém a clearingovém) obchodě poštovního spořitelního úřadu, zák. čl. IX/1885 o kr. uh. poštovní spořitelně a zák. č. 140/1919 Sb. z. a n., jakož i předpisy podle nich vydané. Platnosti pozbývá dnem vyhlášení i zák. č. 88/1924 Sb. z. a n. Kdy vstoupí v činnost spořitelní služba, vyhlásí ministr pošt a telegrafů ve Sbírce zákonů a nařízení.

Dokud nebude učiněno opatření k provedení ustanovení § 28, odst. 1 tohoto zákona, zůstává v platnosti vládní nařízení ze dne 22. května 1924, č. 108 Sb. z. a n., a vládní nařízení ze dne 26. srpna 1926, č. 164 Sb. z. a n., o ukládání peněžních hotovostí a skvostů jako soudních deposit a deposit poručenských (sirotčích) úřadů u poštovního úřadu šekového, jakožto nařízení vydaná podle tohoto zákona.