Tento zákon se vztahuje na snoubenky a nemanželské děti, pozůstalé po účastnících národního boje za osvobození.

Účastníky národního boje za osvobození se v tomto zákoně rozumějí osoby uvedené v § § 1 a 2 zákona ze dne 19. prosince 1946, č. 225 Sb., o příslušnících československé armády v zahraničí a o některých jiných účastnících národního boje za osvobození, z osob uvedených v § 1, odst. 1, č. 1, písm. a) však jen ty, které byly v době své smrti československými státními občany.

je státní občanka československá, státně spolehlivá,

slib přijala a zamýšlené manželství bylo po právu možné aspoň v době smrti muže, avšak k sňatku nedošlo jen z toho důvodu, že muž padl nebo zemřel,

neuzavřela manželství s jiným mužem ani se nechovala způsobem znevažujícím zasnoubení.

rodinné jméno (příjmení) snoubencovo,

právo na to, aby byla v úředním styku označována jako paní.

Utrpěla-li snoubenka tím, že nedošlo k jejímu sňatku s účastníkem národního boje za osvobození, majetkovou újmu a je-li zvláštního zřetele hodna, zejména má-li nemanželské dítě se svým snoubencem nebo žila-li s ním ve společné domácnosti a je-li nyní její výživa ohrožena, přísluší jí nárok na přiměřené odškodnění z majetku zanechaného účastníkem národního boje za osvobození, a to proti pozůstalosti, na Slovensku, a byla-li už pozůstalost odevzdána, proti dědicům, a jde-li o odúmrť, proti státu․

Přiměřenost majetkového odškodnění se posuzuje se zřetelem na majetkové a výdělkové poměry snoubenky a dědiců; snoubence však nesmí být přiznáno více, než kolik by podle okolností případu obdržela podle platných zákonných předpisů pozůstalá vdova. Při stanovení výše odškodnění lze však vzít za základ jen to, co dědicům zbude po odečtení nákladů, které vynaložili nebo budou musit vynaložiti proto, že dědictví nabyli nebo nabudou.

Nedojde-li mezi účastníky k jiné dohodě, na př. k dohodě o vydání jednotlivých kusů dědictví nebo k dohodě o poskytování zaopatření, stanoví se přiměřené odškodnění v penězích.

V pozůstalostním řízení posuzuje se snoubenka se svým nárokem jako věřitelka.

veřejné zaopatřovací platy, důchody podle předpisů o veřejnoprávním sociálním pojištění nebo důchody podle zákona ze dne 18. července 1946, č. 164 Sb., o péči o vojenské a válečné poškozence a oběti války a fašistické persekuce, které by jí příslušely, kdyby byla vdovou po účastníku národního boje za osvobození a kdyby byly u ní splněny i ostatní podmínky nároku na takové platy nebo důchody;

zaopatřovací důchody, které by jí příslušely podle smlouvy mezi soukromým zaměstnavatelem a účastníkem národního boje za osvobození, kdyby byla vdovou po tomto účastníku.

Ustanovení tohoto zákona o nemanželských dětech platí pro nemanželské dítě účastníka národního boje za osvobození, jestliže:

Uznání nemanželského otcovství (odstavec 1, č. 2) může být nahrazeno soudním zjištěním, že nemůže být pochybnosti, že dítě bylo skutečně zplozeno účastníkem národního boje za osvobození. Ani tohoto zjištění není třeba, bylo-li už dítě prohlášeno za manželské (legitimováno) rozhodnutím vlády.

Jsou-li splněny podmínky stanovené v § 6, pokládá se dítě za manželské dítě svého otce, s tím, že mu příslušejí:

Platy (důchody) uvedené v odstavci 1, č. 2 a 3 příslušejí dítěti od prvního dne kalendářního měsíce následujícího po dni, kdy tento zákon nabude účinnosti.

Bylo-li projednání pozůstalosti po účastníku národního boje za osvobození už skončeno, přísluší dítěti, jsou-li splněny podmínky stanovené v § 6, proti dědicům, a jde-li o odúmrť, proti státu, nárok na odškodnění ve výši zákonného dědického podílu. Nedojde-li mezi účastníky k jiné dohodě, jako na př. k dohodě o vydání jednotlivých kusů dědictví nebo k dohodě o poskytování zaopatření a výživy, přísluší dítěti nárok na odškodnění v penězích.

Není-li projednání pozůstalosti po účastníku národního boje za osvobození ještě skončeno v době, kdy se má rozhodnout o tom, zda jsou u dítěte splněny podmínky stanovené v § 6, vyčká pozůstalostní soud s odevzdáním pozůstalosti až do pravomocného skončení tohoto řízení.

O povolení zaopatřovacích platů nebo důchodů podle § 5, č. 1 rozhoduje v oboru státní správy příslušný ústřední úřad v dohodě s ministerstvem financí, jinak úřad (orgán), který by byl příslušný k přiznání zaopatřovacích platů nebo důchodů, kdyby snoubenka byla vdovou po účastníku národního boje za osvobození. Žádost musí být podána do roka ode dne, kdy rozhodnutí o návrhu podle § 10 nabylo právní moci.

O uplatnění nároků podle § 7, odst. 1, č. 2 platí obecné předpisy.

O návrzích podle § § 10 a 11 rozhoduje soud v řízení nesporném.

Byly-li návrhy podle § § 10 a 11 podány zároveň, může soud, je-li to vhodné a účelné, rozhodnout nejprve o návrhu podle § 10, a teprve až toto rozhodnutí nabude právní moci, pokračovat v řízení o návrhu podle § 11.

Dědicové účastníka národního boje za osvobození, o jehož snoubenku nebo dítě jde, a jeho pozůstalá manželka jsou účastníky řízení, i když jde jen o návrh podle § 10.

Rozhodl-li soud, že jsou splněny podmínky stanovené v § 2 nebo v § 6, na základě usnesení, kterým byl účastník národního boje za osvobození prohlášen za mrtvého, a bylo-li toto usnesení dodatečně zrušeno (§ § 12 a 13 dekretu presidenta republiky ze dne 27. října 1945, č. 117 Sb., kterým se upravují ustanovení o prohlášení za mrtvého), může účastník národního boje za osvobození do roka od tohoto zrušení žádati u soudu příslušného podle § 10, aby usnesení vydané podle § 10 bylo zrušeno; tím ztrácí snoubenka výhody podle § 3 a dítě postavení manželského dítěte podle § 6 a výhody podle § 7, odst. 1, č. 1 a lze požadovati na nich i vrácení toho, čeho nabyly podle § 4 nebo podle § 7, odst. 1, č. 4.

Osoby, které plní snoubence nebo dítěti platy uvedené v § 5 nebo v § 7, odst. 1, č. 2 a 3, mohou za podmínek předchozího odstavce další plnění odepřít, i když účastník národního boje za osvobození o zrušení usnesení vydaného podle § 10 nezakročí.

O příslušnosti a řízení platí přiměřeně ustanovení § § 11 až 13.

Jsou-li splněny podmínky stanovené v § 2, příslušejí snoubence, která měla s účastníkem národního boje za osvobození dítě, pro nabytí následkem úmrtí nebo pro případ smrti z pozůstalosti po tomto účastníku, nepřesahuje-li hodnota nabytí 200.000 Kčs a nebyly-li daň z obohacení nebo též s ní souvisící poplatek nemovitostní (dále jen dědické dávky) zaplaceny v zemích České a Moravskoslezské před 5. květnem 1945, na Slovensku před 1. zářím 1944,

Snoubence, která neměla s účastníkem národního boje za osvobození dítě. přísluší pro nabytí uvedená v odstavci 1 za podmínek tam určených sazba třídy III. daně z obohacení citovaného zákona o této dani a úlevy podle předchozího odstavce, písm. c).

Úlevy, uvedené v odstavcích 1 a 2 příslušejí snoubence také tehdy, jestliže dědické dávky byly už předepsány, byť i právoplatně. V takových případech lze úlevy uplatniti podáním u finančního úřadu prvé stolice nejdéle do šesti měsíců ode dne, kdy tento zákon nabude účinnosti.

Byl-li nemanželskému dítěti přiznán nárok na odškodnění ve výši zákonného dědického podílu podle § 8, odst. 1, je i právoplatný předpis dědických dávek z pozůstalosti po účastníku národního boje za osvobození na návrh dědice, jehož dědický podíl se zmenšil, upraviti. Návrh na úpravu lze podati u finančního úřadu prvé stolice do šesti měsíců od uzavření dohody ( § 8, odst. 1) nebo ode dne, kdy soudní rozhodnutí ( § 11) nabylo právní moci.

Ustanovení odstavce 1 nelze použít tehdy, byly-li dědické dávky zaplaceny v zemích České a Moravskoslezské před 5. květnem 1945, na Slovensku před 1. zářím 1944.