Do konce měsíce října každého roku předloží krajské národní výbory ministerstvu spravedlnosti návrhy na jmenování soudců z lidu pro příští kalendářní rok.

Za soudce z lidu navrhne každý krajský národní výbor z osob bydlících v jeho obvodu vždy alespoň patnáct, z toho třetinu z osob práva znalých․ Z osobu práva znalou se považuje osoba, která dokončila studium na právnické fakultě některé tuzemské university úspěšným složením všech teoretických státních zkoušek nebo dosažením doktorátu práv.

Ve lhůtě uvedené v odstavci 1 předloží ministerstvo národní obrany vládě návrhy na jmenování soudců z lidu z vojenských osob v činné službě.

Soudci z lidu, který vykonal svou povinnost, přísluší, nebydlí-li v místě, kde státní soud zasedal, náhrada skutečně vzniklých jízdních výloh, a to v nejvyšší částce rovnající se jízdnému veřejnými dopravními prostředky o pravidelných spojích II. třídy vozové nebo II. třídy lodní, jakož i náhrada za nocleh a stravu v nejvyšší částce 100 Kčs denně.

Kromě náhrady hotových výloh podle odstavce 1 příslušejí soudcům z lidu presenční platy, a to: 1. trvalo-li zasedání nejvýše pět hodin, částka 60 Kčs, 2. trvalo-li zasedání déle než pět hodin, částka 100 Kčs za každý den zasedání.

Prokáže-li soudce z lidu, že byl zkrácen na mzdě (služebním platě) o částku vyšší, než kolik činí presenční plat, má nárok na doplatek až do výše prokázané ušlé mzdy (služebního platu).

Dokud nepočnou působit krajské národní výbory ( § 43 zákona), předloží návrhy podle § 1, odst. 1 zemské národní výbory a pověřenectvo vnitra.

Za soudce z lidu navrhne každý zemský národní výbor a pověřenectvo vnitra z osob bydlících v jejich obvodu vždy alespoň patnáct z obvodu každého krajského soudu, z toho třetinu z osob práva znalých.

Návrhy na jmenování soudců z lidu na zbytek kalendářního roku 1948 předloží zemské národní výbory a pověřenectvo vnitra ministerstvu spravedlnosti na jeho vyzvání ve lhůtě jím určené.