Předmětem všeobecné nákupní daně (dále jen „daň“) je spotřebitelský nákup zboží a výkonů, uvedených ve zvláště vydaném sazebníku (dále jen „sazebník“).

Podmětem daně je spotřebitel.

u zboží podnik maloobchodního stupně, a jde-li o zboží dovezené z ciziny spotřebitelem, celní orgán,

u výkonu podnik, který jej provedl.

Spotřebitelským nákupem se rozumí nákup (odstavec 2) provedený spotřebitelem (odstavec 3).

Nákupem se rozumí úplatné i bezúplatné nabytí zboží nebo výkonu od jiného. U podniku se za nákup považuje též získání zboží výrobou, kterou podnik sám provedl nebo si dal provésti ve mzdě nebo po domácku. To platí obdobně i pro výkony.

Spotřebitelem je ten, kdo nabývá zboží k jinému účelu, než aby je ve svém podniku zcizil nebo zpracoval nebo si je dal zpracovati ve mzdě nebo po domácku; za zpracování se považuje použití zboží jako suroviny, polotovaru, pomocné hmoty, provozní látky nebo jako součásti dalšího výrobku, nikoli však jako obalu. Spotřebitelem je též ten, kdo nabývá zboží jako provozního, podnikového nebo jiného nařízení. To platí obdobně i pro výkony.

Podnikem maloobchodního stupně se rozumí obchodní, výrobní i jakýkoliv jiný podnik, který vyskladní zboží přímo pro spotřebitele nebo použije zboží jako spotřebitel.

O vyskladnění jde, opouští-li zboží provozovnu výběrčího daně, aby přešlo do oběhu nebo přímo na spotřebitele. Přechází-li zboží do oběhu nebo přímo na spotřebitele odjinud než z provozovny výběrčího daně, považuje se za vyskladnění převzetí zboží odběratelem.

Podnik použije zboží jako spotřebitel, použije-li ho jinak, než že je zcizí nebo zpracuje (odstavec 3) nebo použije-li ho jako provozního, podnikového nebo jiného nařízení.

Za výkony se považují činnosti uvedené v sazebníku.

Ministr financí může pro účely tohoto zákona určitou nevýdělečnou činnost prohlásiti za podnik.

Zahájením výroby nebo jiné podnikové činnosti nebo započetím výkonu vzniká u podniku povinnost podrobit se kontrolním opatřením podle ustanovení tohoto zákona. Podnik maloobchodního stupně, jakož i podnik provádějící výkony, stávají se zároveň zodpovědnými za vyúčtování, vybrání a odvedení daně.

Pro zboží dovezené z ciziny platí ustanovení o celní závaznosti.

U zboží vzniká povinnost vybrat daň 1. vyskladněním 2. tím, že podnik použije zboží jako spotřebitel, 3. celním projednáním do volného oběhu nebo okamžikem, kdy zboží přechází do volného oběhu, aniž by bylo celně projednáno.

U výkonu vzniká povinnost vybrat daň jeho provedením.

Nárok státu na daň dospívá okamžikem placení za zboží nebo za výkon, nejpozději však čtrnáctého dne po dni vyskladnění zboží nebo provedení výkonu, nebylo-li za zboží nebo výkon v této lhůtě placeno nebo bylo-li placeno pouze částečně. V téže lhůtě dospívá nárok státu na daň, bylo-li zboží vyskladněno nebo výkon proveden bezúplatně.

Placením se rozumí každé plnění, tudíž nejen placení hotovými penězi, nýbrž i odúčtováním, dobropisem, směnkou, šekem, zbožím, výkonem, převzetím dluhu, postupem pohledávky a pod.

Do daňově vázaného oběhu se zboží vyskladňuje nebo z ciziny dováží bez daně v těchto případech. 1. vyskladňuje-li podnik zboží ze své provozovny do jiné své nebo cizí provozovny, děje-li se tak za účelem, aby zboží tam bylo zcizeno nebo zpracováno, 2. dováží-li podnik zboží z ciziny za účelem, aby je zcizil nebo zpracoval anebo si je dal zpracovat ve mzdě nebo po domácku, 3. dováží-li se nebo vyváží-li se zboží v záznamním styku podle § § 62 až 65 celního zákona nebo v případech a za podmínek podle § 87 nebo § 105 celního zákona, 4. vyskladňuje-li se zboží přímo do ciziny.

Zboží dovezené z ciziny podle odstavce 1, č. 2 nebo 3 bez daně se dále pro účely tohoto zákona považuje za zboží vyrobené v tuzemsku.

Ministr financí může vydat směrnice upravující postup podniků v případech podle odstavce 1.

Sazby daně se stanoví sazebníkem.

Daň není součástí ceny zboží nebo výkonu, výběrčí daně je proto povinen účtovat ji odděleně.

Daň se vypočte podle měřítka uvedeného v sazebníku. Měřítkem může býti zejména cena, úplata, množství (váha, míra, kusy, pár a pod.), počet osob činných v podniku nebo výměra pozemku s přihlédnutím k výrobní oblasti a ke katastrálnímu výtěžku.

U ceny a úplaty není daň součástí daňového základu.

Cenou u zboží vyrobeného v tuzemsku je cena, kterou výrobce účtuje nebo by účtoval prvnímu odbytovému stupni. Do ceny se nezapočítávají výdaje za přepravu vzešlé výrobci od vyskladnění zboží z jeho podniku a náklady na obaly, pokud tyto výdaje a náklady jsou účtovány odděleně. Podnik, který vyskladní zboží jinému podniku, je povinen vyznačit v účtě, dodacím listě, stvrzence nebo v jiném dokladu cenu podle věty první připadající na jednotku zboží.

Místo ceny uvedené v odstavci 1, větě první je v případech stanovených sazebníkem základem daně cena spotřebitelská nebo jiná cena.

Cenou u výkonu je cena, kterou podnik účtuje za výkon, čítajíc v to cenu zboží použitého při výkonu jako materiál, jakož i ostatní výdaje souvisící s výkonem.

Není-li pro účely daně cena udána nebo prokázána, nebo je-li sice udávána nebo prokazována, avšak okresní národní výbor ( § 18) nebo kontrolní orgán ( § 20 odst. 2) ji má za nízkou, je základem daně cena obecná.

Obecnou cenou zboží vyrobeného v tuzemsku se rozumí cena, kterou platí v mezích cenových předpisů první odbytový stupeň za zboží téhož druhu a provedení v době a v místě vyskladnění zboží z podniku výrobcova; do této ceny se nezapočítávají daň a výdaje za obaly.

Obecnou cenou výkonu se rozumí cena, která se v mezích cenových předpisů platí v době a v místě provedení výkonu za výkon stejného nebo podobného druhu.

U zboží dovezeného z ciziny je základem daně vybírané při celním projednání účtovaná cena, k níž se připočítávají výdaje za přepravu k hranicím a clo a dávky vybírané zároveň se clem z dováženého zboží.

Není-li cena dovezeného zboží při celním projednání prokázána, je základem daně hodnota, která se nejvíce blíží obecné ceně dovezeného zboží v místě výroby; k ní se připočítávají výdaje za přepravu k hranicím a clo a dávky vybírané zároveň se clem z dováženého zboží.

Při dovozu se cizí měna přepočítává na československou měnu podle kursu „zboží“ výplat příslušného kursovního lístku Národní banky Československé; není-li cizí měna uvedena ve výplatách, použije se kursu „zboží“ uvedeného v poznámkách ke kursovnímu lístku. Nejde-li o dovoz, přepočítává se cizí měna na československou měnu podle průměrného měsíčního kursu, který stanoví pro účely poplatků ministr financí vyhláškou v Úředním listě.

Za osoby činné v podniku se považují podnikatel, jeho zaměstnanci, učňové a příslušníci podnikatelovy rodiny pracující v podniku s výjimkou manželky (manžela) nebo družky (druha) a nezletilých dětí, vnuků, pastorků a schovanců.

Pro výpočet daně jest rozhodný nejvyšší počet osob činných v podniku v období, za které se daň odvádí.

V živnostech výrobních spojených s živnostmi obchodními se považují za osoby činné v podniku všichni zaměstnanci a učňové.

Daň je splatná patnáctého dne kalendářního měsíce bezprostředně následujícího po měsíci, v němž dospěl nárok státu na daň ( § 5, odst. 3), nebo v němž podnik použil zboží jako spotřebitel.

Ministerstvo financí může povolit nebo uložit výběrčímu daně, aby odváděl daň denně nebo v jiné lhůtě.

Daň stanovená paušální částkou je splatná patnáctého dne každého kalendářního měsíce jednou dvanáctinou roční částky, nestanoví-li jinak sazebník nebo opatření týkající se paušálu.

Připadne-li den splatnosti na neděli, státem uznaný svátek nebo památný den, je daň splatná nejblíže následujícího všedního dne.

O splatnosti daně vybírané při celním projednání platí ustanovení o cle. Celní orgán jakožto výběrčí daně podle § 2, č. 1 daň pouze účtuje, vybere a odvede; další povinnosti, které zákon ukládá výběrčím daně, se na celní orgány nevztahují.

Výběrčí daně je povinen předložit okresnímu národnímu výboru do patnáctého dne každého kalendářního měsíce za bezprostředně předcházející měsíc daňové hlášení podle vzoru vydaného ministerstvem financí.

Okresní národní výbor přezkouší hlášení. Stanoví daň a jeví-li se proti hlášení odchylky, vyrozumí o stanovené dani výběrčího daně; tím není vyloučeno případné trestní stíhání. Okresní národní výbor může žádat výběrčího daně o vysvětlení, opravu nebo doplnění hlášení.

Zjistí-li výběrčí daně dodatečně, že daňové hlášení, které předložil okresnímu národnímu výboru, je nesprávné nebo neúplné, je povinen neprodleně to okresnímu národnímu výboru oznámit a zároveň uvést, v čem záleží nesprávnost nebo neúplnost. Výběrčího daně nelze trestně stíhat, učiní-li toto oznámení před zavedením trestního řízení nebo před zahájením kontroly.

Podnik je povinen v daňovém hlášení uvést i případy, v nichž použil zboží, kterého nabyl v daňově vázaném oběhu ( § 6) nebo se sazbou vázanou na podmínku, způsobem, který neodpovídá stanoveným podmínkám.

Podniky, které nevedou řádné obchodní knihy, jsou povinny vést záznamy podle vzorů vydaných ministerstvem financí a za šetření zásad jím stanovených.

Podniky jsou povinny zapisovat příjem i výdej zboží a tržbu do svých účetních knih (záznamů) a vydat každému odběrateli průvodní či dodací list, účet nebo stvrzenku, a to spotřebiteli hned při vyskladnění, jinému odběrateli nejpozději do tří dnů po dni vyskladnění. Z těchto zápisů a dokladů musí být patrné zejména údaje o množství, druhu (s uvedením položky sazebníku) a ceně zboží, která je základem daně, a o tom, zda podnik zboží nabyl (při příjmu) a je vyskladnil (při výdeji) s daní nebo bez daně; z účetních knih (záznamů) musí býti též patrny měsíční úhrny množství vyskladněného zboží, cen a daně. Povinnost vydat odběrateli doklad odpadá, vyskladňuje-li podnik zboží spotřebiteli a nepřesahuje-li při tom cena (včetně daně) veškerého vyskladněného zboží 1000 Kčs.

Ustanovení odstavců 1 a 2 platí obdobně pro zapisování výkonů a pro vydávání dokladů o nich.

Podnik, který odebere zboží nebo přijme výkon od jiného podniku, je povinen žádat od něho, aby mu vydal doklad (odstavec 2); neobdrží-li jej, ohlásí to neprodleně okresnímu národnímu výboru. Spotřebitel je oprávněn žádati takový doklad, přesahuje-li cena (včetně daně) veškerého jemu vyskladněného zboží nebo přijatého výkonu 1000 Kčs.

Vezme-li výběrčí daně zboží od odběratele zpět pro vady nebo proto, že obchod byl dodatečně zrušen, nebo proto, že odběratel vrátil zboží pro vady ve lhůtě záruční, a vydá-li za ně výběrčí daně jiné zboží téhož druhu, má nárok na vrácení daně odvedené ze zboží, které vzal zpět. U stavby má výběrčí daně nárok na vrácení daně též v případě, kdy stavba nebyla pro vady objednatelem převzata nebo kdy stavební smlouva byla dodatečně zrušena; byla-li stavba objednatelem převzata, avšak její původní cena byla pro vady stavby snížena, má výběrčí daně nárok na vrácení daně připadající na tento cenový rozdíl.

Nezaplatil-li odběratel zcela nebo zčásti daň proto, že není prokazatelně schopen cenu zboží včetně daně platit, má výběrčí daně nárok na vrácení daně, která mu nebyla zaplacena; přesahuje-li daň cenu zboží, je další podmínkou nároku na vrácení daně, že výběrčí daně obdržel původně dodané zboží zpět.

Vezme-li výběrčí daně v případě podle odstavce 1 nebo 2 zboží zpět za cenu (bez daně), která je nižší než cena (bez daně) jím původně účtovaná, nemá nároku na vrácení daně připadající na tento cenový rozdíl.

Daň se vrátí tím způsobem, že si ji výběrčí daně odečte od daně, kterou je povinen odvést. Výběrčí daně to vyznačí v daňovém hlášení za měsíc, v němž vznikl nárok na vrácení, a ve svých účetních knihách a záznamech; jinak nárok zaniká. Přestane-li být výběrčím daně, vrátí se daň v hotovosti, nedluhuje-li jiné daně a dávky.

Správu daně vykonávají: 1. v I. stolici okresní národní výbor, 2. v II. stolici krajský národní výbor.

Místní příslušnost se řídí místem, v němž je samostatný závod. O místní příslušnosti pro daň vybíranou při celním projednání platí ustanovení o cle.

Ministerstvo financí nebo národní výbory jím zmocněné mohou upravit místní příslušnost v jednotlivých případech jinak.

Proti stanovení daně lze se odvolat do 30 dnů ode dne, kdy daň byla výběrčímu daně sdělena. Odvolání se podává písemně u okresního národního výboru.

Připadne-li poslední den odvolací lhůty na neděli, státem uznaný svátek nebo památný den, končí lhůta teprve příštím všedním dnem. Lhůta je zachována, bylo-li odvolání v odvolací lhůtě odevzdáno na potvrzení k poštovní dopravě.

Odvolání nemá odkladného účinku.

O odvolání rozhoduje okresní národní výbor, vyhoví-li mu plně; jinak o něm rozhoduje s konečnou platností krajský národní výbor, který může daň zvýšit.

Pro daň vybíranou při celním projednání platí o opravných prostředcích ustanovení o cle.

Podniky podléhají kontrole okresních a krajských národních výborů.

Finanční orgány pověřené kontrolou jsou oprávněny:

Úkony podle odstavce 2 lze provádět v pracovních hodinách a bez předchozího vyrozumění; je-li nebezpečí v prodlení, lze je provádět i mimo pracovní hodiny.

Finančním orgánům pověřeným kontrolou příslušejí oprávnění podle odstavce 2 také v podnicích, které nejsou výběrčími daně, zejména v podnicích, které pro výběrčí daně vykonávají peněžní službu.

Osoby a podniky podléhající kontrole jsou nejen oprávněny, nýbrž i povinny při ní spolupůsobit, poskytnout finančním orgánům vysvětlení a důkazní prostředky, předložit veškeré písemnosti týkající se provozu podniku, poskytnout vhodné a způsobilé pracovní místo a vůbec učinit vše, co je k usnadnění a urychlení kontroly nezbytně potřebné.

Finanční orgány pověřené kontrolou mají právo provádět ji na zboží i za přepravy a za tím účelem zastavovat silniční vozidla a kontrolovat přepravované zboží a listiny.

Kontrolní oprávnění závodních zastupitelstev zaměstnanců podle dekretu presidenta republiky ze dne 24. října 1945, č. 104 Sb., o závodních a podnikových radách, ve znění předpisů jej měnících a doplňujících, zůstávají nedotčena.

Všechny úřady a orgány veřejné správy, veřejné ústavy, složky národního pojištění, orgány hospodářské samosprávy, závodní zastupitelstva zaměstnanců, ústřední (oblastní)orgány znárodněného průmyslu a orgány řízeného (plánovaného) hospodářství jsou povinny poskytovat v mezích své působnosti účinnou pomoc při provádění tohoto zákona, zvláště při zjišťování daňové povinnosti a při provádění kontroly.

Okresní a krajské národní výbory a jejich orgány jsou oprávněny žádat od osob zúčastněných na výrobě, odbytu nebo přepravě zboží, jakož i od osob provádějících nebo přijímajících výkony, aby poskytly účinnou pomoc při kontrole a podaly vysvětlení potřebné ke zjištění daňové povinnosti.

Každý je povinen vypovídat ve věcech daně jako svědek, znalec, osoba přezvědná nebo jako odhadce. Výpověď smějí však odepřít osoby spřízněné s výběrčím daně nebo se spotřebitelem v přímé linii, sourozenci výběrčího daně nebo spotřebitele a manžel nebo manželka výběrčího daně nebo spotřebitele a jejich sourozenci.

Ustanovení odstavce 3 se nevztahují na exterritoriální osoby, na konsuly z povolání a osoby postavené jim na roveň, nejsou-li tyto osoby československými státními občany a neprovozují-li na území státu výdělečnou činnost.

Pro nevybranou daň vázne zákonné zástavní právo na zboží.

Pro vybranou, avšak neodvedenou daň a její příslušenství vázne na podniku výběrčího daně a jeho hospodářském příslušenství zákonné zástavní právo. Zákonné zástavní právo má na nemovitostech i bez knihovního zápisu přednost přede všemi v knihách zapsanými zástavními právy a jimi zajištěnými pohledávkami.

Za vybranou, avšak neodvedenou daň ručí:

Ručitelé podle odstavce 1, číslo 3 zbaví se ručení, oznámí-li včas okresnímu národnímu výboru daňové nepořádky.

Podnik, který u zboží vyskladněného jinému podniku nevyznačí nebo nesprávně vyznačí cenu zboží ( § 9, odst. 1, věta první), ručí za daň připadající na nevyznačenou cenu nebo na nevyznačený rozdíl ceny.

Ručení se vztahuje též na příslušenství daně.

O uplatnění osobního ručení platí příslušné předpisy o přímých daních.

Právo stanovit daň se promlčuje v pěti letech počínajíc kalendářním rokem, který následuje po roce, v němž výběrčí daně splnil povinnost podat daňové hlášení.

Nebyla-li vinou výběrčího daně daň stanovena zcela nebo zčásti, počíná lhůta běžet teprve po uplynutí kalendářního roku, ve kterém okresní národní výbor nabyl možnosti daň stanovit.

Právo stanovit daň, o kterou bylo bez viny výběrčího daně stanoveno méně, se promlčí ve třech letech od uplynutí kalendářního roku, ve kterém byla daň stanovena.

Promlčení se přetrhuje úkony, které okresní národní výbor provedl k stanovení daně a o kterých byl výběrčí daně vyrozuměn. Nová promlčecí lhůta počíná běžet od uplynutí kalendářního roku, ve kterém byl proveden poslední takový úkon.

Uplynulo-li však od konce kalendářního roku, ve kterém vznikla výběrčí povinnost, 10 let, nelze již daň stanovit.

Právo vymáhat daň s příslušenstvím se promlčuje v pěti letech od uplynutí kalendářního roku, ve kterém se stala daň splatnou. Ustanovení odstavce 2 platí obdobně.

Promlčecí práva vymáhat daň se přetrhuje upomenutím, zavedením exekuce nebo uplatněním ručení. Nová promlčecí lhůta počíná běžet po uplynutí kalendářního roku, ve kterém byla vydána poslední upomínka, učiněn poslední exekuční krok nebo ve kterém bylo naposled uplatněno ručení.

O promlčení práva stanovit a vymáhat daň vybíranou při celním projednání platí předpisy o opravě nebo dodatečném vyměření a o promlčení celní pohledávky.

Kdo daň úmyslně zkrátí, zatají nebo kdo úmyslně jinak poruší ustanovení tohoto zákona nebo předpisy podle něho vydané anebo se o to pokusí, dopustí se těžkého daňového přestupku a bude potrestán pokutou ve výši jednonásobku až desetinásobku zkrácené, zatajené nebo ohrožené daně; nejde-li o zkrácení, zatajení nebo ohrožení daně, trestá se pokutou do 10 000 000 Kčs.

Podle odstavce 1 bude potrestán, kdo použije předmětů, pro něž bylo dosaženo na podkladě správných údajů daňové nebo jiné výhody, později k jinému než ohlášenému účelu nebo se o to pokusí, aniž splnil povinnost podle § 14, odst. 4.

Spáchal-li obviněný čin trestný podle odstavce 1 nebo 2 za přitěžujících okolností, a to:

Převyšuje-li zkrácená, zatajená nebo ohrožená daň částku 250 000 Kčs, může býti vedle pokuty uložen trest tuhého vězení od tří měsíců do dvou let; převyšuje-li tato daň 1 000 000 Kčs, může býti uložen vedle pokuty trest tuhého vězení od šesti měsíců do tří let.

Nelze-li zkrácenou, zatajenou nebo ohroženou daň zjistit ani přibližně odhadnout, uloží se pokuta do 10 000 000 Kčs.

Kdo poruší ustanovení tohoto zákona nebo předpisy podle něho vydané jinak než jest uvedeno v odstavcích 1 nebo 2, bude potrestán za prostý daňový přestupek pokutou od 100 Kčs do 1 000 000 Kčs.

Pro případ nedobytnosti pokuty se uloží náhradní trest vězení od jednoho dne do dvou let. Náhradní trest vězení se stanoví ve výměře jeden den za 500 Kčs až 1000 Kčs podle míry zavinění.

Stejně jako pachatel bude potrestán, kdo návodem, povzbuzováním, nabízením, radou, utvrzováním, slibem nebo poskytnutím pomoci, zejména též nesprávným vedením účetních knih a zápisů, nesprávným dokládáním účetních zápisů a jiných předepsaných záznamů nebo jinak vědomě působí ke spáchání nebo při spáchání trestného činu jinou osobou. Totéž platí u toho, kdo po spáchání trestného činu jinou osobou vědomě působí k tomu, aby účelu trestného činu bylo dosaženo nebo aby opatřil sobě nebo někomu jinému z něho prospěch.

Ve všech těchto případech může býti uznáno na propadnutí zboží nebo dopravního prostředku, jímž je zboží dopravováno, nebo jímž je výkon prováděn, i když nepatří potrestanému, a uložení trestu může býti uveřejněno na útraty potrestaného tiskem nebo rozhlasem. Na propadnutí nelze uznati, patří-li zboží nebo věcné právo k němu nebo dopravní prostředek osobě, která o trestném činu ani nevěděla ani mu nenadržovala ani neměla z něho prospěch.

Osobě, která spáchala trestný čin podle odstavce 1 nebo 2, může okresní národní výbor odnít výrobní nebo živnostenské oprávnění.

Orgány veřejné správy a podniky jsou povinny na žádost okresního národního výboru vyloučit své zaměstnance z té části služby nebo provozu, které se týká provádění daňového řízení, jestliže se dopustili trestných činů uvedených v odstavcích 1 nebo 2.

Fysické a právnické osoby ručí za pokuty a útraty trestního řízení, které byly uloženy jejich zákonným nebo zmocněným zástupcům pro těžký daňový přestupek podle tohoto zákona, spáchaný při vykonávání tohoto zastupitelského poměru. Z ručení jsou však vyňaty nesvéprávné fysické osoby, pokud jde o trestné činy jejich zákonných nebo úředně zřízených zástupců a svéprávné fysické a právnické osoby, jež prokáží, že jejich zmocněnec jednal bez jejich vědomí. Výkon náhradního trestu na svobodě vylučuje uplatňovati ručení.

Od trestního řízení může být upuštěno, splní-li obviněný podmínky mu uložené. Upuštění může býti též vázáno na podmínku, že se na útraty osoby, které se upuštění povoluje, uveřejní její jméno a výsledek řízení proti ní vedeného a že zboží nebo dopravní prostředek propadne.

Trestnost daňových přestupků se promlčuje v pěti letech po uplynutí kalendářního roku, v němž byl přestupek spáchán.

O stíhání a trestání činů trestných podle tohoto zákona platí jinak předpisy trestního práva důchodkového. Předpisy trestního práva důchodkového o nejvyšší výměře peněžitých pokut platí jen tehdy, když namísto částky převyšující tuto nejvyšší výměru se uloží trest na svobodě. Při rozhodování o trestných činech daňových se hodnotí provedené důkazy podle volného uvážení.

Pro zjištění skutkové podstaty trestných činů a pro opatření směřující k zabránění takovým činům platí obdobně ustanovení § § 13 až 20 celního zákona s omezením, že oprávnění § 15 celního zákona lze použíti jen při podezření z těžk ých daňových přestupků.

O trestných činech spáchaných při dovozu platí ustanovení o cle.

Trestné činy daňové nebo daňové přestupky (těžké, prosté) jsou důchodkovými přestupky (těžkými, prostými).

Zboží, uložené jinde než na místech oznámených podle § 15, může okresní národní výbor prohlásit za propadlé bez ohledu na to, komu patří a zda se zavede proti určité osobě daňové trestní řízení, pokud nebude prokázáno, že bylo zdaněno. Propadnutím přechází vlastnické právo k němu na stát a zanikají práva třetích osob. Ustanovení o ručení zůstává nedotčeno. Na propadnutí nelze uznat v případech uvedených v § 28, odst. 9, druhé větě.

Finanční orgány jsou oprávněny postarat se na útraty výběrčího daně, po případě osoby, u které bylo zboží nalezeno, o bezpečné jeho uschování do rozhodnutí okresního národního výboru. Je-li nebezpečí v prodlení, zařídí prodej samy.

Všeobecná nákupní daň, její příslušenství, pokuty uložené podle tohoto zákona a výtěžky za zboží propadlé podle tohoto zákona plynou do státní pokladny.

Všeobecná daň nemůže býti podkladem veřejné přirážky nebo dávky.

Ministr financí se zmocňuje, aby podle potřeb jednotného hospodářského plánu

Ministr financí se dále zmocňuje, aby

Ministr financí podá Národnímu shromáždění vždy při předložení státního závěrečného účtu za příslušný rok zprávu o tom, jaká opatření učinil nařízeními a vyhláškami podle ustanovení odstavce 1 písm. a) a b).

upravil nařízením dodatečné zdanění zásob zboží podléhajícího dani, které je v den počátku účinnosti tohoto zákona v podnicích nebo mimo ně,

učinil opatření, která umožní nerušený přechod od dosavadních právních předpisů platných pro zanikající daně a dávky, a vyřízení případů, které by se měly projednati podle těchto předpisů,

prominul zcela nebo zčásti nedoplatky na dani z uhlí za dobu od 1. ledna 1947, nedoplatky na dani z umělých jedlých tuků za dobu od 1. března 1946 a nedoplatky na dani z vína, moštu a ovocných šťáv za dobu od 28. června 1948, avšak jen u přírodních ovocných šťáv a syrupů, které nemají ve stavu přímo poživatelném větší obsah alkoholu než 0,75 objemových procent.

Pokud se nestanoví dále jinak, zrušuje se platnost všech předpisů odporujících tomuto zákonu, zejména předpisů dále uvedených, ve znění předpisů je měnících a doplňujících:

Dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se zrušují všechna osvobození a jiné úlevy na daních, dávkách a poplatcích zrušovaných podle ustanovení odstavce 1.

U zboží a výkonů podléhajících před účinností tohoto zákona nepřímé dani nebo dani dopravní postupuje se ve věcech neupravených tímto zákonem nebo předpisem vydaným podle něho až na další podle ustanovení platných přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, pokud nestanoví ministr financí jinak. Toto ustanovení se nevztahuje na daňová osvobození nebo jiné úlevy.

Podle předpisů zrušovaných v odstavci 1 se však postupuje v případech, kde daňová nebo poplatková povinnost vznikla přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona; totéž platí pro vývoz provedený před tímto dnem a pro stíhání a trestání trestných činů a přestupků spáchaných před tímto dnem.