K výrobě léčiv jsou výlučně oprávněny státní a národní podniky výrobní. Výrobou léčiv se nerozumí příprava léčiv pro jejich výdej v drobném ( § 5) na lékařův nebo veterinářův předpis.

Řízení výroby léčiv přísluší s výjimkou uvedenou v odstavci 3 ministerstvu průmyslu. Ministerstvo zdravotnictví vykonává nad výrobou a dovozem léčiv zdravotní dozor, kterým má býti především zaručena jejich hodnota.

Ministerstvo zdravotnictví může v dohodě s ministerstvem financí vyhláškou v Úředním listě zříditi národní podnik pro výrobu biopreparátů a upraviti v mezích ustanovení § 4 jeho právní poměry a vnitřní organisaci; řízení výroby těchto léčiv náleží ministerstvu zdravotnictví.

Podrobné předpisy k provedení odstavců 1 a 2 vydá nařízením ministr zdravotnictví v dohodě s ministrem průmyslu.

Ministerstvo zdravotnictví organisuje a řídí distribuci všech léčiv. Tuto distribuci provádí národní podnik, který zřídí a jehož právní poměry a vnitřní organisaci upraví v mezích ustanovení § 4 ministerstvo zdravotnictví v dohodě s ministerstvem financí vyhláškou v Úředním listě.

Do národního podniku podle odstavce 1 se začlení části majetkových podstat národních podniků sloužící nebo určené k provozování velkoobchodu s léčivy nebo k provozu lékáren, majetkové podstaty dosavadních ústavních lékáren státu a lékáren Ústřední národní pojišťovny, jakož i majetkové podstaty, které slouží nebo jsou určeny k provozu lékáren a kterých nabyl stát konfiskací nebo jiným způsobem.

Za majetkové podstaty Ústřední národní pojišťovny, začleněné do podniku uvedeného v odstavci 1, přísluší Ústřední národní pojišťovně náhrada; o náhradě platí přiměřeně ustanovení § § 8 až 10 dekretu presidenta republiky ze dne 24. října 1945, č. 100 Sb., o znárodnění dolů a některých průmyslových podniků, ve znění předpisů jej měnících a doplňujících (dále jen "dekret").

O začlenění majetku konfiskovaného podle dekretu presidenta republiky ze dne 25. října 1945, č. 108 Sb., o konfiskaci nepřátelského majetku a Fondech národní obnovy, a o náhradě za tento majetek platí přiměřeně ustanovení § 12, odst. 5 a 6 a § 42 dekretu.

Výdej léčiv v drobném a jejich příprava k tomuto účelu jsou, pokud není dále stanoveno jinak, vyhrazeny lékárnám.

Mimo lékárny lze vydávat jen léčiva, kterých se užívá i k jiným účelům než léčebným, pokud to stanoví ministerstvo zdravotnictví v dohodě s ministerstvy vnitřního obchodu a výživy vyhláškou v Úředním listě.

Stát provozuje lékárny v rámci národního podniku zřízeného podle § 3.

Povolení ke zřízení lékárny uděluje krajský národní výbor podle směrnic ministerstva zdravotnictví, které obsahují zásady pro vytvoření sítě lékáren.

je svéprávným československým občanem,

má v Československu hodnost magistra farmacie,

vykonal po nabytí této hodnosti odbornou činnost v trvání alespoň 3 roků a

je způsobilý k řádnému osobnímu vedení lékárny. Podrobné předpisy vydá nařízením ministr zdravotnictví v dohodě se zúčastněnými ministry.

Fysická osoba, která dne 31. prosince 1949 provozuje lékárnu podle dosavadních předpisů, může ji provozovati nadále jen, jsou-li u ní splněny obdobně podmínky uvedené v § 7.

Oprávnění fysické osoby k provozu lékárny zaniká

Krajský národní výbor odejme oprávnění,

K zamezení sociálních tvrdostí, které by mohly vyplynouti z provedení odstavce 3, písm. c), může ministr zdravotnictví stanoviti nařízením výjimky z jeho ustanovení.

V lékárně musí býti každému vydáno podle příslušných předpisů léčivo, zaplatí-li je kupující v hotovosti, nebo má-li býti léčivo vydáno podle předloženého dokladu na účet Ústřední národní pojišťovny, nositele vojenské nemocenské péče nebo nositele péče poskytované podle zákona ze dne 18. července 1946, č. 164 Sb., o péči o vojenské a válečné poškozence a oběti války a fašistické persekuce; bez hotového zaplacení nebo předložení uvedeného dokladu musí býti vydáno jen tehdy, je-li z lékařova (veterinářova) předpisu patrno nebezpečí z prodlení.

Ministerstvo zdravotnictví vydává, mění a doplňuje podle potřeby lékopis, který obsahuje předpisy o druzích, vlastnostech, přípravě, úschově a zkoušení léčiv, která mohou býti v lékárně vydávána, o těch, která musí býti v lékárně trvale v zásobě, jakož i o tom, která léčiva mohou býti vydávána jen na lékařský předpis. Ministerstvo zdravotnictví vyhlásí v Úředním listě, kdy a kde byl lékopis vydán a kdy nabývá účinnosti.

Lékárnická sazba pro léčiva vydávaná v lékárnách se stanoví podle všeobecných předpisů o tvorbě cen.

Ministerstvo zdravotnictví určí v dohodě s ministerstvem vnitřního obchodu vyhláškou v Úředním listě, které léčebné, ošetřovací a diagnostické pomůcky a jiné zdravotnické potřeby lze vydávati v lékárnách a které takové pomůcky a potřeby smějí býti vydávány výhradně v lékárnách.

Ministr zdravotnictví může nařízením pověřiti lékárny dalšími úkoly, k jejichž plnění jsou vybaveny vzhledem k povaze svého hlavního úkolu ( § 5).

Ministr zdravotnictví upraví nařízením způsob provozu lékáren.

Přímý dohled nad lékárnami vykonávají krajské národní výbory; vrchní dozor nad nimi přísluší ministerstvu zdravotnictví.

Dosavadní radikované a volně prodejné lékárny pozbývají této své reálné povahy. Jejich provozovatelé se posuzují jako ostatní osoby, které v den, kdy tento zákon nabývá účinnosti, provozují lékárnu.

Knihovní soud provede na návrh krajského národního výboru s odvoláním na tento zákon v pozemkové knize výmaz reálného práva vztahujícího se k dosavadní radikované lékárně.

Pachtovní poměr, jehož předmětem jest oprávnění k provozu lékárny, zaniká. Ustanovení § 8, odst. 4 platí přiměřeně.

Exekuci, jejímž předmětem jest oprávnění k provozu lékárny, zruší příslušný soud z úřední moci.

Oprávnění k provozu lékárny, na kterou byl před účinnosti tohoto zákona vyhlášen konkurs, přestává býti součástí konkursní podstaty.

Oprávnění k provozu dosavadních filiálek veřejných lékáren zaniká.

Ministerstvo zdravotnictví stanoví v dohodě s ministerstvy práce a sociální péče a zemědělství vyhláškou v Úředním listě, v jakém rozsahu a za jakých podmínek jsou lékaři a veterináři povinni míti v zásobě, připravovati a vydávati léčiva. Dnem, kdy tato vyhláška nabude účinnosti, zanikne oprávnění k provozu dosavadních domácích (na Slovensku příručních) lékáren lékařů a veterinářů.

Léčebné a ošetřovací ústavy, ambulatoria Ústřední národní pojišťovny (jejích organisačních složek) a veterinární nemocnice a ošetřovny jsou oprávněny míti pro potřeby ošetřovaných příruční sklady léčiv.

Zrušuje se platnost, po případě použivatelnost všech předpisů, které odporují tomuto zákonu; zejména se zrušují zákon ze dne 18. prosince 1906, č. 5 ř. z. z r. 1907, kterým se upravuje lékárnictví, a ustanovení XVI. kapitoly zák. čl. XIV/1876, o uspořádání veřejného zdravotnictví.

Pokud nenabudou účinnosti prováděcí předpisy vydané podle tohoto zákona, platí přiměřeně dosavadní prováděcí předpisy, pokud se nepříčí jeho ustanovením; odkazuje-li se v nich na trestní ustanovení předpisů uvedených v odstavci 1, platí ustanovení § 16.