Místní národní výbory pořizují územní plány směrné a podrobné a řídí se při tom pokyny, které jim udělují krajské národní výbory, a to zejména také z hlediska plánovitého uspořádání větších území. Místní národní výbory jsou povinny tyto plány pořídit, po případě změnit nebo doplnit ve lhůtě, kterou stanoví krajské národní výbory.

Jestliže místní národní výbor nepořídí, po případě nezmění nebo nedoplní územní plán ve lhůtě stanovené krajským národním výborem nebo nevyhoví pravomocně uděleným závazným pokynům, může provedení příslušných prací zařídit krajský národní výbor.

Vláda určí nařízením zásady pro územní plánování, jakož i obsah a způsob vypracování územních plánů.

Směrný územní plán (dále jen "směrný plán") stanoví zásadní směrnice pro uspořádání celého území jedné nebo více obcí a povšechně rozvrhuje potřebné plochy pro jednotlivé účely, při čemž dbá toho, aby byly pokud možno zajištěny, rozvinuty a využity všechny hospodářské možnosti plánovaného území.

Pro dvě nebo více obcí se pořídí společný směrný plán, zejména je-li to nutné v zájmu potřebného organického utváření větších celků nebo přesahuje-li stavební a hospodářský vývoj hranice jednotlivé obce nebo nemohou-li místní národní výbory dotčených obcí dosíci vhodného řešení samostatnými plány.

Podrobný územní plán (dále jen "podrobný plán") vymezuje podrobněji plochy určené povšechně směrným plánem pro jednotlivé účely, zejména pak zásadně stanoví místní dopravní spoje, blíže určuje druh zastavění, stanoví zásady pro asanaci nebo přestavbu jádra obce anebo pro asanaci širších území a zpravidla též určuje stavební obvody.

Pro pořízení podrobného plánu společného pro dvě nebo více obcí platí obdobně ustanovení § 3, odst. 2.

Pro každou obec, v níž se mají provádět pozemní stavby a veřejná zařízení s nimi souvisící, se určí jeden nebo více stavebních obvodů, a to tak, aby byl zajištěn účelný, hospodárný a ucelený stavební vývoj obce (po případě i asanace nebo přestavba jádra obce).

Není-li stavební obvod určen podrobným plánem, může jej určit krajský národní výbor po slyšení místního a okresního národního výboru․ Obdobně může být stavební obvod změněn, a to i když byl určen podrobným plánem.

Pozemní stavby a veřejná zařízení lze provádět jen ve stavebním obvodu. Toto omezení neplatí pro stavby k účelům obrany státu nebo po potřeby vojenské správy, jakož i pro některé jiné druhy staveb, které určí vláda nařízením.

V řízení o plánu směrném, podrobném a zastavovacím (dále jen "plán") je třeba dbát toho, aby zpravidla došlo k dohodě mezi veřejnými orgány, kterých se dotýká obsah plánu; jen tyto orgány mají postavení účastníků v řízení.

Řízení o směrném a podrobném plánu lze spojit.

Všem občanům je třeba poskytnout příležitost, aby se v přiměřené lhůtě vyjádřili k podrobnému a zastavovacímu plánu.

Krajský národní výbor po předchozím souhlasu vojenské správy plán buď potvrdí, po případě s menšími úpravami, nebo jej vrátí k přepracování. O odvolání z jeho výměru rozhoduje státní úřad plánovací, jde-li o směrný nebo podrobný plán, nebo ministerstvo techniky, jde-li o zastavovací plán; pokud se odvolání týká oboru působnosti některého jiného ústředního úřadu, rozhodne příslušný úřad v dohodě s ním.

Vláda vydá nařízením předpisy o vstupu na nemovitosti za účelem provádění plánovacích prací a o náhradě škody vzniklé těmito pracemi.

Území, na němž vznikly působením přírodních vlivů nebo lidskou činností závady zdravotní anebo závady v útvaru nebo povrchu půdy (sesouvání svahu, zbahnění půdy, poddolování a j.), je třeba upravit ve shodě se směrným nebo podrobným plánem (asanace krajiny).

Zastavěné území, v němž velká část staveb nevyhovuje s hlediska výstavby obce (na př. z důvodů zdravotních, stavebních nebo dopravních), je třeba postupně a soustavně přebudovat ve shodě se zastavovacím plánem; ojedinělé nevyhovující stavby lze odstranit, i když místní národní výbor ještě nemá zastavovací plán (asanace obcí).

Národní výbory navrhují zařazení asanace krajiny i obcí do jednotného hospodářského plánu. Náklad spojený s asanací krajiny hradí stát, který může požadovat přiměřený příspěvek od osob, z jejichž činnosti závady vznikly nebo kterým z úpravy vzejde užitek. Náklad spojený s odstraněním staveb podle odstavce 2 hradí vlastník, pokud mu zůstane zachováno vlastnictví k pozemku nebo se mu dostane pozemku náhradního, jinak stát.

U stavby již zřízené lze provést menší změny hranic zastavěného pozemku s příslušenstvím vůči nezastavěné části sousedního pozemku, je-li třeba této změny, aby se odstranily závažné stavební, zdravotní nebo hospodářské závady, jež se vyskytují při užívání této stavby.

V území, které je důležité s hlediska obrany státu nebo je používáno pro rekreaci nebo v němž jsou zvláštní poměry (na př. poddolování), v zastavěném území obce, pokud pro tato území dosud neplatí plán (ani upravovací plán podle § 19), a v území, pro něž se připravuje pořízení nebo změna plánu, lze vyhlášením stavební uzávěry zakázat nebo omezit stavební a jinou podobnou činnost, která by mohla znemožnit nebo ztížit uskutečnění příští nové úpravy.

Stavební uzávěra se nevztahuje na stavby vojenské a jiné stavby důležité s hlediska obrany státu.

Bližší úpravu, zejména dobu trvání stavební uzávěry, příslušnost a řízení, stanoví vláda nařízením.

Nemovitosti a práva, kterých je třeba k uskutečnění jednotného hospodářského plánu anebo podrobného nebo zastavovacího plánu, jakož i k provedení asanace, lze vyvlastnit, nedojde-li k dohodě. Vyvlastňovat nelze nemovitosti, které slouží k účelům obrany státu nebo potřebám vojenské správy, a po případě další, jež určí vláda nařízením.

Vyvlastněním lze dosáhnout

Bylo-li vyvlastněním dosaženo přechodu vlastnického práva k nemovitostem, zanikají všechna práva třetích osob k nim, pokud výměr o vyvlastnění nestanoví jinak.

Vyvlastnit lze ve prospěch státu, svazků lidové správy, státních, národních a komunálních podniků, podniků určených nebo zřízených k provozování zahraničního obchodu a mezinárodního zasilatelství nebo lidových družstev; ve prospěch jiných osob lze vyvlastnit, jde-li o stavbu zařazenou do jednotného hospodářského plánu nebo jde-li o asanační úpravu podle § 17, odst. 4.

Náhrada za vyvlastnění se určí se zřetelem na obecnou cenu zemědělské půdy, zvětšenou o hodnotu investic.

O vyvlastnění i náhradě rozhoduje okresní národní výbor na návrh oprávněné osoby (odstavec 4). Není-li některý účastník spokojen s pravomocným rozhodnutím o náhradě, rozhodne na jeho návrh v nesporném řízení soud, v jehož obvodu je nemovitost. Návrh je podati do 30 dnů ode dne doručení pravomocného rozhodnutí.

Vláda upraví nařízením vyvlastňovací řízení, předběžné užívání nemovitostí, poskytování jistoty, způsob poskytování náhrady za vyvlastnění, za předběžné užívání nemovitostí a náhrady za zaniklá práva třetích osob, jakož i účinky, provedení a zrušení vyvlastňovacího výměru.

Právní jednání, písemnosti a úřední úkony potřebné pro vyvlastnění jsou osvobozeny od poplatků, dávek za úřední výkony ve věcech správních a dávky z přírůstku hodnoty nemovitostí. Osvobození se vztahuje také na převody nemovitostí dohodou, potvrdí-li okresní národní výbor, že u nabyvatele jsou splněny podmínky pro vyvlastnění k účelům uvedeným v odstavci 1.

Stavební nebo jinou činnost, kterou se podstatně mění využití pozemku, nutno předem hlásit krajskému národnímu výboru a lze ji vykonat jen s jeho souhlasem.

Ustanovení odstavce 1 neplatí pro činnost na pozemcích, pro něž platí plán (při stavební činnosti zastavovací plán), potvrzený podle tohoto zákona.

Pro každou obec se opatří popisné mapy pro polohové a výškové znázornění skutečného stavu obce, jež budou udržovány ve stálé shodě se skutečným stavem.

Vláda blíže upraví nařízením zejména obsah a způsob vypracování popisných map, jakož i řízení o nich.

Pokud jde o plány, vykonává působnost místního národního výboru na území hlavního města Prahy ústřední národní výbor a působnost krajského národního výboru příslušný ministr.

Pro řízení před místními národními výbory platí i na Slovensku přiměřeně předpisy o správním řízení.

Přestupku se dopouští, kdo porušuje ustanovení tohoto zákona nebo předpisů podle něho vydaných, pokud upravují přípustnost staveb a stavební nebo podobné činnosti nebo užívání staveb nebo přípustnost reklamních a podobných zařízení anebo zajišťují hospodárnost a účelnost ve stavebnictví, jakož i bezpečnost a dobrý vzhled staveb.

Přestupku se dopouští zejména,

Přestupky uvedené v odstavcích 1 a 2 potrestá - nepůjde-li o čin soudně trestný - okresní národní výbor pokutou do 100 000 Kčs nebo vězením (uzamčením) do 6 měsíců. Pro případ nedobytnosti pokuty se vyměří náhradní trest vězení (uzamčení) podle míry zavinění do 6 měsíců.

Trestnost přestupku se promlčuje uplynutím jednoho roku po dni, kdy byla dokončena trestná činnost.

Vláda může nařízením bližší úpravu jednotlivých ustanovení svěřit vyhlášce příslušného ústředního úřadu, jež se uveřejní v Úředním listě.

Státní úřad plánovací v dohodě s ministerstvem techniky vydá vyhláškou v Úředním listě předpisy o přípravných plánovacích pracích, o podmínkách, za nichž lze upustit od směrného plánu a pořizovat přímo podrobný, po případě zastavovací plán, a o určování náhrady za vyvlastnění a za předběžné užívání nemovitostí.

Platnosti, po případě použivatelnosti pozbývají všechny dosavadní předpisy, které upravují věci, na něž se vztahuje tento zákon, zejména:

Nedotčena zůstávají zejména ustanovení zákona ze dne 18. února 1878, č. 30 ř. z., o vyvlastnění k účelům vybudování a provozu drah, ve znění podle § 195 zákona ze dne 20. května 1937, č. 86 Sb., o drahách (železniční zákon), zákona ze dne 22. července 1919, č. 438 Sb., o státní podpoře při zahájení soustavné elektrisace, ve znění předpisů jej měnících a doplňujících, zákona ze dne 4. července 1934, č. 177 Sb., o plynárenských podnicích požívajících výhod, zákona ze dne 29. března 1935, č. 63 Sb., o vyvlastnění k účelům obrany státu, zákona ze dne 11. dubna 1935, č. 82 Sb., o ochraně a obraně proti leteckým útokům, a zákona ze dne 13. května 1936, č. 131 Sb., o obraně státu, jakož i prováděcích nařízení k nim vydaných.