zaměstnancům povinně pojištěných pro případ nemoci a mateřství podle zákona ze dne 15. dubna 1948, č. 99 Sb., o národním pojištění, s výjimkou uvedenou v § 21 (v dalším "zaměstnanci"),

osobám, které mají nárok na nemocenské nebo jsou v ústavním ošetřování na základě svého pojištění jako zaměstnanci podle zákona o národním pojištění,

zaměstnankyním, které mají nárok na peněžitou pomoc v mateřství podle zákona o národním pojištění,

osobám vykonávajícím činnou službu v československé armádě,

osobám studujícím na řádném učilišti, starají-li se nebo jsou-li povinni se starati o nezaopatřené děti ( § 3) bydlící na území Československé republiky a jsou-li splněny ostatní podmínky podle tohoto zákona.

Osoba uvedená v § 1 má nárok na rodinný přídavek podle tohoto zákona, byla-li v kalendářním čtvrtletí, za které se rodinný přídavek poskytuje, alespoň po dobu 45 dnů jako zaměstnanec povinně pojištěna pro případ nemoci a mateřství nebo byla-li v tomto a předcházejícím kalendářním čtvrtletí dohromady takto povinně pojištěna alespoň 90 dní (v dalším jen "oprávněný").

Do dob uvedených v odstavci 1 se nezapočítává doba povinného nemocenského pojištění, po kterou zaměstnanec neměl nároku na mzdu.

Době povinného pojištění podle odstavce 1 se klade na roveň

Vyžaduje-li toho státní řízení práce nebo mzdové politiky, může vláda nařízením stanoviti rozhodné doby uvedené v odstavci 1 jinak.

Za nezaopatřené děti se považují pokrevné i osvojené děti oprávněného nebo jeho manželky (manžela) do 16 let věku.

Za nezaopatřené se považuje i dítě (odstavec 1) starší 16 let, jehož vlastní příjem nepřevyšuje 1.800 Kčs v kalendářním čtvrtletí,

Za nezaopatřené děti lze v případech hodných zřetele považovati též děti starší 16 let, u nichž nejsou splněny podmínky odstavce 2, jakož i vnuky, sourozence a schovance. Podrobnosti upraví ministerstvo sociální péče směrnicemi, které vydá po slyšení představenstva Ústřední národní pojišťovna ( § 14) a které vyhlásí v Úředním listě.

Jsou-li u více osob splněny podmínky pro poskytnutí rodinného přídavku na totéž dítě, přísluší přídavek jen jednou, a to té z nich, která má dítě v přímém zaopatření.

Rodinný přídavek činí měsíčně

Vyžaduje-li toho řízení státní mzdové politiky, může vláda zařízením upraviti výši rodinných přídavků pro zaměstnance některých výrobních oborů nebo jejich odvětví anebo pro určité skupiny zaměstnanců vyššími částkami, než je uvedeno v odstavci 1.

Rodinný přídavek přísluší za každý kalendářní měsíc, ve kterém se osoba uvedená v § 1 stará o nezaopatřené dítě ( § 3).

Rodinný přídavek nepřísluší na dítě,

na které se poskytuje výchovné podle příslušných ustanovení platových úprav státních a jiných veřejných zaměstnanců, po případě podle obdoby těchto předpisů, nebo

na které se poskytuje výchovné podle příslušných ustanovení zákona o národním pojištění.

Vláda může nařízením podrobněji upraviti poskytování rodinných přídavků domáckým dělníkům a osobám zaměstnaným střídavě u různých zaměstnavatelů a při tom vázati nárok na rodinné přídavky podmínkou dosažení určitého nejmenšího výdělku v kalendářním čtvrtletí nebo v jiném období.

Pokud oprávněný nemá dítě v přímém zaopatření, vyplácí se rodinný přídavek osobě, která je v přímém zaopatření má.

Manželka (manžel) oprávněného, poručník nebo opatrovník jeho dětí, okresní péče o mládež nebo místní národní výbor bydliště oprávněného může navrhnouti okresnímu soudu příslušnému podle tohoto bydliště, aby určil osobu nebo orgán veřejné správy, kterým má býti rodinný přídavek vyplácen na místo oprávněnému, je-li nebezpečí, že by oprávněný nepoužil rodinného přídavku ve prospěch nezaopatřeného dítěte. Soud rozhodne usnesením po provedeném nesporném řízení podle předpisů o ustanovení opatrovníka. Vyhoví-li soud návrhu, jest příjemce rodinného přídavku povinen vynaložiti jej výhradně ve prospěch nezaopatřeného dítěte.

Nárok na rodinný přídavek může býti platně postoupen (zastaven) nebo zabaven jen k zajištění nebo uspokojení pohledávky, vzniklé vůči oprávněnému z titulu péče o nezaopatřené dítě, na které nárok přísluší.

Nárok na rodinný přídavek se uplatňuje u příslušné okresní národní pojišťovny ( § 218 zákona o národním pojištění). Podrobnosti o způsobu uplatňování nároku, zejména o tom, jak se prokazují předpoklady vzniku a trvání nároku, určí ministerstvo sociální péče vyhláškou v Úředním listě.

Oprávněný i příjemce rodinného přídavku je povinen oznámiti příslušné okresní národní pojišťovně, která mu rodinný přídavek vyplácí, do 15 dnů všechny změny v poměrech rozhodných pro vznik a trvání nároku na rodinný přídavek nebo pro jeho vyplácení.

O nároku na rodinný přídavek rozhoduje příslušná okresní národní pojišťovna výměrem. Výměr se nevydává, jestliže se rodinný přídavek přiznává, leč by si to strana výslovně vyžádala.

O opravných prostředcích a opravném řízení platí obdobně předpisy upravující opravné prostředky a opravné řízení v národním pojištění nemocenském.

Přeplatky na rodinných přídavcích, vzniklé nesplněním nebo opominutím povinností uložených tímto zákonem oprávněnému nebo příjemci rodinného přídavku, zejména pak tím, že oprávněný nebo příjemce vylákal rodinný přídavek nepravdivým tvrzením nebo zatajením rozhodných skutečností, je příjemce povinen vrátit. O vrácení rozhodne příslušná okresní národní pojišťovna výměrem a vymáhá je stejným způsobem jako příspěvek podle § 12.

Přeplatky podle odstavce 1 mohou býti sraženy při příštích výplatách rodinných přídavků témuž příjemci.

Na náklady spojené s poskytováním rodinných přídavků platí zaměstnavatelé ze svého příspěvek, který činí 5 % vyměřovacího základu pro pojistné za zaměstnance povinně pojištěné pro případ nemoci a mateřství, stanoveného podle § 20 zákona o národním pojištění. Příspěvek se neplatí za zaměstnance uvedené v § 21 zákona o rodinných přídavcích.

O příspěvku podle odstavce 1 platí obdobně ustanovení § § 121 až 130 a 132 až 134 zákona o národním pojištění. Příspěvek vybírá, předpisuje a vymáhá příslušná okresní národní pojišťovna.

Nositelem práv a závazků podle tohoto zákona je Ústřední národní pojišťovna. Ústřední národní pojišťovna spravuje věci rodinných přídavků a účtuje příjmy a výdaje s nimi souvisící za účasti zvláštní odborné komise, a to odděleně od ostatních věcí náležejících do oboru její působnosti.

Vztah odborné komise k ostatním orgánům Ústřední národní pojišťovny a podrobnosti o její působnosti stanoví vláda nařízením.

Pokud tento zákon nebo vládní nařízení vydané podle odstavce 2 nestanoví jinak, platí o působnosti Ústřední národní pojišťovny ve věcech upravených tímto zákonem příslušné předpisy o národním pojištění.

Rodinný přídavek není součástí vyměřovacího základu pro dávky a pojistné podle zákona o národním pojištění a je osvobozen od všech veřejných dávek.

Určuje-li soud výživné na dítě, nepřihlíží k rodinnému přídavku, který se na ně poskytuje.

Poskytuje-li zaměstnavatel na základě povinnosti, uložené mu příslušnými předpisy, zaměstnanci přídavek na dítě (výchovné, vychovávací přídavek a pod.), je povinen započítati na toto plnění rodinný přídavek podle tohoto zákona.

Kdo se dopustí jednání nebo opominutí příčícího se ustanovením tohoto zákona nebo předpisů vydaných k jeho provádění, zejména kdo

Ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na orgány veřejné správy.

Dopustí-li se trestního jednání nebo opominutí podle odstavce 1 v podniku nebo zařízení právnické osoby fysická osoba, která neodpovídá podle zákona nebo stanov za jejich správu nebo je skutečně samostatně nespravuje, trestá se podle odstavce 1 též fysická osoba, která odpovídá za správu podniku nebo zařízení nebo je skutečně spravuje, pokud o trestném činu věděla nebo zanedbala povinnou péči. Došlo-li k trestnému činu na podkladě správního úkonu více fysických osob, odpovídajících jako sbor za správu podniku nebo zařízení právnické osoby nebo spravujících skutečně podnik nebo zařízení, jsou trestné všechny osoby, které se vyslovily pro jednání nebo opominutí zakládající trestný čin.

Na nezaopatřené děti bydlící mimo území Československé republiky mohou býti rodinné přídavky poskytovány jen za podmínek a v rozsahu, které stanoví vláda nařízením.

zrušen

Ministerstvo sociální péče může činiti opatření k odstranění příkrostí, které se vyskytnou při provádění tohoto zákona.

Fond může použíti části přebytků svého hospodaření k podporování zdravé populace ve všech vrstvách obyvatelstva, zejména

Výši částky, které může Fond použíti k účelům uvedeným v odstavci 1, určí každoročně ministerstvo sociální péče v dohodě s ministerstvem financí po slyšení představenstva Fondu.