Podrobnosti o právních poměrech družstev, zejména o právech a povinnostech členů, o orgánech družstev, jakož i o činnosti a hospodaření družstev upravují stanovy schvalované valnou hromadou družstva.

Stanovy družstva musí upravovat:

schválení stanov ustavující valnou hromadou,

zvolení orgánů družstva,

souhlasu příslušného ústředního svazu družstev, a není-li vytvořen, souhlasu Ústřední rady družstev.

Členem družstva se může stát každý pracující občan, který dovršil 16. rok. Stanovy mohou obsahovat odchylky, zejména určit, že členem družstva mohou být také osoby právnické.

Žádost o přijetí za člena nutno podat písemně; rozhoduje o ní valná hromada.

Stanovy mohou přijímáním členů pověřit jiný orgán. Zamítne-li tento orgán žádost o přijetí za člena, je povinen doručit žadateli odůvodněné rozhodnutí, proti němuž je možno se odvolat k nejbližší valné hromadě.

Družstvo je povinno vést seznam členů.

úmrtím člena (zánikem právnické osoby),

vystoupením člena,

vyloučením člena,

zrušením členství.

Člen může z družstva vystoupit po předchozí výpovědi; výpovědní lhůtu určují stanovy.

Člen může být vyloučen z družstva, jen porušuje-li stanovy nebo rozhodnutí orgánů družstva nebo jsou-li tu jiné, ve stanovách uvedené, závažné důvody, a nelze-li ani předchozím napomenutím, ani písemnou výstrahou dosáhnout nápravy.

Neplní-li člen družstva bez své viny své povinnosti, lze jeho členství zrušit.

O vyloučení z družstva a o zrušení členství rozhoduje, pokud stanovy neurčují jinak, valná hromada. Proti rozhodnutí o vyloučení nebo o zrušení členství může být podáno odvolání k nadřízené družstevní organisaci do patnácti dnů od jeho doručení. Rozhodlo-li představenstvo družstva, musí být odvolání projednáno nejprve valnou hromadou nebo členskou schůzí. Včas podané odvolání má odkladný účinek.

účastnit se rozhodování o věcech družstva;

volit a být volen do orgánů družstva;

podílet se na výsledcích družstevního podnikání, po případě brát odměnu za práci v družstvu, a určují-li tak stanovy, také podíl na zisku.

Dobrovolným vstupem do družstva vyjadřuje člen svoji vůli zachovávat družstevní kázeň․

Člen družstva je zejména povinen:

Členové výrobních družstev jsou povinni za odměnu pracovat pro družstvo podle pokynů jeho orgánů. Výrobní družstvo je povinno, pokud to nevylučují mimořádné okolnosti, zaměstnávat člena pracemi, které odpovídají jeho schopnostem a odborným znalostem.

Podrobnou úpravu této povinnosti členů výrobních družstev a nároku na odměnu obsahuje pracovní řád družstva, který schvaluje valná hromada. Pracovní řád též stanoví, jaká opatření může družstvo učinit, poruší-li člen svou povinnost pracovat v družstvu. Může též stanovit, jakým způsobem se rozhodují spory mezi družstvem a jeho členy, týkající se této povinnosti a nároku na odměnu.

Každý člen družstva je povinen zaplatit zápisné a nejméně jeden podíl; podrobnosti určují stanovy.

Členský podíl nemůže být převeden na jinou osobu a nelze naň vést exekuci.

Pokud členství v družstvu trvá, nemůže člen žádat vrácení svého podílu.

Zanikne-li členství v družstvu, má bývalý člen, a jde-li o zánik členství úmrtím, jeho dědicové nárok na vrácení částky odpovídající členskému podílu, po případě zvětšené o podíl na zisku nebo snížené o podíl na ztrátě. Tato částka se stanoví podle účetního výkazu ke konci roku, v němž došlo k zániku členství, a je splatná do jednoho měsíce po schválení ročního účetního výkazu. Nárok na vyplacení této částky se promlčuje ve třech letech.

Členové družstva jsou povinni přispívat k úhradě ztrát vykázaných v ročních účetních výkazech, jakož i k úhradě schodku zjištěného při zrušení družstva, vždy však nejvýše částkou rovnající se dvojnásobku členského podílu.

Tato povinnost stíhá i bývalé členy družstva, pokud jde o ztrátu (schodek) vykázanou v roce, v němž členství zaniklo; dědice zemřelých členů jen v míře, ve které je dědic povinen plnit závazky zůstavitele.

Nejvyšším orgánem družstva je valná hromada členů.

U družstev s velkým počtem členů a u družstev, jejichž členové bydlí ve více místnostech, může být ve stanovách určeno, že místo valné hromady členů se schází shromáždění delegátů volených členy; ustanovení o valné hromadě členů platí obdobně pro shromáždění delegátů.

Valnou hromadu svolává představenstvo družstva způsobem předepsaným ve stanovách. Není-li možno tento způsob zachovat, určí způsob svolání valné hromady nadřízená družstevní organisace.

Valná hromada se koná nejméně jednou za rok.

Představenstvo je povinno svolat valnou hromadu také, žádá-li o to písemně s uvedením důvodů část členů určená ve stanovách, revisní komise nebo nadřízená družstevní organisace. Nevyhoví-li představenstvo bez zbytečného odkladu této žádosti, je oprávněna svolat valnou hromadu nadřízená družstevní organisace.

schvalovat stanovy, jednací řád, po případě pracovní řád družstva i jejich změny;

přijímat a vylučovat členy družstva, jakož i zrušovat členství;

volit členy představenstva a revisní komise (jejich náhradníky) a odvolávat je;

volit delegáty na sjezdy nadřízených družstevních organisací;

schvalovat hospodářské a finanční plány družstva a určovat zásady činnosti pro příští období;

schvalovat roční účetní výkazy družstva a rozhodovat o tom, jak se naloží se ziskem a jak se uhradí ztráty;

projednávat a schvalovat zprávy představenstva a revisní komise o činnosti družstva, jakož i zprávy o revisi družstva provedené nadřízenou družstevní organisací;

rozhodovat o stížnostech a odvoláních proti rozhodnutím a opatřením představenstva a revisní komise;

usnášet se o zrušení a o sloučení družstva.

Valná hromada se může usnášet, je-li přítomna alespoň polovina členů družstva. K platnosti usnesení je třeba nadpoloviční většiny odevzdaných hlasů; k usnesení o zrušení nebo o sloučení družstva je však třeba nejméně dvoutřetinové většiny.

Při hlasování přísluší každému členu jeden hlas bez ohledu na počet a výši podílů.

Valná hromada se může platně usnášet jen o věcech, které byly oznámeny při jejím svolání.

V období mezi valnými hromadami svolává představenstvo družstva členské schůze (schůze delegátů).

Působnost, způsob svolávání a jednání členských schůzí (schůzí delegátů) určují stanovy. Na těchto schůzích nelze rozhodovat o stanovách družstva, o tom jak se naloží se ziskem, jak se uhradí ztráta, ani o zrušení a o sloučení družstva.

Představenstvo (výbor) řídí činnost družstva a rozhoduje o všech záležitostech, které nejsou zákonem nebo stanovami vyhrazeny jinému orgánu. Představenstvo provádí usnesení valné hromady (členské schůze) a je povinno dbát jejích pokynů. Omezení pravomoci představenstva, dané valnou hromadou nebo stanovami, nepůsobí proti třetím osobám, pokud jim nejsou známa.

Představenstvo volí ze svého středu předsedu a jeho zástupce. Stanovy mohou vyhradit volbu předsedy valné hromadě.

V každém družstvu musí být zvolena nejméně tříčlenná revisní komise, která zejména kontroluje činnost představenstva, dohlíží na splnění plánu družstva, provádí revisi pokladní hotovosti, družstevního majetku, listin a účetních dokladů.

Revisní komise podává představenstvu posudky o výsledcích hospodaření družstva a o plnění plánu, jakož i návrhy k odstranění zjištěných nedostatků; alespoň jednou do roka podává valné hromadě zprávu o své činnosti.

Neodstraní-li představenstvo zjištěné závažné nedostatky v činnosti družstva ve lhůtě stanovené revisní komisí, je komise povinna požádat představenstvo o svolání valné hromady a zároveň upozornit na tyto nedostatky nadřízenou družstevní organisaci.

Člena představenstva a revisní komise a jejich náhradníky volí valná hromada z členů družstva. Stanovy určují počet členů (náhradníků) představenstva a revisní komise, podmínky pro jejich volbu, jakož i dobu, na kterou jsou voleni. Ve stanovách může být dovoleno, aby doplňování představenstva nebo revisní komise v období mezi valnými hromadami prováděla členská schůze.

Valná hromada může představenstvo, revisní komisi nebo jejich jednotlivé členy kdykoli odvolat, neplní-li řádně své povinnosti.

Členové představenstva a revisní komise jsou povinni plnit své úkoly s péčí řádného hospodáře. Za svoji činnost odpovídají valné hromadě.

Členové představenstva nebo revisní komise, kteří porušením svých povinností způsobí družstvu škodu, odpovídají za ni rukou společnou a nerozdílnou.

Podrobnosti o složení orgánů družstva, o způsobu jejich jednání a rozhodování mohou být v mezích zákona a stanov upraveny jednacím řádem družstva, který schvaluje valná hromada.

Podstatné body jednání a všechna rozhodnutí orgánů družstva se zapisují do knih protokolů.

Družstva mohou v rámci platných předpisů a stanov vyvíjet veškerou činnost, která umožňuje splnit jejich úkoly.

Družstva nepotřebují oprávnění, jichž by jinak bylo podle platných předpisů třeba k zahájení podnikatelské činnosti. Na družstva se však vztahují předpisy o schvalování provozoven, jakož i předpisy o ochraně života a zdraví pracujících a o obecné bezpečnosti.

Družstva se řídí zásadami socialistického hospodářství. Jejich činnost je určována plánem sestavovaným v souladu s úkoly státního plánu rozvoje národního hospodářství. Účelnou organisací své činnosti, plným využitím všech prostředků a hospodárností usilují družstva o dosažení co nejlepšího splnění svých úkolů při soustavném zvyšování produktivity práce a snižování vlastních nákladů. Přitom se opírají o uvědomělé úsilí svých pracujících, zejména o socialistické soutěžení.

Podrobnosti o hospodaření družstev upravují kromě všeobecných předpisů jejich stanovy a směrnice nadřízených družstevních organisací.

Vlastní prostředky družstva tvoří: zápisné, členské podíly a jiné příjmy. Z vlastních prostředků se zřizují podle potřeb a úkolů družstva fondy.

Družstva používají podle potřeby v mezích platných předpisů také bankovního úvěru, po případě úvěru z fondů k tomu účelu pro družstva zřízených.

Vykázaná ztráta družstva se podle rozhodnutí valné hromady buď uhradí z fondů družstva, nebo se rozvrhne na jednotlivé členy družstva ( § 13).

Sníží-li se při úhradě ztrát fond členských podílů, rozhodne valná hromada také, zda a jakým způsobem mají členové doplnit své podíly.

usnesením valné hromady, které vyžaduje schválení ústředního svazu družstev;

rozhodnutím ústředního svazu družstev, jestliže družstvo hrubě porušuje povinnosti uložené mu právními předpisy, stanovami, státním plánem rozvoje národního hospodářství, anebo vyžaduje-li to obecný zájem;

exekuční likvidací všeho majetku družstva.

V případech uvedených v § 32 písm. a) a b) je nutno provést uspořádání majetkových poměrů (likvidaci) zrušeného družstva.

Likvidaci provádějí likvidátoři zvolení valnou hromadou, po případě určení družstevní organisací, která zrušila družstvo; mohou být kdykoli odvoláni.

Po dobu likvidace užívá družstvo svého názvu s dodatkem označujícím likvidaci. Jsou-li ustanoveni likvidátoři, přestává působit představenstvo; jménem družstva jednají likvidátoři, a to společně, pokud není ustanoveno jinak. Likvidátoři odpovídají rukou společnou a nerozdílnou za škodu, kterou způsobili porušením svých povinností družstvu nebo jeho věřitelům.

Nejsou-li určeni likvidátoři, provede likvidaci zrušeného družstva jeho představenstvo.

Úkolem likvidátorů je dokončit jednání, která jsou v běhu, zpeněžit jmění družstva, uspokojit věřitele družstva a vrátit podíly členům.

Likvidátoři sestaví ihned při zahájení své činnosti rozvahu. Vyplývá-li z ní, že majetek družstva nestačí ani po splnění uhrazovací povinnosti členů ( § 13) k vyrovnání závazků družstva, podají likvidátoři návrh na exekuční likvidaci majetku družstva a vyrozumí o tom nadřízenou družstevní organisaci.

Členské podíly mohou být vráceny teprve po uhrazení nebo zajištění pohledávek všech věřitelů družstva. Nestačí-li majetek družstva k úplné úhradě členských podílů, uhradí se tyto podíly poměrně podle jejich výše.

Jmění, zbylé po úhradě všech závazků družstva, vrácení členských podílů a po úhradě likvidačních výloh, připadá ústřednímu svazu družstev.

Po skončení likvidace podají likvidátoři zprávu valné hromadě, po případě i družstevní organisaci, která rozhodla o zrušení družstva, a navrhnou výmaz družstva z podnikového rejstříku.

Družstva se mohou usnesením svých valných hromad se schválením ústředního svazu družstev sloučit bez likvidace.

Vyžaduje-li to obecný zájem, může sloučení družstev provést ústřední svaz družstev, a to po předchozím slyšení slučovaných družstev a jejich nadřízených svazů.

V rozhodnutí o sloučení družstev musí být určeno, ke kterému dni sloučení nastává.

Dnem sloučení stávají se členové družstva přejímaného členy družstva přejímajícího.

Přejímající družstvo sestaví ke dni sloučení družstev rozvahu majetku přejímaného družstva a spravuje tento majetek odděleně do té doby, dokud nebudou uspokojeny nebo zajištěny pohledávky věřitelů přejímaného družstva.

Ústřední rada družstev je vrcholnou organisací československého družstevnictví; je socialistickou právnickou osobou.

Ústřední rada družstev zejména hájí a podporuje zájmy družstevního hnutí a pečuje o jeho všestranný rozvoj, zastupuje československé družstevnictví navenek i ve styku se zahraničím projednává společné záležitosti, týkající se družstevnictví a předkládá o nich návrhy vládě; vyjadřuje se o návrzích právních předpisů a opatření, týkajících se družstevního hnutí jako celku.

Ústřední rada družstev může k plnění svých hospodářských úkolů zřizovat podniky: pro ně platí ustanovení § 51 obdobně.

Ústřední rada družstev sdružuje nejvyšší družstevní svazy jednotlivých družstevních odvětví, jakož i družstva, která nejsou členy žádného družstevního svazu; členství v Ústřední radě družstev je dobrovolné.

Vůči družstevním svazům a družstvům, které nepodléhají žádnému ústřednímu svazu družstev, příslušejí Ústřední radě družstev stejná oprávnění, jaká příslušejí ústředním svazům družstev vůči družstevním svazům a družstvům jim podřízeným.

Členové Ústřední rady družstev jsou povinni přispívat jí na úhradu nákladů spojených s plněním jejích úkolů.

Orgány Ústřední rady družstev jsou: sjezd, rada, představenstvo a revisní komise.

Podrobnosti o právních poměrech Ústřední rady družstev, zejména o právech a povinnostech členů a o jejích orgánech, jakož i o její činnosti a hospodaření, upravují stanovy, které přijímá sjezd.