Distribuce vody se provádí podle plánu, jehož návrh sestavuje ministerstvo energetiky a vodního hospodářství ve spolupráci se zúčastněnými ústředními úřady a orgány; schvaluje jej vláda jako součást státního plánu rozvoje národního hospodářství.

Vyžaduje-li to plnění státního plánu rozvoje národního hospodářství, nebo je-li nedostatek vody, může vodohospodářský orgán po provedeném řízení na dobu nezbytné potřeby omezit nebo i zastavit zvláštní užívání vody.

Vod se smí užívat jen takovým způsobem, takovou měrou a pro takové účely, aby tím nebylo ohroženo jejich nejúčelnější a nejhospodárnější využití s hlediska péče o zdraví lidu, potřeb zemědělské výroby a ostatních odvětví národního hospodářství.

Při stanovení a změnách výrobních postupů je nutné učinit opatření, aby voda byla využita co nejhospodárněji, zejména jejím opětovným používáním, aby voda byla řádně vyčištěna a aby byly využity hodnotné látky obsažené v odpadních vodách.

Při projektování, výstavbě a provozu nových čisticích zařízení odpadních vod je nutné zajistit i hospodárné využití hodnotných látek obsažených v těchto vodách.

Obyčejným způsobem, k němuž není třeba zvláštního zařízení, jako ke koupání, praní, mytí, napájení a plavení zvířat, k vodním a ledním sportům může užívat každý povrchových vod bez povolení nebo souhlasu vodohospodářského orgánu. Povolení nebo souhlasu vodohospodářského orgánu není třeba ani ke zřizování jednoduchých zařízení na jednotlivých nemovitostech k zachycení vody a k ochraně jednotlivých nemovitostí proti škodlivým účinkům vod. Obecným užíváním vod a jednoduchými zařízeními k zachycení vod a k ochraně nemovitostí nesměji se poškozovat břehy, vodohospodářská zařízení, zařízení pro chov ryb, měnit odtokové poměry, zhoršovat jakost vody, ani poškozovat obecné zájmy a práva jiných.

V případě obecného nebezpečí může vodohospodářský orgán upravit nebo i zakázat obecné užívání povrchových vod a provádění jednoduchých zařízení; v ostatních případech může tak učinit jen v součinnosti s dotčenými orgány.

Plavba lodí (převoz), vorů a plavení dříví v nesvázaném stavu musí být provozována takovým způsobem, aby nedocházelo k ohrožování nebo poškozování koryt toků, břehových úprav, vodohospodářských děl, zařízení a jejich provozu nebo ke škodám při provádění vodohospodářských staveb.

Při provozování plavby se nesmějí do vody vypouštět látky, které by mohly nepříznivě změnit jakost vody. O zneškodňování vypouštěných látek, zejména olejů a popela, jakož i o vypouštění odpadních vod z objektů sloužících k plavebním účelům platí přiměřeně ustanovení § 9.

Žádost o udělení povolení nebo o souhlas k vybudování hydrotechnických částí přístavů a překladišť, jakož i staveb a zařízení sloužících plavbě lodí (převozů), vorů a plavení dříví v nesvázaném stavu, která se zřizují v tocích, v korytě, na březích nebo v zátopovém území, projedná vodohospodářský orgán před rozhodnutím s příslušnými orgány ministerstva dopravy. Povolení ministerstev národní obrany nebo vnitra se připojuje k žádosti, stanoví-li tak zvláštní předpisy.

Jinak upravují užívání vod k plavbě zvláštní předpisy.

Pokud jde o ochranu zájmů plavebního provozu, spolupracují vodohospodářské orgány při provádění tohoto zákona s orgány státní plavební správy.

Povolení vodohospodářského orgánu je třeba:

Vypouštění odpadních vod povolí vodohospodářský orgán jen tehdy, bude-li vybudováno vyhovující čisticí zařízení odpadních vod, nebo bude-li jinak postaráno o jejich zneškodnění.

Ustanovení odstavců 1 a 2 platí přiměřeně i při změnách těchto zařízení a opatření.

Souhlasu vodohospodářského orgánu je třeba:

Žádost o udělení souhlasu ke stavbám a zařízením a k jejich změnám je třeba doložit projekty těch částí staveb a zařízení, které ovlivňují vodní hospodářství.

Pozemků, po nichž odtékají vody v tocích, a pozemků v opuštěných korytech může organizace, které náleží péče o vodní tok, popřípadě organizace upravující vodní tok, užívat bez náhrady ke zřizování, k provozu a udržování vodohospodářských děl a zařízení, k provádění vodohospodářských staveb nebo k provádění vodohospodářských prací a k jiným vodohospodářským účelům. Dojde-li k pochybnostem o tom, zda jde o takové pozemky a v jakém rozsahu je jich třeba použít, rozhodne vodohospodářský orgán.

Ustanovením předchozího odstavce není dotčena povinnost vyžádat si k provádění takových prací povolení podle § 8 nebo souhlas podle § 10.

Organizace, které náleží péče o vodní tok, popřípadě organizace upravující vodní tok, může užívat pobřežních pozemků, pokud je to nezbytně nutné, ke zřizování, k provozu a udržování vodohospodářských děl a zařízení, k provádění vodohospodářských staveb nebo k provádění vodohospodářských prací a k jiným vodohospodářským účelům. Nedojde-li mezi vlastníkem (správcem), popřípadě uživatelem těchto pozemků, a organizací pečující o vodní tok nebo jej upravující k dohodě o použití pozemků a o náhradě, rozhodne o nich vodohospodářský orgán v součinnosti s dotčenými orgány. Při stanovení výše náhrady přihlédne vodohospodářský orgán k prospěchu, který má vlastník (správce), popřípadě uživatel, z provedené úpravy. U organizací státního socialistického sektoru platí předpisy upravující vzájemné poskytování náhrad.

Vlastníci pobřežních pozemků jsou povinni po provedeném řízení trpět, aby na těchto pozemcích byly k ochraně břehů ponechány, odstraňovány nebo nově vysazovány stromy a keře bez nároku na náhradu. Vodohospodářský orgán může uložit vlastníkům pobřežních pozemků, aby na svůj náklad odstranili bez nároku na náhradu stromy a keře, vyžaduje-li to ochrana břehů a nerušený odtok velkých vod.

Těžit písek, štěrk, bahno, s výjimkou léčivého bahna, valouny apod. z koryt toků, včetně odstavených ramen, a odstraňovat nánosy a ostrovy nově vzniklé v tocích je možné, jen pokud nejsou ohroženy vodohospodářské zájmy. Ministerstvo energetiky a vodního hospodářství stanoví v dohodě se zúčastněnými ústředními úřady a orgány, kdo je oprávněn k těžbě, a určuje její všeobecné podmínky; v jednotlivých případech uděluje souhlas k těžbě organizace, které náleží péče o vodní tok, která také stanoví její podrobnější podmínky. Ustanovením tohoto odstavce nejsou dotčeny zvláštní předpisy upravující vyhledávání a dobývání vyhrazených nerostů.

Kdo jakýmkoli způsobem nakládá s povrchovými nebo podzemními vodami, je povinen pečovat o uchování jejich přirozeného stavu. Tyto vody se nesmějí znečišťovat, ani se nesmí uměle měnit jejich teplota, aby neutrpěly jejich jakost, samočisticí schopnost a možnost použití pro účely, k nimž je jich třeba. Uživatelé vod jsou povinni plánovitě odstraňovat dosavadní znečišťování vod výstavbou potřebných čisticích zařízení, péčí o řádný provoz takových zařízení, soustavným prováděním a dodržováním opatření v technologii výroby ke snižování nečistot v odpadních vodách, vhodným rozmísťováním výrobních zařízení, jakož i dodržováním podmínek stanovených příslušným vodohospodářským orgánem k ochraně čistoty vody.

K ochraně vod patří též péče o prameny, koryta toků, nádrže, jakož i o studny a jiná zařízení pro jímání podzemní vody.

Dojde-li k činům porušujícím tyto povinnosti, rozhodne vodohospodářský orgán o způsobu nápravy. Vodohospodářské orgány mohou také v rozsahu a za podmínek stanovených vládou ukládat za porušení těchto povinností znečišťovatelům vod majetkové sankce.

Povrchové a podzemní vody je třeba chránit proti škodlivým účinkům některých zvláštních druhů vod, zejména vod radioaktivních, vod solných, důlních a smíšených se zemnímimi oleji, a to již opatřením v závodě, ze kterého takové vody odtékají. Totéž platí pro použité i nepoužité odpadní vody z lázeňských a zřídelních zařízení.

Ministerstvo energetiky a vodního hospodářství stanoví v dohodě s ministerstvem zemědělství a lesního hospodářství a s ostatními zúčastněnými ústředními úřady všeobecné podmínky pro ochranu povrchových a podzemních vod.

K ochraně vydatnosti, jakosti a zdravotní nezávadnosti vodních zdrojů vodohospodářský orgán stanoví podle potřeby po provedeném řízení ochranná území.

Vodohospodářský orgán také určí, jakým způsobem se tato ochrana v ochranném území provádí; při tom může po projednání s orgány, jejichž zájmy by byly dotčeny, omezit užívání nemovitostí na tomto území, po případě nařídit provedení potřebných úprav.

Slouží-li ochranné území obecnému zájmu, hradí vodohospodářská organizace ( § 17) náklady spojené s jeho zřízením. Zřizuje-li se ochranné území výhradně nebo převážně v zájmu určité organisace, hradí náklady tato organisace.

Vodohospodářskými orgány podle tohoto zákona jsou:

Správa vodního hospodářství na Slovensku, v jejímž čele je předseda jmenovaný sborem pověřenců, je podřízena pověřenci zemědělství a lesního hospodářství.

Ministerstvo energetiky a vodního hospodářství zajišťuje provádění úkolů při rozvoji vodního hospodářství a při výstavbě, provozu a údržbě vodohospodářských děl a zařízení vodohospodářskými organizacemi, podřízenými buď jemu přímo nebo řízenými výkonnými orgány národních výborů.

Ministr energetiky a vodního hospodářství, jakož i krajské národní výbory mohou po vyjádření ministra financí zřizovat k provádění úkolů při rozvoji vodního hospodářství a při výstavbě, provozu a údržbě vodohospodářských děl a zařízení vodohospodářské organizace jako samostatné právnické osoby. Zřizuje-li vodohospodářskou organizaci krajský národní výbor, je povinen vyžádat si před jejím zřízením též vyjádření ministra energetiky a vodního hospodářství.

Právní poměry, organizaci a činnost vodohospodářských organizací podrobněji upraví statuty, které vydá ministr energetiky a vodního hospodářství, a jde-li o vodohospodářské organizace zřizované krajskými národními výbory, rady těchto národních výborů v dohodě s ministrem energetiky a vodního hospodářství.

Vodohospodářským orgánům přísluší v oboru jejich působnosti zejména:

Podrobné vymezení působnosti vodohospodářských orgánů jednotlivých stupňů provede vláda.

Ústřední úřady a jejich orgány jsou povinny napomáhat vodohospodářským orgánům při plnění jejich úkolů.

Do oboru působnosti ministerstva zemědělství a lesního hospodářství přísluší:

Ministerstvo zemědělství a lesního hospodářství provádí úkoly uvedené v odstavci 1 přímo, popřípadě orgány nebo organizacemi k tomu určenými.

Ministerstva zemědělství a lesního hospodářství a energetiky a vodního hospodářství mohou ve vzájemné dohodě podrobněji vymezit působnost uvedenou v odstavci 1.

Ministr zemědělství a lesního hospodářství může v dohodě s radami krajských národních výborů a po vyjádření ministra financí zřizovat zemědělské vodohospodářské organizace jako samostatné právnické osoby.

Právní poměry, organizaci a činnost zemědělských vodohospodářských organizací upraví statut, který vydá ministr zemědělství a lesního hospodářství.

Provozovatel je povinen ustanovit závodního vodohospodáře pro každý podnik, závod, provozovnu, ústav, který má zařízení k jímání, k odběru nebo pro dodávku pitné, užitkové nebo provozní vody, nebo k vypouštění odpadní vody, jestliže množství vody přesahuje míru, kterou určí Ústřední správa vodního hospodářství v dohodě se zúčastněnými ústředními úřady; provozovatel ustanoví závodního vodohospodáře z osob, které mají potřebné znalosti a provozní zkušenosti pro tuto funkci. Podle naléhavosti potřeby na vyzvání vodohospodářských orgánů nebo orgánů hygienické a protiepidemické služby je provozovatel povinen ustanovit osoby odpovědné za hospodaření s vodou i v závodech, které odebírají nebo vypouštějí vodu v menším množství.

Podnik, který má několik závodů hospodařících s vodou, je povinen ustanovit podnikového vodohospodáře.

Pro plnění úkolů výrobních odvětví v jednotlivých resortech se ustanovují sektoroví a resortní vodohospodáři.

Úkoly a činnost vodohospodářů stanoví ústřední správa vodního hospodářství a ministerstvo zdravotnictví v dohodě se zúčastněnými ústředními úřady.

Ministerstvo energetiky a vodního hospodářství vykonává buď přímo nebo prostřednictvím vodohospodářských orgánů nižších stupňů vrchní dozor nad hospodařením s vodou, nad užíváním vody a její ochranou proti znečišťování; tyto orgány také dozírají u všech vodohospodářských děl a zařízení, zda jsou dodržována ustanovení tohoto zákona a rozhodnutí vodohospodářských orgánů podle něho vydaná.

Tímto ustanovením nejsou dotčeny předpisy o provádění dozoru nad lesnickotechnickými melioracemi, předpisy o požární ochraně týkající se též ochrany proti živelním pohromám, zejména povodním, předpisy o dozoru nad provozem a udržováním vodních elektráren, předpisy o dozoru nad plavbou, provozem a používáním veřejných přístavů a překladišť a jiné předpisy o dozoru nad vodohospodářskými díly.

Působnost výkonných orgánů národních výborů ve věcech vodního hospodářství vykonávají výkonné orgány těch národních výborů, v jejichž obvodech se zřizuje vodohospodářské nebo jiné dílo, k němuž se dává povolení nebo souhlas, nebo v jejichž obvodu se provádí opatření.

Povolení podle § 8 udělují výkonné orgány národních výborů na podkladě úvodního projektu, který jim předloží žadatel před jeho schválením; povolení udělí po provedeném řízení, a to rozhodnutím, ve kterém se uvedou zejména účel, místo, způsob, rozsah (míra) a podmínky užívání vody, vypouštění odpadních vod nebo ochrany proti vodě.

Rozhodnutí výkonného orgánu národního výboru, kterým se povoluje zřízení vodohospodářského díla nebo zařízení, je zároveň rozhodnutím o přípustnosti stavby podle zákona o stavebním řádu.

Vyžaduje-li provedení stavby, popřípadě jejích částí, mimo povolení podle § 8 ještě povolení podle zvláštních předpisů (např. železničních, telekomunikačních apod.), vykoná se řízení o vodohospodářském povolení stavby, pokud to povaha věci nevylučuje, současně s řízením o povolení stavby podle zvláštních předpisů.

Výkonný orgán národního výboru může udělené povolení změnit nebo zrušit v novém řízení, vyžaduje-li to jiný důležitější obecný zájem; došlo-li ke změně nebo zrušení povolení ve prospěch jiného žadatele, stanoví výkonný orgán národního výboru zároveň povinnost k náhradě majetkové újmy, která vznikla dosud oprávněnému změnou nebo zrušením povolení, a výši této náhrady.

V řízení o udělení, změně nebo zrušení povolení jsou účastníci povinni přednést všechny připomínky a námitky ve lhůtě stanovené výkonným orgánem národního výboru nejpozději při konečném jednání.

Nerozhodne-li vodohospodářský orgán jinak, je oprávnění spojeno se závodem, jemuž vodohospodářské dílo nebo zařízení slouží.

Při investiční činnosti kteréhokoli odvětví národního hospodářství, pokud se týká užívání vody, vypouštění odpadních vod nebo ochrany proti vodě, je investor povinen si vyžádat již v přípravě investičního úkolu od vodohospodářského orgánu vyjádření, zda plánovaná investice je možná z hlediska vodohospodářského, popřípadě za jakých podmínek. V žádosti uvede investor potřebné množství vody, množství odpadní vody a stupeň jejího znečištění. Vodohospodářský orgán prověří investici zejména z hlediska jejího umístění, využití plánovaného vodohospodářského díla nebo zařízení z hledisek širších vodohospodářských zájmů, zajištění potřebného množství vody, nutnosti čištění odpadní vody, ochrany proti vodě, dosavadního užívání vody jinými spotřebiteli a je-li v souladu se státním vodohospodářským plánem. Vodohospodářský orgán může uložit investoru splnění určitých podmínek, zejména pokud jde o způsob a rozsah výstavby vodohospodářského díla nebo zařízení, jeho účelné a hospodárné využití pro širší vodohospodářské zájmy a podobně. Investor je povinen připojit k žádosti o schválení investičního úkolu vyjádření, popřípadě podmínky vodohospodářského orgánu.

Vyjádření vodohospodářského orgánu je třeba též k plánované změně ve výrobním procesu závodu nebo změně rozsahu jeho výroby a ke změně a úpravě vodohospodářských děl a zařízení, i když se tyto změny a úpravy neprojeví investičně, avšak ovlivňují vodní hospodářství.

Vyjádření vodohospodářského orgánu, popřípadě podmínky jím stanovené, nenahrazují povolení nebo souhlas podle tohoto zákona, kterého je třeba k provedení vodohospodářského díla nebo zařízení.

Komu přísluší vodní oprávnění, je povinen starat se o to, aby vodohospodářské dílo a zařízení bylo řádně spravováno, udržováno a provozováno podle podmínek oprávnění, po případě podle schválených manipulačních řádů, nejsou-li jeho správa, provoz a udržování zajištěny jinak.

Vodohospodářský orgán může převzít na dobu nezbytné potřeby správu, provoz nebo údržbu vodohospodářských děl a zařízení, vyžadují-li to zájmy vodního hospodářství nebo jiné obecné zájmy a jestliže ten, kdo je k tomu povinen, tento úkol řádně neplní a nezjednal-li nápravu ve stanové lhůtě. Tuto správu, provoz a údržbu obstarává vodohospodářský orgán na náklad povinného.

Jsou-li vodohospodářská díla a zařízení ve správě rozpočtových nebo hospodářských organisací, platí o převodu a správě vodohospodářských děl a zařízení předpisy o správě národního majetku.

Odběratelé a jiní uživatelé vody jsou povinni platit vodohospodářským organizacím ( § 17) podle zásad schválených vládou přiměřené náhrady za zvláštní užívání vody, které je umožněno nebo zlepšeno vodohospodářskými díly nebo zařízeními, spravovanými těmito organizacemi, jakož i za užívání těchto děl a zařízení. Vláda může stanovit výjimky z této povinnosti.

Vláda může též stanovit, že znečišťovatelé vodních toků jsou povinni platit náhrady za vypouštění odpadních vod podle množství vypouštěných znečišťujících látek a podle míry jejich závadnosti.

Při projektování, výstavbě, provozu a údržbě vodohospodářských děl a zařízení, jakož i při jiném užívání vod, je nutné přihlížet k potřebám rybářství; zejména je nutné chránit vody proti znečišťování, umělému oteplování, vypouštění závadných odpadních vod, vypouštět vody z koryt způsobem co možná neškodným pro ryby, jakož i zřizovat a udržovat rybí přechody, česlice a pod.

Náklady na zařízení a opatření na ochranu rybářství hradí u nově budovaných vodohospodářských děl a zařízení zpravidla investor těchto děl. Náklady na odstranění zařízení škodlivých rybářství u vybudovaných vodohospodářských děl hradí ten, kdo žádá o jejich odstranění. Se zřetelem na zvláštní okolnosti může výkonný orgán krajského národního výboru stanovit jinou uhrazovací povinnost.

Podrobnosti týkající se výstavby zařízení a jiných opatření na ochranu rybářství a úhrady nákladů stanoví Ústřední správa vodního hospodářství v dohodě se zúčastněnými ústředními úřady.

Nemovitosti a práva, kterých je třeba pro účely stanovené tímto zákonem nebo pro přístup k vodám za účelem jejich obecného užívání, lze vyvlastnit, nedojde-li k dohodě o výkupu nebo o užívání. Vyvlastněním lze dosáhnout přechodu vlastnického práva k nemovitostem, zřízení práva stavby nebo zřízení věcných břemen na nemovitostech.

Pro vyvlastňovací řízení, způsob a placení náhrady za vyvlastnění, pro vstup na vyvlastňovanou nemovitost a pro její užívání před zahájením vyvlastňovacího řízení platí obdobně ustanovení zákona o stavebním řádu a předpisů podle něho vydaných.

Místo dosavadních vodních knih se zavádí nová evidence vodohospodářských děl a zařízení a vodohospodářských povolení a souhlasů.

Podrobnosti stanoví Ústřední správa vodního hospodářství vyhláškou.

Vodní družstva zřízená podle dřívějších vodních zákonů se zrušují. Majetek zrušených vodních družstev přechází na stát.

Vlastníci (uživatelé) meliorovaných pozemků jsou povinni podle míry prospěchu poskytovat pomoc orgánům ústřední správy vodního hospodářství a účastnit se při provozu a udržování rozvodné závlahové sítě a odvodňovací, drenážní a drobné odpadové sítě. Podrobnosti upraví ústřední správa vodního hospodářství v dohodě s ministerstvy zemědělství a financí.

V obcích, kde jednotná zemědělská družstva nebo státní statky obhospodařují všechny meliorované pozemky, odevzdá Ústřední správa vodního hospodářství v dohodě s ministerstvy zemědělství a financí postupně rozvodnou závlahovou síť a odvodňovací, drenážní a odpadovou síť do trvalého užívání jednotných zemědělských družstev nebo ji převede do správy státních statků.

Vymezení, do správy kterých orgánů nebo organizací přechází majetek zrušených vodních družstev podle odstavce 1, provedou ministerstva zemědělství a lesního hospodářství a energetiky a vodního hospodářství ve vzájemné dohodě. Tato ministerstva stanoví též v dohodě s ministerstvem financí způsob vypořádání práv a závazků zrušených vodních družstev.

Dosavadní vodní oprávnění se musí přihlásit nejdéle do jednoho roku po počátku účinnosti tohoto zákona u příslušného vodohospodářského orgánu. Včas nepřihlášená vodní oprávnění zanikají bez náhrady.

Další trvání včas přihlášených vodních oprávnění se posuzuje podle ustanovení tohoto zákona. Nejsou-li u nich splněny předpoklady potřebné k jejich dalšímu trvání, nebo vyžaduje-li to obecný zájem, zruší se vodní oprávnění bez náhrady.

O tom, kdo bude provozovat vodohospodářská díla a zařízení, u nichž vodní oprávnění zanikla, a jejichž provozu je třeba v hospodářském nebo jiném obecném zájmu, rozhodne ústřední správa vodního hospodářství v dohodě se státním úřadem plánovacím a s ostatními zúčastněnými ústředními úřady. O převod vlastnického práva nebo správy se postará ten, komu bude uloženo, aby vodohospodářské dílo nebo zařízení provozoval.

O vodohospodářských dílech a zařízeních, kterých nelze národohospodářsky využít, provede vodohospodářský orgán řízení, podle jehož výsledku může uložit vlastníku nebo správci vodohospodářského díla nebo zařízení, aby je uvedl do neškodného stavu. Nelze-li takto zajistit uvedení do neškodného stavu, vysloví vodohospodářský orgán, že vlastnictví těchto vodohospodářských děl a zařízení přechází bez náhrady na stát; zároveň určí, které orgány nebo organizace převezmou vodohospodářské dílo nebo zařízení, popřípadě jeho jednotlivé části, do své správy a jaká opatření mají být ohledně tohoto díla nebo zařízení učiněna.

Předpisy k provedení tohoto zákona vydá vláda nařízením; tímto nařízením může vláda též stanovit, která vodohospodářská díla a zařízení zřizují organizace státního socialistického sektoru, popřípadě meliorační družstva nebo jednotná zemědělská družstva.

Podrobnější předpisy k provedení tohoto zákona vydá ministerstvo energetiky a vodního hospodářství v dohodě se zúčastněnými ústředními úřady.

Předpisy k provedení § 32a, zejména pokud jde o vznik a předmět činnosti melioračních družstev, o jejich orgány, stanovy a schvalování stanov, vydá ministerstvo zemědělství a lesního hospodářství v dohodě se zúčastněnými ústředními úřady a orgány.

zákon č. 93/1869 ř. z., jenž se týká ustanovení o právu vodním,

zákon č. 71/1870 čes. z. z. o tom,kterak vody lze užívati, sváděti a jí se brániti, ve znění přílohy vládního nařízení č. 305/1942 Sb.,

zákon č. 65/1870 mor. z. z., o používání a provádění vod i obraně proti nim,

zákon č. 51/1870 slez. z. z., o používání a provádění vod i obraně proti nim, ve znění předpisů jej měnících a doplňujících,

zák. č. XXIII/1885 o vodním právu, ve znění zák. čl. XVIII/1913 a ostatní předpisy jej měnící a doplňující,

zákon č. 66/1901 ř. z., o stavbě vodních drah a o provedení úpravy řek, ve znění předpisů jej měnících a doplňujících,

zákon č. 49/1931 Sb., o státním fondu pro vodohospodářské meliorace, ve znění předpisů jej měnících a doplňujících,

zákon č. 50/1931 Sb., o státním fondu pro splavnění řek, vybudování přístavů, výstavbu údolních přehrad a pro využitkování vodních sil, ve znění předpisů jej měnících a doplňujících,

zákon č. 20/1941 sl. z., o finančním zabezpečení některých vodních staveb státních a státem podporovaných,

vládní nařízení č. 92/1953 Sb., kterým se zřizuje Ústřední správa vodního hospodářství.