31/1956 Sb. znění účinné od 1. 1. 1966 do 31. 12. 2023
31
ZÁKONNÉ OPATŘENÍ
předsednictva Národního shromáždění
ze dne 19. července 1956
o úpravě platových poměrů zdravotnických pracovníků.
Předsednictvo Národního shromáždění republiky Československé usneslo se podle § 66 ústavy na tomto zákonném opatření:
§ 1. Základní ustanovení. (1) Zdravotnictví plní při budování socialismu významné úkoly v rozvoji péče o zdraví lidu. Úspěšný vývoj zdravotnictví na nových socialistických zásadách klade vysoké požadavky na odbornou a politickou úroveň zdravotnických pracovníků. Důležitým předpokladem pro zlepšení péče o zdraví lidu a pro zlepšení práce zdravotnických pracovníků (dále jen "zaměstnanci") je jejich hmotné zainteresování na výsledcích práce se současným zvyšováním jejich odborné a politické úrovně.
(2) K uskutečnění těchto předpokladů se upravují platové poměry zaměstnanců podle socialistické zásady určování odměny za práci podle její jakosti, množství a společenského významu.
§ 2. Rozsah platnosti. (1) Tato úprava se vztahuje na zaměstnance, kteří konají odborné zdravotnické práce u organisací plnících zdravotnické úkoly s výjimkou zaměstnanců výzkumných ústavů, pokud jejich platové poměry upravují zvláštní předpisy, zaměstnanců veterinární péče a vysokoškolských učitelů lékařských fakult.
(2) Tato úprava se nevztahuje na zaměstnance uvedené v odstavci 1, kteří jsou příslušníky ozbrojených sil z povolání v oborech ministerstev národní obrany a vnitra.
§ 3. Seznam funkcí. (1) Seznam funkcí stanoví platy zaměstnanců podle obtížnosti, rozsahu a společenského významu jejich pracovních úkolů tak, že stanoví
a) označení (nomenklaturu) jednotlivých funkcí (funkčních míst),
b) charakteristické funkční činnosti a předpoklady potřebné pro zastávání jednotlivých funkcí,
c) funkční plat spojený se zastáváním jednotlivých funkcí.
(2) Funkční plat se stanoví platovým rozpětím nebo pevnou částkou.
§ 4. Ustanovování zaměstnanců na funkční místa. (1) Zaměstnance lze ustanovit jen na funkční místo v mezích plánu pracovníků. Zaměstnance, který nesplňuje předpoklady stanovené pro zastávání příslušné funkce, lze ustanovit na takové místo jen výjimečně z důležitých důvodů týkajících se rozmístění pracovníků. Ministerstvo zdravotnictví stanoví, ve kterých případech nelze na funkční místo ustanovit zaměstnance, který nesplňuje předpoklady pro jeho zastávání.
(2) Zaměstnance na funkční místo ustanovuje a z něho odvolává orgán zmocněný k tomu podle zvláštních předpisů.
§ 5. (1) Zaměstnanci, který byl ustanoven na funkční místo a splňuje předpoklady stanovené pro jeho zastávání, přísluší funkční plat spojený se zastáváním tohoto místa.
(2) Je-li funkční plat stanoven platovým rozpětím, určí se zaměstnanci funkční plat v mezích tohoto rozpětí s přihlédnutím k rozsahu a obtížnosti vykonávané funkce, k pracovním výsledkům a osobním vlastnostem zaměstnance.
(3) Funkční platy se stanoví v měsíčních hrubých částkách za pravidelnou pracovní dobu. Zaměstnanci neplně zaměstnanému náleží poměrná část funkčního platu.
(4) Zaměstnanci, který nesplňuje předpoklady stanovené pro zastávání funkčního místa, na které byl ustanoven, sníží se funkční plat podle rozsahu a významu chybějících předpokladů.
(5) Zaměstnanci, který nesplňuje předpoklady pro zastávání funkčního místa pro nedostatek potřebné kvalifikace, musí být při ustanovení na takové místo zároveň stanovena přiměřená lhůta, do které je povinen potřebné kvalifikace nabýt.
(6) Od opatření podle odstavce 4 může být výjimečně upuštěno, je-li dostatek stanovených předpokladů rovnocenně vyvážen jinými vlastnostmi ustanoveného zaměstnance, zejména jeho odbornou praxí a zkušenostmi v příslušném oboru.
§ 6. Funkční plat spojený se zastáváním funkčního místa, na které byl zaměstnance ustanoven, přísluší ode dne nastoupení tohoto místa, jde-li o zaměstnance nově ustanoveného. Při změně výše funkčního platu zaměstnance přísluší mu funkční plat v nové výši od prvního dne měsíce následujícího po dni, kdy nastala skutečnost odůvodňující tuto změnu (při změně výše funkčního platu v platovém rozpětí od prvního dne měsíce následujícího po dni rozhodnutí), a je-li tímto dnem první den v měsíci, již od tohoto dne. Byl-li však zaměstnanec přeřazen na funkční místo s nižším funkčním platem proto, že zanedbal nebo porušil své povinnosti, přísluší mu nižší funkční plat ode dne přeřazení.
§ 7. Osobní plat. (1) Zvlášť vynikajícím odborníkům, kteří vykazují mimořádně úspěšné pracovní výsledky, může rada příslušného krajského národního výboru přiznat místo funkčního platu osobní plat.
(2) Nejvyšší hranici, do které lez přiznat osobní plat a celkovou částku vyšších nákladů na osobní platy, určí vláda nebo orgán jí k tomu zmocněný.
Příplatky k funkčním platům.
§ 8. Příplatek za zastupování. Zaměstnanec, který na služební příkaz zastupuje zaměstnance na funkčním místě s vyšším funkčním platem po dobu delší čtyř týdnů, obdrží za dobu zastupování přesahující čtyři týdny příplatek ve výši 15 % svého funkčního platu. Funkční plat s tímto příplatkem nesmí převýšit funkční plat, který by příslušel zastupujícímu zaměstnanci, kdyby byl na příslušné funkční místo ustanoven.
§ 9. Nebezpečnostní příplatek. Zaměstnancům, kteří pracují v prostředí v němž je mimořádně ohroženo jejich zdraví, lze přiznat nebezpečnostní příplatek podle míry ohrožení zdraví.
§ 10. Jazykový příplatek. Zaměstnancům, kteří konají práce vyžadující znalosti a používání cizích řečí, lze přiznat za každou používanou cizí řeč jazykový příplatek.
§ 11. Práce v úkolové mzdě. (1) U prací, u kterých jsou pro to technické předpoklady a kde by nebyla ohrožena jakost práce, se zavede práce v úkolové mzdě.
(2) Podrobnosti stanoví ministerstvo zdravotnictví v dohodě s odborovým svazem zaměstnanců ve zdravotnictví.
§ 12. Prémie. (1) Za dosažení lepších než předpokládaných pracovních výsledků, kterých zaměstnanci dosáhli svou zásluhou, mohou být poskytovány prémie.
(2) Prémie mohou být zaváděny jen podle předpisů, které vydá ministerstvo zdravotnictví v dohodě s odborovým svazem zaměstnanců ve zdravotnictví.
§ 13. Zvláštní odměny. Za významné pracovní zásluhy, zejména za splnění důležitých úkolů, za zlepšení organisace práce nebo pracovních metod nebo za mimořádnou iniciativu v práci mohou být poskytnuty zvláštní odměny.
§ 14. Věcná plnění. Věcná plnění lze přiznat jen potud, pokud jsou odůvodněna zvláštními pracovními výkony nebo zvláštními povinnostmi. Jinak lze zaměstnancům poskytovat věcná plnění jen za náhradu odpovídající jejich obecné ceně.
§ 18. Odměny za vedlejší činnost. Za činnost, kterou zaměstnanec vykonává ve vlastním nebo jiném oboru státní správy vedle všech úkolů odpovídajících funkčnímu místu, na které je zařazen, se poskytne zvláštní odměna.
§ 19. Nárok na funkční (osobní) plat po dobu nepřítomnosti v práci O nároku na funkční (osobní) plat po dobu nepřítomnosti v práci platí až do nové všeobecné úpravy obdobně dosavadní předpisy o poskytování základního platu po dobu této nepřítomnosti.
Přechodná a závěrečná ustanovení.
§ 23. Převod zaměstnanců do platů stanovených tímto zákonným opatřením upraví vláda.
§ 24. Pro zaměstnance, kteří konají odborné zdravotnické práce u organisací plnících zdravotnické úkoly mimo obor státní zdravotní správy, platí toto zákonné opatření s odchylkou, že tam, kde se v něm stanoví příslušnost ministra (ministerstva) zdravotnictví, náleží tato působnost příslušnému ministrovi (vedoucímu ústředního úřadu), po případě ministerstvu (ústřednímu úřadu).
§ 25. Bližší předpisy k provedení tohoto zákonného opatření, pokud se v něm nestanoví jinak, vydá vláda, po případě orgány, které k tomu zmocní.
§ 26. (1) Pokud se v tomto zákonném opatření nestanoví jinak, pozbývají dnem počátku jeho účinnosti pro zaměstnance, na něž se vztahuje ( § 2), platnosti dosavadní předpisy o úpravě jejich platových poměrů, zejména ustanovení
1. § § 14, 16 a 32 zákona č. 66/1950 Sb. , o úpravě pracovních a platových poměrů státních zaměstnanců,
2. vládního nařízení č. 70/1950 Sb. , kterým se vydává platový řád pro zaměstnance zdravotní péče, s výjimkou uvedenou v odstavci 2.
(2) Nedotčeny zůstávají § 15 zákona č. 66/1950 Sb. a § 21 vládního nařízení č. 70/1950 Sb.
§ 27. Toto zákonné opatření nabývá účinnosti dnem 1. července 1956; provedou je ministři zdravotnictví, národní obrany, vnitra, dopravy a školství a kultury a předseda státní komise důchodového zabezpečení v dohodě se zúčastněnými členy vlády.
Zápotocký v. r.
Fierlinger v. r.
Široký v. r.
Dolanský v. r.
Kopecký v. r.
Ing. Jankovcová v. r.
Poláček v. r.
Barák v. r.
Ing. Šimůnek v. r.
Dr. Kyselý v. r.
Plojhar v. r.
Dr. Šlechta v. r.
Bakuľa v. r.
David v. r.
Ďuriš v. r.
Krajčír v. r.
Krosnář v. r.
Machačová v. r.
Dr. Nejedlý v. r.
Tesla v. r.
Uher v. r.
Beran v. r.
Jonáš v., r.
Reitmajer v. r.
Dr. Škoda v. r..
Bukal v. r.
Dvořák v. r.
Dr. Kahuda v. r.
generál plukovník Lomský v. r.
Dr. Neuman v. r.
Ouzký v. r.
Pospíšil v. r.
Ing. Púčik v. r.
Dr. Vlasák v. r.
Zatloukal v. r.
Copyright © 2009 - 2024, Nakladatelství C. H. Beck
