Slovenská národní rada je národním orgánem státní moci na Slovensku.

Sídlem Slovenské národní rady je Bratislava; přechodně může být Slovenská národní rada svolána do jiného místa.

Poslanci Slovenské národní rady jsou voleni na Slovensku na dobu šest let podle volebních obvodů, a to jeden poslanec Slovenské národní rady na 35.000 obyvatel.

Volby do Slovenské národní rady upravuje zákon Slovenské národní rady․ Den voleb stanoví sbor pověřenců nejpozději 60 dnů předem.

Slovenská národní rada ověřuje platnost volby jednotlivých poslanců Slovenské národní rady a rozhoduje o neslučitelnosti funkce poslance Slovenské národní rady s jinou funkcí.

Ověření budiž provedeno nejdéle do šesti měsíců od ustavení Slovenské národní rady nebo do tří měsíců od toho dne, kdy poslanec zvolený doplňovací volbou složí slib.

V první schůzi Slovenské národní rady, jíž se poslanec zúčastní, složí tento slib: "Sľubujem, že budem verný Československej republike, jej ľudovodemokratickému zriadeniu a odkazu Slovenského národného povstania. Budem zachovávať jej zákony a vykonávať svoj mandát podľa najlepšieho vedomia a svedomia na prospech ľudu a štátu."

Odepření slibu nebo slib s výhradou mají samy o sobě za následek ztrátu mandátu.

Poslanci Slovenské národní rady vykonávají svůj mandát osobně. Mohou se ho kdykoli vzdát.

Mají po dobu výkonu mandátu nárok na náhradu, jejíž výši stanoví zákon Slovenské národní rady.

O výkonu mandátu poslanců Slovenské národní rady, o jejich imunitě a o právu odepřít svědectví, o jejich nároku na dovolenou a na náhradu ušlého výdělku, platí obdobně ustanovení o poslancích (§§ 44 až 47 a § 48 odst. 1 a 3 ústavy).

Slovenská národní rada si volí ze svého středu předsednictvo o jedenácti členech.

Předsednictvo Slovenské národní rady se skládá z předsedy Slovenské národní rady, z místopředsedů a z ostatních členů.

Předsedu Slovenské národní rady zastupuje některý z místopředsedů podle ustanovení pracovního a jednacího řádu.

Předsednictvo Slovenské národní rady se volí vždy na jeden rok. Volba předsedy a místopředsedů Slovenské národní rady se koná zvláštním hlasováním.

První volby se vykonají ihned, jakmile se nově zvolená Slovenská národní rada ustaví. Při dalších volbách podržují členové předsednictva své funkce, dokud není zvoleno nové předsednictvo. Uplyne-li volební období Slovenské národní rady, podrží členové předsednictva své funkce, dokud si nová Slovenská národní rada nezvolí své předsednictvo, a platí pro ně nadále obdobně ustanovení §§ 43 až 47 a § 48 odst. 1 a 3 ústavy.

Uprázdní-li se z jakéhokoli důvodu místo člena dříve, než skončí funkční období předsednictva, koná se na zbytek období volba doplňovací.

Slovenská národní rada může své předsednictvo nebo jeho jednotlivé členy kdykoli odvolat.

Předsednictvo Slovenské národní rady svolává Slovenskou národní radu k zasedání a prohlašuje její zasedání za skončené. Na první zasedání je povinno ji svolat nejpozději do 4 týdnů ode dne voleb.

Předsednictvo Slovenské národní rady je povinno svolávat Slovenskou národní radu k zasedání nejméně dvakrát do roka.

Jestliže v době, kdy Slovenská národní rada nezasedá, žádá nadpoloviční většina poslanců Slovenské národní rady, uvádějíc předmět jednání, aby byla Slovenská národní rada svolána k zasedání, je předsednictvo Slovenské národní rady povinno svolat zasedání tak, aby se Slovenská národní rada sešla do 14 dnů od toho dne, kdy bude žádost podána.

V době, kdy Slovenská národní rada z jakéhokoli důvodu nezasedá, setrvává předsednictvo Slovenské národní rady ve své funkci (§ 9 odst. 2).

V této době předsednictvo Slovenské národní rady jmenuje a odvolává sbor pověřenců a jeho jednotlivé členy a určuje, který z nich řídí které pověřenectvo.

Příslušná usnesení předkládá předsednictvo Slovenské národní rady nejbližší schůzi Slovenské národní rady k projednání a schválení.

Základní zásady jednání Slovenské národní rady, její styky se sborem pověřenců a na venek vůbec, upravuje zákon Slovenské národní rady o pracovním a jednacím řádu Slovenské národní rady. Své vnitřní poměry a další pravidla o svém jednání může si Slovenská národní rada upravit v mezích tohoto zákona vlastním usnesením.

Schůze Slovenské národní rady řídí předseda nebo některý z místopředsedů.

Schůze Slovenské národní rady jsou zpravidla veřejné. Schůze neveřejné se mohou konat jen v případech určených pracovním a jednacím řádem.

Slovenská národní rada je způsobilá se usnášet, je-li přítomna aspoň polovina poslanců. K platnosti usnesení je třeba souhlasu nadpoloviční většiny přítomných.

Předseda i ostatní členové sboru pověřenců mají právo zúčastnit se kdykoli schůzí Slovenské národní rady nebo jejích výborů. Budiž jim uděleno slovo, kdykoli o to požádají.

Požádá-li o to Slovenská národní rada, její předsednictvo nebo kterýkoli její výbor, je člen sboru pověřenců povinen dostavit se osobně do schůze.

Návrhy zákonů Slovenské národní rady mohou vycházet za podmínek určených pracovním a jednacím řádem buď od sboru pověřenců nebo od poslanců Slovenské národní rady.

Ke každému návrhu zákona Slovenské národní rady budiž přiložen rozpočet o finančním dosahu osnovy a návrh na úhradu potřebného nákladu, a to v souladu s rozpočtovým zákonem.

K platnosti zákona Slovenské národní rady je třeba, aby byl vyhlášen, a to způsobem, jak ustanovuje zákon Slovenské národní rady.

Zákony Slovenské národní rady se vyhlašují touto větou: "Slovenská národná rada sa uzniesla na tomto zákone."

Sbor pověřenců je národním orgánem moci vládní a výkonné na Slovensku.

Sbor pověřenců řídí všechna odvětví a úseky státní správy na Slovensku s výjimkou věcí řízených vládou přímo na celém území státu, jako jsou zejména zahraniční věci, zahraniční obchod, národní obrana a železniční a letecká doprava. Při tomto přímém řízení opírá se vláda o spolupráci se sborem pověřenců.

Sbor pověřenců je povolán zajišťovat plnění úkolů hospodářské a kulturní výstavby na Slovensku.

Přísluší mu zejména

vypracovávat návrh plánu rozvoje národního hospodářství Slovenska a zajišťovat jeho plnění,

vypracovávat návrh rozpočtu Slovenska a zajišťovat jeho plnění,

disponovat v rámci úkolů určených státním plánem materiálními a finančními prostředky, potřebnými k hospodárnému provádění plánu rozvoje národního hospodářství Slovenska,

řídit a sjednocovat práci pověřenectev,

řídit a sjednocovat práci národních výborů na Slovensku a práci jejich rad s právem přezkoumávat a měnit nebo rušit usnesení a opatření národních výborů a jejich rad,

řídit vypracování a provádění místních plánů rozvoje a místních rozpočtů,

zajišťovat veřejný pořádek, ochranu práv občanů a zájmy státu,

předkládat Slovenské národní radě návrhy zákonů Slovenské národní rady (§ 15) a zprávy sboru pověřenců o zásadních otázkách socialistické výstavby na Slovensku,

vydávat nařízení sboru pověřenců (§ 25),

v rámci své působnosti jmenovat a odvolávat pracovníky, a pokud jde o jmenování prováděná presidentem republiky, podávat vládě příslušné návrhy,

sledovat a kontrolovat práci podniků a zařízení řízených na Slovensku přímo ministerstvy a pomáhat při plnění jejich úkolů.

Sbor pověřenců se skládá z předsedy, z místopředsedů a z ostatních členů (pověřenců).

Pravidelným sídlem sboru pověřenců je Bratislava.

Pověřenectva se zřizují a zrušují zákonem nebo vládním nařízením vydaným podle ústavního zákona č. 47/1950 Sb.

Sbor pověřenců rozhoduje ve sboru, který je schopný se usnášet, je-li přítomna aspoň polovina členů.

Sbor pověřenců i jeho členové se ve své činnosti řídí zásadními směrnicemi vlády. Rovněž jednotliví pověřenci se řídí zásadními směrnicemi příslušných ministrů.

Vláda vymezí okruh otázek, u něhož určí státním plánem toliko hlavní úkoly a určí základní ukazatele; v těchto věcech za předpokladu splnění hlavních úkolů a základních ukazatelů rozhoduje sbor pověřenců a pověřenectva s konečnou platností a s odpovědností vůči Slovenské národní radě. Půjde zejména o otázky na úseku školství a kultury, zdravotnictví, zemědělství a lesního hospodářství, místního hospodářství, potravinářského průmyslu a výkupu zemědělských výrobků a vodního hospodářství.

Je-li usnesení sboru pověřenců neb opatření pověřence v rozporu se zákonem nebo zásadními směrnicemi vlády, je vláda oprávněna takové usnesení nebo opatření zrušit.

Sbor pověřenců (pověřenci) vydává k provedení zákonů Slovenské národní rady nařízení.

O rozsahu nařizovací pravomoci sboru pověřenců (pověřenců) a o způsobu podpisování nařízení platí obdobně ustanovení § 90 ústavy.