40/1956 Sb. znění účinné od 1. 1. 1987 do 31. 5. 1992
40
Zákon
ze dne 1. srpna 1956
o státní ochraně přírody.
Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
§ 1. Úvodní ustanovení. (1) Tento zákon chrání přírodní bohatství a vzhled krajiny a zabezpečuje, aby tyto hodnoty sloužily k poučení, osvěžení a péči o zdraví našeho lidu a tím k dalšímu vzestupu jeho hmotné a kulturní úrovně.
(2) Ochrana přírody se opírá o vědecký průzkum přirozeného i člověkem ovlivněného dění v přírodě a provádí se v úzké spolupráci s vrcholnými vědeckými institucemi.
Č Á S T D R U H Á (§ 2-12)
§ 2. Předmět, rozsah a způsob ochrany. (1) Stát chrání přírodu, její významné části a výtvory, jakož i krajinu s jejími typickými znaky. Tím napomáhá podle vědeckých poznatků a zásad zachovávat, obnovovat, zvyšovat a využívat přírodního bohatství naší vlasti.
(2) Při závažných zásazích do přírodních poměrů je třeba součinnosti ministerstva školství a kultury.
(3) Stát poskytuje také zvláštní ochranu významným územím, přírodním výtvorům, přírodním památkám i vzácným druhům živočichů, rostlin, nerostů a zkamenělin tím, že je prohlašuje za chráněné a stanoví způsob a podmínky jejich ochrany.
§ 3. Chráněná území. Chráněnými územími jsou:
a) národní parky,
b) chráněné krajinné oblasti,
c) státní přírodní reservace,
d) chráněná naleziště,
e) chráněné parky a zahrady,
f) chráněné studijní plochy.
§ 4. Národní parky, chráněné krajinné oblasti a státní přírodní reservace. (1) Velké plochy původní nebo lidskými zásahy málo dotčené přírody, které mají obzvláštní vědecký význam, jsou důležité s hlediska klimatického, vodohospodářského nebo zdravotního a vedle toho mohou sloužit vzdělání našeho lidu, lze prohlásit za národní parky.
(2) Zachované typické krajinné oblasti s rozptýlenými význačnými přírodními výtvory lze prohlásit za chráněné krajinné oblasti.
(3) Menší plochy původní nebo lidskými zásahy málo dotčené přírody, důležité převážně s hledisek vědeckých nebo výzkumných, lze prohlásit za státní přírodní reservace.
§ 5. Chráněná naleziště, chráněné parky a zahrady a chráněné studijní plochy. (1) Území menší rozlohy se vzácnými rostlinami nebo živočichy, nebo s jinými přírodními vzácnostmi lze prohlásit za chráněná naleziště.
(2) Parky a zahrady významné s hlediska vědeckého, historického nebo uměleckého lze prohlásit za chráněné parky a zahrady.
(3) Území, na kterých se dočasně zkoumají vlivy lidských zásahů, lze prohlásit za chráněné studijní plochy.
§ 6. Chráněné přírodní výtvory a chráněné přírodní památky. (1) Chráněnými přírodními výtvory jsou zejména krasové zjevy, skalní útvary, významné stromy a jejich skupiny․
(2) Chráněnými přírodními památkami jsou přírodní výtvory, které jsou dokladem vývoje společnosti.
§ 7. Chráněné druhy živočichů, rostlin, nerostů a zkamenělin. Za chráněné druhy organismů a přírodnin lze prohlásit zejména ty druhy živočichů, rostlin, nerostů a zkamenělin, které se vyskytují jen vzácně anebo jsou ve svém bytí ohroženy.
§ 8. Vyhlášení ochrany. (1) Národní parky zřizuje a jejich organisaci a podmínky ochrany stanoví vláda nařízením; podrobnosti upraví statuty, které vydá ministerstvo školství a kultury v dohodě se zúčastněnými ústředními úřady a orgány, Československou akademií věd a Československou akademií zemědělských věd.
(2) Ostatní chráněná území, krasové zjevy, chráněné druhy živočichů, rostlin, nerostů a zkamenělin a podmínky jejich ochrany určí ministerstvo školství a kultury v dohodě se zúčastněnými ústředními úřady a orgány.
(3) Chráněné přírodní výtvory s výjimkou krasových zjevů a chráněné přírodní památky a podmínky jejich ochrany určí rada krajského národního výboru.
§ 9. Ochranná pásma. Je-li třeba zabezpečit chráněná území, chráněné přírodní výtvory nebo chráněné přírodní památky před rušivými vlivy okolí, určí pro ně orgán, který o ochraně rozhodl, ochranné pásmo a stanoví, která činnost není v tomto pásmu dovolena.
§ 10. Povinnosti vlastníka (uživatele) pozemku. Vlastník (uživatel) pozemku, na němž bylo zřízeno chráněné území nebo ochranné pásmo nebo na němž jsou chráněné předměty ( § § 4 až 7), je povinen trpět omezení stanovené podmínkami ochrany. Vznikne-li tím vlastníku (uživateli) pozemku, který není ve státním socialistickém vlastnictví, majetková újma nikoli nepatrná, přísluší mu náhrada. Pokud nedojde k dohodě, rozhodne o náhradě a její výši rada okresního národního výboru.
§ 11. Zákaz ničení nebo poškozování chráněných částí přírody. (1) Není dovoleno ničit nebo poškozovat chráněná území a chráněné předměty, zejména hubit chráněné živočichy a rostliny nebo je rušit ve vývoji, měnit dochovaný stav chráněných přírodních výtvorů, oddělovat chráněné rostliny od jejich prostředí, chovat chráněné živočichy v zajetí a jinak ohrožovat přirozený vývoj nebo stav chráněných částí přírody ( § § 3 až 7), a jednat proti podmínkám ochrany.
(2) Výjimky z ustanovení odstavce 1 může povolit ministerstvo školství a kultury; u národních parků jen, pokud to neodporuje statutu národního parku.
§ 12. Evidence. (1) Chráněná území, chráněné přírodní výtvory, chráněné přírodní památky, chráněné druhy živočichů, rostlin, nerostů a zkamenělin se zapisují do státních seznamů ochrany přírody, které vede ministerstvo školství a kultury a odbory kultury rad krajských národních výborů.
(2) Okolnost, že nemovitost je chráněným územím, chráněným přírodním výtvorem nebo chráněnou přírodní památkou, poznamená se ve veřejných knihách a v pozemkovém katastru k návrhu odboru kultury rady krajského národního výboru příslušného podle polohy nemovitosti. Chráněná území, chráněné přírodní výtvory a chráněné přírodní památky se vyznačí v katastrálních mapách.
Č Á S T T Ř E T Í (§ 13-17b)
§ 13. Orgány státní ochrany přírody. (1) Státní ochranu přírody provádí ministerstvo školství a kultury a odbory kultury rad krajských národních výborů.
(2) O kácení stromů rostoucích mimo les, na něž se nevztahují zvláštní předpisy, rozhodují místní národní výbory; okresní národní výbory si mohou rozhodování vyhradit.
§ 14. Dobrovolní pracovníci státní ochrany přírody. Odbory kultury rad krajských národních výborů pověřují v každém okrese dobrovolné pracovníky státní ochrany přírody funkcí konservátora, pro menší obvody funkcí zpravodaje, který je spolupracovníkem konservátora státní ochrany přírody.
§ 16. Řízení a dozor. Řízení a dozor ve věcech státní ochrany přírody vykonává ministerstvo školství a kultury.
§ 17. Zvláštní práva orgánů a konservátorů státní ochrany přírody. (1) K řízení o územním plánu a výstavbě obcí, k řízení stavebnímu a vodohospodářskému, i ke každému jednání, jež se svým dosahem týká i zájmů ochrany přírody, musí být přizvány příslušné orgány státní ochrany přírody.
(2) Hrozí-li bezprostřední nebezpečí, že budou porušeny podmínky stanovené k ochraně přírody v chráněném území nebo na ochranu chráněných přírodních výtvorů, živočichů, rostlin, nerostů a zkamenělin, může konservátor učinit opatření, potřebná k zajištění ochrany. O těchto opatřeních musí do 15 dnů rozhodnout odbor kultury rady krajského národního výboru, jinak pozbývají platnosti.
§ 17a Přestupky (1) Za přestupek na úseku státní ochrany přírody může uložit okresní národní výbor občanovi
a) důtku,
b) pokutu ve výši uvedené v odstavci 2 nebo 3.
(2) Důtku nebo pokutu až do výše 1000 Kčs lze uložit občanovi, který se dopustí přestupku tím,
a) poškodí součásti přírody v chráněných územích nebo mění dochovaný stav chráněných přírodních výtvorů a chráněných přírodních památek nebo jinak ohrožuje jejich stav,
b) chová bez povolení chráněné živočichy v zajetí, sbírá, přemisťuje nebo poškozuje jejich vývojová stadia, ruší nebo jinak nepříznivě zasahuje do jejich přirozeného vývoje nebo životního prostředí,
c) nevede předepsané záznamy o chovu a zpracování chráněných živočichů a obchodování s nimi nebo vede tyto záznamy nesprávně,
d) používá při dovoleném chytání nebo usmrcování chráněných živočichů prostředků a zařízení, kterými je nelze chytit neporušené nebo okamžitě usmrtit,
e) ničí chráněné rostliny nebo chráněné části rostlin nebo je ruší ve vývoji,
f) neoznámí příslušnému národnímu výboru nutné skácení stromů rostoucích mimo les, které bezprostředně ohrožovaly životy osob nebo provozování obecně prospěšného zařízení,
g) vykonává činnost, která není dovolena v ochranném pásmu určeném k zabezpečení chráněných území, chráněných přírodních výtvorů nebo chráněných přírodních památek.
(3) Pokutu až do výše 5000 Kčs lze uložit občanovi, který se dopustí přestupku tím, že
a) ničí součásti přírody v chráněných územích nebo zařízení určená k jejich ochraně, ničí chráněné přírodní výtvory nebo chráněné přírodní památky,
b) poškodí stromy rostoucí mimo les nebo je skácí bez povolení,
c) bez povolení usmrcuje nebo chytá chráněné živočichy nebo ničí jejich životní prostředí,
d) ohrožuje chráněné živočichy nad nezbytnou míru při zásazích proti škůdcům, rostlinným chorobám, plevelu a při hygienických opatřeních,
e) vyváží bez povolení do zahraničí chráněné živočichy nebo jejich vývojová stadia,
f) jinak porušuje podmínky ochrany v chráněných územích, na chráněných přírodních výtvorech nebo na chráněných přírodních památkách.
(4) Není-li v tomto zákoně stanoveno jinak, platí o přestupcích a jejich projednávání obecné předpisy.
(5) Pokuta je příjmem národního výboru, který ji uložil.
§ 17b Pokuty organizacím (1) Okresní národní výbor může uložit pokutu až do výše 100 000 Kčs organizaci, která
a) poškodí součásti přírody v chráněných územích nebo mění dochovaný stav chráněných přírodních výtvorů a chráněných přírodních památek nebo jinak ohrožuje jejich stav,
b) poškodí stromy rostoucí mimo les nebo je skácí bez povolení, neoznámí příslušnému národnímu výboru nutné skácení stromů rostoucích mimo les, které bezprostředně ohrožovaly životy osob nebo provozování obecně prospěšného zařízení,
c) ničí chráněné rostliny nebo chráněné části rostlin nebo je ruší ve vývoji,
d) chová bez povolení chráněné živočichy v zajetí, sbírá, přemisťuje nebo poškozuje jejich vývojová stadia, ruší nebo jinak nepříznivě zasahuje do jejich přirozeného vývoje nebo životního prostředí,
e) nevede předepsané záznamy o chovu a zpracování chráněných živočichů a obchodování s nimi nebo vede tyto záznamy nesprávně,
f) používá při dovoleném chytání nebo usmrcování chráněných živočichů prostředků a zařízení, kterými je nelze chytit neporušené nebo okamžitě usmrtit,
g) vykonává činnost, která není dovolena v ochranném pásmu určeném k zabezpečení chráněných území, chráněných přírodních výtvorů nebo chráněných přírodních památek.
(2) Okresní národní výbor může uložit pokutu až do výše 250 000 Kčs organizaci, která
a) ničí součásti přírody v chráněných územích nebo zařízení určená k jejich ochraně, ničí chráněné přírodní výtvory nebo chráněné přírodní památky,
b) bez povolení usmrcuje nebo chytá chráněné živočichy nebo ničí jejich životní prostředí,
c) ohrožuje chráněné živočichy nad nezbytnou míru při zásazích proti škůdcům, rostlinným chorobám, plevelu a při hygienických opatřeních,
d) vyváží bez povolení do zahraničí chráněné živočichy nebo jejich vývojová stadia,
e) jinak porušuje podmínky ochrany v chráněných územích, na chráněných přírodních výtvorech nebo na chráněných přírodních památkách.
(3) Při stanovení výše pokuty se přihlíží zejména k závažnosti protiprávního jednání a k rozsahu hrozící nebo způsobené škody.
(4) Okresní národní výbor může v rozhodnutí o uložení pokuty podle odstavce 1 nebo 2 současně organizaci uložit, aby v určené lhůtě provedla opatření k nápravě následků jednání, za něž byla pokuta uložena; jestliže tak organizace neučiní, lze jí uložit další pokutu až do výše dvojnásobku pokuty uložené podle odstavce 1 nebo 2.
(5) Pokutu lze organizaci uložit do jednoho roku ode dne, kdy se okresní národní výbor o porušení povinnosti dozvěděl, nejpozději do tří let ode dne, kdy k porušení povinnosti došlo; další pokutu podle odstavce 4 lze uložit do jednoho roku ode dne, kdy měla být povinnost uložená organizaci splněna.
(6) Pokuta je splatná do třiceti dnů ode dne, kdy nabylo právní moci rozhodnutí, jímž byla uložena.
(7) Uložením pokuty organizaci zůstává nedotčena odpovědnost organizace, popřípadě jejich pracovníků podle zvláštních předpisů.
(8) Pokuta je příjmem národního výboru, který ji uložil.
Č Á S T Č T V R T Á USTANOVENÍ ZáVěREČNÁ (§ 18-21)
§ 19 (1) Ministerstvo školství a kultury v dohodě se zúčastněnými ústředními úřady vydá bližší předpisy potřebné k provedení tohoto zákona, zejména upraví postup při určování výše náhrady vlastníku (uživateli) pozemku, vymezí působnost dobrovolných pracovníků, jejich práva a povinnosti, a v dohodě s Ústřední správou pro bytovou a občanskou výstavbu a s Ústřední správou geodesie a kartografie stanoví způsob vedení státních seznamů ochrany přírody.
(2) Ministerstvo kultury České socialistické republiky stanoví obecně závazným právním předpisem podrobnosti o ochraně stromů rostoucích mimo les, o postupu při výjimečném povolování jejich kácení a o způsobu využití dřevní hmoty z těchto stromů.
(3) Ministerstvo kultury České socialistické republiky v dohodě se zúčastněnými ústředními orgány státní správy může stanovit obecně závazným právním předpisem způsob společenského ohodnocení vybraných částí přírody chráněných tímto zákonem a k němu vydanými prováděcími předpisy.
§ 20 Ode dne účinnosti tohoto zákona jsou části přírody chráněné dosud státem na základě dohody s vlastníkem (uživatelem) chráněny podle tohoto zákona.
§ 21 Tento zákon platí jen v českých krajích a nabývá účinnosti ode dne vyhlášení; provede jej ministr školství a kultury v dohodě se zúčastněnými členy vlády.
Zápotocký v. r.
Fierlinger v. r.
Dolanský v. r.
Dr. Kahuda v. r.
Copyright © 2009 - 2024, Nakladatelství C. H. Beck
