66/1956 Sb. znění účinné od 6. 7. 1961 do 31. 3. 1964

Dle § 2 zákona č. 276/2023 Sb. se tento zákon považuje za výslovně zrušený.

změněno	s účinností od	poznámka
zákonem č. 62/1961 Sb.	6.7.1961

Zákon

ze dne 19. prosince 1956,

kterým se mění a doplňuje zákon o organisaci soudů.

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

Čl. I.

Zákon č. 66/1952 Sb., o organisaci soudů, se mění a doplňuje takto:

§ 2 odst. 2 zní:

„(2) Vojenské soudy jsou vyšší vojenské soudy a vojenské obvodové soudy.“

§ 3 odst. 2 zní:

„(2) Soudy zajišťují, aby zákony a jiné právní předpisy byly přesně a důsledně zachovávány a aby jich bylo používáno v souladu se zájmy pracujícího lidu. Proto také upozorňují příslušné orgány na nedostatky, které v tom směru zjistily. Vojenské soudy kromě toho chrání bojeschopnost ozbrojených sborů, kázeň a pořádek v nich stanovený, upevňují nedílnou velitelskou pravomoc a tím přispívají k obraně vlasti.“

§ 7 odst. 2 zní:

„(2) Opravnou stolicí nad lidovým soudem je krajský soud, nad vojenským obvodovým soudem vyšší vojenský soud. Rozhodoval-li krajský soud nebo vyšší vojenský soud jako soud první stolice, je opravnou stolicí nejvyšší soud.“

§ 10 odst. 2 zní:

„(2) Vojenské obvodové soudy rozhodují v senátech složených z vojenského soudce jako předsedy a dvou soudců z lidu․“

§ 11 odst. 1 a 2 zní:

„(1) Krajské soudy rozhodují v první stolici v senátech složených ze soudce jako předsedy a dvou soudců z lidu, ve druhé stolici v senátech složených ze tří soudců, z nichž jeden předsedá, a dvou soudců z lidu; jinak rozhodují v senátech složených ze tří soudců.

(2) Vyšší vojenské soudy rozhodují v prvé stolici v senátech složených z vojenského soudce jako předsedy a dvou soudců z lidu; v druhé stolici v senátech složených ze tří vojenských soudců, z nichž jeden předsedá, a dvou soudců z lidu; jinak rozhodují v senátech složených ze tří vojenských soudců.“

V § 15 odst. 1 nahrazují se slova „podrobnosti stanoví jednací řád“ slovy „podrobnosti stanoví ministr spravedlnosti“.

§ 16 zní:

„(1) President republiky jako vrchní velitel zřizuje a zrušuje vojenské soudy. Za zvýšeného ohrožení vlasti může president republiky toto právo přenést na podřízené vojenské orgány.

(2) Vojenské soudy se zřizují s působností

a)	pro územní obvody,

b)	pro funkcionáře ozbrojených sborů,

c)	pro části ozbrojených sborů.

(3) Působnost podle jednotlivých bodů odstavce 2 může být spojována.

(4) Ustanovení § 15 se může použít obdobně i pro vyšší vojenské soudy a pro vojenské obvodové soudy.“

§ 17 se zrušuje.

V § 19 se škrtají pod č. 1 slova „nebo vyšších polních“ a pod č. 2 za slovem „soudů“ se vkládají před středníkem slova „nebo generální prokurátor proti takovým rozhodnutím prokurátorů“.

10.

§ 20 odst. 1 zní:

„(1) Na návrh předsedy nejvyššího soudu nebo generálního prokurátora může nejvyšší soud,

a)	považuje-li to se zřetelem na povahu trestného činu nebo osobu pachatele nebo se zřetelem na význam občanskoprávní věci za nutné, odejmout věc příslušnému lidovému soudu (vojenskému obvodovému soudu) a přikázat ji k dalšímu řízení a k rozhodnutí krajskému soudu (vyššímu vojenskému soudu),

b)	z důležitých důvodů odejmout věc, ve které bylo podáno odvolání proti rozsudku lidového soudu (vojenského obvodového soudu), příslušnému krajskému soudu (vyššímu vojenskému soudu) a rozhodnout o odvolání sám.

Soud, který pak rozhoduje, řídí se v občanskoprávní věci předpisy o řízení platnými pro soud, jemuž byla věc odňata.“

11.

§ 23 odst. 1 zní:

„(1) Trestní a občanskoprávní kolegium rozhoduje jako soud druhé stolice v senátech složených ze tří soudců příslušného kolegia a dvou soudců z lidu, vojenské kolegium v senátech složených ze tří vojenských soudců vojenského kolegia a dvou soudců z lidu; jinak rozhoduje trestní a občanskoprávní kolegium v senátech složených ze tří soudců příslušného kolegia, vojenské kolegium v senátech složených ze tří vojenských soudců.“

12.

§ 24 se zrušuje.

13.

§ 28 včetně nadpisu zní:

„Jednací řád nejvyššího soudu.

Podrobnosti, zejména o organisaci práce u nejvyššího soudu, o jeho řízení, o sestavování senátů v jednotlivých kolegiích, o organisaci a bližší působnosti v soudních kolegiích, o postupu při jednání a hlasování presidia nejvyššího soudu a plena nejvyššího soudu, o způsobu výkonu práva dozoru na rozhodovací činnost soudů a o způsobu zajišťování jednotnosti jejich rozhodování, stanoví jednací řád nejvyššího soudu; usnese se na něm plenum nejvyššího soudu.“

14.

§ 29 odst. 1 zní:

„(1) Počet soudců z lidu potřebný pro lidové a krajské soudy stanoví předseda krajského soudu, pro vojenské obvodové soudy a vyšší vojenské soudy náčelníci těchto soudů, pro nejvyšší soud předseda nejvyššího soudu.“

15.

§ 38 odst. 2 zní:

„(2) Ministr spravedlnosti nebo jím zmocněné orgány dohlížejí, jak soudy plní své úkoly a jak ve své činnosti dodržují socialistickou zákonnost. Předmětem dohledu na soudní rozhodování mohou být jen rozhodnutí, která jsou v právní moci.“

16.

§ 39 zní:

„(1) Soudní správu u krajských soudů a u lidových soudů v obvodu krajského soudu vykonává předseda krajského soudu, který ve věcech soudní správy podléhá ministerstvu spravedlnosti.

(2) Soudní správu u nejvyššího soudu vykonává předseda nejvyššího soudu, který ve věcech soudní správy podléhá ministru spravedlnosti. Úkoly soudní správy uvedené v § 38 odst. 1 plní u vojenského kolegia nejvyššího soudu předseda nejvyššího soudu prostřednictvím předsedy vojenského kolegia.

(3) Soudní správu u vojenských soudů vykonává v ministerstvu spravedlnosti hlavní správa vojenských soudů.“

17.

§ 43 se zrušuje.

18.

V § 44 odpadá zmínka o § 43.

19.

§ 48 zní:

„Oprávnění ve věcech soudní správy, která dosavadní předpisy svěřují krajské soudní správě nebo správě ministerstva spravedlnosti při krajském národním výboru, vykonává napříště předseda krajského soudu.“

20.

V § 49 nahrazují se slova „jednací řád, který vydá ministr spravedlnosti nařízením“ slovy „ministr spravedlnosti.“