Vody na pozemcích nebo v pozemcích ve správě (vlastnictví) rozpočtových, hospodářských a ostatních organisací, po případě i ve vlastnictví jednotlivců, může být použito, vyžaduje-li to zabezpečení hospodářských a jiných společenských potřeb. Těmto organisacím a jednotlivcům musí však být zaručeno množství vody nutné pro uspokojení jejich potřeb.

Při stanovení množství vody pro vlastní potřebu se bere v úvahu, zda je možné tuto potřebu zabezpečit jiným způsobem než ze zdrojů na dotčených pozemcích nebo vodou jiné jakosti.

Užívání vody podle odstavců 1 a 2 upraví po provedeném řízení odbor pro vodní hospodářství rady krajského národního výboru.

Hydrotechnické části přístavů a překladišť jsou takové části přístavů a překladišť, které jsou zřízeny v korytě, na břehu nebo na pobřežních pozemcích a které mají vliv na stav vody v toku, na její odtok a na odchod ledu, nebo tvoří součást jiných vodohospodářských staveb. V pochybnostech rozhodne odbor pro vodní hospodářství rady krajského národního výboru v dohodě s orgánem státní správy ve věcech plavby.

Povolení odboru pro vodní hospodářství rady krajského národního výboru je třeba zejména k těmto stavbám a zařízením:

Ke stavbám a jiným zařízením v korytech toků, na březích nebo v zátopovém území, sloužícím k plavebním účelům, je nutný souhlas odboru pro vodní hospodářství a rady krajského národního výboru podle § 10 zákona č. 11/1955 Sb., o vodním hospodářství (dále jen "zákon").

V rozhodnutí o povolení plavebních zařízení musí být dbáno požadavků uplatněných orgány ministerstev národní obrany a vnitra v zájmu obranyschopnosti a bezpečnosti státu a ministerstva zdravotnictví z důvodů hygienických a epidemiologických opatření. O řízení a rozhodnutí musí být vyrozumění všichni zúčastnění.

Na plavidlech je povinen provozovatel vybudovat zařízení, která zabraňují vypouštění znečištěné odpadní vody, oleje, popela nebo jiných škodlivých látek do plavební dráhy nebo do toků a nádrží․ Tato zařízení musí být udržována ve stavu schopném provozu.

Povolení odboru pro vodní hospodářství rady krajského národního výboru je třeba k těmto způsobům užívání vody a ke stavbám a zařízením, k jejich změnám umožňujícím toto užívání, pokud nejde o obecné užívání vody podle § 6 zákona a o užívání vody k plavbě podle - 7 zákona:

Ke stavbám a zařízením umožňujícím ochranu nemovitostí před škodlivými účinky povrchových vod, pokud nejde o zřizování jednoduchých zařízení na jednotlivých nemovitostech k zachycování vody k jejich ochraně podle § 6 zákona, je nutné si vyžádat povolení odboru pro vodní hospodářství rady krajského národního výboru, jde-li zejména:

Podzemní vody se přednostně vyhrazují pro zásobení obyvatelstva pitnou vodou; pro výrobu zemědělskou a průmyslovou jen, pokud vyžadují jakosti pitné vody.

Dojde-li ke změně nebo zrušení povolení k užívání podzemní vody ( § 23 odst. 4 zákona), učiní odbor pro vodní hospodářství rady krajského národního výboru opatření, aby nebyl ohrožen nebo porušen hospodářský provoz uživatele, jemuž se podzemní voda odnímá; zejména určí podle potřeby náhradní zdroj za odňatou vodu.

Odbory pro vodní hospodářství rad krajských národních výborů projednají v dohodě s orgány hygienické a protiepidemické služby návrhy na povolení k užívání podzemních vod ze studní artéských a ze studní, z nichž má být odebírána voda k výrobním účelům v množství nad 0,3 l/vt., nebo které mají sloužit k hromadnému zásobování obyvatelstva vodou. Zároveň projednají o vybudování k tomu potřebných zařízení a rozhodnou o nich.

Užívání pitné a užitkové vody ze studní s odběrem do 0,3 l/vt., s výjimkou studní uvedených v odstavci 1, povolují stavební úřady v dohodě s orgány hygienické a protiepidemické služby. Odbory pro vodní hospodářství rad krajských národních výborů upraví a povolí užívání vody ze studní budovaných jednotlivci jen tehdy, objeví-li se pro takovou úpravu zvláštní potřeba.

Stavební úřady vedou seznamy všech jimi povolených studní; stejnopis základního seznamu a jeho změny a doplňky předloží odboru pro vodní hospodářství rady krajského národního výboru ve lhůtách stanovených Ústřední správou vodního hospodářství v dohodě s Ústřední správou pro bytovou a občanskou výstavbu.

Výroba v nových závodech nebo v nových výrobních a jiných zařízeních, při které vznikají závadné odpadní vody, jakož i provoz kanalisačních zařízení sídlišť a zdravotnických zařízení nesmějí být zahájeny, dokud se odbor pro vodní hospodářství rady krajského národního výboru nepřesvědčí místní prohlídkou, že byla vybudována vyhovující zařízení na čištění nebo zneškodnění odpadních vod a že tato zařízení jsou schopna provozu, jak bylo pokusným provozem nebo jinak osvědčeno, a dokud nevydá provozovateli povolení k vypouštění odpadních vod. Odbor pro vodní hospodářství rady krajského národního výboru při tomto zjišťování a rozhodování postupuje v dohodě s orgány hygienické a protiepidemické služby a řídí se při tom normami jakosti povrchových vod ( § 16 odst. 1).

Řízení podle odstavce 1 se provede v rámci řízení podle předpisů o odevzdání a převzetí dokončených staveb nebo jejich částí a o povolení k jejich uvedení do trvalého provozu.

Při změně výroby nebo provozu, která má nepříznivý vliv na množství a jakost odpadní vody, i když se neprojeví v budování nových investic, postupuje se přiměřeně podle odstavce 1.

Investor staveb a zařízení, k jejichž provedení je třeba povolení stavebního nebo jiného orgánu podle zvláštních předpisů (na př. stavebních, železničních, telekomunikačních, plynárenských a pod.), a které mají vliv na vodní poměry v korytech, na březích nebo v zátopovém území, si musí opatřit souhlas odboru pro vodního hospodářství rady krajského národního výboru.Jde zejména o výstavbu obytných, zemědělských nebo průmyslových budov, dopravních staveb, mostů, komunikací, elektrických, plynových a jiných vedení, o trvalá oplocení pobřežních pozemků, jakož i o vedení kabelů.

Souhlas odboru pro vodní hospodářství rady krajského národního výboru je třeba i tehdy, jde-li o zařízení nebo opatření na březích nebo v zátopovém území, u nichž se nevyžaduje stavební nebo jiné povolení, avšak která ovlivňují vodní hospodářství.

Rozsah zátopového území stanoví odbor pro vodní hospodářství rady krajského národního výboru podle nejvyšší známé hladiny vody.

Pozemky, po nichž odtékají vody v tocích, se rozumějí koryta toků spolu s břehy. Rozsah koryta a břehů upravených toků je stanoven ve stavebních plánech provedených úprav. U neupravených vodních toků vymezí rozsah koryta a břehů odbor pro vodní hospodářství rady krajského národního výboru podle směrnic, které vydá Ústřední správa vodního hospodářství v dohodě se zúčastněnými ústředními úřady.

Organisace spravující vodní tok nebo organisace provádějící úpravy toku může užívat pobřežních pozemků, pokud je to nezbytně nutné, ke zřizování, provozu a udržování vodohospodářských děl a zařízení, k provádění vodohospodářských staveb nebo k provádění vodohospodářských prací a k jiným vodohospodářských účelům. Nedojde-li k dohodě mezi vlastníkem (správce,), po případě uživatelem těchto pozemků s organisací spravující vodní tok nebo s organisací provádějící úpravy toku, projedná věc odbor pro vodní hospodářství rady krajského národního výboru se zúčastněnými orgány a rozhodne o tom, v jakém rozsahu a po jakou dobu je těchto pozemků třeba použít.

Nedohodne-li se organisace spravující vodní tok nebo organisace provádějící úpravu toku s vlastníkem (správcem), po případě uživatelem pozemku o náhradě, rozhodne o ní soud. Při stanovení výše náhrady přihlédne soud k prospěchu, který vlastník (správce), po případě uživatel, má z provedené úpravy. u organisací státního socialistického sektoru platí předpisy upravující vzájemné poskytování náhrad.

Ustanovení odstavce 1 platí přiměřeně u opuštěných koryt, t. j. u koryt vodních toků, která buď přirozenou nebo umělou změnou toku jsou jen občasně zaplavována vodou.

Vlastník pozemku nesmí svémocně měnit přirozený odtok vody, a tím působit škody na sousedních pozemcích. Vlastník pozemku je povinen po provedeném řízení trpět za náhradu, aby byla voda svedena přes jeho pozemek do místa zneškodnění nebo využití a aby se na jeho pozemku provedly veškeré k tomu potřebné práce.

Kdo je odkázán na užívání vodního zdroje, k němuž je nejúčelnější přístup přes cizí pozemek, má nárok, aby mu byl za náhradu dovolen přístup k vodnímu zdroji. Vlastník (správce), po případě uživatel pozemku, je oprávněn požadovat, aby přístupem nebyl zbytečně obtěžován a poškozován.

Odpadní vody musí být vyčištěny na stupeň čistoty stanovený odborem pro vodní hospodářství rady krajského národního výboru v dohodě s orgánem hygienické a protiepidemické služby podle závazných norem jakosti povrchových vod v recipientu, vydaných Ústřední správou vodního hospodářství v dohodě s ministerstvem zdravotnictví a s ostatními zúčastněnými ústředními úřady. Pro jejich čištění a zneškodňování musí uživatelé vody vybudovat všechna zařízení potřebná k tomu, aby do vodních toků, nádrží nebo podzemních vod byla vypouštěna vyčištěná a zneškodněná voda. Při budování těchto zařízení musí uživatelé dbát hospodárného využití hodnotných látek obsažených v odpadních vodách. Vybudovaná zařízení musí uživatelé vody udržovat v provozu a v řádném stavu a zdokonalovat je podle vývoje čistící techniky a při jejich provozu zachovávat schválený provozní řád.

Než budou vybudována dokonalejší zařízení k čištění nebo k jinému zneškodnění odpadních vod, musí být dosavadní zařízení, pokud jimi lze docílit byť i jen částečného vyčištění odpadních vod, v provozu a řádně obsluhována. Kde dosud nejsou vybudována taková zařízení, je uživatel vody povinen provést aspoň opatření ke snížení znečištění podle pokynu odboru pro vodní hospodářství rady krajského národního výboru, který vydá po provedeném řízení. toto ustanovení se nevztahuje na nově budované závody ( § 9 zákona).

Uživatel vody je povinen využít všech hodnotných látek obsažených ve vypouštěných odpadních vodách, kterých lze hospodárně využít. Nemůže-li tak učinit ve vlastním závodě, je povinen umožnit toto využití jinému zájemci.

Jde-li o národní majetek, učiní potřebná opatření k využití hodnotných látek z odpadních vod, zejména přenecháním pozemků nebo zařízení potřebných k tomuto využití, příslušný orgán podle předpisů o správě národního majetku po vyjádření odboru pro vodní hospodářství rady krajského národního výboru.

Při rozhodování o povolení vypouštět do povrchových nebo podzemních vod zvláštní druhy vod, které mají škodlivý účinek na vody povrchové nebo podzemní, zejména vody solné, důlní, smíšené se zemními oleji, použité i nepoužití vody z lázeňských a zřídelních zařízení, se řídí odbory pro vodní hospodářství rad krajských národních výborů všeobecnými podmínkami pro ochranu povrchových i podzemních vod, vydanými Ústřední správou vodního hospodářství v dohodě s ministerstvem zdravotnictví a ostatními zúčastněnými ústředními úřady.

Provozovatelé dolů, pokud nemají povolení odboru pro vodní hospodářství rady krajského národního výboru, jsou povinni učinit všechna opatření, jimiž se zabrání vnikání a vypouštění povrchových nebo jiných podzemních vod do povrchových nebo jiných podzemních vod, mohou-li mít škodlivý vliv na složení vody při dalším jejím užívání pro účely uživatelů nebo na vodohospodářská díla a zařízení.

Užívání upotřebitelných důlních vod, o nichž prohlásí báňský podnik, že je nepotřebuje k báňskému provozu, může odbor pro vodní hospodářství rady krajského národního výboru v dohodě se státní báňskou správou povolit pro hospodářské a jiné společenské potřeby.

házet jakékoliv předměty do koryt vodních toků a do nádrží, jakož i ukládat na březích vodních toků a nádrží a na místa, s nichž by mohly být splaveny do toků předměty a látky, které by mohly způsobit závady se zdravotního nebo bezpečnostního hlediska a znečišťovat koryta vodních toků odpadními látkami z provozů závodů (kaly, hlíny a podobně);

přejíždět po ochranných hrázích podél vodního toků nebo na jiných než k tomu vyhrazených místech, nebo honit tam dobytek;

těžit zeminy na ochranných hrázích a podél nich, orat do vzdálenosti určené odborem pro vodní hospodářství rady krajského národního výboru na březích a korytech a vůbec jakkoliv porušovat přirozený povrch těchto ploch;

sázet stromy a porosty do tělesa ochranných hrází a svahů až k úpatí a za ním do vzdálenosti, kterou podle profilu vodního toku a druhu zpevnění břehů stanoví odbor pro vodní hospodářství rady krajského národního výboru;

porušovat vodočty, vodoměry, vodní značky a zábradlí při přechodech;

pást nebo volně vypouštět domácí zvířata na břehy a ochranné hráze ve schváleném ochranném území zdrojů pitné vody a na pozemky, kde je vybudováno meliorační zařízení, které by mohli být poškozeno domácími zvířaty;

vypouštět hrabavou a vodní drůbež do melioračních soustav a na ostatní vodohospodářská díla, na nichž by drůbež mohla způsobit škody;

kácet a poškozovat na březích vodních toků stromy a keře a jiné porosty, které jsou přirozeným zpevněním břehů.

Ústřední správa vodního hospodářství a odbory pro vodní hospodářství rad krajských národních výborů rozhodují o hospodářském nebo jiném společenském využití vodních zdrojů a o jejich ochraně proti škodlivým účinkům ( § 19 odst. 1 č. 1 zákona).

Správu, provoz a udržování vodohospodářských děl a zařízení vybudovaných nebo převzatých Ústřední správou vodního hospodářství, po případě hospodářskovýrobními organisacemi, vykonávají hospodářskovýrobní organisace řízené Ústřední správou vodního hospodářství nebo hospodářskovýrobní organisace řízení radou krajského národního výboru ( § 19 odst. 1 č. 5. zákona).

Řízení hospodářskovýrobních organisací (pro zásobování vodou a kanalisace a pro správu vodních toků a meliorací) přenese Ústřední správa vodního hospodářství se souhlasem vlády na rady krajských národních výborů.

Zařízení pro zásobování vodou a odvodnění obcí místního významu, o kterých to stanoví vláda podle § 38 odst. 2 zákona, spravují výkonné orgány místních a městských národních výborů.

Ostatní vodohospodářská díla a zařízení spravují ti, jimž přísluší vodní oprávnění podle § 25 odst. 1 zákona.

provádějí vodohospodářské meliorace, jejichž budování jim ukládá státní plán rozvoje národního hospodářství,

spravují vodohospodářské meliorace, které vybudovaly jako investor nebo které byly převedeny do jejich správy.

O čistotu vod ve vodních tocích pečuje Ústřední správa vodního hospodářství:

Výzkum a rozvoj způsobů, kterými je možno využít odpadních vod výrobních závodů při výrobních postupech nebo je zneškodnit, zajišťují příslušné ústřední úřady.

Ústřední úřady jsou povinny zajišťovat v oboru své působnosti výstavbu čistíren odpadních vod a jejich udržování.

Péči o úpravu vodních toků, pokud přesahují rámec lesnickotechnických meliorací, obstarávají hospodářskovýrobní organisace řízené Ústřední správou vodního hospodářství nebo radou krajského národního výboru tím, že spravují upravené vodní toky, zajišťují další úpravy vodních toků v rozsahu stanoveném státním plánem rozvoje národního hospodářství, přejímají do své správy úseky neupravených vodních toků podle zásad stanovených Ústřední správou vodního hospodářství a starají se o neškodný stav těchto neupravených úseků prováděním zajišťovacích prací.

U vodních toků, které dosud nepřevzaly do správy hospodářskovýrobní organisace řízené Ústřední správou vodního hospodářství nebo radou krajského národního výboru, jsou vlastníci (správci), popřípadě uživatele pobřežních pozemků povinni se starat o ochranu svého majetku udržováním břehů a odstraňováním překážek ve vodním toku podél svých pozemků.

Tvoří-li břeh toku budova nebo její příslušenství, těleso dráhy, silnice nebo cesty a zařízení, která slouží k jejich ochraně, jsou povinni jejich vlastníci (správci), po případě uživatelé, zabezpečit a udržovat v řádném stavu tyto stavby a zařízení proti škodám způsobovaným vodou, pokud nejsou k tomu povinni jiní.

Vznikne-li pochybnost o tom, zda a pokud vlastníci (správci), po případě uživatelé, jsou povinni udržovat vodní toky, stavby a zařízení v rozsahu stanoveném v odstavcích 2 a 3, rozhodne o tom po provedeném řízení odbor pro vodní hospodářství rady krajského národního výboru, který také dozírá, zda vlastníci (správci), po případě uživatelé, tyto povinností plní.

Odbory pro vodní hospodářství rad krajských národních výborů prozkoumají u dokončených vodohospodářských děl nebo zařízení před jejich uvedením do trvalého provozu, zda byla provedena podle povolujícího rozhodnutí, po případě jaké změny byly proti povolujícímu rozhodnutí provedeny; nezjistí-li závady, vydají o tom rozhodnutí, kterým schválí provedenou stavbu nebo zařízení. Schválení je podkladem k povolení zahájení provozu.

Odbor pro vodní hospodářství rady krajského národního výboru dozírá na provoz a udržování vodohospodářských děl a zařízení, zda jsou dodržovány všechny podmínky uložené uživateli vody při povolování užívání a zda uživatelé vody mají vybudována ve svých závodech vyhovující čistící zařízení. Proto uživatele vody jsou povinni dovolit pracovníkům odboru pro vodní hospodářství rady krajského národního výboru přístup do těch částí závodu, v nichž se užívá vody, dát jim potřebná odborná vysvětlení a poskytnout jim ve výkonu dozoru požadovanou pomoc podle § 26 zákona. (3) Zjistí-li odbor pro vodní hospodářství rady krajského národního výboru během provozu vodohospodářského díla nebo zařízení, že podmínky uložení uživateli vody při povolování užívání nevyhovují nebo že uživatel nemá vyhovující čistící zařízení, učiní příslušná opatření a stanoví přiměřenou lhůtu k odstranění zjištěných závad a nedostatků.

Ústřední správa vodního hospodářství může pověřit výkonem dozoru hospodářskovýrobní organisace uvedené v § 20 odst. 2 včetně hospodářskovýrobních organisací řízených radou krajského národního výboru.

Žádost o vyjádření odboru pro vodní hospodářství rady krajského národního výboru podle § 24 zákona, zda plánovaná investice je možná s hlediska vodohospodářského, musí investor doložit zejména:

Odbor pro vodní hospodářství rady krajského národního výboru přezkoumá žádost s hlediska vhodnosti umístění investice po stránce vodohospodářské, zajištění potřeby (odběru) vody, hospodárného užívání vody, její jakosti, čištění odpadních vod, zajištění neškodného odtoku vod a s přihlédnutím k závaznému posudku orgánů hygienické a protiepidemické služby dá své vyjádření. O svém vyjádření vyrozumí také orgán hygienické a protiepidemické služby, po případě zemědělskou správu rady krajského národního výboru, pokud jsou dotčeny zájmy zemědělské výroby.

Řízení o povolení zvláštního užívání vody ( § 8 zákona) zahajuje odbor pro vodní hospodářství rady krajského národního výboru na žádost, a to na podkladě projektové a rozpočtové dokumentace prvého stupně před jejím schválením.

Žádost o povolení zvláštního užívání vody musí být doložena zejména:

Po přezkoumání žádosti stanoví odbor pro vodní hospodářství rady krajského národního výboru zpravidla ústní jednání spojené s místním ohledáním.

Ústní jednání oznámí odbor pro vodní hospodářství rady krajského národního výboru vyhláškou v míst, kde má být užívání vody povoleno. Kromě toho pozve k ústnímu jednání všechny jemu známé účastníky. V obou případech upozorní, že na námitky, které nebudou sděleny nejpozději při ústním jednání, nebude možno vzít zřetel. Pozvání k ústnímu jednání musí být doručeno nejméně osm dní před jednáním. Po touž dobu musí být vyvěšena vyhláška.

Jednání o povolení musí být stručné, musí však obsahovat všechny důležité údaje pro úplné zjištění skutkového stavu, zejména pokud jde o užívání vody, o ochranu vody proti jejímu znečišťování, o výstavbu vodohospodářského díla a zařízení, o ochranu proti velké vodě, o zjištění hygienických a epidemiologických zájmů, o ochranu přírody, plavebních zájmů, rybářských požadavků, zájmů na obranu státu a jiných obecných a národohospodářských zájmů.

Podle výsledku místního ohledání může odbor pro vodní hospodářství rady krajského národního výboru povolit započetí prací potřebných k přípravě stavby nebo zařízení, umožňujících zvláštní užívání vody.

O průběhu jednání sepíše odbor pro vodní hospodářství rady krajského národního výboru zápis, který musí obsahovat zejména požadavky žadatele, požadavky a námitky uplatněné účastníky řízení, znalecké posudky, uzavřené dohody a podmínky, za nichž bude možno udělit žádané povolení.

Po skončení řízení vydá odbor pro vodní hospodářství rady krajského národního výboru rozhodnutí o žádosti, které doručí žadateli a všem účastníkům řízení.

Rozhodnutí musí obsahovat zejména tyto údaje:

Rozhodnutí odboru pro vodní hospodářství rady krajského národního výboru, kterým se povoluje zřízení vodohospodářského díla nebo zařízení, nahrazuje výrok o přípustnosti stavby.

V odůvodnění rozhodnutí se uvede stručně obsah žádosti a popis vodohospodářského díla a zařízení umožňujícího zvláštní užívání vody, dále vyjádření znalců a účastníků řízení, jakož i zdůvodnění rozhodnutí, na jaké podkladě bylo vydáno, a zhodnocení jednotlivých dokladů a námitek.

Při výstavbě vodohospodářských děl a zařízení, jejichž přímým investorem jsou hospodářskovýrobní organisace řízené Ústřední správou vodního hospodářství nebo radou krajského národního výboru, provede odbor pro vodní hospodářství rady krajského národního výboru řízení podle předchozích ustanovení, při čemž se omezí jen na zjištění skutkových okolností a na posouzení přípustnosti vodohospodářských děl a zařízení s hlediska obecných zájmů a s hlediska zájmů účastníků.

V rozhodnutí posoudí a vysloví odbor pro vodní hospodářství rady krajského národního výboru jen přípustnost vodohospodářského díla a zařízení s hlediska obecných zájmů a upraví poměry účastníků. Povolení podle § 8 zákona odpadá.

K žádosti o udělení souhlasu podle § 10 zákona ke stavbám a zařízením, jakož i k jejich změnám, musí žadatel připojit projekty staveb a zařízení se situačními nákresy, z nichž může odbor pro vodní hospodářství rady krajského národního výboru určit okolnosti ovlivňující vodní hospodářství.

Provádí-li řízení o povolení zamýšlených staveb nebo zařízení jiný orgán, postupuje v dohodě s odborem pro vodní hospodářství rady krajského národního výboru.

V ostatních případech rozhodne odbor pro vodní hospodářství rady krajského národního výboru po řízení provedeném podle zásad § § 29 až 31 a § 34.

O opatřeních proti vzájemným nepříznivým účinkům povrchových a podzemních vod a hornické činnosti v zátopových a ochranných územích rozhoduje odbor pro vodní hospodářství rady krajského národního výboru v dohodě s místně příslušným orgánem státní báňské správy. Pokud mají tato opatření postihnout báňské podniky, rozhoduje příslušný orgán státní báňské správy v dohodě s odborem pro vodní hospodářství rady krajského národního výboru.

Podrobnosti stanoví Ústřední správa vodního hospodářství v dohodě se zúčastněnými ústředními úřady.

Vykonatelné rozhodnutí o povolení, souhlasu nebo o přípustnosti vodohospodářského díla, zařízení nebo jiného opatření tvoří součást projektové a rozpočtové dokumentace.

Dojde-li při schvalování projektové a rozpočtové dokumentace ke změnám, které jsou v rozporu s povolením, souhlasem nebo jiným rozhodnutím odboru pro vodní hospodářství rady krajského národního výboru, je investor povinen požádat odbor pro vodní hospodářství rady krajského národního výboru o projednání nastalých změn a o rozhodnutí o nich.

Povolení k užívání vody, které je spojeno se závodem nebo s vodohospodářských dílem nebo zařízením, zaniká uplynutím doby, na kterou bylo povoleno, jeho odvoláním odborem pro vodní hospodářství rady krajského národního výboru, vzdáním se povolení, nebo zrušením závodu, pro který bylo povolení uděleno, zastaví-li se jeho zrušením činnost, k jejímuž provozu bylo užíváno vody. Zanikne-li vodní oprávnění, a nebude-li vodohospodářského díla jinak využito, je oprávněný povinen zřídit na svůj náklad neškodný stav. Za tím účelem je oprávněný povinen předložit odboru pro vodní hospodářství rady krajského národního výboru k projednání a ke schválení návrh na zřízení neškodného stavu, doložený podle potřeby projektem.

Povolení k užívání vody, které není spojeno se závodem, zaniká uplynutím doby, na kterou bylo uděleno, jeho odvoláním vzdáním se nebo úmrtím fysické osoby nebo zánikem oprávněné organisace. Při zániku tohoto oprávnění bude zřízen neškodný stav podle podmínek uložených v povolovacím rozhodnutí.

Nezbytnou součástí vodohospodářského díla jsou vodní značky. Kdo vybuduje pro povolené užívání vody vzdouvací zařízení, musí zřídit svým nákladem v součinnosti s odborem pro vodní hospodářství rady krajského národního výboru na dobře viditelném, chráněném a přístupném místě zvláštní vodní značku (cejch), kterou označí nejvyšší, po případě nejnižší dovolené vzdutí vody. Vodní značka musí být umístěna tak, aby se jí voda dotýkala. Nad stav označený vodní značkou nesmí uživatel vzdouvat vodu. Výška dovolené nejvyšší, po případě nejnižší hladiny musí být stanovena absolutní kótou vztaženou na státní nivelaci.

Při změně nebo obnovení vodohospodářského díla, které znamenají změnu povolení vzdutí, je nutné vyznačit nové povolení vzdutí.

Správu, provoz a udržování vodohospodářských děl a zařízení, jejichž zřízení povolil odbor pro vodní hospodářství rady krajského národního výboru nebo s jejichž zřízením vyslovil souhlas, je povinen obstarávat na svůj náklad ten, jemuž bylo uděleno oprávnění. Jde-li o vodohospodářská díla nebo zařízení, která jsou národním majetkem, platí o jejich správě předpisy o správě národního majetku.

Pro usnadnění kontroly uloží odbor pro vodní hospodářství rady krajského národního výboru podle potřeby uživateli vody, aby podle rozhodnutí a podmínek, za nichž bylo povoleno užívání vody a schváleno vodohospodářské dílo, vypracoval a předložil mu do stanovené lhůty ke schválení návrh manipulačního řádu. Pro vodohospodářská díla a zařízení na čištění odpadních vod dříve vybudovaná a pro vodohospodářská díla energetická musí vydat odbor pro vodní hospodářství rady krajského národního výboru vždy manipulační řád na návrh provozovatelů těchto děl. Schválené manipulační řády jsou závazné pro všechny účastníky.

Odbor pro vodní hospodářství rady krajského národního výboru, který podle § 25 odst. 2 zákona převzal vodohospodářské dílo nebo zařízení na dobu nezbytné potřeby, zajišťuje provádění potřebných prací na náklad povinného a je oprávněn požadovat od něho přiměřenou zálohu na úhradu těchto nákladů.

Při řízení o povolování vodních nádrží přihlédne odbor pro vodní hospodářství rady krajského národního výboru k možnostem provozovat v nich také rybářské hospodářství.

Jsou-li dotčeny rybářské zájmy, je povinen odbor pro vodní hospodářství rady krajského národního výboru přizvat k řízení rybářského hospodáře jako účastníka, zejména jde-li o povolení zvláštního užívání vody podle § 8 zákona.

Rozhoduje-li organisace spravující vodní tok o přípustnosti těžby písku, štěrku, bahna, ledu a podobně z vodních toků podle § 11 odst. 2 zákona nebo těží-li sama tyto hmoty, je povinna přihlédnout k tomu, aby těžba neohrozila chov ryb. Zemědělské správy rad krajských národních výborů jsou povinny oznámit organisacím spravujícím vodní toky nebo o ně pečujícím, kde jsou zřízeny chráněné oblasti podle § 8 zákona č. 62/1952 Sb., o rybářství.

Vlastníci (správci), po případě uživatelé vodohospodářských děl a zařízení, kteří zahrazují, vypouštějí nebo odvádějí vody z toků nebo používají výbušných látek takovým způsobem, že může dojít k hynutí ryb, jsou povinni uvědomit nejméně 15 dní před tím rybářského hospodáře, aby mohl učinit potřebná opatření k odvrácení škod hrozících rybářství.

Je-li nezbytně nutné neočekávaně vypustit, zahradit nebo odvést vodu z vodních roků takovým způsobem, že může dojít k hynutí ryb, je uživatel (správce) vodohospodářského díla povinen bez odkladu uvědomit o tom rybářského hospodáře a postarat se podle možností o to, aby ryby mohly uniknout s odtékající vodou, po případě aby mohly být přemístěny do jiného vodního toku nebo nádrže.

Provozovatel závodu je povinen vždy ihned vyrozumět rybářského hospodáře, jakmile zjistí, že čisticí zařízení v závodě řádně nefunguje, nebo bylo-li z jakéhokoliv důvodu byť i na čas, vyřazeno z činnosti.

Organisace socialistického sektoru, po případě jednotlivci, mohou budovat taková vodohospodářská díla a zařízení, která slouží k plnění jejích hospodářských nebo jiných úkolů, po případě u jednotlivců k uspokojení vlastních potřeb.

Má-li vodohospodářské dílo nebo zařízení sloužit více organisacím nebo jednotlivcům, dohodnou se tom, jakým způsobem bude zajištěno jeho vybudování, provoz a údržba. Dohodu schvaluje odbor pro vodní hospodářství rady krajského národního výboru v rámci řízení o povolení zvláštního užívání vody ( § § 29 a nás.). Nedojde-li k dohodě o způsobu zajištění vodohospodářského díla nebo zařízení, jeho provozu a údržbě, rozhodne odbor pro vodní hospodářství rady krajského národního výboru o výši příspěvku jednotlivých uživatelů podle míry prospěchu z vybudovaného díla nebo zařízení.

Ustanovení odstavců 1 a 2 platí přiměřeně, pokud jde o provoz a udržování, i pro vodohospodářská díla nebo zařízení dříve vybudovaná, jakož i v případech, odpadne-li později některý ze spoluuživatelů.

Výstavbu hlavních zařízení závlahových a odvodňovacích soustav (čerpacích stanic pro odvodnění, otevřených i krytých odpadů u odvodnění, a to i na zavlažovaných územích, zdrojů závlahové vody včetně čerpacích stanic, závlahových přiváděcích náhonů včetně objektů na nich, veškerých zařízení pro měření dodávané závlahové vody), vodohospodářských rybníků sloužících převážně k zadržení velké vody k ochraně i k získání vody pro závlahy zajišťují a provádějí podle potřeb zemědělské výroby v rámci státního plánu rozvoje národního hospodářství hospodářskovýrobní organisace řízené Ústřední správou vodního hospodářství nebo radou krajského národního výboru jako investoři. Tyto organisace provádějí na těchto zařízeních také provoz podle schválených provozních řádů.

Výstavbu melioračního detailu (systematické a sporadické trubkové drenáže a sběrných stružek u odvodnění, otevřených odpadů pro odvedení vody od drenážních výústí a od sběrných stružek do míst umožňujících další odtok, dále rozvodné stružky a dočasné i přenosné závlahové sítě) zajišťují vlastníci (správci), po případě uživatelé pozemků. Vlastníci (správci), po případě uživatelé pozemků jsou dále povinni zajišťovat vlastním nákladem řádný stav a provoz na těchto zařízeních.

Vzniknou-li pochybnosti, zda jde o zařízení podle odstavce 1 nebo odstavce 2, rozhodne o nich Ústřední správa vodního hospodářství v dohodě s ministerstvem zemědělství a lesního hospodářství.

Odbor pro vodní hospodářství rady krajského národního výboru přezkouší po uplynutí jednoroční lhůty stanovené zákonem k přihlašování vodních oprávnění všechna přihlášená vodní oprávnění. Při přezkušování přihlášených vodních oprávnění přihlédne odbor pro vodní hospodářství rady krajského národního výboru ke státnímu vodohospodářskému plánu, k výsledku bilance vodních zásob a požadavků na vodu, jakož i k významu pro plnění úkolů státního plánu rozvoje národního hospodářství nebo ke kulturnímu významu vodohospodářských děl a zařízení a k jiným přezkušovaným vodním oprávněním. Zároveň stanoví, jakým způsobem a do jaké lhůty má být odstraněno dosavadní znečišťování vod.

Při přezkušování vodních oprávnění přihlédne odbor pro vodní hospodářství rady krajského národního výboru také k dosavadnímu užívání vody, k němuž podle zrušených vodních zákonů nebylo třeba povolení nebo souhlasu, avšak je třeba povolení nebo souhlasu podle zákona; podal-li dosavadní uživatel vody žádost o povolení nebo souhlas, rozhodne, zda a za jakých podmínek se užívání vody a s tím spojeného vodohospodářského díla nebo zařízení povoluje nebo zakazuje.

Podle výsledku přezkoušení vodních oprávnění a podle potřeb vody v rámci výhledového plánu odbor pro vodní hospodářství rady krajského národního výboru dosavadní vodní oprávnění buď potvrdí, nebo je v novém rozhodnutí změní a upraví podle potřeby vodohospodářských zájmů v celém povodí.

Zjistí-li odbor pro vodní hospodářství krajského národního výboru pro přezkoušení všech vodních oprávnění, že trvání některého přihlášeného vodního oprávnění není odůvodněné z hospodářských nebo z jiných obecných zájmů, zvláště při nedostatku potřebného množství vody nebo pro nadměrné znečišťování odpadními vodami, zruší je po provedeném řízení bez náhrady.

Při přezkušování vodních oprávnění je přihlašovatel povinen své dosavadní oprávnění prokázat listinnými doklady a poskytnout odboru pro vodní hospodářství rady krajského národního výboru potřebné podklady a údaje. Nemá-li přihlašovatel potřebné písemné podklady nebo odmítne-li je dodat, rozhodne odbor pro vodní hospodářství rady krajského národního výboru podle zjištěných podkladů.

Do doby, než bude přezkoušeno vodní oprávnění a znovu o něm rozhodnuto, vykonává je oprávněný dosavadním způsobem. Zejména je povinen udržovat v řádném stavu vodohospodářské dílo a zařízení spojené s oprávněním.

Odbor pro vodní hospodářství rady krajského národního výboru určí lhůtu, do které musí oprávněný upravit výkon vodního oprávnění a s ním spojené úpravy vodohospodářského díla a zařízení ve shodě s nově vydaným rozhodnutím.