Čekejte, prosím...
A A A

Hledaný výraz nenalezen

Hledaný § nenalezen

9/1956 Sb. znění účinné od 1. 4. 1956 do 31. 12. 1958

9

 

VLÁDNÍ NAŘÍZENÍ

ze dne 22. února 1956

o dodávce a odběru vývozních investičních celků

 

Vláda republiky Československé nařizuje podle § 15 odst. 1 zákona č. 12/1955 Sb.:

§ 1.

Toto nařízení stanoví postup při dodávce a odběru vývozních investičních celků a upravuje právní vztahy mezi těmi, kdo se na dodávce a odběru v tuzemsku podílejí.

§ 2

Vývozní investiční celek.

(1)

Vývozním investičním celkem podle tohoto nařízení (dále jen "investiční celek") je zařízení, které je uvedeno v seznamu, schváleném podle ustanovení odstavce 2, nebo které bylo v jednotlivém případu za investiční celek určeno podle ustanovení odstavců 3 nebo 4.

(2)

Seznam druhů vývozních investičních celků, jejich hlavních dodavatelů a hlavních projektových organisací (dále jen "seznam") schvaluje vláda na návrh ministra zahraničního obchodu vypracovaný v dohodě s ministrem-předsedou státního úřadu plánovacího a zúčastněnými výrobními, po případě s dalšími ministry.

(3)

Na návrh ministra zahraničního obchodu vypracovaný v dohodě s příslušnými ministry může vláda v jednotlivém případě určit investiční celek, který není uveden v seznamu a zároveň jeho hlavního dodavatele ( § 5) a generálního projektanta ( § 6).

(4)

Mají-li v souvislosti s dodávkou investičního celku uvedeného v seznamu být provedeny také stavební práce a hlavní dodavatel uvedený v seznamu tyto práce nepřevezme, určí vláda na návrh ministra nadřízeného hlavnímu dodavateli investiční celek zahrnující i stavební práce a jeho hlavního dodavatele a generálního projektanta.

§ 3.

Účastníci právních vztahů.

Na dodávce a odběru investičního celku se v tuzemsku zpravidla přímo podílejí: vývozní odběratel, hlavní dodavatel, generální projektant a finální dodavatelé.

§ 4.

Vývozní odběratel.

(1)

Vývozním odběratelem je podnik zahraničního obchodu, který zaslal poptávku ( § 9 odst. 1).

(2)

Vývozní odběratel provádí vývoz investičního celku; uzavírá o něm se zahraničním zákazníkem smlouvy a předává investiční celek zahraničnímu zákazníkovi․ Vývozní odběratel je povinen hlavnímu dodavateli zabezpečit všechny předpoklady pro splnění jeho povinností, zejména od zahraničního zákazníka včas obstarat veškeré nutné podklady pro vypracování nabídek a projektů, pro zabezpečení dodávek a montáže a pro plnění jiných jeho úkolů a povinností. Jeho poptávky musí být jasné a úplné. Při plnění svých úkolů technické povahy je vývozní odběratel povinen si zabezpečit odbornou technickou pomoc hlavního dodavatele, po případě budoucího hlavního dodavatele. Hlavní dodavatel je povinen poskytnout odbornou technickou pomoc za podmínek, které sjedná s vývozním odběratelem. Odbornou technickou pomocí dodavatele se rozumí též jeho spoluúčast při technickém projednávání předmětu dodávky se zahraničním zákazníkem.

(3)

Vývozní odběratel odpovídá za řádné plnění činností a povinností uvedených v odstavci 2.

§ 5.

Hlavní dodavatel.

(1)

Hlavním dodavatelem je výrobní podnik nebo zvláštní organisace, které jsou uvedeny v seznamu nebo pro jednotlivý případ stanoveny podle § 2 odst. 3 a 4. Z důvodů vhodnosti může ministr v jednotlivém případě přenést funkci hlavního dodavatele investičního celku uvedeného v seznamu ze zvláštní organisace uvedené v seznamu, která je mu podřízena, na podřízený výrobní podnik v seznamu uvedený podnik a naopak. Příslušný ministr určí na návrh adresáta poptávky ( § 9), která z organisací z jeho bude v jednotlivém případě plnit funkci hlavního dodavatele, je-li pro daný druh investičního celku v seznamu uvedeno několik hlavních dodavatelů jemu podřízených.

(2)

Hlavní dodavatel odpovídá zejména za včasné a řádné vypracování nabídky, za uplatňování požadavků do plánů a bilancí, za správnost, po případě za úplnost projektu příslušného investičního celku za podmínek a v rozsahu odpovědnosti generálního projektanta podle § 6, za úplné a včasné splnění dodávek,montáží a po případě dalších prací a služeb ve lhůtách a v rozsahu podle nabídky přijaté vývozním odběratelem podle - 10 odst. 6. Za jakost, funkci a výkon dodaného investičního celku odpovídá hlavní dodavatel jen pokud předmětem jeho dodávek je i úplný projekt investičního celku nebo pokud při projekci jen částečně byla převzata i odpovědnost za sladění, po případě za úplnost všech projekčních prací pro investiční celek a pokud současně hlavní dodavatel zabezpečuje provedení montážních prací alespoň šefmontáží.

§ 6.

Hlavní projektová organisace.

Generální projektant.

(1)

Hlavní projektové organisace jsou projektové organisace uvedené v seznamu. jejich úkolem je soustavně vytvářet zvyšování úrovně projekčních prací do jejich oborů spadajících s přihlédnutím k stálému rozvoji technické úrovně projektovaných zařízení a se zvláštním ohledem na potřeby vývozu. Za tím účelem udržují těsnou spolupráci s výrobou.

(2)

Pro každý investiční celek, pokud je dodáván včetně úplného projektu, musí být určen v tuzemsku generální projektant.

(3)

Projektuje-li se v tuzemsku investiční celek jen zčásti, bude generální projektant určen jen pro tuto část a bude též v takovém rozsahu odpovídat. Požádá-li však vývozní odběratel v poptávce, aby byla převzata odpovědnost i za sladění, po případě za úplnost všech projekčních prací pro investiční celek, odpovídá generální projektant také v tomto rozsahu.

(4)

Je-li to předpokladem pro uzavření smlouvy se zahraničním zákazníkem, může výjimečně, třebaže se investiční celek v tuzemsku vůbec neprojektuje, být podle poptávky vývozního odběratele určen generální projektant, aby provedl expertisu projektu zahraničního zákazníka. Odpovídá pak jen za tento úkol.

(5)

Pokud ministr nadřízený hlavnímu dodavateli neurčí generálním projektantem pro investiční celek uvedený v seznamu organisaci jemu podřízenou, stane se vydáním dodávkového příkazu generálním projektantem hlavní projektová organisace, příslušná podle seznamu. O určení generálního projektanta pro jiné investiční celky platí ustanovení § 2 odst. 3 a 4.

(6)

Úkolem generálního projektanta je vypracovat projektovou dokumentaci v rozsahu a ve lhůtě, které stanoví prováděcí příkaz vydaný hlavním dodavatelem v souhlasu s poptávkou; není-li rozsah v prováděcím příkazu stanoven, řídí se směrnicemi o projektové rozpočtové dokumentaci pro zahraničí obchod, které vydá státní výbor pro výstavbu v dohodě s ministrem-předsedou státního úřadu plánovacího, ministrem zahraničního obchodu a ministry, nadřízenými hlavním dodavatelům a hlavním projektovým organisacím.

(7)

Generální projektant má stejné postavení jako finální dodavatel. O jeho odpovědnosti platí jinak ustanovení § 13.

§ 7.

Finální dodavatel.

Finálními dodavateli jsou podniky nebo jiné organisace, jimž hlavní dodavatel prováděcím příkazem podle § 11 uloží provedení dodávek nebo prací a služeb pro odběratele určeného současně tímto prováděcím příkazem. Odpovědnost finálních dodavatelů je stanovena v § 13.

§ 8.

Stavební a montážní práce.

(1)

Bude-li pro dodávku investičního celku včetně stavebních prací stanoven hlavní dodavatel podle § 2 odst. 3 nebo 4, zabezpečuje tento dodavatel stavební práce, pokud mají být prováděny tuzemskou stavebně-montážní organisací, jako kteroukoliv jinou dodávku nebo práci podle § 7.

(2)

Stavební práce, jež mají být provedeny zahraniční firmou, zabezpečuje vývozní odběratel a také o nich uzavírá smlouvu se zahraniční firmou., Hlavní dodavatel však je povinen zabezpečit podle obdoby § 7 stavební dozor tuzemskou stavebně-montážní organisací. Rozsah stavebního dozoru bude sjednán mezi vývozním odběratelem a hlavním dodavatelem v rámci přijaté nabídky.

(3)

Ustanovení odstavců 1 a 2 platí obdobně pro úpravu vztahů při zabezpečování montážních prací pro všechny investiční celky.

§ 9.

Poptávkové řízení.

(1)

V tuzemských vztazích je počátkem jednání o investičním celku poptávka vývozního odběratele, v níž je určen rozsah požadované nabídky a navržena lhůta pro její vypracování. Vývozní odběratel ji zasílá místu uvedenému v odstavci 3 nebo 4 (dále jen "adresátu poptávky").

(2)

Ministru-předsedovi státního úřadu plánovacího přísluší po projednání s ministrem zahraničního obchodu určit, ve kterých případech si má vývozní odběratel k odeslání poptávky předem vyžádat stanovisko státního úřadu plánovacího. Státní úřad plánovací je povinen v takových případech sdělit stanovisko do 5 dnů.

(3)

Ministři nadřízení hlavním dodavatelům určí ihned po schválení seznamu adresáty poptávek pro investiční celky uvedené v seznamu a sdělí je ministru zahraničního obchodu.

(4)

Pokud jde o investiční celky podle § 2 odst. 3, po případě 4, určí obdobně ministři nadřízení podnikům a organisacím, které přicházejí v úvahu pro funkci hlavního dodavatele, rovněž předem adresáty poptávek a sdělí je ministru zahraničního obchodu.

(5)

Příjemcem poptávky je u investičních celků uvedených v seznamu příslušný hlavní dodavatel; bylo-li však o jeho funkci učiněno opatření podle § 5 odst. 1 věty druhé, je jím podnik nebo zvláštní organisace, na které byla funkce hlavního dodavatele přenesena. U investičních celků, jež se určují podle § 2 odst. 3, je příjemcem poptávky podnik nebo organisace, které určí jim nadřízený ministr. Pokud není adresát sám příjemcem poptávky, postoupí poptávku do 5 dnů příjemci, který je příslušný podle ustanovení tohoto odstavce.

(6)

Příjemce poptávky je povinen do 5 dnů po jejím obdržení oznámit vývoznímu odběrateli, zda poptávka dostačuje k vypracování nabídky a po případě si vyžádat další nutné podklady. Jde-li však o investiční celek podle § 2 odst. 3 nebo 4, prodlužuje se pětidenní lhůta na 14 dnů s tím, že adresát může podle pokynů nadřízeného ministra v této lhůtě poptávku přímo vrátit s odůvodněním.

(7)

Nehodlá-li hlavní dodavatel převzít provedení stavebních prací v souvislosti s dodávkou investičního celku uvedeného v seznamu, musí o tom do 14 dnů po obdržení poptávky učinit oznámení vývoznímu odběrateli. Stane-li se tak, bude hlavní dodavatel určen podle § 2 odst. 4.

(8)

Byly-li k poptávce připojeny zvláštní dodací podmínky zahraničního zákazníka a podání bylo jimi případně omezeno lhůtou (veřejná soutěž), je příjemce poptávky povinen ve lhůtě uvedené v odstavci 6 oznámit vývoznímu odběrateli, zda je schopen vypracovat nabídku v požadované lhůtě a za předepsaných podmínek, po případě oznámit podmínky, které jsou pro něho nepřijatelné, s návrhem na změny. Toto oznámení je povinen příjemce poptávky učinit také svému nadřízenému ministru.

(9)

Bez újmy ustanovení odstavce 7 počíná příjemci poptávky dnem jejího doručení povinnost plnit úkoly hlavního dodavatele, pokud toto nařízení nemá jiná ustanovení o vzniku jeho povinností.

§ 10.

Nabídkové řízení.

(1)

Na základě poptávky dostačující k vypracování nabídky zadá příjemce poptávky podle potřeby způsobem uvedeným v § 11 a podle směrnic o projektové a rozpočtové dokumentaci pro zahraniční obchod generálnímu projektantu vypracování potřebné ( § 6 odst. 3) projektové dokumentace (nabídkové informace, závazného nabídkového projektu). Nejde-li o investiční celky uvedené v seznamu, zadává hlavní dodavatel jako generálnímu projektantu toto vypracování organisaci, do jejíhož oboru projekční činnosti projekt svou povahou přichází v úvahu pro stanovení generálním projektantem.

(2)

Nabídku (závaznou i informativní) podává hlavní dodavatel (příjemce poptávky) vývoznímu odběrateli zdarma v rozsahu požadovaném přijatou poptávkou vývozního odběratele, a to ve lhůtě uvedené v poptávce, leč by do 14 dnů ode dne jejího doručení sdělil vývoznímu odběrateli jinou lhůtu s odůvodněním.

(3)

Informativní (nezávazná) nabídka obsahuje kromě nabídkové informace orientační údaje hlavních smluvních podmínek.

(4)

Závazná nabídka musí obsahovat kromě označení účastníků-právních vztahů ( § 3) obvyklé smluvní náležitosti, zejména ceny, údaje o obalu, fakturační etapy, dodací lhůty jednotlivých zařízení, místo plnění, způsob přejímky, rozsah a dobu záruk, jakož i ostatní potřebné smluvní podmínky, po případě způsob a lhůty montáže, pokud dohodou stran nebudou vyhrazeny dodatečnému sjednání. V nabídce musí být uvedena doba její platnosti.

(5)

Vývozní odběratel zpracuje nabídku vypracovanou podle předchozích odstavců v zahraniční nabídku.

(6)

Přijme-li vývozní odběratel písemně závaznou nabídku v době její platnosti beze změn, jsou tím pravoplatně založena vzájemná práva a závazky mezi ním a hlavním dodavatelem (příjemcem poptávky). Žádá-li vývozní odběratel změny nebo doplnění předložené nabídky, vypracuje dodavatel (příjemce poptávky) podle své volby vzhledem k rozsahu požadovaných změn nebo doplňků buď dodatek upravující nabídku nebo novou nabídku. V tuzemských vztazích tvoří každá nabídka v celém svém rozsahu nedílný celek.

(7)

Neshody v nabídkovém řízení řeší nadřízené orgány. Majetkově právní, jakož i jiné spory z přijaté nabídky rozhodují příslušné arbitrážní orgány.

§ 11.

Zadávání dodávek zařízení, průzkumných a projektových,

stavebně-montážních a případně jiných prací a služeb.

(1)

Hlavní dodavatel /příjemce poptávky) zabezpečuje splnění svých povinností a závazků, zejména z přijaté nabídky podle § 10 odst. 6 prováděcími příkazy, které vystaví na generálního projektanta a finálního dodavatele jménem svého nadřízeného ministra.

(2)

Jsou-li generální projektant nebo finální dodavatelé podřízení jinému ministerstvu, vystaví na ně hlavní dodavatel (příjemce poptávky) prováděcí příkazy, které jim zašle prostřednictvím tohoto ministerstva. Příjemcem prováděcího příkazu je i v tomto případě generální projektant nebo finální dodavatel.

(3)

Finální dodavatel smí prováděcí příkaz odmítnout ve lhůtě a způsobem uvedeným v odstavci 4, jen neodpovídá-li jeho obsah jeho dílčí nabídce (technickému návrhu). Nesmí jej však odmítnout, je-li předmětem jen vypracování dílčí nabídky (technického návrhu). Generální projektant prováděcí příkaz odmítnou nesmí; pokud by to mělo ohrozit plnění jeho jiných důležitých úkolů, rozhodne příslušný ministr.

(4)

Prováděcí příkaz je odmítnut, jen vrátí-li jej příjemce doporučeným dopisem nebo na potvrzení místu, které jej vydalo, a to do 5 dnů ode dne, kdy byl příkaz příjemci doručen. Jde-li o příjemce podřízeného jinému ministerstvu, činí tato lhůta 14 dnů ode dne doručení tomuto ministerstvu. Nebyl-li příkaz za těchto podmínek odmítnut, vzniká dnem jeho doručení příjemci závazek k jeho splnění.

(5)

Rozpory z odmítnutí prováděcích příkazů odstraňují nadřízení orgány. Majetkově právní, jakož i jiné spory z přijatých prováděcích příkazů rozhodují příslušné arbitrážní orgány.

(6)

Generální projektant a finální dodavatelé uzavírají se svými poddodavateli přímé hospodářské smlouvy. Poddodavatelé jsou povinni uzavřít smlouvy s generálním projektantem a s finálními dodavateli tak, aby jimi zabezpečovali splnění úkolů vyplývajících generálnímu projektantu a finálním dodavatelům z prováděcích příkazů; tato povinnost platí i v úpravě vztahů mezi poddodavateli a jejich dodavateli.

§ 12.

Sledování a kontrola.

(1)

Hlavní dodavatel (příjemce poptávky) má právo provádět u generálního projektanta a finálních dodavatelů i jejich poddodavatelů kontrolu přípravy, zabezpečení a postupu projektových prací, výroby a montáží; mimo jiné má právo vyžadovat předložení všech podkladů a podávání zpráv, jichž potřebuje k splnění svých úkolů.

(2)

Vývozní odběratel má právo kdykoliv sledovat u hlavního dodavatele a s jeho vědomím i u ostatních účastníků zajištění a průběh projektových prací, výroby a montáže. Zjistí-li při tom nedostatky, je povinen sdělit je bez průtahu hlavnímu dodavateli, po případě podle okolností jeho nadřízenému ministerstvu prostřednictvím ministerstva zahraničního obchodu.

(3)

Zjistí-li generální projektant nebo finální dodavatel, že nebude moci řádně plnit své úkoly, je povinen to ihned oznámit hlavnímu dodavateli s udáním důvodů a rozsahu neplnění. Tím se však nic nemění na odpovědnosti generálního projektanta nebo finálního dodavatele za plnění závazků. Hlavní dodavatel je v takovém případě povinen o tom učinit oznámení svému nadřízenému ministerstvu.

§ 13.

Majetková odpovědnost v tuzemských vztazích.

(1)

Pro majetkovou odpovědnost finálních dodavatelů na dodržení dodacích lhůt, stanovených prováděcím příkazem, platí obdobně předpisy o následcích neplnění hospodářských smluv. Podrobné dodací a odběrní podmínky pro vývozní investiční celky ( § 15) však mohou tuto odpovědnost upravit odlišně, a to tak, aby byl jednak vyjádřen zvláštní význam dodávek vzhledem k celku, jednak aby byl vyváženě určen podíl majetkové odpovědnosti jednotlivých účastníků v poměru k závažnosti plnění jejich závazků.

(2)

Majetková odpovědnost finálních dodavatelů za jakost, funkci a výkon jimi dodaných zařízení a za správné provedení prací a služeb je dána rozsahem a podmínkami jejich záruky podle příslušného prováděcího příkazu; v záruce finálního dodavatele za jeho dodávky je vždy dále zahrnut i jeho podíl na společném ručení všech přímo zúčastněných dodavatelů za celý investiční celek. Pokud v prováděcím příkazu není určeno jinak, je tento podíl přímo úměrný hodnotě dodávek tohoto finálního dodavatele k hodnotě investičního celku. Plněním záručních povinností není dotčena povinnost finálního dodavatele k náhradě případné škody.

(3)

Generální projektant majetkově odpovídá místu stanovenému v prováděcím příkazu za splnění všech jemu tímto příkazem uložených úkolů, zejména za včasné, správné, úplné vypracování a předání projektové dokumentace v rozsahu stanoveném v § 6 odst. 6, jakož i za vhodnost výrobní technologie v projektu použité a za veškeré škody, které by z vad projektu vznikly. Pokud v prováděcím příkazu není zvlášť určeno místo, kterému generální projektant majetkově odpovídá, je tímto místem hlavní dodavatel.

(4)

Hlavní dodavatel majetkově odpovídá v rámci vyplývajícím z přijaté nabídky vývoznímu odběrateli:

a)

za dodržení dodacích lhůt dodávek, prací a služeb podle přijaté nabídky ( § 10 odst. 6), zaplacením penale ve výši stanovené předpisy o hospodářských smlouvách;

b)

za jakost, funkci a výkon dodávek, podle podmínek stanovených v přijaté nabídce;

c)

za škody vzniklé dodávkou vadného zařízení, vadnými projekty nebo vadným provedením montáže.

(5)

Vývozní odběratel majetkově odpovídá za neodebrání nebo opožděné odebrání dodávek oproti lhůtám daným přijatou nabídkou zaplacením penale ve výši stanovené předpisy o hospodářských smlouvách za předpokladu, že dodávka bude včas a řádně podle přijaté nabídky připravena k odběru. Po uplynutí sjednané dodací lhůty má dodavatel kromě toho právo dodávku náhradně vyskladnit a fakturovat. Zaplacením penále se vývozní odběratel nezbavuje povinnosti nahradit škodu za neodebrání nebo opožděné odebrání dodávek.

(6)

Ustanovení odstavce 5 platí obdobně i o majetkové odpovědnosti hlavního dodavatele vůči jeho dodavatelům.

(7)

Majetkové sankce za nedodržení jiných povinností vývozního odběratele a hlavního dodavatele v tuzemských vztazích upraví podrobně dodací a odběrný podmínky pro vývozní investiční celky ( § 15). Pro uplatnění náhrady škody platí obecné předpisy, při čemž se za zavinění považuje i skutečnost, že odběratel změnil, odsunul nebo zrušil svůj odběrní závazek.

(8)

Vývozní odběratel je povinen vždy požadovat záruky.

§ 14.

Následky neplnění povinností vývozního odběratele vůči zahraničí.

Veškeré následky neplnění smlouvy se zahraničním zákazníkem, jakož i veškerou odpovědnost za své činnosti vůči zahraničí nese vývozní odběratel. V případech, u nichž nelze vůči hlavnímu dodavateli uplatňovat nárok na náhradu škody, rozhoduje vláda na žádost ministra zahraničního obchodu o mimořádném způsobu úhrady škody, které vývoznímu odběrateli takto vznikly.

§ 15.

Dodací a odběrní podmínky pro vývozní investiční celky.

Podrobnější úpravu vztahů mezi účastníky právních vztahů ( § 3) stanoví dodací a odběrní podmínky pro vývozní investiční celky schválené vládou.

Ustanovení zmocňovací, závěrečná a přechodná.

§ 16.

Ministr-předseda státního úřadu plánovacího může v součinnosti s příslušnými ministry povolit výjimku z ustanovení tohoto nařízení a předpisů podle něho vydaných nebo podle potřeby povolit jinou úpravu. Pokud jde o závazkové zabezpečení dodávek a odběru vývozních investičních celků a právních následků z nesplněných závazků, činí tak spolu s hlavním arbitrem republiky Československé.

§ 17.

(1)

Zrušuje se vyhláška státního úřadu plánovacího č. 200/1952 Ú. l., o dodávce a odběru vývozních investičních celků.

(2)

Pokud do počátku účinnosti tohoto nařízení nebyla pro jednotlivý investiční celek podána nabídka, platí pro takový případ již předpisy tohoto nařízení. Ostatní případy budou dokončeny podle ustanovení vyhlášky č. 200/1952 Ú. l., pokud se strany do 60 dnů od počátku účinnosti tohoto nařízení nedohodnou jinak.

§ 18.

Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. dubna 1956; provedou je všichni členové vlády.

Zápotocký v. r.

Široký v. r.

Dolanský v. r.

gen. arm. Dr. Čepička v. r.

Kopecký v. r.

Ing. Jankovcová v. r.

Poláček v. r.

Dr. Škoda v. r.

Barák v. r.

Ing. Šimůnek v. r.

Dr. Kyselý v. r.

Plojhar v. r.

Dr. Šlechta v. r.

Bakuľa v. r.

David v. r.

Ďuriš v. r.

Krajčír v. r.

Krosnář v. r.

Krutina v. r.

Machačová v. r.

Dr. Nejedlý v. r.

Štoll v. r.

Tesla v. r.

Uher v. r.

Beran v. r.

Jonáš v. r.

Reitmajer v. r.

Smida v. r.

Dr. Bartuška v. r.

Bukal v. r.

Dvořák v. r.

Dr. Kahuda v. r.

Málek v. r.

Maurer v. r.

Dr. Neuman v. r.

Ouzký v. r.

Pospíšil v. r.

Ing. Púčik v. r.

Dr. Vlasák v. r.

Zatloukal v. r.