Za vynález podle tohoto zákona se pokládá vyřešení technického problému, které je nové a znamená proti dosavadnímu stavu techniky pokrok, projevující se novým nebo vyšším účinkem.

Patenty se udělují na vynálezy, jejichž předmět lze průmyslově vyrábět nebo podle nichž lze postupovat při provozování výroby.

Na potraviny, léčiva a chemicky vyrobené látky se udělují patenty, jen pokud jde o způsob jejich výroby.

Na nové způsoby léčení nemocí a ochrany před nemocemi, na nové odrůdy semen a rostlin a na nová plemena zvířat se neudělují patenty, nýbrž osvědčení o původství. Podrobnosti o osvědčeních o původství, zejména o jejich udělování a účinku, jakož i o příslušných odměnách upraví vyhláškou v Úředním listě příslušní ministři v dohodě s ministrem financí a předsedou Státního úřadu pro vynálezy a normalisaci (dále jen Úřad).

Patent může být udělen toliko na jméno původce vynálezu. O udělení patentu může žádat přihláškou vynálezu původce nebo jeho dědic.

Na vynález, který je výsledkem kolektivní práce, může být udělen toliko jeden patent, a to spolupůvodci nebo spolupůvodcům, kteří podali přihlášku vynálezu. Za spolupůvodce se nepokládá, kdo poskytl původci jen technickou pomoc.

Byl-li vynález učiněn původcem nebo některým ze spolupůvodců v souvislosti s jeho prací v podniku nebo dostal-li naň původce (spolupůvodce) hmotnou podporu od podniku, je původce (spolupůvodce) povinen, podá-li přihlášku vynálezu, uvést v ní tyto okolnosti a učinit současně o tom oznámení podniku. Zdráhá-li se původce (nebo všichni spolupůvodci) podat na takový vynález přihlášku a mohou-li tím být ohroženy státní zájmy, může podnik sám se svolením Úřadu podat přihlášku jménem původce (spolupůvodce).

O tom, zda vynález byl učiněn za podmínek uvedených v odstavci 3, rozhodne v pochybnostech Úřad.

V případě odúmrti má stát postavení dědice.

Kde se v tomto zákoně uvádí podnik, rozumějí se tím, pokud z povahy věci neplyne něco jiného, též ostatní hospodářské organisace, jakož i organisace rozpočtové.

Vynálezu, na který byl udělen patent, nesmí nikdo s výjimkami dále uvedenými využívat bez souhlasu majitele patentu (původce nebo jeho dědice) nebo bez souhlasu toho, na nějž právo udělit souhlas k využití vynálezu bylo převedeno.

Vynálezu využívá, kdo jeho předmět průmyslově vyrábí, jím obchoduje nebo ho průmyslově upotřebí, nebo kdo podle něho postupuje při provozování výroby.

Souhlas k využití vynálezu se uděluje smlouvou, ve které se uvede zejména: rozsah práv k vynálezu, začátek a doba platnosti smlouvy, podmínky účasti původce (dědice) na rozpracování a zavedení vynálezu, jakož i výše odměny a způsob její výplaty․

Smlouva o využití vynálezu nabývá účinnosti zápisem do patentního rejstříku.

Je-li ku prospěchu národního hospodářství, aby bylo využíváno předmětu přihlášky ještě před udělením patentu, uzavře podnik smlouvu o využití předmětu přihlášky s podmínkou, že dojde k udělení patentu; nedojde-li k jeho udělení, může být smlouva nahrazena dohodou o využití zlepšovacího návrhu a o odměně za něj (dále jen dohoda o využití a odměně).

Při udělení patentu na vynález učiněný za okolností, uvedených v § 2 odst. 3, přísluší právo k využití vynálezu státu. Stejné právo přísluší státu, jestliže vynález odevzdá státu původce (dědic), který učinil vynález nezávisle na práci v podniku nebo nedostal naň od podniku hmotnou podporu. Vynález může být odevzdán státu současně s přihláškou vynálezu nebo během řízení o ní nebo po celou dobu platnosti patentu, pokud právo k využití vynálezu nepřísluší již někomu jinému. Dojde-li v uvedených případech k využití vynálezu státem, musí být s původcem (dědicem) uzavřena smlouva o jeho účasti na rozpracování a zavedení vynálezu, jakož i o odměně a způsobu její výplaty.

Přísluší-li právo k využití vynálezu státu, mohou za podmínek stanovených pro podniky vynálezu využívat též lidová družstva a podniky družstevních organisací.

Nedojde-li v případech uvedených v odstavci 6 k dohodě o odměně, rozhodne o ní soud, nevedlo-li smírčí řízení v příslušné odborové organisaci k odstranění neshody. Bez tohoto řízení nemůže původce (dědic) uplatnit nárok žalobou u soudu. Doba, po kterou trvalo projednání před příslušnou odborovou organisací, se nepočítá do doby promlčecí.

Původce vynálezu, u něhož právo k využití přísluší státu, je povinen včas vyhovět požadavkům podniku, týkajícím se podání přihlášky v cizině. Dojde-li v cizině k udělení patentu na takový vynález nebo k jeho využití, má původce (dědic) nárok na zvláštní odměnu, jejíž výše se stanoví smlouvou. Nevyhoví-li těmto požadavkům bez závažných důvodů, má podnik právo podat přihlášku sám s uvedením původce. Odměna může být zkrácena nebo odepřena, nevyhověl-li původce (dědic) včas požadavkům podniku, týkajícím se podání přihlášky v cizině. Nedojde-li k dohodě o odměně, platí obdobně ustanovení odstavce 8.

Směrnice o odměnách za vynálezy vydá předseda Úřadu v dohodě s ministrem financí.

Patent platí 15 let ode dne podání přihlášky vynálezu.

Patent zanikne:

Úřad zruší patent, kdykoliv zjistí, že u předmětu patentu nebyly splněny podmínky, předepsané pro udělení patentu. Nebyly-li tyto podmínky splněny jen u části patentu, zruší se pouze tato část patentu.

Zrušení působí od počátku platnosti patentu.

Spory o původství (spolupůvodství) rozhoduje soud.

Úřad přepíše patent na osobu, která pravomocným rozhodnutím soudu byla uznána původcem nebo spolupůvodcem.

Byla-li uzavřena smlouvy o využití vynálezu, přecházejí při přepisu patentu práva a povinnosti z této smlouvy na osobu, na kterou byl patent přepsán, nepožádá-li tato osoba o uzavření nové smlouvy; byla-li na základě smlouvy vyplacena odměna, je ten, kdo ji obdržel, povinen vyplatit ji uvedené osobě. Totéž platí obdobně o smlouvě uvedené v § 3 odst. 6.

Byl-li zahájen spor o původství (spolupůvodství) během řízení o přihlášce, pokračuje Úřad v řízení o přihlášce, avšak rozhodnutí vydá až po právní moci soudního rozhodnutí.

Patent nepůsobí proti tomu, kdo nezávisle na původci před podáním přihlášky vynálezu využíval předmětu patentu anebo vykonal opatření, jichž je k takovému využívání třeba.

Předchozí uživatel může žádat na majiteli patentu, aby jeho právo uznal vydáním listiny; odepře-li to, rozhodne o tomto právu soud.

Na vynález, který je závislý na jiném, dříve přihlášeném vynálezu (vynález základní), na který byl udělen patent, udělí se patent závislý, předpokládá-li jeho využití nezbytně využití základního vynálezu.

Zruší-li se patent, který byl udělen na základní vynález, nebo zanikne-li, stávají se na něm závislé patenty samostatnými.

Nebyla-li závislost patentu vyznačena, může o to žádat majitel patentu na základní vynález.

O udělení patentu se žádá přihláškou vynálezu (dále jen přihláška), která se podává u Úřadu.

Přihláška smí obsahovat jen jediný předmět.

O podání přihlášky zašle Úřad přihlašovateli potvrzení.

Právo přednosti (priorita) přísluší přihlašovateli od doby, kdy přihláška došla Úřadu. Změní-li přihlašovatel během řízení podstatu předmětu přihlášky, má právo přednosti pouze od doby, kdy podání tuto změnu obsahující došlo Úřadu.

Výrobkům vystaveným na výstavách, pořádaných na území Československé republiky, může být od doby, kdy byly vneseny do výstavy, přiznáno právo přednosti pod podmínkou, že vystavovaný výrobek bude přihlášen k patentování u Úřadu nejpozději do tří měsíců po ukončení výstavy.

Přihlášku může přihlašovatel kdykoliv odvolat. Přísluší-li právo k využití předmětu přihlášky někomu jinému, jest odvolání účinné, jen stalo-li se s jeho souhlasem. Odvolání působí od doby, kdy došlo Úřadu.

Vláda upraví nařízením náležitosti přihlášek vynálezů, řízení o přihláškách vynálezů, řízení o rozkladech proti rozhodnutím Úřadu a řízení o využití vynálezu a podrobnosti o přiznávání práva přednosti výrobkům vystaveným na výstavách.

Nevyhovuje-li předmět přihlášky podmínkám stanoveným pro udělení patentu, Úřad přihlášku zamítne.

Při průzkumu se předmět přihlášky nepovažuje za nový, zjistí-li se, že tento předmět byl znám v Československu nebo v cizině před podáním přihlášky vynálezu, zejména:

Před rozhodnutím o přihlášce je třeba dát přihlašovateli příležitost, aby se v řízení mohl vyjádřit a účinně obhájit svá práva a oprávněné zájmy.

Přihlašovatel má právo nahlédnout do veškerého materiálu, který je při průzkumu přihlášky namítán, s výjimkou materiálu tajného.

Zmešká-li účastník řízení z omluvitelného důvodu lhůtu k provedení nějakého úkonu v řízení, povolí mu Úřad navrácení lhůty, požádá-li o to do dvou měsíců ode dne, kdy překážka odpadla, a učiní-li v této lhůtě zmeškaný úkon.

O navrácení lhůty nelze žádat po uplynutí jednoho roku ode dne, kdy nastalo zmeškání lhůty, dále při uplatnění nebo prokázání práva přednosti nebo při podání námitek podle § 17.

Podnik, který počal využívat předmětu přihlášky nebo patentu v době mezi zánikem práv přihlašovatele nebo majitele patentu a navrácením lhůty, nebo který v této době již vykonal pro takové využívání potřebná opatření, je oprávněn využívat předmětu přihlášky nebo patentu i nadále.

Ustanovení mezinárodních smluv nejsou tímto zákonem dotčena.

Práva přednosti podle mezinárodní úmluvy v oboru vynálezů se musí přihlašovatel domáhat již v přihlášce vynálezů. Do tří měsíců ode dne podání přihlášky vynálezu musí přihlašovatel bez vyzvání Úřadu prokázat své právo přednosti.

Vynálezy učiněné v Československé republice mohou být přihlášeny v cizině pouze po jejich přihlášení k patentování v Československu. Předmět přihlášky, o němž Úřad zjistí, že není nový podle § 15 odst. 2 písm. a), nemůže být přihlášen v cizině. Českoslovenští občané mohou podat přihlášku vynálezu v cizině nebo uzavřít smlouvu o předmětu přihlášky vynálezu přihlášené v cizině nebo patentu uděleného v cizině pouze se souhlasem Úřadu.

Českoslovenští občané smějí udělit cizinci souhlas k využití předmětu přihlášky podané v Československu nebo k využití vynálezu, na nějž byl v Československu udělen patent, pouze se souhlasem Úřadu.

Podrobnosti k provedení ustanovení odstavce 1 a 2 upraví předseda Úřadu vyhláškou v Úředním listě v dohodě s ministrem zahraničního obchodu.

Za objev se pokládá stanovení dříve neznámých, objektivně existujících jevů, vlastností nebo zákonitostí materiálního světa.

Na objevy, přihlášené podle tohoto zákona, vydává jejich původcům Úřad diplomy, a to po slyšení Československé akademie věd, po případě Československé akademie zemědělských věd.

Diplomy se neudělují na objevy geografické a geologické.

Objevy zapisuje Úřad do rejstříku objevů.

Náležitosti přihlášek objevů, způsob jejich průzkumu a udělení diplomu upraví vláda nařízením.

Směrnice o odměnách za objevy vydá předseda Úřadu v dohodě s ministrem financí.

Ze stejných zlepšovacích návrhů má přednost návrh, který došel podniku dříve.

Učinil-li podnik před dojitím návrhu prokazatelné přípravy k vyzkoušení nebo zavedení navrhovaného opatření, návrh odmítne.

Shledá-li podnik, že zlepšovací návrh je pro něj prospěšný, zajistí jeho zavedení. Navrhovatel má nárok na odměnu; o její výši, jakož i o podmínkách účasti na rozpracování a zavedení návrhu uzavře podnik s navrhovatelem dohodu o využití a odměně.

Nedojde-li k dohodě s navrhovatelem, platí obdobně ustanovení § 3 odst. 8.

Navrhovatel, s nímž uzavřel podnik dohodu o využití a odměně a jehož návrh byl zaveden, stává se zlepšovatelem. Předpisy o vydání zlepšovatelského osvědčení upraví vláda nařízením.

Podrobnosti o podávání, projednávání a využití zlepšovacích návrhů stanoví vláda nařízením.

Směrnice o odměnách za zlepšovací návrhy vydá předseda Úřadu v dohodě s ministrem financí.

Vynálezy, objevy a zlepšovací návrhy, jež slouží k účelům obrany vlasti, jsou tajné. Mimo to jsou také tajné vynálezy, objevy a zlepšovací návrhy, které v jiném státním zájmu prohlásí za tajné Úřad nebo příslušný podnik.

Tajné vynálezy a objevy zapíše Úřad do zvláštních protokolů; zápisy v těchto protokolech mají stejné účinky jako zápisy v patentním rejstříku nebo v rejstříku objevů.

Kdo byl pověřen úkoly podle tohoto zákona nebo jakkoliv se účastní jejich provádění, je povinen zachovat mlčenlivost o všech skutečnostech, o nichž se dozvěděl při výkonu svých povinností.

Povinnost podle předchozího odstavce nezaniká ukončením činnosti nebo pracovního poměru.

Podniky jsou povinny věnovat řádnou péči a podporu rozvoji a využití tvůrčích schopností vynálezců, objevitelů a zlepšovatelů, jež jsou zaměřeny na řešení otázek prospěšných pro národní hospodářství.

Podniky jsou povinny, pokud tím neutrpí výroba, provoz nebo bezpečnost práce, poskytovat v případech uvedených v odstavci 1 vynálezcům a zlepšovatelům bezplatné porady a pomoc, jakož i umožnit jim používání podnikových zařízení, nástrojů a materiálu, nutných pro vyrobení a prověření zkušebních vzorků.

Pracuje-li původce nebo navrhovatel na rozpracování, vyzkoušení nebo zavedení svého vynálezu nebo zlepšovacího návrhu v podniku, kde je zaměstnán, je osvobozen od své vlastní práce v rozsahu přiměřeném této spolupráci; přitom se mu zachovává dosavadní pracovní poměr i pracovní zařazení a zaručuje jeho dosavadní plat alespoň podle průměru za poslední tři měsíce.

Totéž platí, spolupracuje-li takto původce (navrhovatel) i v jiném podniku. Tento podnik je povinen nahradit podniku, kde je původce (navrhovatel) zaměstnán a který mu vyplácí jeho plat, část platu za dobu, kterou původce (navrhovatel) svou spoluprací zamešká ve svém podniku.

Není-li původce (navrhovatel) v pracovním poměru, stanoví se odměna za jeho spolupráci dohodou.

Odměny za vynálezy, objevy a zlepšovací návrhy jsou osvobozeny od daní v rozsahu přiznaném příslušnými daňovými předpisy.

Původci vynálezů mají při jinak stejných podmínkách přednost při obsazování míst vědeckých pracovníků ve výzkumných a zkušebních ústavech a zařízeních. Stejnou výhodu lze přiznat i za zlepšovací návrhy širšího významu, o nichž byla sjednána dohoda o využití a odměně.

Příslušní ministři a vedoucí podniků mohou poskytovat původcům vynálezů a zlepšovatelům, jejichž návrhy jsou širšího významu, i další výhody, na př. studijní nebo cestovní stipendia, výhody při ubytování, rekreaci a podobně.

Ústředním orgánem státní správy v oboru vynálezů, objevů, zlepšovacích návrhů a normalisace je Státní úřad pro vynálezy a normalisaci se sídlem v Praze.

V čele Úřadu je předseda, kterého jmenuje a odvolává vláda.

Řízení vynálezectví a zlepšovatelství v jednotlivých odvětvích národního hospodářství přísluší příslušným ústředním úřadům a v jednotlivých podnicích vedoucím těchto podniků.

Poradním orgánem předsedy Úřadu je komise expertů. Její úkoly stanoví předseda Úřadu.

Členům komise expertů přísluší za provedené práce odměna podle směrnic, které vydá předseda Úřadu v dohodě s ministrem financí.

Přihlášky vynálezů a zlepšovacích námětů, o nichž nebylo rozhodnuto před účinností tohoto zákona, projednají se podle tohoto zákona.

Pro patenty udělené podle dosavadních předpisů platí pro zbývající dobu jejich platnosti ustanovení tohoto zákona; pokud se v nich mluví o majiteli patentu, rozumí se jím i ten, na koho byl patent převeden podle dosavadních předpisů.

Nabídky vynálezů státu, o nichž nebylo rozhodnuto, budou projednány podle § 3 tohoto zákona.

Nárok na odměnu majitelů patentů, jejichž vynálezy byly státem přijaty, upraví vláda nařízením.

zákon č. 6/1952 Sb., o vynálezech a zlepšovacích námětech ve znění vyplývajícím z pozdějších předpisů (vyhláška č. 68/1953 Sb.);

vládní nařízení č. 10/1952 Sb., k provedení zákona o vynálezech a zlepšovacích námětech ve znění vyplývajícím z pozdějších předpisů (vyhláška č. 69/1953 Sb.);

vládní nařízení č. 49/1953 Sb., o seznamech thematických úkolů pro vynálezce a zlepšovatele v oborech výroby;

vyhláška ministra-předsedy státního úřadu plánovacího č. 284/1952 Ú. l., o poskytování bezplatných porad a pomoci vynálezcům a zlepšovatelům.