Vyhledávání a průzkum ložisek plánuje, organisuje a provádí stát prostřednictvím organisací státního socialistického sektoru.

Průzkumem ložiska se zjišťuje jeho rozsah, zásoby nerostu a jejich úložní poměry a jakost, jakož i další skutečnosti důležité pro dobývání ložiska.

Vyhledávání a průzkum ložisek je nutno provádět tak, aby se vyhledávací nebo průzkumné práce nekřížily a aby bylo účelně využito všech poznatků získaných dřívějším vyhledáváním nebo průzkumem. Pro vyhledávání a průzkum ložisek musí být využito i poznatků získaných geologickým průzkumem, který se provádí k jiným účelům.

Kdo objevil ložisko vyhrazeného nerostu mimo rámec státem organisovaného vyhledávání, je povinen oznámit objev ložiska neprodleně ústřednímu orgánu geologickému.

Takový objevitel ložiska obdrží od ústředního orgánu geologického osvědčení o objevení ložiska a odměnu. Výše odměny se řídí výší vynaložených nákladů a rozsahem práce, jichž bylo zapotřebí k objevení ložiska, a vědeckým, technickým nebo hospodářským významem objevu.

Vyhledávání a průzkum ložisek v územních obvodech, které mají zvláštní důležitost pro obranu státu, je možno provádět jen s předchozím souhlasem příslušného orgánu ministerstva národní obrany, po případě ministerstva vnitra.

Nedotčeny zůstávají zvláštní předpisy a mezistátní dohody, podle nichž v určitých chráněných územích je činnost spojená s vyhledáváním a průzkumem ložisek vyloučena, omezena nebo vázána na zvláštní povolení (souhlas).

Průzkum ložisek nevyhrazených nerostů mohou provádět kromě organisací uvedených v § 6 též vlastníci (uživatelé) pozemků, v nichž jsou ložiska; to však jen povrchovými pracemi a jen dokud nebylo rozhodnuto ( § 13 odst. 1), že ložisko se hodí k průmyslovému dobývání.

Provádí-li průzkum vlastník (uživatel) pozemku, je povinen to předem oznámit výkonnému orgánu místního národního výboru; výsledek průzkumu oznámí prostřednictvím tohoto orgánu ústřednímu orgánu geologickému. Ostatní ustanovení tohoto zákona s výjimkou § 8 se na takový průzkum nevztahují.

provádět na cizích nezastavěných pozemcích vyhledávání a průzkumné práce, i když se jimi dočasně omezují vlastnická nebo jiná práva k nemovitosti,

zřídit na cizím pozemku dočasně nezbytně nutnou příjezdní cestu a přívod energie.

Vyhledávání a průzkum ložisek se provádějí podle státního plánu geologicko průzkumných prací. Po stanovení tohoto plánu jsou organisace, jimž náleží provádět vyhledávání a průzkum ložisek, povinny neprodleně oznámit místo a čas plánovaných prací a pravděpodobný rozsah s nimi spojených zásahů do práv vlastníků (uživatelů), na jejichž pozemcích budou tyto práce prováděny, jakož i skutečné zahájení, přerušení a skončení těchto prací výkonnému orgánu místního národního výboru, v jehož územním obvodu leží tyto pozemky.

Výkonný orgán místního národního výboru neprodleně vyrozumí vlastníky (uživatele) pozemků o oznámení podle odstavce 1; o jejich námitkách nebo o námitkách, které má z důvodu obecného zájmu, vyrozumí organisaci, která oznámila plánované vyhledávání nebo průzkum ložisek.

Nedojde-li k dohodě o námitkách, rozhodne spor o rozsah a způsob zásahů do práv vlastníků (uživatelů) nemovitostí a o námitkách z důvodu obecného zájmu výkonný orgán okresního národního výboru.

Zahájení, přerušení a skončení vyhledávacích a průzkumných prací je organisace, která je zamýšlí provést, povinna předem oznámit státní báňské správě.

Organisace provádějící vyhledávání a průzkum ložisek jsou povinny

O uvedení použité nemovitosti do původního stavu rozhoduje výkonný orgán okresního národního výboru. O náhradě škody, nedojde-li k dohodě, rozhodne soud, po případě, jde-li o spor mezi organisacemi státního socialistického sektoru, příslušný arbitrážní orgán.

O tom, zda se prozkoumané ložisko hodí k průmyslovému dobývání, rozhodne ústřední hospodářský orgán, do jehož působnosti spadá dobývání příslušného nerostu (dále jen "ústřední hospodářský orgán"), na základě výpočtu zásob nerostných surovin schváleného podle zvláštních předpisů příslušným orgánem geologickým.

Ústřední hospodářský orgán rozhodne v dohodě se státním úřadem plánovacím, kdy bude započato s dobýváním ložiska; dále určí, který podnik bude ložisko dobývat.

Jde-li o ložisko ležící v územním obvodu uvedeném v § 8 odst. 1, rozhodne ústřední hospodářský orgán o době, kdy se započne s dobýváním ložiska, v dohodě s ministerstvem národní obrany, po případě s ministerstvem vnitra.

Ústřední hospodářský orgán, po případě orgán jím pověřený, je povinen předložit příslušnému výkonnému orgánu krajského národního výboru návrh na zajištění ochrany ložiska.

K zajištění ochrany ložiska stanoví výkonný orgán krajského národního výboru chráněné území podle předpisů o územním plánování.

Zřizování staveb, důlních děl a zařízení potřebných k otevření a vydobytí ložiska (výstavba těžebních podniků) se řídí předpisy o investiční výstavbě. Totéž platí o rekonstrukci staveb, důlních děl a zařízení již vybudovaných.

Plánovací a projektová příprava této investiční výstavby musí kromě obecných náležitostí zejména

Výhradní ložiska ( § 5 odst. 1) dobývá stát zásadně prostřednictvím organisací státního socialistického sektoru.

Ústřední hospodářský orgán v dohodě se zúčastněnými ústředními úřady může přenechat využití ložiska lidovému výrobnímu družstvu nebo podniku družstevní organisace, je-li takové opatření odůvodněno potřebami národního hospodářství; využití ložiska může takto přenechat i jednotnému zemědělskému družstvu, vyžadují-li to potřeby zemědělské výroby nebo výstavby.

Ložiska nevyhrazených nerostů, dokud nebylo rozhodnuto, že se hodí k průmyslovému dobývání ( § 13 odst. 1), mohou dobývat povrchovými pracemi vlastníci (uživatelé) pozemků; jednotná zemědělská družstva však jen pro vlastní potřebu, nebo pro potřebu družstevníků, po případě pro potřebu sousedních jednotných zemědělských družstev, a soukromí vlastníci (uživatelé) pozemků jen pro vlastní potřebu.

Vlastník (uživatel) pozemku může přenechat dobývání nerostů z takového ložiska jiné osobě; ta je pak oprávněna dobývat z ložiska nerosty ve stejném rozsahu jako kdyby byla sama vlastníkem pozemku. Soukromí vlastníci (uživatelé) pozemků nesmějí požadovat náhradu za přenechání těžby nerostů, s výjimkou nákladů rekultivace.

Pro dobývání ložisek podle odstavců 1 a 2 platí přiměřeně ustanovení § 8; ostatní ustanovení horního zákona se na ně nevztahují.

Má-li být ložisko nevyhrazeného nerostu dobýváno průmyslovým způsobem, zejména podzemními pracemi, je nutno postupovat podle § 13.

Pro dobývání výhradního ložiska se stanoví těžebnímu podniku ( § 16) dobývací prostor.

Dobývací prostor se stanoví na základě výsledků průzkumu ložiska podle rozsahu, uložení, tvaru a mocnosti ložiska, se zřetelem na jeho zásoby a tektoniku a s přihlédnutím k plánované kapacitě těžebního podniku tak, aby nerost mohl být z ložiska co nejhospodárněji vydobyt. Při stanovení dobývacího prostoru je třeba vzít zřetel i na vydobytí sousedních ložisek a na možný vliv dobývání nerostů na povrch.

Dobývací prostor může zahrnovat jedno nebo více ložisek, anebo je-li to vzhledem k rozsahu ložiska účelné, jen část ložiska; v takovém případě musí dobývací prostory, na něž je ložisko rozděleno, k sobě přiléhat.

Nově budovaným těžebním podnikům stanoví se dobývací prostor ve stadiu přípravy investičního úkolu.

Dobývací prostor stanoví ústřední hospodářský orgán, po případě orgán jím pověřený, v dohodě se státní báňskou správou k návrhu organisace, která připravuje investiční úkol; jde-li o stanovení dalšího dobývacího prostoru těžebnímu podniku již vybudovanému, podává návrh tento podnik.

Dobývací prostor může ústřední hospodářský orgán, po případě orgán jím pověřený, v dohodě se státní báňskou správou kdykoli změnit, přispěje-li taková změna k zhospodárnění těžby nebo k racionálnějšímu využití ložiska.

O stanovení dobývacího prostoru nebo o jeho změně vyrozumí ústřední hospodářský orgán výkonný orgán krajského národního výboru příslušný pro územní plánování.

V dobývacím prostoru může být stanoven další zvláštní dobývací prostor pro dobývání jiného nerostu nebo skupiny nerostů jen v dohodě s ústředním hospodářským orgánem, do jehož oboru působnosti spadá těžba nerostů, pro kterou již byl stanoven dobývací prostor; jinak platí obdobně § 21.

Jestliže provozem těžebního podniku by byl ohrožen provoz v dobývacím prostoru jiného těžebního podniku, stanoví státní báňská správa v součinnosti se zúčastněnými ústředními hospodářskými orgány nezbytná opatření, zejména pořadí a působ vydobytí dotčených ložisek.

V územních obvodech, které mají zvláštní důležitost pro obranu státu, může být dobývací prostor stanoven nebo měněn jen se souhlasem příslušného orgánu ministerstva národní obrany nebo ministerstva vnitra.

V územích, která jsou chráněna podle zvláštních předpisů nebo podle mezistátních dohod ( § 8 odst. 2), může být dobývací prostor stanoven jen pokud tyto předpisy, po případě dohody, připouštějí v chráněném území dobývání nerostů nebo s ním spojenou činnost, a to v dohodě s orgány, jimž přísluší ochrana příslušných chráněných zájmů; to platí i pro změny dobývacího prostoru.

V případech uvedených v odstavcích 1 a 2 se při stanovení dobývacího prostoru současně určí, pokud je toho třeba k zajištění příslušných chráněných zájmů, potřebná omezení dobývání nebo zvláštní technické podmínky pro jeho provádění.

Státní báňská správa může nařídit, aby hranice dobývacího prostoru byly vyznačeny pomezními značkami na povrchu, po případě i v podzemním díle, zejména je-li toho třeba v obecném zájmu nebo s hlediska chráněných zájmů vlastníků (uživatelů) nemovitostí, které leží v hranicích dobývacího prostoru, anebo s hlediska zájmů těžebních podniků, jejichž dobývací prostory spolu sousedí.

Vyznačení hranic dobývacích prostorů s umístěním pomezních značek provádějí důlní měřiči; náklady nesou příslušné těžební podniky.

Vlastníci (uživatelé) nemovitostí jsou povinni bez náhrady trpět umístění pomezních značek hranic dobývacích prostorů na svých pozemcích. Jinak platí o zásazích do práv vlastníků (uživatelů) nemovitosti a o náhradě škody způsobené při vyznačování hranic dobývacích prostorů přiměřeně ustanovení, která upravují tyto otázky při vyhledávání a průzkumu ložisek.

K evidenci dobývacích prostorů a jejich změn vede státní báňská správa knihy dobývacích prostorů.

Třetí osoby mohou do této evidence nahlédnout, po případě mohou jim být z této evidence poskytnuty potřebné informace nebo výpisy, jen pokud osvědčí, že toho potřebují k výkonu svých povinností nebo k ochraně svých práv; přitom musí být zajištěno zachování státního a hospodářského tajemství.

Ke zřizování nebo rozšiřování stálých staveb a jiných zařízení, jež nepatří k provozu těžebního podniku, na pozemcích ležících v dobývacím prostoru, pokud by se tím ohrozilo nebo ztížilo racionální vydobytí ložiska, vydá příslušný orgán rozhodnutí o umístění stavby, po případě stavební nebo jiné povolení, jen nebrání-li tomu předpisy pro stavební nebo jinou činnost v území ohroženém účinky dobývání nerostů a budou-li stavby a zařízení zajištěny proti těmto nepříznivým účinkům. To platí i pro zřizování staveb a jiných zařízení v okolí dobývacího prostoru, jestliže by na ně mohly působit účinky dobývání nerostů nebo jestliže by se tím ohrozilo nebo ztížilo racionální vydobytí ložiska. Povolení vydává příslušný orgán vždy též v dohodě se státní báňskou správou.

Byla-li podle předpisů o územním plánování stanovena pro určité území stavební uzávěrka vzhledem k očekávaným následkům dobývání nerostů, platí ustanovení odstavce 1 obdobně, i když v tomto území nebyl ještě stanoven dobývací prostor.

Těžební podnik je oprávněn provádět za účelem dobývání nerostů v stanoveném dobývacím prostoru potřebné práce, zřizovat za tím účelem v jeho hranicích, a je-li to nutné i mimo něj, budovy a provozní zařízení, jichž je třeba k otevření ložiska, vydobytí a další úpravě nebo zušlechtění vytěžených nerostů, jakož i k dopravě všech potřebných hmot.

Předpisy o investiční výstavbě zůstávají nedotčeny.

Těžební podnik je povinen dobývat ve svém dobývacím prostoru nerosty, pro jejichž dobývání mu byl dobývací prostor stanoven.

Bude-li při dobývání v dobývacím prostoru objeveno ložisko jiného vyhrazeného nerostu než pro který byl stanoven dobývací prostor, je těžební podnik povinen neprodleně to oznámit ústřednímu orgánu geologickému.

Bude-li po provedeném průzkumu zjištěno, že objevené ložisko lze dobývat a že dobývání nerostů z tohoto ložiska jiným těžebním podnikem by bylo nehospodárné, je těžební podnik povinen dobývat nerosty i z tohoto ložiska.

Jestliže by zamýšlenou otvírkou, přípravou a dobýváním nebo jejich účinky na povrch mohly být poškozeny nebo zničeny povrchové objekty obecně užitečné, objekty a zařízení důležité pro plnění státního plánu rozvoje národního hospodářství nebo chráněné kulturní památky, anebo jestliže by mohly být ohroženy nebo jinak narušeny odtokové poměry vodních toků nebo užívané vodní zdroje, může těžební podnik tyto práce plánovat, jen jestliže zájem na plánované těžbě a racionálním vydobytí ložiska převyšuje zájem na ochraně takových povrchových objektů, po případě vodních toků nebo zdrojů. Přitom je nutno zejména přihlížet též k schváleným územním plánům.

Pokud střety zájmů uvedené v odstavci 1 nebyly již vyřešeny při plánovací a projektové přípravě výstavby těžebního podniku ( § 15), je těžební podnik povinen před zařazením příslušných prací do plánů otvírky, přípravy a dobývání se dohodnout s organisací, která spravuje ohrožený objekt nebo zařízení, po případě s orgánem státní správy, kterému náleží ochrana těchto zájmů, a dohodu předložit ke schválení příslušnému výkonnému orgánu krajského národního výboru.

Nedojde-li k dohodě, po případě nebude-li dohoda schválena, rozhodnou ústřední hospodářský orgán nadřízený těžebnímu podniku a ústřední úřady, do jejichž působnosti spadají ohrožené objekty nebo zájmy, s přihlédnutím ke stanovisku výkonného orgánu krajského národního výboru společně o tom, zda ohrožený povrchový objekt nebo vodohospodářský zájem má být chráněn, v jakém rozsahu, po případě po jakou dobu.

Těžební podnik je povinen vypracovávat plány otvírky, přípravy a dobývání a ve stanovené lhůtě před započetím plánovaných prací předkládat tyto plány státní báňské správě ke schválení. Otvírka, příprava a dobývání bez schváleného plánu jsou zakázány.

Plány otvírky, přípravy a dobývání musí zajišťovat řádné dobývání ložiska ( § 32), zabezpečení chráněných objektů a zájmů ( § 23 odst. 3 a § 34), jakož i bezpečnost provozu ( § 44). Nevyhovuje-li plán těmto podmínkám, státní báňská správa jej neschválí.

Pokud jde o zabezpečení objektů a zájmů chráněných podle ustanovení § 34, postupuje státní báňská správa při schvalování plánů otvírky, přípravy a dobývání v dohodě s příslušným výkonným orgánem národního výboru, a jde-li o objekty sloužící provozu dráhy nebo spojů, v dohodě s dopravním správním úřadem nebo s krajskou správou spojů.

Schválené plány otvírky, přípravy a dobývání jsou pro těžební podnik závazné a mohou být změněny jen se souhlasem státní báňské správy.

Ochranná opatření, která mají být provedena na povrchovém objektu (stavební zajištění a pod.), po případě na vodním toku, určí příslušný výkonný orgán národního výboru a jde-li o objekty sloužící provozu dráhy nebo spojů dopravní správní úřad nebo krajská správa spojů v dohodě se státní báňskou správou.

Před zastavením provozu v hlavních důlních dílech nebo v lomu je těžební podnik povinen vypracovat a předložit státní báňské správě ke schválení plán jejich zajištění nebo likvidace. Plán dokončení půdních úprav pozemků za účelem jejich rekultivace schvaluje výkonný orgán okresního národního výboru.

Ustanovení § 35 odst. 1, 3 a 4 platí přiměřeně.

Pro plnění úkolů stanovených tímto zákonem může organisace nabývat nemovitostí nebo práv k nemovitostem i vyvlastněním; jde-li o nemovitost, která je národním majetkem, získá organisace potřebné oprávnění převodem správy.

O vyvlastňovacím řízení, o výši, způsobu určení a placení náhrady za vyvlastnění platí obdobně předpisy o vyvlastnění k účelům výstavby obcí.

Organisace je oprávněna

Důlními vodami jsou všechny podzemní, povrchové a srážkové vody, které vnikly do důlních prostorů hlubinných nebo povrchových, bez rozdílu, zda se tak stalo průsakem nebo gravitací z nadloží, podloží nebo z boku nebo prostým stékáním srážkové vody, a to až do jejich spojení s jinými stálými povrchovými nebo podzemními vodami.

Je-li s hlediska úložních poměrů ložiska, s hlediska hospodárnosti nebo bezpečnosti provozu a s hlediska technických a provozních poměrů těžebního podniku účelné, aby část ložiska v jeho dobývacím prostoru vydobyl jiný těžební podnik s ním bezprostředně sousedící, nebo je-li třeba, aby si těžební podnik zřídil pomocné důlní dílo v dobývacím prostoru jiného těžebního podniku, dohodnou se o tom oba podniky. To platí přiměřeně i pro vzájemné vztahy mezi těžebními podniky a jinými organisacemi.

Je-li některé z opatření uvedených v odstavci 1 s hlediska racionálního využití ložiska nebo bezpečnosti provozu nezbytně nutné, nařídí je státní báňská správa v dohodě s příslušnými ústředními hospodářskými orgány.

Organisace může, je-li to hospodářsky účelné a připouští-li to její vlastní provoz, dovolit sousední organisaci spoluužívání svých důlních děl a zařízení.

Ustanovení § 41 odst. 2 platí obdobně.

Náklady na provoz a udržování společně užívaných důlních děl a zařízení nesou zúčastněné organisace v poměru, ve kterém jich užívají. Nedojde-li k dohodě o rozdělení nákladů, rozhodne o něm orgán oběma podnikům společně nadřízený, a jde-li o podniky, které nepodléhají témuž ústřednímu hospodářskému orgánu, příslušný arbitrážní orgán.

Organisace je povinna vést důlní mapy svých podzemních i povrchových důlních děl a důlní měřickou a geologickou dokumentaci a podle postupu prací je doplňovat.

Soubor důlních map musí kromě všech důlních děl obsahovat povrchovou situaci v rozsahu celého dobývacího prostoru; je-li nutno očekávat vzhledem k úložním poměrům ložiska účinky dobývání i mimo hranice dobývacího prostoru, musí důlní mapa obsahovat povrchovou situaci i v dosahu těchto účinků.

Organisace je povinna odevzdat jeden exemplář důlní mapy příslušnému orgánu státní báňské správy a pravidelně jej doplňovat.

Scházejí-li předepsané důlní mapy, jsou-li v nich závady nebo chybí-li měřická nebo geologická dokumentace, může státní báňská správa nařídit jejich pořízení, po případě doplnění důlním měřičem nebo geologem, kterého určí, a to na náklad organisace.

Ústřední hospodářský orgán a jím pověřené organisace jsou oprávněny reprodukovat a rozmnožovat všechny mapy, které potřebují k provozování činnosti upravené tímto zákonem.

Organisace je povinna při provozování činnosti, která jí náleží podle tohoto zákona, dodržovat zásady báňské techniky a neprodleně odstranit nebezpečí pro obecný zájem, zejména pro život nebo zdraví lidí, vyvolané svým provozem a učinit potřebná zabezpečovací opatření.

O zvláštních provozních událostech ohrožujících obecný zájem, zejména bezpečnost života nebo zdraví lidí, jakož i o přihodivších se nehodách je organisace povinna neprodleně vyrozumět státní báňskou správu.

Státní báňská správa dohlíží na bezpečnost provozu organisací a v součinnosti s orgány inspekce práce jednotné odborové organisace vykonává též odborný technický dozor nad bezpečností při práci.

Vrchní dozor na dodržování horních předpisů vykonává státní báňská správa.

Organisace jsou povinny poskytnout státní báňské správě pro účely výkonu vrchního dozoru kdykoli nezbytnou součinnost a všechny potřebné materiály a dokumentaci a podat všechny potřebné zprávy jakož i vysvětlení o otázkách svého technického provozu.

Při výkonu vrchního dozoru náleží státní báňské správě zejména:

Hrozí-li provozu organisace nebo obecnému zájmu, zejména životu nebo zdraví lidí závažné nebezpečí, nebo dojde-li k závažné nehodě nebo k závažnému úrazu, zjišťuje státní báňská správa na místě stav, příčiny a jejich následky a dozírá na preventivní nebo záchrannou akci prováděnou organisací.

O zjištěných závadách a o nařízených opatřeních vyrozumí státní báňská správa vždy též orgán nadřízený organisaci.

Pokutu ( § 47 odst. 1 písm. b)) nelze uložit po uplynutí 4 měsíců od zjištění, že byl horní předpis porušen, po případě po uplynutí jednoho roku od doby, kdy byl porušen. Běh těchto lhůt se přetrhuje zahájením řízení směřujícího k uložení pokuty.

Pokutu uloženou odpovědnému pracovníku vymáhá účtárna jeho závodu na podkladě pravomocného rozhodnutí o uložení pokuty, a to srážkou z platu až do 25 % jeho výše. Srážky včetně srážek s předchozím pořadím nesmějí však činit více, než kolik dovolují obecné předpisy o exekuci na plat. Pokutu lze vymáhat též exekucí. Pokuty připadají státu.

Náhrada škod na zemědělských a lesních pozemcích, osevech a kulturách se poskytuje jen v penězích.

Nelze-li stavební objekt uvést do původního stavu proto, že leží v území stavební uzávěry, po případě na území, kde se budou i nadále projevovat vlivy činnosti uvedené v § 49, je organisace povinna provést prozatímní zajištění objektu; uvedení objektu do původního stavu se v takovém případě provede teprve po doznění prvotních vlivů této činnosti, po případě po zrušení stavební uzávěry.

Za poškození stavebního objektu, který byl postaven bez předepsaného stavebního povolení, po případě bez dodržení podmínek stanovených ve stavebním povolení s hlediska ochrany stavby proti účinkům činnosti uvedených v § 49, není organisace povinna poskytnout náhradu.

Za škodu se považují i náklady preventivně zabezpečovacích opatření, která je nutno provést na ohrožené věci vzhledem k očekávaným následkům činností uvedených v § 49.

Za škodu se považuje i ztráta vody. Náhrada spočívá v opatření možnosti přiměřeného užívání vody z jiného zdroje, po případě v náhradě nákladů na takové opatření. V poměru mezi organisacemi státního socialistického sektoru se ztráta vody považuje za škodu na základních fondech.

Odstranění a vypořádání škod vyvolaných činností uvedenou v § 49, pokud ji vykonávají organisace státního socialistického sektoru a škoda vznikne na majetku ve správě jiných organisací státního socialistického sektoru, může vláda upravit nařízením.

Do vydání tohoto nařízení platí pro odstranění a vypořádání takových škod vyvolaných činností těžebních podniků státního socialistického sektoru dosavadní předpisy o odstranění a vypořádání některých škod vyvolaných provozem báňských podniků, a ustanovení § 50 odst. 3 až 5.

zrušen

Organisace provádějící rekultivaci půdy mohou nabývat do své správy nemovitosti určené k rekultivaci; o nabývání nemovitostí k účelům rekultivace půdy platí obdobně ustanovení § 39. Po provedení rekultivace jsou organisace, které ji provedly, povinny převést správu nemovitostí na organisace určené příslušným výkonným orgánem krajského národního výboru.