Elektrickou přípojkou se rozumí elektrické vedení, které odbočuje od zařízení pro veřejný rozvod elektřiny směrem k odběrateli a slouží nebo je určeno k připojení odběrných elektrických zařízení.

Elektrická přípojka začíná směrem k odběrateli odbočením od zařízení pro veřejný rozvod elektřiny. Odbočením se rozumí odbočení od přípojnic ve stanici, vychází-li přípojka ze stanice, jinak odbočení od venkovního nebo kabelového vedení.

Elektrická přípojka nízkého napětí končí při venkovním vedení hlavní domovní pojistkovou skříňkou, při kabelovém vedení hlavní domovní kabelovou skříní; není-li v odběratelově objektu zřízena hlavní domovní pojistková skříňka, končí venkovní přípojka nízkého napětí posledním podpěrným bodem (střešníkem, konsolou, stožárem a pod.) umístěným na odběratelově objektu.

Elektrická přípojka vysokého a velmi vysokého napětí končí při venkovním vedení kotevními isolátory na odběratelově stanici, při kabelovém vedení kabelovou koncovkou v odběratelově stanici.

Elektrická zařízení, která jsou připojena na elektrickou přípojku a slouží nebo jsou určena k odběru elektřiny, se považují za odběrná elektrická zařízení.

Elektrické přípojky nízkého napětí zřizují energetické podniky; se souhlasem energetického podniku a za podmínek jím stanovených mohou výjimečně zřizovat nebo rozšiřovat tyto přípojky na svůj náklad i jiné organizace nebo osoby.

Elektrické přípojky vysokého a velmi vysokého napětí zřizují nebo rozšiřují za podmínek stanovených energetickým podnikem na svůj náklad vlastníci staveb nebo zařízení, která mají být připojena k zařízení pro veřejný rozvod elektřiny, po případě u nově budovaných staveb nebo zařízení jejich investoři․ Jednotná zemědělská družstva zřizují tyto přípojky včetně transformačních stanic pro napájení společných objektů zemědělské výroby na svůj náklad jen v případech, ve kterých jsou u družstva splněny podmínky pro odběr elektřiny ve velkém.

Prozatímní elektrické přípojky jakéhokoliv napětí zřizují nebo rozšiřují za podmínek stanovených energetickým podnikem na svůj náklad odběratelé, jejichž odběrná elektrická zařízení mají být připojena k zařízení pro veřejný rozvod elektřiny.

Zařízení pro veřejný rozvod elektřiny [ § 2 odst. 1 písm. b) elektrisačního zákona] zřizují energetické podniky. U soustředěné bytové a občanské výstavby zřizují však potřebná zařízení pro veřejný rozvod elektřiny a elektrické přípojky po projednání s energetickým podnikem a za podmínek jím stanovených generální investoři této výstavby.

Zřídil-li elektrickou přípojku nebo zařízení pro veřejný rozvod elektřiny podle ustanovení § 2 po dni počátku účinnosti elektrizačního zákona někdo jiný než energetický podnik, je povinen po vydání povolení k jejich trvalému provozu (užívání) je odevzdat do provozování energetickému podniku, na jehož zařízení pro veřejný rozvod elektřiny se dílo připojuje; energetický podnik převezme tato zařízení do provozu dnem jejich připojení.

Organizace státního socialistického sektoru převedou bezúplatně energetická díla uvedená v předchozím odstavci zároveň do správy energetických podniků podle předpisů o správě národního majetku.

Ostatní organizace a osoby mohou převést díla uvedená v odstavci 1 bezúplatně do vlastnictví státu smlouvou sjednanou s energetickým podnikem; k tomuto bezúplatnému převodu nevyžaduje se rozhodnutí výkonného orgánu národního výboru. Dnem, kdy stát nabývá vlastnictví, přechází dílo do správy energetického podniku. Díla, která nebudou takto převedena do správy energetického podniku, bude tento podnik provozovat na náklad jejich vlastníka.

Ustanovení předchozích odstavců se nevztahují na prozatímní přípojky.

Ochranné pásmo elektrického vedení je vymezeno svislými rovinami vedenými po obou stranách vedení ve vodorovné vzdálenosti měřené kolmo na vedení, která činí:

Vyžaduje-li to bezpečný a plynulý provoz vedení nebo technická a hospodářská účelnost, mohou být v jednotlivých případech stanoveny vzdálenosti hranice ochranného pásma od krajních vodičů (kabelů) na obě strany nestejně, pokud se přitom nepřekročí celková šířka ochranného pásma.

Ochranné pásmo stanic je vymezeno svislými rovinami vedenými ve vodorovné vzdálenosti 30 m kolmo na oplocenou nebo obezděnou hranici objektu stanice.

Venkovní vedení nízkého napětí se nechrání ochrannými pásmy; ochrana jejich plynulého provozu a bezpečnosti osob a majetku je upravena státními technickými normami.

V ochranných pásmech venkovních vedení vysokého a velmi vysokého napětí je zakázáno:

V lesních průsecích je dovoleno pěstovat mimo volný pruh pozemku (bezlesí) porosty do výšky tří metrů; v části ochranného pásma vzdálené nejméně pět metrů kolmo od svislé roviny krajního vodiče je dovoleno pěstovat porosty do takové výše, aby se při pádu nemohly dotknout vodičů vedení. V žádném případě nesmějí se však větve a vrcholky i jednotlivých stromů nebo keřů v ochranném pásmu přiblížit k vodičům vedení i při oboustranném vychýlení na vzdálenost menší než stanoví státní technické normy.

zřizovat stavby, umisťovat jiná podobná zařízení nebo skládky a provádět jiné činnosti, které by znemožňovaly nebo podstatně znesnadňovaly přístup ke kabelovému vedení nebo které by mohly ohrozit kabelové vedení a plynulost a bezpečnost jeho provozu (na př. prosakováním působit korosivně na kabely);

provádět bez souhlasu provozovatele vedení zemní práce, které by mohly ohrozit kabelové vedení a plynulost a bezpečnost jeho provozu (na př. výkopy, odklizování nebo navršování zemin, sondy).

V blízkosti ochranných pásem venkovních vedení není dovoleno provádět práce s hořlavinami a výbušinami nebo tyto látky uskladňovat, stříkat do blízkosti vodičů, jakož i ponechávat stromy, které by vzhledem ke své stabilitě a výšce mohly při pádu ohrozit vedení.

V blízkosti ochranných pásem kabelových vedení není dovoleno zřizovat stavby, zařízení nebo skládky, které by nadměrným zahříváním půdy nebo prosakováním ohrožovaly kabelová vedení a jejich plynulý a bezpečný provoz.

Organisace, které zřizují nebo provozují v blízkosti ochranných pásem kabelových vedení dopravní, průmyslová nebo jiná zařízení napájená stejnosměrným proudem, jsou povinny upravit a provozovat svá zařízení (na př. kolejové styky, síť zpětných kabelů) tak, aby nedocházelo k poškození kabelových vedení bludnými proudy.

Činnosti uvedené v odstavcích 1 a 2, pokud mají být prováděny v takové vzdálenosti od ochranného pásma, ve které by mohlo dojít k ohrožení vedení nebo jeho plynulého a bezpečného provozu, nutno předem projednat s energetickým podnikem a zároveň s ním dohodnout, v jaké vzdálenosti od vedení a za jakých podmínek může být tato činnost prováděna.

U energetických děl, která byla zřízena přede dnem počátku účinnosti elektrisačního zákona, může orgán příslušný pro povolení stavby energetického díla na návrh energetického podniku rozhodnout, že stavby a jiná zařízení, jež nepatří k provozu energetického díla, pokud byla zřízena v prostoru ochranného pásma vedení přede dnem počátku účinnosti elektrisačního zákona, jsou jejich vlastníci povinni na náklad energetického podniku odstranit nebo v nezbytně nutném rozsahu upravit, vyžaduje-li to plynulý a bezpečný provoz vedení.

Za majetkovou újmu vzniklou v důsledku odstranění nebo úpravy stavby nebo zařízení podle předchozího odstavce na majetku, který není ve státním socialistickém vlastnictví, přísluší jeho vlastníku náhrada, kterou mu poskytne energetický podnik podle zásad platných pro vyvlastnění. Nedojde-li k dohodě o náhradě, rozhodne o ní a o její výši orgán příslušný pro povolení stavby energetického díla.

Energetický podnik není povinen hradit náklady za odstranění nebo úpravu stavby nebo zařízení podle odstavce 1 ani poskytnout vlastníku náhradu za majetkovou újmu podle odstavce 2, jestliže stavba nebo zařízení byly postaveny v prostoru ochranného pásma bez předepsaného stavebního povolení, po případě bez dodržení podmínek stanovených ve stavebním povolení na ochranu plynulosti a bezpečnosti provozu vedení nebo ochranu stavby proti škodlivým účinkům tohoto provozu.

Jestliže stavba nebo zařízení v ochranném pásmu, které v případech uvedených v § 14 odst. 1 ohrožují vedení nebo jím jsou ohroženy (dále jen "ohrožující objekt"), jsou objektem obecně užitečným, objektem nebo zařízením důležitým pro plnění státního plánu rozvoje národního hospodářství nebo chráněnou kulturní památkou, lze takový objekt nebo zařízení odstranit jen tehdy, převyšuje-li zájem na ochraně vedení a plynulosti a bezpečnosti jeho provozu zájem na ochraně takového ohrožujícího objektu.

Energetický podnik je v těchto případech povinen dohodnout se o opatřeních na ochranu vedení nebo objektu a jejich plynulého a bezpečného provozu s organisací, která spravuje ohrožující objekt, po případě s orgánem státní správy, jemuž náleží ochrana zájmů, kterým tento objekt slouží.

Ministerstvo energetiky může v dohodě se zúčastněnými ústředními úřady a orgány stanovit podrobnosti o některých zákazech nebo omezeních v ochranných pásmech nebo v jejich blízkosti, po případě stanovit úlevy z ustanovení o ochranných pásmech.

Výjimky z ustanovení o ochranných pásmech může v jednotlivých případech povolit orgán, který je podle předpisů o povolování staveb příslušný pro povolení stavby energetického díla; přitom stanoví přiměřené podmínky.