Čekejte, prosím...
A A A

Hledaný výraz nenalezen

Hledaný § nenalezen

69/1958 Sb. znění účinné od 21. 8. 1962 do 30. 6. 1964

zrušuje veškerá ustanovení o věcech upravených tímto zákonem

změněnos účinností odpoznámka

nařízením č. 79/1962 Sb.

1.7.1964

zrušeno

nařízením č. 79/1962 Sb.

21.8.1962

69

 

ZÁKON

ze dne 17. října 1958

o hospodářských vztazích mezi socialistickými organizacemi

 

Národní shromáždění Republiky československé usneslo se na tomto zákoně:

ČÁST PRVNÍ

VŠEOBECNÁ USTANOVENÍ (§ 1-87)

Oddíl I

Úvodní ustanovení (§ 1-2)

§ 1

Hospodářské vztahy mezi socialistickými organizacemi, vznikající při provádění státního plánu rozvoje národního hospodářství, upravují se a zajišťují závazkovými právními poměry podle tohoto zákona.

§ 2

(1)

Tento zákon upravuje závazkové poměry mezi socialistickými organizacemi vznikající z hospodářských smluv, z úředních opatření, z rozhodnutí arbitrážních orgánů, ze způsobení škody, z bezdůvodného obohacení, z odpovědnosti za vady plnění nebo z jiných skutečností, jež jsou uvedeny v tomto zákoně nebo v prováděcích předpisech. Ustanovení § § 82 až 87 se však vztahují i na ostatní závazkové poměry mezi socialistickými organizacemi.

(2)

Zákon se nevztahuje na závazkové poměry vznikající při provádění přepravy, které jsou upraveny přepravními řády (podmínkami) a na závazkové poměry, v nichž aspoň jednou ze stran je jednotné zemědělské družstvo. Vláda však může jeho účinnost na tyto závazkové poměry zcela nebo zčásti rozšířit.

Oddíl II

Základní ustanovení (§ 3-14)

§ 3

Socialistické organizace jsou při provádění státního plánu rozvoje národního hospodářství povinny spolupracovat a pomáhat si. Je-li třeba, jsou povinny podle svých poměrů a hospodářských možností chránit předměty socialistického vlastnictví, i když nejsou v jejich správě (vlastnictví), a přispívat k zajištění provádění státního plánu rozvoje národního hospodářství, i když nejde o úkoly, které jsou povinny samy plnit.

§ 4

Závazky mezi socialistickými organizacemi musí být v souladu s právními předpisy a se zásadami hospodářské politiky Československé republiky, zejména s potřebami plánovaného proporcionálního rozvoje národního hospodářství a se zásadou hospodárnosti.

Právní úkony socialistických organizací

§ 5

(1)

Organizace jednají svými orgány nebo svými zástupci. Zástupce si může sám ustanovit dalšího zástupce, jen jestliže zastoupená organizace k tomu dala výslovný souhlas.

(2)

Kdo je v rámci činnosti organizace pověřen provádět určité úkoly, je oprávněn ke všem úkonům, k nimž při tom obvykle dochází.

§ 6

(1)

Překročí-li orgán při právním úkonu meze svého oprávnění, je právní úkon neplatný, jen jestliže druhá organizace o tomto překročení věděla nebo musela vědět.

(2)

Překročí-li zástupce při právním úkonu meze svého oprávnění, je právní úkon neplatný, pokud nebude překročení dodatečně schváleno orgánem zastoupené organizace. Překročení platí za schválené, jestliže zastoupená organizace na základě takového právního úkonu započala s plněním nebo přijala plnění druhé organizace. Překročení zvláštních pokynů daných zástupci organizace nemá vliv na platnost právního úkonu učiněného zástupcem, jestliže tyto pokyny nebyly známy druhé organizaci.

(3)

Organizace neodpovídá za škodu, která vznikla jiné organizaci následkem neplatnosti právního úkonu podle předcházejících odstavců.

§ 7

(1)

Právní úkony, na něž se vztahuje tento zákon, jsou neplatné, jestliže jsou v rozporu s právními předpisy, se zásadami hospodářské politiky Československé republiky nebo nejsou v souladu s plněním úkolů organizace.

(2)

Jestliže bylo započato s plněním na základě právního úkonu neplatného podle odstavce 1, musí být vše to, co bylo nebo má být plněno organizací, která v době právního úkonu o neplatnosti věděla nebo vědět musela, odvedeno do státního rozpočtu. Místo nepeněžitého plnění odvádí se do rozpočtu jeho peněžitá hodnota.

§ 8

Týká-li se důvod neplatnosti jen části právního úkonu, není tím dotčena platnost části zbývající; jestliže však se zřetelem na potřeby plánovaného proporcionálního rozvoje národního hospodářství nelze jednu část oddělit od druhé, je neplatný celý právní úkon.

§ 9

Projev vůle je třeba vyložit v souladu s potřebami plánovaného proporcionálního rozvoje národního hospodářství.

§ 10

Pro hospodářské smlouvy a jiné dohody organizací platí písemná forma, pokud není v dalších ustanoveních nebo v prováděcích předpisech stanoveno něco jiného. Požadavek písemné formy je splněn i tehdy, byly-li projevy vůle učiněny v různých listinách, zejména v dopisech.

Počítání času

§ 11

(1)

Lhůta určená podle dnů počíná dnem, který následuje po události, jež je rozhodující pro její počátek.

(2)

Konec lhůty určené podle týdnů, měsíců nebo let připadá na den, který se pojmenováním nebo číslem shoduje se dnem, na který připadá událost, od níž lhůta počíná. Není-li takový den v posledním měsíci, připadá konec lhůty na poslední den měsíce.

§ 12

(1)

Polovinou měsíce se rozumí patnáct dnů, středem měsíce je jeho patnáctý den.

(2)

Je-li lhůta určena na jeden nebo několik měsíců a půl měsíce, počítá se patnáct dní naposled.

§ 13

Byla-li lhůta prodloužena, má se v pochybnostech za to, že nová lhůta počíná dnem, který následuje po uplynutí lhůty původní.

§ 14

(1)

Práva, jehož nebytí je vázáno na určitý den, se nabývá již počátkem tohoto dne. Právní následky prodlení nebo zmeškání nastanou teprve uplynutím posledního dne lhůty. Je-li však k projevu nebo k plnění určena anebo obvyklá jen určitá doba denní, lze takový projev učinit nebo plnění poskytnout včas jen v této denní době.

(2)

Jestliže by poslední den lhůty určené k projevu nebo k plnění připadl na den pracovního klidu, je posledním dnem lhůty nejblíže příští den pracovní, pokud právní předpis nestanoví něco jiného.

Oddíl III

(§ 15-45)

HLAVA 1

ZÁVAZKY Z HOSPODÁŘSKÝCH SMLUV (§ 15-24)

§ 15

(1)

Hospodářské smlouvy, upravené v tomto zákoně nebo v prováděcích předpisech, uzavírají mezi sebou organizace o dodávkách výrobků, o pracích a výkonech, popřípadě o jiných způsobech spolupráce, jichž je třeba k plnění státního plánu rozvoje národního hospodářství.

(2)

Není-li v dalších ustanoveních nebo v prováděcích předpisech stanoveno něco jiného, platí o uzavírání hospodářských smluv ustanovení této hlavy.

§ 16

Vznik hospodářské smlouvy

Hospodářská smlouva vzniká přijetím návrhu smlouvy, popřípadě — za podmínek dále stanovených — rozhodnutím arbitráže.

Přijetí návrhu smlouvy

§ 17

Návrh smlouvy je přijat, obsahuje-li přijetí souhlas se všemi podstatnými náležitostmi smlouvy. Podstatnými náležitostmi jsou určení předmětu a času plnění; údaj o ceně je podstatnou náležitostí, jen jestliže jej některá z organizací za takovou náležitost prohlásí. Obsahuje-li odpověď na návrh smlouvy změnu nebo doplněk podstatné náležitosti, považuje se za odmítnutí a za návrh nový.

§ 18

Pokud to návrh smlouvy výslovně dovoluje, může jej organizace, jíž je určen, místo písemného projevu přijmout i tím, že podle něho ve lhůtě pro přijetí jedná.

Lhůta pro přijetí

§ 19

Organizace, která v návrhu smlouvy určila lhůtu pro přijetí, je do uplynutí lhůty návrhem vázána.

§ 20

Není-li v návrhu určena lhůta pro přijetí, je navrhující organizace vázána po dobu jednoho měsíce ode dne odeslání návrhu, nejdéle však do konce lhůty, v níž má být podle návrhu plněno.

§ 21

Dojde-li projev o přijetí až po době, po kterou je navrhující organizace vázána, je smlouva uzavřena, jestliže navrhující organizace bez zbytečného odkladu nevyrozumí organizaci, které byl návrh určen, že přijetí návrhu odmítá jako opožděné.

§ 22

Odvolání návrhu a odvolání přijetí

(1)

Návrh smlouvy zanikne odvoláním, jen dojde-li odvolání nejpozději současně s návrhem. Odvolání učiněné ústně, telefonicky nebo telegraficky musí být bez zbytečného odkladu potvrzeno též písemně.

(2)

Ustanovení odstavce 1 platí obdobně i o odvolání přijetí.

§ 23

Povinnost uzavírat hospodářské smlouvy

(1)

Organizace (dodavatel, odběratel) je povinna uzavřít hospodářskou smlouvu v případech, kdy tak výslovně stanoví tento zákon nebo prováděcí předpisy.

(2)

Dodavatel je povinen na žádost odběratele uzavřít hospodářskou smlouvu,

a)

jde-li o výrobky, práce nebo výkony včas objednané na základě kapacitní smlouvy nebo příslušných plánovacích dokladů,

b)

jde-li o výrobky, práce nebo výkony včas objednané a určené pro centralizovanou investiční výstavbu, pro úkol stanovený jmenovitě vládou anebo pro zabezpečení obranyschopnosti státu,

c)

jde-li o výrobky, práce nebo výkony určené pro vývoz,

d)

jde-li o včas objednané poddodávky potřebné pro výrobky, práce nebo výkony uvedené v bodech b) a c).

§ 24

Rozhodnutí arbitráže o obsahu smlouvy

(1)

Neshodnou-li se organizace o jiném obsahu smlouvy, než jsou podstatné náležitosti (§ 17), může organizace, jejíž návrh byl přijat, do měsíce ode dne, kdy obdržela přijetí, požádat arbitráž o rozhodnutí. Neučiní-li tak, platí smlouva se změnami nebo doplňky, se kterými byl její návrh přijat.

(2)

V případech, kdy je povinnost uzavřít hospodářskou smlouvu, může se organizace, která je oprávněna požadovat uzavření hospodářské smlouvy, domáhat, aby i celý obsah hospodářské smlouvy byl určen rozhodnutím arbitráže. Arbitráž přitom zvláště přihlédne též k vyjádření příslušných nadřízených orgánů.

(3)

Byla-li část obsahu smlouvy určena rozhodnutím arbitráže, počíná účinnost této části stejným okamžikem jako účinnost části dohodnuté, pokud není v rozhodnutí arbitráže stanoveno něco jiného.

HLAVA 2

ZÁVAZKY Z ÚŘEDNÍHO OPATŘENÍ,

Z ARBITRÁŽNÍHO ROZHODNUTÍ

A Z JINÝCH SKUTEČNOSTÍ (§ 25-26)

§ 25

Vyžadují-li to potřeby plánovaného proporcionálního rozvoje národního hospodářství, státní disciplíny, nebo jsou-li jiné důležité důvody, mohou ústřední úřady a orgány nebo orgány jimi zmocněné uložit podřízeným organizacím, aby uzavřely smlouvu, nebo jim přímo uložit závazky. Jde-li o organizace podřízené různým ústředním úřadům nebo orgánům, je k tomu třeba předchozí dohody oprávněných orgánů. Ze stejných důvodů může arbitráž uložit závazek stranám arbitrážního řízení. Přípustnost odchylné úpravy, stanovená v tomto zákoně nebo v prováděcích předpisech, platí i pro tato úřední opatření a arbitrážní rozhodnutí.

§ 26

Prováděcí předpisy mohou stanovit další právní skutečnosti, z nichž vznikají závazky mezi organizacemi.

HLAVA 3

ZÁVAZKY ZA ZPŮSOBENÉ ŠKODY (§ 27-34)

§ 27

(1)

Organizace, která jiné organizaci způsobila škodu porušením závazku upraveného tímto zákonem nebo prováděcími předpisy anebo porušením jiné právní povinnosti směřující k stanovení státního plánu rozvoje národního hospodářství nebo zajištění jeho plnění, je povinna škodu nahradit, pokud nedokáže, že ji nezavinila.

(2)

Za škodu způsobenou bez zavinění organizace odpovídá, jen pokud je tak výslovně stanoveno v tomto zákoně nebo v prováděcích předpisech.

§ 28

(1)

Za zavinění organizace se považuje, s výjimkou uvedenou v ustanovení § 6 odst. 3, nejen zavinění jejích orgánů, nýbrž i zavinění jejích zaměstnanců (členů) při plněnéí povinností vyplývajících z úkolů organizace.

(2)

Osoby, jejichž zavinění se přičítá organizaci, odpovídají jen této organizaci, a to podle zvláštních předpisů.

§ 29

Způsobilo-li škodu několik organizací, odpovídá každá podle míry svého zavinění. Nedá-li se míra zavinění zjistit nebo jde-li o odpovědnost bez zavinění, odpovídají stejným dílem. Prováděcí předpisy mohou stanovit něco jiného.

§ 30

Způsobila-li škodu také organizace poškozená, zejména tím, že se nepřičinila o zmenšení nebo odvrácení škody, nese škodu poměrně.

§ 31

Organizace, jež užije jiných organizací nebo osob ke splnění svých úkolů, odpovídá za škodu, kterou tyto organizace nebo osoby při tom způsobily (§ 27 odst. 1) třetí organizaci, pokud nedokáže, že škodu nezavinily. Proti jiným organizacím a osobám, za něž takto odpovídá, má právo na náhradu.

§ 32

Škoda se nahrazuje uvedením v předešlý stav, a pokud to není dobře možné, v penězích.

§ 33

Nahrazuje se to, oč se majetek poškozené organizace škodnou událostí zmenšil. To, čeho by byla poškozená organizace při pravidelném běhu věcí dosáhla, kdyby nebyla nastala škodná událost, se nahrazuje, jen byla-li škoda způsobena úmyslně nebo z hrubé nedbalosti, a mimoto v případech, kde je tak stanoveno právním předpisem.

§ 34

(1)

Nelze-li přesně nebo bez neúměrných obtíží zjistit výši škody, stanoví ji arbitráž volnou úvahou.

(2)

Na náhradu škody se započítávají majetkové sankce, úroky z prodlení, popřípadě poplatky z prodlení, na něž vzniklo poškozené organizaci právo následkem nesplnění povinností, jejímž porušením byla způsobena škoda.

(3)

Odůvodňuje-li to povaha nebo míra zavinění, význam škody a její náhrady nebo jiné okolnosti hodné zvláštního zřetele, může arbitráž náhradu škody přiměřeně snížit.

HLAVA 4

ZÁVAZKY Z BEZDŮVODNÉHO OBOHACENÍ (§ 35-39)

Bezdůvodné plnění

§ 35

(1)

Organizace, která přijala plnění, pro něž není právem uznaný důvod, je povinna vydat je organizaci, která plnění poskytla. Zejména je povinna vydat plnění, které jí jiná organizace poskytla jen v omylu, že je k němu povinna, nebo jen za předpokladu, že jí v budoucnu taková povinnost vznikne, což se však nestalo, anebo plnění, pro které po jeho poskytnutí odpadl právem uznaný důvod.

(2)

Bylo-li plněno na základě hospodářské smlouvy, která byla neplatná, nebo zanikl-li právní poměr jí založený, zejména proto, že jedna z organizací použila práva od smlouvy odstoupit, je každá z organizací povinna vydat vše, co jí bylo plněno na základě takové smlouvy tak, aby žádná z organizací nezískávala nic na újmu druhé.

§ 36

(1)

Organizace zavázaná vydat plnění je povinna vrátit předmět plnění s příslušenstvím a přírůstkem a poskytnout přiměřenou náhradu za opotřebení. Není-li vrácení předmětu plnění dobře možné, zvláště byly-li provedeny práce nebo výkony, je organizace povinna nahradit cenu podle doby přijetí plnění. Organizace je dále povinna vydat, popřípadě nahradit užitky, které vytěžila nebo opomenula vytěžit, a to od doby, kdy mohla poznat bezdůvodnost plnění. Bylo-li předmětu plnění užíváno po době, kdy organizace mohla poznat bezdůvodnost plnění, je povinna poskytnout i přiměřenou náhradu za užívání. Peněžité plnění se vrací se zákonnými úroky z prodlení ode dne přijetí.

(2)

Organizace povinná vydat plnění může požadovat náhradu nutných nákladů, které vynaložila, a to i tehdy, nahrazuje-li jen cenu. Právo na náhradu nákladů užitečných má, jen pokud je vynaložila předtím, než mohla poznat bezdůvodnost plnění. Nahrazuje-li organizace jen cenu, může si na ní započítat vynaložené náklady.

Upotřebení věci a náklady učiněné ve prospěch jiné organizace

§ 37

Organizace, které plněním povinností podle § 3 vznikly náklady, může požadovat jejich áhradu na organizaci, v jejíž prospěch jednala, a to i když tento prospěch nenastal nebo byl zmařen. Použila-li při tom své věci, může žádat též náhradu ceny, jakou měla věc v době použití, není-li možné vrácení věci.

§ 38

Každá z organizací, kterým prospělo, že ve společné nouzi byla obětována věc, aby byla odvrácena větší škoda, je zavázána dát poměrnou náhradu organizaci, jíž věc patřila.

§ 39

Organizace, jež měla po právu učinit náklad, který za ni učinila jiná organizace, je zavázána k náhradě.

HLAVA 5

ZÁVAZKY Z ODPOVĚDNOSTI ZA VADY PLNĚNÍ (§ 40-45)

Vady plnění

§ 40

Odpovědnost za vady

Organizace, která plnila, odpovídá za to, že výrobky, práce nebo výkony byly splněny v množství, které uvedla, že v době plnění měly vlastnosti stanovené právními péředpisy, smlouvou, rozhodnutím arbitráže, úředním opatřením, popřípadě vlastnosti, jaké obyčejně mívají, a že jsou bez právních vad.

§ 41

Pokud z právního předpisu nebo z povahy věci neplyne něco jiného, je organizace, které se plní, povinna prověřit plnění, a zjistí-li vady, pořídit důkaz o stavu výrobků, prací nebo výkonů.

§ 42

Vady, které je možno zjistit při stanoveném, popřípadě obvyklém způsobu prověřování, jsou vady zjevné. Ostatní vady jsou vady skryté.

§ 43

(1)

Organizace, které byly dodány vadné výrobky, práce nebo výkony, má právo na majetkové sankce stanovené právním předpisem nebo smlouvou. Kromě toho má právo, pokud není v dalších ustanoveních stanoveno něco jiného, z důvodu odpovědnosti za vady,

a)

je-li vada neodstranitelná, požadovat přiměřenou slevu nebo plnění dodatečně odmítnout a buď žádat nové bezvadné plnění, anebo v rozsahu odmítnutého plnění od smlouvy odstoupit s následky uvedenými v § 35 odst. 2,

b)

je-li vada odstranitelná, požadovat bezplatné odstranění vady nebo náhradu nákladů na odstranění vady anebo přiměřenou slevu.

(2)

Ustanovení předcházejícího odstavce platí přiměřeně i o vadách oprav provedených dodavatelem.

(3)

Bylo-li plněno menší množství, než udala organizace, která plnila, má organizace, které bylo plněno, právo na majetkové sankce stanovené právním předpisem nebo smlouvou; pokud jde o ostatní následky, posuzuje se tato nesrovnalost co do množství jako částečné nesplnění smlouvy.

(4)

Práva z odpovědnosti za vady mohou být v prováděcích předpisech upravena odchylně od ustanovení tohoto zákona.

§ 44

Záruka

Organizace, která je povinna plnit, může dohodou o záruce převzít odpovědnost za to, že výrobky, práce nebo výkony budou mít určité vlastnosti i po stanovenou dobu od splnění. Prováděcí předpisy mohou stanovit, za jakých podmínek a v jakém rozsahu je organizace povinna poskytnout záruku.

§ 45

Právo na náhradu škody, která vzešla z vady, má organizace, které bylo plněno, proti organizaci, která splnila, i když již zaniklo právo z odpovědnosti za vady. Plnění, na které měla organizace právo z důvodu odpovědnosti za vady, nemůže však požadovat jako náhradu škody ani z jiného právního důvodu; dohoda o záruce není tím však dotčena.

Oddíl IV

Změna závazků (§ 46-50)

§ 46

Organizace mohou měnit závazky smlouvy, pokud to nevylučuje právní předpis nebo povaha závazkového poměru; nedohodnou-li se, rozhoduje arbitráž. Jestliže se jedna z organizací domáhá změny závazku na podkladě plánovacího dokladu, je druhá organizace povinna na změnu přistoupit.

§ 47

(1)

Za podmínek uvedených v § 46 může oprávněná organizace smlouvou postoupit právo na plnění jiné organizaci. Odpovídá jí za to, že v době postupu právo trvalo.

(2)

Dokud organizace, která má povinnost plnit, neví o postupu, může plnit organizaci původně oprávněné.

§ 48

Organizace, která se dohodne s povinnou organizací, že přejímá její závazek, nastoupí na její místo, přivolí-li k tomu organizace oprávněná. Toto přivolení může být dáno buď povinné organizaci, nebo organizaci, která přejímá závazek.

§ 49

Organizace, která se dohodne s povinnou organizací, že za ni opatří plnění, odpovídá jí za to, že nebude musit plnit. Oprávněné organizaci z toho přímé právo nevznikne.

§ 50

Ustanovení § § 25 a 26 platí obdobně i při změně závazku.

Oddíl V

Práva a povinnosti ze závazků (§ 51-72)

HLAVA 1

NÁLEŽITOSTI PLNĚNÍ (§ 51-58)

Způsob plnění

§ 51

Nevyplývá-li z právního předpisu, z hospodářské smlouvy nebo z povahy plnění, že povinná organizace musí plnit sama, může k plnění užít i organizací jiných.

§ 52

Je-li několik organizací společně zavázáno nebo oprávněno, vztahuje se závazek nebo právo každé z nich jen na tu část plnění, která na ni připadá podle právní skutečnosti, kterou byl právní poměr založen. Nejsou-li části plnění jednotlivých organizací určeny, jsou organizace zavázány nebo oprávněny k částem stejným. U společných závazků založených smlouvou musí však být ve smlouvě určeny podíly, anebo stanoveno, která z organizací a do jaké doby podíly určí; jinak je smlouva neplatná. Jestliže organizace, která je povinna podíly určit, tak neučiní, je zavázána nebo oprávněna sama.

§ 53

Je-li možné závazek plnit několika způsoby, má právo volby organizace povinná, nebylo-li ujednáno něco jiného. Od vykonané volby nelze však ustoupit.

§ 54

(1)

Není-li v dalších ustanoveních nebo v prováděcích předpisech stanoveno něco jiného, není oprávněná organizace povinna na plnění přijmout ani organizace, která má plnit, povinna poskytnout něco jiného, než na co zní závazek. Totéž platí obdobně o místě plnění.

(2)

Oprávněná organizace nesmí odmítnout nabídnuté částečné plnění závazku, pokud to neodporuje dohodě nebo povaze závazku.

§ 55

Místo plnění

(1)

Místem plnění je

a)

u dodávky výrobků místo, kde se výrobky podávají k přepravě do místa určení prvému tuzemskému veřejnému dopravci, poště nebo k přepravě neveřejným dopravním prostředkem vyslaným odběratelem, anebo závod odběratele, přepravují-li se výrobky neveřejným dopravním prostředkem vyslaným dodavatelem,

b)

u prací a výkonů ve mzdě, prováděných v závodě dodavatele, místa určená pod písm. a); u ostatních prací a výkonů místo, kde se práce nebo výkony provádějí.

(2)

Jsou-li pro to důležité důvody, může výjimečně prováděcí předpis nebo právní úkon, zejména hospodářská smlouva, stanovit místo plnění jinak.

Čas plnění

§ 56

Čas, kdy musí být závazek splněn, určuje prováděcí předpis nebo právní úkon, zejména hospodářská smlouva. Není-li čas plnění takto určen, může oprávněná organizace požadovat splnění a povinná organizace plnit ihned.

§ 57

Není-li v prováděcích předpisech stanoveno něco jiného, může povinná organizace splnit závazek před jeho dospělostí jen se souhlasem organizace oprávněné.

§ 58

Zjistí-li povinná organizace, že nebude moci včas splnit závazek, musí to ihned oznámit organizaci oprávněné s odůvodněním a zároveň uvést, kdy závazek splní; tím však není dotčena odpovědnost za nesplnění závazku. To platí obdobně, zjistí-li oprávněná organizace, že nebude moci včas přijmout plnění.

HLAVA 2

PRODLENÍ (§ 59-65)

Prodlení povinné organizace

§ 59

Organizace, která je povinna plnit, je v prodlení, jestliže nesplnila v den plnění nebo, je-li určena lhůta plnění, ani v její poslední den. Není-li čas plnění určen, je v prodlení uplynutím dne, ke kterému má být podle výzvy oprávněné organizace plněno; nebyl-li takový den stanoven, je povinná organizace v prodlení uplynutím dne následujícího po doručení výzvy k plnění.

§ 60

Organizace, která je v prodlení, je povinna zaplatit oprávněné organizaci majetkové sankce stanovené právním předpisem nebo smlouvou.

§ 61

Zní-li závazek na peněžitou částku, je organizace, která je v prodlení, povinna zaplatit zákonný úrok z prodlení, popřípadě poplatek z prodlení stanovený zvláštními předpisy. Úrok z prodlení a poplatek z prodlení se započítávají na náhradu škody. Z majetkových sankcí, z úroků a z poplatků z prodlení se zákonný úrok z prodlení neplatí.

§ 62

(1)

Je-li organizace v prodlení s plněním závazku z hospodářské smlouvy, může oprávněná organizace od smlouvy odstoupit, nesplnila-li povinná organizace závazek ani v přiměřené dodatečné lhůtě, kterou jí oprávněná organizace stanovila s upozorněním, že jinak od smlouvy odstoupí. Prováděcí předpisy mohou právo na odstoupení od smlouvy dále omezit nebo vyloučit.

(2)

Mělo-li být podle výslovného ustanovení smlouvy plněno výhradně jen v určitý den nebo jen do určité lhůty, musí oprávněná organizace, chce-li trvat na splnění po uplynutí stanoveného času plnění, oznámit to ihned organizaci povinné; jestliže tak neučiní, nemůže již později trvat na splnění.

Prodlení oprávněné organizace

§ 63

Oprávněná organizace je v prodlení, jestliže nepřijala plnění řádně nabídnuté nebo jestliže neposkytla v čase plnění spolupůsobení potřebné ke splnění závazku. V takových případech je oprávněná organizace povinna zaplatit majetkové sankce stanovené právním předpisem nebo smlouvou.

§ 64

(1)

Po dobu prodlení oprávněné organizace nenastane prodlení organizace povinné.

(2)

Povinná organizace může na nebezpečí a náklad oprávněné organizace, která je v prodlení, výrobky, jež mají být podle smlouvy dodány, uskladnit a uskladněné výrobky vyfakturovat. Musí však oprávněnou organizaci vyrozumět a podle svých možností o uskladněné výrobky pečovat.

(3)

Není-li dále stanoveno něco jiného, může povinná organizace při prodlení u jiného smluvního plnění než dodávky výrobků odstoupit od smlouvy s následky uvedenými v § 35 odst. 2, jestliže oprávněnou organizaci na to předem upozornila.

§ 65

Další následky prodlení

Další následky prodlení se stanoví v části druhé, popřípadě v prováděcích nebo zvláštních předpisech.

HLAVA 3

ZAJIŠTĚNÍ ZÁVAZKŮ (§ 66-72)

Majetkové sankce

§ 66

Plnění závazků, popřípadě jiných právních povinností, je zajišťováno majetkovými sankcemi (penále a pokuty). Pokud nejsou majetkové sankce stanoveny v právním předpise, jsou organizace povinny sjednat majetkové sankce za nesplnění podstatných smluvních povinností; to však neplatí u smluv kapacitních. Majetkové sankce stanovené v právním předpise mohou být v hospodářské smlouvě zvýšeny, a pokud to předpis dovoluje, i sníženy.

§ 67

Do smluveného času plnění se pro účely majetkových sankcí nevčítá doba, po kterou byla povinná organizace v prodlení následkem okolností vzniklých u organizace oprávněné.

§ 68

Nestanoví-li právní předpis něco jiného, nezaniká závazek zaplacením majetkové sankce.

§ 69

Prominutí, snížení nebo započtení majetkových sankcí mezi organizacemi je neplatné, pokud není právním předpisem stanoveno něco jiného.

§ 70

(1)

Arbitráž může zvýšit majetkové sankce, vyžaduje-li to povaha závazku nebo jiné důležité důvody.

(2)

Snížit, popřípadě prominout majetkové sankce může arbitráž jen ve zcela výjimečných případech. Povinná organizace může o to požádat nejpozději do dvou měsíců poté, kdy obdržela vyúčtování majetkových sankcí.

Ručení

§ 71

Zaručí-li se organizace písemným prohlášením za splnění peněžitého závazku jiné organizace, stává se jejím ručitelem a je oprávněné organizaci zavázána, pokud není ujednáno něco jiného, stejně jako organizace, za kterou se zaručila.

§ 72

Oprávněná organizace může splnění vymáhat na ručiteli teprve tehdy, když povinná organizace, přestože byla upomenuta, závazek nesplnila.

Oddíl VI

Zánik závazků a práv (§ 73-87)

HLAVA 1

ZÁNIK ZÁVAZKŮ (§ 73-81)

Splnění

§ 73

Závazek zaniká splněním.

§ 74

Nedohodnou-li se organizace jinak, počítá se plnění u dodávek na nejdříve dospělý závazek běžného roku; po splnění všech dospělých závazků běžného roku se plnění počítá na závazky předcházejícího roku počínaje závazkem, který nejdříve dospěl. U peněžitých závazků se počítá plnění na nejdříve dospělé závazky, pokud právní předpis nebo dohoda stran nestanoví něco jiného.

§ 75

(1)

Peněžitý závazek zaniká dnem, kdy platba dojde věřiteli nebo jeho peněžnímu ústavu; u plateb prováděných v platebním a zúčtovacím styku bez prostřednictví pošty zaniká však peněžitý závazek již dnem, kdy věřitelova pohledávka byla odepsána z dlužníkova účtu u peněžního ústavu.

(2)

Způsob fakturování a placení, jakož i následky opožděného fakturování a placení upravují zvláštní předpisy.

§ 76

Započtení

Závazek zaniká započtením, jen pokud to stanoví právní předpis.

Dohoda stran

§ 77

Pokud to nevylučuje právní předpis nebo povaha závazkového poměru, zaniká závazek, jestliže se organizace na tom dohodnou nebo jestliže jej nahradí závazkem novým. Jestliže se jedna z organizací domáhá zrušení závazku na podkladě plánovacího dokladu, je druhá organizace povinna na zrušení přistoupit.

§ 78

(1)

Závazek lze nahradit novým také tak, že si organizace dohodou upraví práva mezi nimi dosud sporná nebo pochybná (narovnání).

(2)

Omyl v tom, co bylo mezi organizacemi sporné nebo pochybné, nevadí platnosti narovnání. I když se později zjistí, že některá z organizací neměla žádné právo, nepozbývá platnosti dohoda učiněná v dobré víře.

§ 79

Splynutí

Splyne-li jakýmkoli způsobem u jedné organizace právo se závazkem, zanikne právo i závazek, nestanoví-li právní předpis něco jiného.

§ 80

Uplynutí doby

Byla-li vymezena doba trvání závazku, závazek zanikne jejím uplynutím.

§ 81

Úřední opatření, arbitrážní rozhodnutí

a jiné právní skutečnosti

Ustanovení § § 25 a 26 platí obdobně i pro zrušení závazku.

HLAVA 2

ZÁNIK PRÁV (§ 82-87)

§ 82

(1)

Práva ze závazkových poměrů mezi organizacemi zanikají, nebyla-li uplatněna ve stanovené lhůtě u arbitráže nebo u soudu.

(2)

Tato lhůta činí, pokud v prováděcích předpisech není stanoveno něco jiného,

a)

u práv z odpovědnosti za vady plnění tři měsíce,

b)

u práv na majetkové sankce, s výjimkou majetkových sankcí za vady, šest měsíců,

c)

u ostatních práv jedenapůl roku.

(3)

Stanoví-li dosavadní předpisy u některého práva kratší lhůtu pro jeho zánik nebo kratší promlčecí lhůtu, zaniká právo, nebylo-li uplatněno v této kratší lhůtě.

§ 83

(1)

Lhůta pro zánik práv z odpovědnosti za vady plnění počíná:

a)

došlo-li k dohodě o odstranění vad, uplynutím lhůty stanovené k tomu v dohodě;

b)

nedošlo-li k dohodě o odstranění vad, dnem následujícím po sestavení předepsaného zápisu, v němž jsou vady uvedeny, a není-li takovýto zápis předepsán, uplynutím lhůty stanovené pro oznámení stanoviska organizace, která plnila, k reklamaci organizace oprávněné; u zboží vyváženého dnem následujícím po dni, kdy podnik zahraničního obchodu odškodnil zahraniční odběratele nebo kdy zboží se vrátilo z ciziny;

c)

u práva na majetkové sankce za vady, práva na odstoupení od smlouvy a u práva na slevu z ceny dnem uvedeným v písm. b);

d)

u práva na náhradu nákladů na odstranění vad dnem následujícím po odstranění vad; toto právo však lze uplatnit nejdéle do jednohoapůl roku ode dne splnění;

e)

u práva ze záruky dnem následujícím po uplynutí záruční doby.

(2)

Lhůta pro zánik práva na náhradu škody počíná

a)

u práva, jehož uplatnění je podmíněno jeho uvedením v zápise o převzetí prací, dnem následujícím po sestavení zápisu;

b)

u práva na náhradu škody vzešlé z vady — aniž jde o případ uvedený pod písm. a) — dnem následujícím po sestavení předepsaného zápisu, v němž jsou vady uvedeny, nebo po odeslání reklamace, a nestalo-li se tak, uplynutím lhůty pro zjištění, popřípadě reklamaci vad plnění;

c)

v ostatních případech dnem, kdy se poškozená organizace dověděla o škodě a škůdci.

(3)

U ostatních práv počíná lhůta pro jejich zánik, jakmile právo mohlo být vykonáno poprvé.

§ 84

(1)

Lhůta pro zánik práva na zaplacení ceny za dodané výrobky, práce a výkony počíná dnem následujícím po splnění (částečném splnění); při uskladnění (§ 64 odst. 2) počíná tato lhůta dnem následujícím po uskladnění výrobků na náklad odběratele.

(2)

Při úhradě peněžitých pohledávek v platebním a zúčtovacím styku lhůta pro zánik práva přestává běžet:

a)

dal-li příkaz k úhradě věřitel, dnem, kdy jej věřitel odeslal příslušnému peněžnímu ústavu; vrátí-li peněžní ústav věřiteli jeho příkaz, lhůta běží dále ode dne, kdy jej věřitel dostal;

b)

dal-li příkaz k úhradě dlužník, dnem, kdy příkaz došel peněžnímu ústavu; lhůta běží dále ode dne, kdy věřitel dostal oznámení peněžního ústavu, že příkaz k úhradě byl odvolán.

(3)

Lhůta pro zánik práv peněžních ústavů z poskytnutých úvěrů a z převzatých záruk za úvěry neprobíhá dále, popřípadě ani nepočíná, jestliže účet dlužníka (ručitele), z něhož mají být tyto pohledávky uhrazeny, vede peněžní ústav, který je věřitelem, a na tomto účtě není dostatek prostředků použitelných pro jejich úhradu.

§ 85

Ustanovení zvláštních předpisů nebo pojistných smluv o počátku lhůt pro zánik práv a o jejich běhu nejsou tímto zákonem dotčena.

§ 86

Rozhodnutí arbitráže nebo soudu lze vykonat, jen požádá-li oprávněná organizace o jeho výkon do jednoho roku od uplynutí lhůty stanovené k plnění, a není-li lhůta stanovena, do jednoho roku od právní moci rozhodnutí; jinak její právo zaniká.

§ 87

Zvláštní předpisy stanoví, jak socialistické organizace nakládají s částkami, jež na nich nelze požadovat pro zánik práva.

ČÁST DRUHÁ

TYPY HOSPODÁŘSKÝCH SMLUV (§ 88-189)

Oddíl I

Hospodářské smlouvy o dodávce výrobků (§ 88-145)

HLAVA 1

(§ 88)

§ 88

Úvodní ustanovení

O dodávkách výrobků, s výjimkou dodávek pro investiční celky (§ 180), uzavírají se smlouvy dodávkové a podle potřeby, jako podklad pro jejich uzavření, též smlouvy kapacitní.

HLAVA 2

KAPACITNÍ SMLOUVA (§ 89-92)

§ 89

Kapacitní smlouva je dohoda o dlouhodobém dodavatelském a odběratelském vztahu a jeho podmínkách; jejím účelem je také vytvářet předpoklady pro stanovení úkolů v ročních, popřípadě i pětiletých plánech, stabilizovat dodávkové vztahy a zhospodárnit výrobu a oběh výrobků.

§ 90

Kapacitní smlouvou se dodavatel zavazuje uzavírat s odběratelem na smluvený rozsah dodávek a podle dohodnutých podmínek dodávkové smlouvy; za tím účelem je povinen zajistit výrobní kapacity, suroviny a popřípadě ostatní předpoklady pro smluvený rozsah, skladbu a směr vývoje výrobků, které má v budoucnu dodávat. Odběratel se zavazuje spolupůsobit podle sjednaných podmínek při zajišťování potřebných předpokladů.

§ 91

Podkladem pro uzavírání kapacitní smlouvy jsou zpravidla schválené nebo navrhované úkoly pětiletého plánu. Dodavatel je při jejím uzavírání povinen přihlížet též k očekávaným potřebám ostatních odběratelů.

§ 92

Kapacitní smlouva se uzavírá zpravidla na několik let, nejméně však na jeden plánovací rok.

HLAVA 3

DODÁVKOVÁ SMLOUVA (§ 93-96)

§ 93

Dodávkovou smlouvou se dodavatel zavazuje dodat smluvené výrobky; odběratel se zavazuje sjednaným způsobem spolupůsobit, smluvené výrobky odebrat a zaplatit. Dodávková smlouva obsahuje takové údaje o předmětu smlouvy, že dodávka výrobků může být na jejím podkladě uskutečněna, popřípadě že další zpřesnění nutné pro uskutečnění dodávky může být provedeno zpravidla již jen jednostranným příkazem odběratele (odvolávkou).

§ 94

(1)

Podkladem pro uzavírání dodávkové smlouvy je zpravidla kapacitní smlouva nebo příslušný plánovací doklad. Jinak je dodavatel povinen přihlížet k plánovaným úkolům odběratele, k průměrnému rozsahu a sortimentní skladbě dosavadních dodávek a dbát své odpovědnosti za zásobování národního hospodářství těmi výrobky, které dodává.

(2)

Dodavatel je povinen především zajišťovat objednávky potřebné pro plnění úkolů centralizované investiční výstavby a úkolů stanovených jmenovitě vládou.

§ 95

(1)

Odběratel, který způsobil, že nebyla uzavřena dodávková smlouva nebo že byla uzavřena opožděně, ačkoli pro její uzavření byl dán podklad kapacitní smlouvou nebo plánovacími doklady nadřízených orgánů, je povinen nahradit dodavateli majetkovou újmu, která mu tím vznikla.

(2)

Odběratel, který přiměl dodavatele k uzavření dodávkové smlouvy na podkladě plánovacích dokladů nadřízených orgánů nebo přednostní objednávkou pro plnění úkolů centralizované investiční výstavby nebo úkolů stanovených jmenovitě vládou, je povinen nahradit majetkovou újmu, která dodavateli vznikla tím, že mu včas nedal podnět k uzavření kapacitní smlouvy, ač tak mohl učinit.

§ 96

Písemné formy není třeba k uzavření dodávkové smlouvy o výrobcích, které si odběratel v souladu s příslušnými předpisy opatřuje za hotové.

HLAVA 4

VŠEOBECNÉ DODACÍ PODMÍNKY (§ 97-116)

§ 97

Množství

Množství se určuje v jednotkách obvyklých podle povahy výrobku (váha, počet, objem, plocha, délka apod.). Jestliže je taková jednotka odchylná od jednotky, ve které je výrobek plánován, je dodavatel na žádost odběratele povinen sdělit způsob přepočtu mezi oběma jednotkami.

§ 98

Úřední zjištění množství

Za úřední zjištění množství se považuje zjištění provedené:

a)

orgány veřejné dopravy nebo jejich zmocněnci, orgány veřejných skladů v rámci jejich působnosti, nebo

b)

orgánem k tomu povolaným podle zvláštních předpisů nebo určeným úředním opatřením nebo za účasti takového orgánu, anebo

c)

způsobem stanoveným v prováděcích předpisech.

§ 99

Vyžadují-li to výrobní důvody, povaha výrobků, obalů nebo hospodárné využití dopravních prostředků, je možno v prováděcích předpisech nebo ve smlouvě stanovit, že dodaná množství se mohou v určitém rozsahu odchylovat od množství sjednaných ve smlouvě. Není-li stanoveno v prováděcích předpisech nebo ve smlouvě něco jiného, musí být při postupných dodávkách odchylka vyrovnána v bezprostředně následující dodávce; odchylka při poslední dodávce se nevyrovnává. Odchyluje-li se dodané množství od množství sjednaného ve větším rozsahu, než dovoluje odchylka, posuzuje se splnění dodávky tak, jako kdyby odchylka stanovena nebyla.

§ 100

Minimální expediční množství

(1)

Dodavatel je oprávněn požadovat, aby odběratel odebíral výrobky alespoň v minimálním expedičním množství. Minimální expediční množství se stanoví v prováděcích předpisech, v technických normách nebo ve smlouvě tak, aby byla zachována hospodárnost balení a expedice, úměrná odbytovým úkolům dodavatele, a hospodárnost výroby i dopravy.

(2)

Požaduje-li odběratel důvodně dodávku, která nedosahuje minimálního expedičního množství, je dodavatel povinen zavázat se k jednorázové dodávce i menšího množství; je však oprávněn požadovat odpovídající přirážku (§ 114).

§ 101

Minimální výrobní množství

Žádá-li odběratel dodávku menšího množství, než je minimální výrobní množství vyplývající z technologie výroby a takového množství nemůže být dosaženo ani spojením objednávek všech odběratelů, je dodavatel povinen takovémuto požadavku vyhovět jen tehdy, prokáže-li odběratel závažné důvody. Je však oprávněn požadovat odpovídající přirážku (§ 114).

§ 102

Jakost

(1)

Organizace jsou povinny stanovit ve smlouvě aspoň takovou jakost výrobků, jaká odpovídá jakosti stanovené technickou normou, ledaže má být použito výrobků k jinému účelu než k účelu předpokládanému technickou normou.

(2)

Není-li jakost ve smlouvě stanovena, platí za sjednanou jakost obvyklá.

§ 103

Kompletnost

Neplyne-li to z povahy výrobku ani z technické normy, jsou organizace povinny ve smlouvě stanovit, co tvoří kompletní výrobek. Nedohodnou-li se organizace jinak, je dodavatel povinen dodat výrobek kompletní, i když některé části nevyrábí.

Vzorky a dokumentace předkládané dodavatelem

§ 104

(1)

Dodavatel předkládá odběrateli vzorky:

a)

jako podklad pro uzavření smlouvy, zejména pro stanovení jakosti (kolekce, předvýrobní vzorky apod.), je-li to obvyklé,

b)

jako podklad pro posouzení jakosti (vzorky referenční, výpadní apod.), je-li to sjednáno ve smlouvě.

(2)

Jestliže mají být vzorky podkladem pro posouzení jakosti, musí smlouva obsahovat zejména ustanovení o odevzdání vzorků, jejich schválení a úschově; jestliže na podkladě takto schválených vzorků mají být zaslány vzorky též jednotlivým příjemcům, musí být zaslány nejpozději s první dodávkou. Dodavatel odpovídá za to, že tyto vzorky souhlasí se vzorky odběratelem schválenými.

(3)

Fakturují se pouze vzorky v prodejném stavu a to podle cen odpovídajících cenovým předpisům.

(4)

V prováděcích předpisech nebo ve smlouvě mohou být stanoveny odchylky od předcházejících odstavců.

§ 105

(1)

Dodavatel je při dodávce výrobků povinen:

a)

osvědčit odběrateli jakost a kompletnost výrobků způsobem stanoveným v prováděcích předpisech nebo ve smlouvě;

b)

předat odběrateli průvodní a technickou dokumentaci, pokud je tak stanoveno v technické normě nebo ve smlouvě, popřípadě pokud je to obvyklé.

(2)

Dodavatel je povinen předat odběrateli průvodní a technickou dokumentaci v jazyce českém nebo slovenském a poskytnout mu odbornou spolupráci při pořizování cizojazyčného překladu. Dokumentaci v jazyce českém nebo slovenském ve stanoveném nebo obvyklém množství poskytuje zdarma.

(3)

Dodavatel je povinen dodat propagační materiál, pokud je to obvyklé nebo bylo-li tak dohodnuto ve smlouvě; vždy však je povinen na požádání odběratele dodat podklady a údaje potřebné ke zhotovení propagačního materiálu, pokud si je odběratel nemůže opatřit sám. O náhradě nákladů spojených s dodávkou propagačního materiálu nebo podkladů potřebných k jeho zhotovení se dodavatel dohodne s odběratelem.

§ 106

Vzorky a dokumentace předkládané odběratelem

(1)

Je-li uzavírána smlouva o dodávce výrobků podle vzorku nebo podle technické dokumentace předložených odběratelem, stanoví se dodací lhůta s přihlédnutím k době nutné pro přípravu výroby. Ve smlouvě musí být stanoven způsob uložení vzorků.

(2)

Mají-li vzorky nebo technická dokumentace zřejmé nedostatky, je dodavatel povinen na ně upozornit a vyžádat si nové příkazy. Odběratel je povinen dát nové příkazy neprodleně.

Značkování výrobků

§ 107

Dodávané výrobky musí být opatřeny značkami, jestliže je tak stanoveno ve zvláštních předpisech, v prováděcích předpisech nebo ve smlouvě.

Balení a obaly

§ 108

(1)

Obaly a způsob balení musí zajišťovat aspoň takovou ochranu a bezpečnost dodávaného výrobku, jakou zajišťuje obal předepsaný technickou normou. Jinak výrobky musí být dodávány v obalech a balení takové jakosti, popřípadě u dodávek výrobků bez obalů musí být zajištěn takový způsob dodávky, aby při šetření požadavku hospodárnosti a při řádném způsobu přepravy a skladování nebyla porušena úplnost a jakost výrobků.

(2)

Organizace jsou povinny zacházet s obaly hospodárně. Zejména není dovoleno obaly přetěžovat ani jich používat k jiným účelům než pro dodávky, pro které byly určeny; rovněž není dovoleno vyřazovat obaly z používání, jsou-li schopné opravy.

(3)

Jsou-li výrobky dodávány v obalu dodavatele, jsou odběratelé (kromě dodávek pro vývoz a z dovozu a dodávek státních rezerv) povinni, pokud tím netrpí jakost výrobků, vyprázdnit obaly v nejkratší možné lhůtě a ihned po vyprázdnění obaly vrátit dodavateli ve stavu odpovídajícím běžnému opotřebení.

(4)

Podrobnosti o balení a hospodaření s obaly jsou stanoveny ve zvláštnícha předpisech, v prováděcích předpisech nebo ve smlouvě.

§ 109

(1)

Je-li stanoveno nebo obvyklé, že se výrobky dodávají v obalech odběratele, musí být tyto obaly dodány do skladu dodavatele nejpozději deset dnů před počátkem dodací lhůty, pokud nebylo smluveno něco jiného.

(2)

Požaduje-li odběratel, aby výrobky, které se obvykle dodávají bez obalu, byly dodány balené, nebo aby výrobky byly dodány v jiném obalu než obvyklém, anebo požaduje-li dodatečně jiný obal než smluvený, je dodavatel povinen za úhradu zvýšených nákladů tomuto požadavku vyhovět; nemá-li dodavatel dostatek potřebného materiálu, je povinen vyhovět požadavku odběratele, jen pokud mu odběratel materiál včas dodá.

(3)

Dodavatel je povinen upozornit na zřejmou nevhodnost nebo vadu obalu dodaného odběratelem. Zhotovuje-li dodavatel obaly podle pokynů odběratele nebo z materiálu jím dodaného, je povinen odběratele upozornit na jejich zřejmou nesprávnost, vadu nebo nevhodnost.

§ 110

Odvolávky

(1)

Je-li to nutné se zřetelem k potřebě odběratele nebo k povaze výrobků, může být ve smlouvě určení některých podrobnějších údajů potřebných ke splnění dodávky (konečná úprava výrobků, dílčí dodací lhůty apod.) ponecháno pozdějšímu jednostrannému příkazu odběratele (odvolávce).

(2)

Odvolávka, pokud její obsah neodpovídá stanoveným podmínkám, pokládá se za neučiněnou. Dodavatel je však povinen na takovou nesprávnost odběratele neprodleně upozornit.

§ 111

Přeprava

(1)

Při uzavírání smluv, zejména při stanovení dodacích lhůt, minimálních expedičních množství a jiných smluvních podmínek, musí organizace dbát účelnosti a hospodárnosti přepravy a plného využívání dopravních prostředků.

(2)

Způsob přepravy je oprávněna určit ta organizace, kterou v konečném výsledku postihují náklady přepravy. Je však podle svých možností povinna přihlédnout k odůvodněným požadavkům organizace druhé; pokud jim vyhoví, má právo na úhradu vyšších nákladů, které tím vznikly.

(3)

Při odesílání vozové zásilky je dodavatel povinen zaslat odběrateli zprávu, že zásilku odesílá; v prováděcích předpisech nebo ve smlouvě může však být stanoveno něco jiného.

§ 112

Přepravní dispozice

(1)

Nejsou-li údaje potřebné k uskutečnění přepravy obsaženy již ve smlouvě, je odběratel povinen oznámit je dodavateli přepravní dispozicí. V přepravní dispozici stanoví odběratel stanici (místo) určení, popřípadě též způsob přepravy.

(2)

Není-li lhůta pro oznámení přepravní dispozice stanovena v prováděcích předpisech nebo ve smlouvě, je odběratel povinen oznámit přepravní dispozici nejpozději týden před koncem dodací lhůty. Jde-li však o přepravy, u nichž dodavatel sestavuje podle platných předpisů plán přepravy, je odběratel povinen oznámit přepravní dispozici nejpozději týden přede dnem, do kterého dodavatel musí předložit příslušný plán přepravy.

Ceny

§ 113

(1)

Organizace uvedou ve smlouvě ceny v souladu s cenovými předpisy platnými v den uzavření smlouvy, a to buď údajem ceny nebo odkazem na ceník.

(2)

V případech, kdy nelze definitivní cenu uvést při uzavírání smlouvy, uvede se ve smlouvě cena orientační a způsob stanovení ceny definitivní. Po stanovení definitivní ceny musí být smlouva upravena, popřípadě provedeno majetkové vypořádání. Odběratel má právo požadovat, aby ve smlouvě bylo stanoveno, že dodávka nesmí být uskuteččněna před stanovením definitivní ceny.

(3)

Změní-li se ceny před uskutečněním dodávky a nestanoví-li cenový předpis něco jiného, fakturuje se nová cena.

§ 114

Přirážky a srážky

Dodavatel je oprávněn požadovat, aby ve smlouvě byly stanoveny přirážky, vzniknou-li mu zvýšené náklady tím, že byla smluvena dodací lhůta kratší, než odpovídá lhůtě pro předkládání návrhu smlouvy (objednávky), nebo byla-li sjednána dodávka menšího množství, než je minimální množství expediční nebo výrobní. Odběratel je oprávněn požadovat sjednání srážky, jestliže bylo smluveno množství, které umožňuje hospodárnější výrobu, než bylo uvažováno při stanovení ceny, nebo v případech, kdy náklady výroby budou sníženy v důsledku kapacitní smlouvy. Sjednané přirážky nebo srážky musí být úměrné zvýšeným nebo sníženým nákladům; podrobnosti stanoví právní předpisy.

§ 115

Dodací lhůty

(1)

Při stanovení dodacích lhůt je třeba přihlížet k potřebě rovnoměrného a hospodárného plnění úkolů. Nedojde-li k jiné dohodě, musí být dodací lhůty sjednány s přesností na měsíc. V prováděcícha předpisech může být stanovení dodacích lhůt upraveno jinak.

(2)

U výrobků, jejichž povaha to vyžaduje, mohou být stanoveny dodací lhůty i pro jednotlivé části výrobků s přesným vymezením rozsahu dílčích dodávek.

(3)

U sezónních výrobků musí být dodací lhůty stanoveny tak, aby bylo umožněno včasné využití těchto výrobků v příslušné sezóně.

§ 116

Odmítnutí nepotřebných výrobků

Odběratel, který splnil oznamovací povinnost podle § 58, může odmítnout dosud nedodané smluvené výrobky, jejichž odběrem by mu vznikly nadměrné zásoby, kterých by, pokud v prováděcích předpisech není stanovena jiná lhůta, nejména po dobu jednoho roku nemohl upotřebit k plnění plánovaných úkolů. Odmítnutí je účinné, jen když dodavateli došlo dříve, než počal dodávat výrobky, jichž se odmítnutí týká. Odběratel je však povinen zaplatit majetkové sankce jako při prodlení s odběrem výrobků (§ 139) a nahradit dodavateli škodu, i když ji nezavinil.

HLAVA 5

SPLNĚNÍ DODÁVKY A FAKTURACE (§ 117-118)

§ 117

Splnění dodávky

Dodávka je splněna odevzdáním smluvených výrobků odběrateli, popřípadě jejich předáním dopravci v místě plnění. Pokud právní předpis nestanoví něco jiného, převádí se tímto okamžikem správa (vlastnictví) výrobků na oprávněnou organizaci a přechází nebezpečí jejich nahodilé zkázy nebo zhoršení.

§ 118

Fakturování

Právo a povinnost fakturovat vzniká dnem splnění (částečného splnění) dodávky, s výjimkou případu upraveného v § 64 odst. 2, kdy právo a povinnost fakturovat vzniká dnem uskladnění výrobků na náklad odběratele.

HLAVA 6

ODBĚR, PŘEJÍMKA, ODPOVĚDNOST

ZA VADNÉ DODÁVKY A REKLAMACE (§ 119-137)

Odběr výrobků

§ 119

Dodavatel je povinen zaslat nebo předat odběrateli nejpozději s dodávkou doklady potřebné ke správnému odběru dodaných výrobků.

§ 120

Odmítnutí odběru neprávem odeslaných výrobků

(1)

Odběratel je oprávněn odmítnout odběr výrobků, jejichž dodávka nebyla smluvena nebo které byly odeslány bez jeho souhlasu před dospělostí závazku.

(2)

Je-li to hospodářsky účelné a nedostal-li odběratel na základě zprávy o odmítnutí odběru od dodavatele jiné dispozice, je povinen postarat se na náklad a nebezpečí dodavatele o vyložení výrobků a buď o jejich uskladnění, nebo hrozí-li nebezpečí zkázy výrobků, o jejich zpeněžení, popřípadě o jiné nejvhodnější zužitkování,.

(3)

Jestliže odběratel odmítnuté předčasně dodané výrobky u sebe uskladnil, platí dodávka za splněnou prvého dne dodací lhůty; jde-li o výrobky, u nichž nebyla stanovena definitivní cena, dnem, kdy byla tato cena stanovena.

§ 121

(1)

Při odběru je odběratel povinen výrobky prohlédnout v místě jejich odebrání za přítomnosti zástupce předávajícího (dodavatele nebo dopravce) takovým způsobem, aby mohl zjistit nesrovnalosti co do množství, zjevnou porušenost nebo zjevnou neúplnost dodávky a okolnosti rozhodující pro uplatnění práv z toho vyplývajících.

(2)

Za tím účelem přizve odběratel k účasti při odběru zástupce předávajícího a podle okolností případu zejména:

a)

prověří u vozových zásilek vnější neporušenost vozu a jeho uzávěrů, u otevřeného vozu zjevnou úplnost nákladu;

b)

prověří počet kusů výrobků dopravovaných bez obalů, v ostatních případech počet obalových jednotek;

c)

prověří hrubou váhu dodávky, popřípadě hrubou váhu jednotlivých částí dodávky;

d)

prověří neporušenost vnějších obalů balených jednotek;

e)

porovná značky (signa) dodávky, popřípadě jednotlivých částí (obalových jednotek) s dodacím dokladem a s dopravními doklady;

f)

provede všechny úkony stanovené pro odebírání výrobků zvláštními předpisy, zejména předpisy dopravními.

§ 122

Zjistí-li odběratel při odběru výrobků nesrovnalosti co do množství, porušenost, neúplnost dodávky nebo okolnosti tomu nasvědčující, je povinen postupovat podle příslušných předpisů nebo ujednání; neukládají-li předávajícímu povinnost sepsat zápis nebo není-li jich, je povinen o zjištěných rozhodných okolnostech sepsat zápis odběratel a předložit jej k podpisu přítomnému zástupci předávajícího. V závažných případech, nebo je-li to obvyklé, přizve odběratel k sepsání zápisu i dodavatele, popřípadě nestrannou osobu.

§ 123

(1)

Při odběru od dopravce odpovídá odběratel dodavateli za splnění všech povinností, které zvláštní předpisy (přepravní, popřípadě dopravní řády) ukládají příjemci zásilky.

(2)

V případech, kdy dodavatel odpovídá za dopravovanou zásilku, je odběratel povinen uplatnit podle zvláštních předpisů právo z odpovědnosti dopravce, jinak nemůže v rozsahu tohoto práva požadovat na dodavateli náhradu.

(3)

Při traťových dodávkách má povinnost odběratele příjemce zásilky; dodavatelem se tu rozumí také odesílatel.

Přejímka

§ 124

(1)

Odběratel je povinen provést přejímku dodaných výrobků.

(2)

Přejímka se provádí způsobem stanoveným v prováděcích předpisech nebo ve smlouvě a pokud jde o technické otázky, způsobem stanoveným v technické normě. Není-li způsob přejímky takto stanoven, provádí se přejímka způsobem obvyklým.

(3)

Namátková nebo statistická přejímka je přípustná pouze v případech, kde je tak stanoveno. V těchto případech platí její výsledek pro celou dodávku, pokud není v technické normě, v prováděcích předpisech nebo ve smlouvě stanoveno něco jiného.

§ 125

(1)

Přejímkou prověřuje odběratel zejména:

a)

zda výrobky dodávané v obalu odpovídají dodavatelovým údajům o jejich množství (počtu, objemu, čisté váze apod.),

b)

zda dodané výrobky odpovídají sjednaným podmínkám, zda jsou kompletní a mají sjednanou jakost; přitom zároveň zjišťuje, zda výrobky jsou značkovány a zda byl dodržen sjednaný sortiment dodávky.

(2)

Přejímka se provádí ve skladu odběratele, není-li předepsáno nebo dohodnuto něco jiného.

§ 126

Je na odběrateli, aby zajistil věrohodný důkaz o zjištěných vadách a možnost jejich přezkoumání, například tím, že

a)

přizve dodavatele nebo nestrannou osobu k provedení přejímky, zjistí-li při odběru porušenost dodávky nebo okolnosti tomu nasvědčující,

b)

v závažných případech, nebo je-li to obvyklé nebo předepsáno, přeruší při zjištění vad přejímku a přizve k jejímu dokončení dodavatele nebo nestrannou osobu,

c)

sepíše zápis o průběhu a výsledku přejímky za přítomnosti dodavatele nebo nestranné osoby,

d)

podle povahy výrobku odebere a zajistí vzorky,

e)

uloží odděleně až do vyřízení reklamace přejímané výrobky, u nichž byly zjištěny vady, není-li možno zajistit jiný důkaz o vadách a nebrání-li tomu důležitý hospodářský zájem.

Odpovědnost za vadné dodávky

§ 127

Vady jakosti

(1)

Jakost výrobků je vadná, jestliže v době plnění dodávky neodpovídá smlouvě.

(2)

Odběratel, jemuž byly dodány výrobky vadné jakosti, má práva uvedená v § 43 odst. 1; vrací-li výrobky vadné jakosti, postupuje přiměřeně podle ustanovení § 120 odst. 2.

(3)

Žádá-li odběratel odstranění vad a je-li nebezpečí v prodlení, musí mu dodavatel vyhovět, i když právo odběratele neuznává; nedohodnou-li se organizace jinak, nese náklady až do rozhodnutí o reklamaci prozatím dodavatel.

(4)

Neodstraní-li dodavatel vady ve lhůtě stanovené dohodou nebo arbitrážním rozhodnutím, je odběratel oprávněn na náklad dodavatele vady odstranit nebo dát odstranit a požadovat penále pro tento případ sjednané.

§ 128

Vady značkování

Byly-li dodány výrobky, které nejsou opatřeny předepsanou nebo sjednanou značkou, nebo jsou opatřeny značkou nesprávnou nebo jinak vadnou tak, že odběratel nebo spotřebitel mohl být uveden v omyl o vlastnostech výrobků, platí přiměřeně ustanovení § 127.

§ 129

Nekompletní výrobky

(1)

Nekompletnost je vada, která záleží v tom, že chybí některá samostatně použitelná část výrobku, jež podle smlouvy nebo technické normy měla být dodána současně s výrobkem, a tím způsobuje, že výrobek třeba jinak bezvadný neplní svůj účel.

(2)

Za nekompletní výrobky se považují také výrobky dodané bez stanoveného příslušenství, jestliže v technických normách, v prováděcích předpisech nebo ve smlouvě je stanoveno, že s výrobkem se dodává jako jeho příslušenství dokumentace, náhradní díly, popřípadě jiné výrobky.

(3)

Stejně jako u nekompletních výrobků se postupuje, jestliže dodávka neodpovídá ustanovení smlouvy, že výrobky mají být dodávány v soupravách (sadách, sádkách, kompletech); pokud v takových případech v technické normě nebo v prováděcích předpisech není stanoveno, které výrobky tvoří soupravu, musí to být určeno ve smlouvě.

(4)

Byl-li dodán nekompletní výrobek, má odběratel právo odmítnout jeho placení, popřípadě zjistí-li nekompletnost po zaplacení, může žádat vrácení zaplacené částky.

(5)

Dodavatel nekompletního výrobku je povinen výrobek kompletovat v nejkratší technicky možné lhůtě.

§ 130

Porušení sortimentu

Jestliže se organizace výslovně dohodly, že zvlášť určené výrobky budou z hlediska splnění dodávky sledovány pouze jako celek, je nesplnění dodávky sjednaného množství u jednotlivých výrobků porušením sortimentu a odběratel má právo na penále podle § 142.

§ 131

Nesrovnalosti co do množství

Jestliže dodávka neodpovídá dodavatelovým údajům co do množství (počtu, objemu, čisté váhy apod.), má odběratel práva uvedená v § 43 odst. 3.

Reklamační řízení

§ 132

(1)

Odběratel je povinen vadné dodávky reklamovat písemně u dodavatele. V reklamaci musí popsat reklamované vady, vymezit své požadavky (§ § 127 až 131) a uvést všechny okolnosti potřebné pro posouzení oprávněnosti reklamace.

(2)

K reklamaci je odběratel povinen připojit doklady, kterými zdůvodňuje oprávněnost reklamace, a připouští-li to povaha výrobků, také výrobek nebo část, na nichž je patrna reklamovaná vada.

(3)

V prováděcích předpisech nebo ve smlouvě může být podrobně stanoveno, co má reklamace obsahovat a jaké doklady mají být k ní připojeny.

§ 133

(1)

Odběratel musí reklamaci odeslat bez zbytečného odkladu po zjištění vad, nejpozději však

a)

u zjevných vad do jednoho měsíce od splnění dodávky a jde-li o splnění odevzdáním dopravci, do jednoho měsíce od dopravení výrobku do místa (stanice, přístavu, letiště) určení,

b)

u skrytých vad do šesti měsíců od splnění dodávky.

(2)

Reklamační lhůta se prodlužuje

a)

při přerušení přejímky, aby mohl být přizván dodavatel, o dobu ode dne odeslání výzvy dodavateli do dne, kdy se dodavatel dostaví k přejímce nebo kdy dojde oznámení, že se k přejímce nedostaví, nejvýše však o dobu jednoho měsíce,

b)

u skrytých vad výrobků, které odběratel dodává v nezměněném stavu dalšímu odběrateli, do konce doby, po kterou trvá odpovědnost za vadnou dodávku ve prospěch toho, kdo výrobky zpracovává nebo spotřebovává, nejdéle však na dobu jednohoapůl roku od splnění dodávky,

c)

v případech, kdy odběratel požaduje opravu, o dobu od obdržení reklamace do odevzdání opraveného výrobku,

d)

v případech, kdy dodavatel nezaslal nebo nepředal odběrateli doklady potřebné k provedení správného odběru dodaných výrobků (§ 119), o dobu, po kterou se dodavatel se zasláním nebo předáním potřebných dokladů opozdil.

(3)

V prováděcích předpisech mohou být pro reklamaci vad stanoveny jiné lhůty, než je uvedeno v odstavci 1.

§ 134

Jestliže odběratel nedodržel reklamační lhůtu, zaniká jeho právo z odpovědnosti za vadnou dodávku a to, co mohl požadovat, nemůže uplatnit ani z jiného právního důvodu. Dohoda o záruce není tím však dotčena.

§ 135

(1)

Dodavatel je povinen do patnácti dnů ode dne odeslání reklamace oznámit odběrateli, zda reklamaci uznává nebo z jakých důvodů ji odmítá uznat.

(2)

Jestliže si dodavatel ve lhůtě k oznámení vyžádal od odběratele doplnění reklamace, popřípadě zaslání podkladů nebo vzorků, je povinen zaujmout k reklamaci konečné stanovisko do patnácti dnů ode dne, kdy vyžádané doplnění, podklady nebo vzorky byly odeslány. Je-li to nutné pro vyřízení reklamace, mohou organizace v jednotlivém případě sjednat lhůtu delší.

(3)

Jde-li o pravidelné opětovné dodávky témuž odběrateli, prováděné nejméně dvakráte do měsíce, může být v prováděcích předpisech nebo ve smlouvě stanoveno, že místo postupu podle odstavce 1 dodavatel své stanovisko ke všem reklamacím došlým od téhož odběratele v kalendářním měsíci oznámí nejpozději do patnáctého dne následujícího měsíce.

Záruka

§ 136

Je-li dohodnuta záruka, odpovídá dodavatel v záručním případě podle podmínek obsažených v dohodě o záruce. Tím však není vyloučena jeho odpovědnost podle § 127.

§ 137

(1)

Dohoda o záruce musí obsahovat

a)

dobu trvání záruky, která nesmí být kratší než reklamační lhůta pro skryté vady, popřípadě též dobu předprovozní záruky,

b)

podmínky, za nichž vzniká povinnost dodavatele ze záruky (záruční případ),

c)

způsob oznámení záručního případu,

d)

obsah a rozsah dodavatelových povinností v záručním případě, včetně nejdelší lhůty k provedení záruční opravy nebo výměny,

e)

povinnosti odběratele v době trvání záruky a ustanovení o zániku záruky před uplynutím záruční doby.

(2)

Záruční doba se prodlužuje o dobu opravy; byl-li v záručním případě vyměněn celý výrobek, na který byla poskytnuta záruka, počíná záruční doba znova.

HLAVA 7

MAJETKOVÉ SANKCE (§ 138-145)

§ 138

Penále za prodlení dodavatele

(1)

Dodavatel, který je v prodlení s dodávkou výrobků, je povinen zaplatit odběrateli penále ve výši 2 % z ceny nedodaných výrobků, a trvá-li prodlení déle než jeden měsíc, ještě další penále ve výši 5 % z ceny výrobků nedodaných ani během měsíce po dodací lhůtě. U dodávek a poddodávek určených pro centralizovanou investiční výstavbu nebo pro úkoly stanovené jmenovitě vládou, pokud jsou takto ve smlouvě označeny, je penále dvojnásobné.

(2)

Jestliže dodací lhůta nebyla dodržena jen proto, že veřejný dopravce bez zavinění dodavatele nepřijal zásilku k přepravě nebo překročil lhůtu stanovenou pro její přepravu, nevčítá se pro účely majetkových sankcí doba, po kterou zdržení způsobené dopravcem trvá, nejvýše však doba jednoho týdne.

§ 139

Penále za prodlení odběratele

(1)

Odběratel, který je v prodlení s odběrem výrobků, je povinen zaplatit dodavateli penále ve výši 5 % z ceny neodebraných výrobků.

(2)

Odběratel, který ve stanovených lhůtách nepředložil dodavateli odvolávku nebo neoznámil přepravní dispozice, je povinen zaplatit penále ve výši 2 % z ceny výrobků, jichž se nesplnění této povinnosti týká, a trvá-li prodlení déle než jeden měsíc, ještě další penále ve výši 3 % z ceny výrobků, u nichž tato povinnost nebyla splněna ani v této další lhůtě.

Penále za vadné dodávky

§ 140

(1)

Dodavatel, který dodal výrobky vadné jakosti, je povinen zaplatit odběrateli penále ve výši 10 % fakturované ceny těchto výrobků, nejvýše však desetinásobek ceny opravy, jde-li o vadu, která byla odstraněna.

(2)

Toto penále se snižuje na 5 %, jestliže dodavatel nejpozději do jednoho měsíce po obdržení reklamace vady jakosti odstraní nebo dodá bezvadné výrobky anebo jestliže se odběratel rozhodne, že si výrobky s příslušnou slevou ponechá, popřípadě za náhradu nákladů opraví nebo dá opravit.

(3)

Dodavatel neplatí majetkové sankce, jestliže jde o první záruční opravu a dodavatel odstranil vadu (opravou nebo výměnou) ve lhůtě stanovené v dohodě o záruce.

§ 141

Ustanovení § 140 platí přiměřeně i o výrobcích neznačkovaných, nesprávně značkovaných a o výrobcích co do množství neodpovídajících dodavatelovým údajům. Při nesrovnalostech co do množství je základem pro výpočet penále cena nedodaných výrobků.

§ 142

(1)

Dodavatel, který porušil sortiment, je povinen zaplatit odběrateli penále, jež se vypočítává z ceny celkového množství zvláště určených výrobků, jejichž dodávka se sleduje jako celek.

(2)

Toto penále činí 1 %, jestliže u některého z jednotlivých výrobků bylo do měsíce po dodací lhůtě splněno méně než 50 % smluveného množství, nebo 1 promile, jestliže u všech výrobků bylo sice splněno do měsíce po dodací lhůtě alespoň 50 % smluveného množství, avšak u některého, byť i jediného z nich, méně než 90 % smluveného množství.

§ 143

Organizace jsou povinny penále účtovat a vymáhat.

§ 144

Prováděcí předpisy mohou stanovit majetkové sankce odchylně, než je uvedeno v § § 138 až 143; mohou též stanovit, v kterých případech, popřípadě do jaké výše penále účtováno a vymáháno být nemusí.

§ 145

Ustanovení § § 138 až 143 se nevztahují na dodávky výrobků, které jsou výsledkem výzkumu nebo vývoje a které jsou takto ve smlouvě označeny.

Oddíl II

Hospodářské smlouvy o pracích a výkonech (§ 146-189)

HLAVA 1

SPOLEČNÁ USTANOVENÍ (§ 146-151)

§ 146

Podkladem pro uzavírání smluv o průzkumných nebo projektových pracích, o podkladech, o stavebních pracích, o montážních pracích, o dodávkách pro investiční celky a pro uzavírání zvláštních smluv o pracích a výkonech jsou zpravidla kapacitní smlouvy. O těchto kapacitních smlouvách platí obdobně ustanovení § § 90 až 92 s tou odchylkou, že je lze uzavírat i na dobu kratší než na plánovací rok.

§ 147

Není-li stanoveno něco jiného, dodavatel provádí práce nebo výkony za úplatu a na své nebezpečí.

§ 148

(1)

Odběratel je oprávněn sledovat provádění prací nebo výkonů dodavatele. Dodavatel je povinen odběrateli sledování prací nebo výkonů umožnit.

(2)

Je-li k provedení prací nebo výkonů třeba spolupůsobení odběratele, musí k tomu být ve smlouvě stanovena přiměřená lhůta. Nedodrží-li odběratel tuto lhůtu, může dodavatel od smlouvy odstoupit, jestliže odběratele předem na to upozornil; to neplatí u prací nebo výkonů pro centralizovanou investiční výstavbu a pro dodávku vývozního investičního celku.

§ 149

Dal-li odběratel zřejmě nesprávné příkazy nebo dodal-li zřejmě nevhodné nebo vadné hmoty, stroje nebo zařízení, je dodavatel povinen ho na to upozornit.

§ 150

Byly-li vyfakturované práce nebo výkony zmařeny náhodou před časem plnění, nepozbývá dodavatel práva na úplatu ani není povinen ji vrátit, jestliže prokáže, že k náhodě nedal ze své viny podnět.

§ 151

(1)

Výše úplaty musí být stanovena smlouvou. Úplata se platí až po skončení prací nebo výkonů; provádějí-li se však práce nebo výkony po částech nebo jsou-li s nimi spojeny zvláštní náklady, je dodavatel oprávněn domáhat se už během provádění prací na odběrateli přiměřené úplaty, nestanoví-li zvláštní předpisy něco jiného.

(2)

Jestliže dodavatel se souhlasem odběratele — a je-li to třeba — i projektanta a popřípadě i schvalujícího orgánu provede opatření, jimiž se hospodárně sníží náklad předpokládaný v podkladech odevzdaných odběratelem, poskytne odběratel přirážku ke snížené úplatě. Přirážka se také poskytuje, jestliže dodavatel na požádání odběratele řádně připravil práce nebo výkony k odevzdání ještě před smluveným časem plnění. Není-li výše přirážky stanovena zvláštními předpisy nebo smlouvou, poskytne odběratel přirážku přiměřenou.

HLAVA 2

SMLOUVA O PRŮZKUMNÝCH NEBO

PROJEKTOVÝCH PRACÍCH (§ 152-159)

§ 152

Uzavírání smlouvy

(1)

Smlouva o průzkumných nebo projektových pracích se uzavírá zpravidla na podkladě kapacitní smlouvy, která zejména obsahuje údaje o objemu prací podle jednotlivých let a zadávací podmínky.

(2)

Jde-li o práce při generální opravě po živelní pohromě nebo po havárii, je povinen s odběratelem uzavřít smlouvu ten dodavatel, kterého na žádost odběratele určí nadřízený orgán dodavatele.

(3)

Jde-li o práce členěné na stupně, uzavírá se smlouva zpravidla o jednotlivých stupních; nejde-li o takové práce, uzavírá se zpravidla o celém objemu prací.

§ 153

Odevzdání a převzetí

Dodavatel odevzdává a odběratel přejímá dokončené práce nebo části prací, na jejichž samostatném odevzdání a převzetí se organizace dohodly ve smlouvě. Nedokončené práce nebo části prací mohou být odevzdány a převzaty, jen bylo-li provádění prací zastaveno následkem změny nebo zrušení závazku.

Odpovědnost za vady

§ 154

Odběratel, jemuž byly dodány vadné práce, má práva uvedená v § 43 odst. 1; jde-li však o vady, které lze odstranit, je oprávněn požadovat jen bezplatné odstranění vad.

§ 155

(1)

Práva z odpovědnosti za zjevné vady může odběratel uplatnit, jen pokud je reklamoval. Reklamaci musí odeslat do jednoho měsíce ode dne, kdy práce nebo jejich části obdržel. V reklamaci popíše reklamované vady, vymezí své požadavky a uvede všechny okolnosti potřebné pro posouzení oprávněnosti reklamace.

(2)

Dodavatel je povinen do patnácti dnů ode dne odeslání reklamace sdělit odběrateli, zda jeho požadavky uznává nebo z jakých důvodů je odmítá uznat.

(3)

V prováděcích předpisech nebo ve smlouvě mohou být pro jednotlivé druhy prací nebo vzhledem k účelu prací stanoveny jiné lhůty, než je uvedeno v odstavcích 1 a 2.

§ 156

(1)

Práva z odpovědnosti za skryté vady maže odběratel uplatnit, jen pokud sestavil zápis o vadách za účasti dodavatele. Tato práva však nelze uplatnit, jestliže vady byly zjištěny teprve v době, kdy jejich odstranění nemá již význam z hlediska technického ani ekonomického.

(2)

Odběratel je povinen bez zbytečného odkladu po zjištění vady vyzvat dodavatele k účasti na sestavení zápisu o vadách. Ve výzvě musí označit práce nebo části prací, na nichž vady zjistil, stručný popis vad a navrhnout místo a den sestavení zápisu.

(3)

Dodavatel je povinen nejpozději do pěti dnů od obdržení výzvy odběratele dohodnout se s ním o době a místě sestavení zápisu a ve stanovené době se dostavit. Neodpoví-li dodavatel na výzvu v této lhůtě, platí za dohodnuté doba a místo uvedené ve výzvě odběratele.

(4)

Zápis o vadácha obsahuje zejména:

a)

dobu a místo sestavení zápisu,

b)

jména a funkce osob, které se účastnily sestavení zápisu,

c)

označení prací nebo částí prací, na nichž byly vady zjištěny,

d)

datum zjištění vad a jména osob, které je zjistily,

e)

popis vad a pokud možno uvedení jejich příčin,

f)

požadavky odběratele, popřípadě dohodu o opatřeních a lhůtách k odstranění vad,

g)

podpisy osob, které se účastnily sestavení zápisu.

(5)

Nedojde-li k dohodě o požadavcích odběratele, musí zápis o vadách obsahovat stanovisko odběratele i dodavatele.

(6)

V prováděcích předpisech nebo ve smlouvě mohou být stanoveny jiné lhůty a jiný postup, než jsou uvedeny v odstavcích 2 a 3.

§ 157

Jestliže u prací podléhajících schválení nadřízeného orgánu odběratele tento orgán vytkl skryté vady prací a stanovil opatření a lhůty k odstranění vad, doklad obsahující stanovisko tohoto orgánu k dokumentaci nahrazuje zápis o vadách i dohodu organizací o odstranění vad.

§ 158

O odevzdání a převzetí provedených oprav průzkumných nebo projektových prací a o odpovědnosti za vady těchto oprav platí, pokud smlouva nestanoví něco jiného, přiměřeně ustanovení § § 153 až 157 a § 159 odst. 2 a 4.

§ 159

Majetkové sankce

(1)

Dodavatel, který je v prodlení s odevzdáním prací nebo částí prací, je povinen zaplatit odběrateli penále ve výši 1 % z ceny těchto prací nebo částí prací, a trvá-li prodlení déle než jeden měsíc, ještě další penále ve výši 2 % z této ceny.

(2)

Neodstraní-li dodavatel vady prací nebo části prací ve sjednaných nebo stanovených lhůtách, je povinen zaplatit odběrateli, pokud smlouva nestanoví něco jiného, za každý den prodlení penále 500 Kčs.

(3)

Odběratel, který ve smluvených lhůtách neodevzdá dodavateli podklady, je povinen zaplatit dodavateli penále ve výši 0,5 % z ceny prací nebo jejich částí, a trvá-li prodlení déle než jeden měsíc, ještě další penále ve výši 1 % z této ceny.

(4)

U prací pro centralizovanou investiční výstavbu je penále dvojnásobné.

HLAVA 3

SMLOUVA O PODKLADECH (§ 160-161)

§ 160

Obsah

Smlouvou o podkladech se dodavatel strojů, zařízení, kovových konstrukcí, montáží nebo stavebních prací zavazuje odběrateli podkladů (dodavateli projektových prací), že dodá podklady nezbytné pro provedení projektových prací. Zvláštní předpisy stanoví, zda se podklady poskytují za úplatu či bezplatně.

§ 161

O odevzdání a převzetí podkladů a o odpovědnosti za jejich vady platí obdobně ustanovení § § 153 až 156.

HLAVA 4

SMLOUVA O STAVEBNÍCH PRACÍCH (§ 162-176)

Uzavírání smlouvy

§ 162

(1)

Smlouva se uzavírá zpravidla na podkladě kapacitní smlouvy, která obsahuje zejména údaje o fyzických a finančních objemech prací, o lhůtách dokončení prací nebo částí prací a popřípadě o lhůtách odevzdání projektové a rozpočtové dokumentace předepsané pro provádění prací.

(2)

Ustanovení § 152 odst. 2 platí obdobně i o stavebních pracích.

(3)

O všech pracích, které má dodavatel provést na jedné stavbě, uzavírá se zpravidla jedna smlouva.

§ 163

Není-li ve zvláštních předpisech, prováděcích předpisech nebo ve smlouvě stanoveno něco jiného, dodává dodavatel práce včetně projektové a rozpočtové dokumentace (její části) a včetně hmot.

§ 164

Sledování zakrývaných prací

Na povaze prací záleží, v kterých případech je dodavatel povinen vyzvat odběratele k prověření prací, jež v dalším pracovním postupu budou zakryty nebo se stanou nepřístupnými. Neučiní-li tak, ač to povaha prací vyžadovala, je povinen na žádost odběratele odkrýt práce, jež byly zakryty nebo se staly nepřístupnými, na svůj náklad.

Odevzdání a převzetí

§ 165

(1)

Dodavatel odevzdává a odběratel přejímá dokončené práce nebo části prací, na jejichž samostatném odevzdání a převzetí se organizace v souladu se schválenou projektovou a rozpočtovou dokumentací ve smlouvě dohodly.

(2)

Nedokončené práce nebo části prací mohou být odevzdány a převzaty, jestliže se organizace na tom v souladu s bezpečnostními předpisy ve smlouvě dohodly a je-li toho třeba k uvedení provozně ucelené části staveb do provozu (užívání). U bytové a občanské výstavby mohou být nedokončené práce nebo části prací odevzdány a převzaty, jen pokud tak stanoví prováděcí předpisy. Jinak se nedokončené práce nebo části prací odevzdávají a přejímají, jen bylo-li provádění prací zastaveno následkem změny nebo zrušení závazku.

(3)

Drobné vady, které nebrání řádnému provozu (užívání) předpokládanému projektem, nejsou překážkou odevzdání a převzetí.

§ 166

Není-li v prováděcích předpisech nebo ve smlouvě stanoveno něco jiného, je dodavatel povinen písemně oznámit odběrateli nejpozději patnáct dní předem, kdy budou práce nebo části prací připraveny k odevzdání. Odběratel je povinen na základě tohoto oznámení stanovit v dohodě s dodavatelem den zahájení přejímacího jednání a jeho pracovní program. Přejímací jednání musí být zahájeno nejpozději do patnácti dnů ode dne, kdy byly práce nebo jejich části připraveny k odevzdání.

§ 167

(1)

O převzetí prací nebo jejich částí se sestaví zápis, který obsahuje zejména:

a)

označení předmětu přejímacího jednání,

b)

den zahájení a ukončení přejímacího jednání, jména a funkce osob, které se ho účastnily,

c)

zjištění, zda provedené práce nebo části prací odpovídají právním předpisům, schválené dokumentaci, smluvním podmínkám, rozhodnutím sporu nebo úředním opatřením, popřípadě zda mají vlastnosti, jaké obyčejně mívají,

d)

průběh a výsledky provedených zkoušek, jakož i zhodnocení jakosti provedených prací,

e)

prohlášení odběratele, že odevzdávané práce nebo části prací přejímá nebo odmítá převzít s uvedením důvodů,

f)

soupis zjištěných vad, dohodu o opatřeních a lhůtách k jejich odstranění, popřípadě o slevě z úplaty, a nedošlo-li k dohodě, stanoviska dodavatele a odběratele,

g)

ostatní práva na plnění, která organizace proti sobě mají,

h)

podpisy účastníků jednání.

(2)

Odběratel a dodavatel mohou nadále uplatňovat navzájem jen práva uvedená v zápisu (odstavec 1) a práva z vad a škod, které nemohly být do převzetí zjištěny.

Odpovědnost za vady

§ 168

Odběratel, jemuž byly dodány vadné práce, má práva uvedená v § 43 odst. 1 s výjimkou práva odstoupit od smlouvy.

§ 169

(1)

Práva z odpovědnosti za zjevné vady může odběratel uplatnit, jen jestliže je uvedl v zápisu o převzetí (§ 167).

(2)

Práva z odpovědnosti za skryté vady může odběratel uplatnit, jen jestliže včas sestavil zápis o vadách (§ 170) a své požadavky v něm uvedl.

§ 170

(1)

Zjistí-li odběratel skryté vady prací, je povinen sestavit zápis o vadách.

(2)

Není-li v prováděcích předpisech nebo ve smlouvě stanoveno něco jiného, je odběratel povinen písemně vyzvat nejméně tři dny předem dodavatele k účasti na sestavení zápisu o vadách.

(3)

Zápis o vadách obsahuje zejména:

a)

dobu a místo sestavení zápisu, jména a funkce osob, které se ho účastnily,

b)

označení prací nebo částí prací, na nichž byly zjištěny vady,

c)

datum zjištění vad a jména osob, které je zjistily,

d)

popis vad a pokud možno uvedení jejich technických příčin,

e)

dohodu o opatřeních a lhůtách k odstranění vad nebo o slevě z úplaty, a nedošlo-li k dohodě, stanoviska dodavatele a odběratele,

f)

podpisy osob, které se účastnily sestavení zápisu.

§ 171

(1)

Nedostaví-li se zástupce dodavatele v den určený ve výzvě odběratele, sestaví odběratel zápis o vadách za účasti odborníka z oboru prací, jichž se týkají vady. Jako odborník nesmí být přibrán zaměstnanec odběratele. Náklad na přizvání a účast odborníka při sestavení zápisu o vadách nese dodavatel. Odběratel je povinen zaslat dodavateli zápis o vadách bez zbytečného odkladu.

(2)

Nesouhlasí-li dodavatel s opatřením nebo lhůtou k odstranění vady nebo s výší slevy z úplaty, musí do deseti dnů ode dne, kdy obdržel zápis o vadách, sdělit odběrateli své odchylné stanovisko s odůvodněním. Neučiní-li tak, platí, že s obsahem zápisu o vadách souhlasí.

§ 172

(1)

Odběratel musí sestavit zápis o vadách, které zjistí

u žáruvzdorných vyzdívek průmyslových pecí nejpozději do dvou měsíců,

u ostatních žáruvzdorných vyzdívek, jakož i u kouřovodů nejpozději do šesti měsíců,

u železničních tunelů nejpozději do dvou let,

u vozovek silnic, u letištních drah a zpevněných ploch pro letadla s těžkou živičnou nebo s betonovou anebo dlážděnou vozovkou a u ochranných nátěrů ocelových mostních konstrukcí nejpozději do tří let,

u údolních přehrad, pokud jde o takové vady, které je možno zjistit až po naplnění nádrže na plné vzdutí, do šesti měsíců od naplnění nádrže na plné vzdutí, nejpozději však do dvou let,

u ostatních prací nejpozději do jednohoapůl roku ode dne podepsání zápisu o převzetí. Zápis o vadách je třeba sestavit do patnácti dnů ode dne zjištění vad.

(2)

Právo z odpovědnosti za vady zaniká, nebyl-li zápis sestaven nejpozději patnáctého dne po uplynutí lhůt stanovených pro zjištění vad.

(3)

Lhůty pro zjištění vad uvedené v odstavci 1 se zkracují o dobu, po kterou byl odběratel v prodlení se zahájením přejímacího jednání.

(4)

Jde-li o vady prací poddodavatele, které je možno zjistit teprve při převzetí prací nebo částí prací některým z dalších odběratelů anebo po tomto převzetí, musí odběratel sestavit zápis o vadách prací svého poddodavatele do jednoho měsíce ode dne, kdy další odběratel, u něhož teprve vady mohly být zjištěny, sestavil zápis o převzetí, popřípadě zápis o vadách, a tyto vady v nich uvedl.

§ 173

Neodstraní-li dodavatel vady ve stanovených lhůtách, je odběratel oprávněn vady odstranit nebo dát odstranit na náklad dodavatele.

§ 174

O postupu při odevzdání a převzetí provedených oprav prací nebo částí prací a o odpovědnosti za vady těchto oprav platí, pokud smlouva nestanoví něco jiného, přiměřeně ustanovení § § 166 až 173 a § 176 odst. 2 a 4.

§ 175

O záruce dodavatele (§ 44) platí přiměřeně § § 136 a 137.

Majetkové sankce

§ 176

(1)

Dodavatel, který je v prodlení s připravením prací nebo částí prací k odevzdání, je povinen zaplatit odběrateli penále ve výši 0,5 % z ceny těchto prací nebo částí prací a trvá-li prodlení déle než jeden měsíc, ještě další penále ve výši 0,5 % z této ceny.

(2)

Neodstraní-li dodavatel vady prací nebo částí prací ve stanovených lhůtách, je povinen zaplatit odběrateli, pokud smlouva nestanoví něco jiného, za každý den prodlení penále 500 Kčs až do dne, kdy vady budou odstraněny.

(3)

Odběratel, který neodevzdá dodavateli ve stanovených nebo smluvených lhůtách projektovou nebo rozpočtovou dokumentaci, je povinen zaplatit dodavateli penále ve výši 0,25 % z ceny prací, jichž se dokumentace týká, a trvá-li prodlení déle než jeden měsíc, ještě další penále ve výši 0,25 % z této ceny.

(4)

U prací pro centralizovanou investiční výstavbu je penále dvojnásobné.

HLAVA 5

SMLOUVA O MONTÁŽNÍCH PRACÍCH (§ 177-179)

§ 177

(1)

Smlouvou o montážních pracích se dodavatel zavazuje odběrateli, že umístí a sestaví stroje nebo zařízení na sjednaném místě tak, aby byly schopny provozu.

(2)

Je-li dodavatel strojů nebo zařízení schopen je dodat včetně montáže, nemůže odběratel strojů nebo zařízení uzavřít smlouvu o montážních pracích s jiným dodavatelem.

§ 178

Vyzkoušení

(1)

Dodavatel je povinen během provádění montážních prací na svůj náklad odběrateli individuálním vyzkoušením osvědčit jakost a úplnost montáže jednotlivých strojů nebo zařízení.

(2)

Podrobnosti o individuálním vyzkoušení a o dalších jiných potřebných vyzkoušeních stanoví prováděcí předpisy nebo smlouva.

§ 179

Ustanovení § 162 a § § 164 až 176 platí obdobně i pro smlouvu o montážních pracích s tím, že odběratel musí sestavit zápis o vadách, které zjistil, nejpozději do šesti měsíců od podepsání zápisu o převzetí.

HLAVA 6

SMLOUVY O DODÁVKÁCH PRO INVESTIČNÍ CELKY (§ 180-185)

§ 180

Smlouvy o dodávkách pro investiční celky jsou smlouva o dodávce technologického zařízení a smlouva o stavbě.

Smlouva o dodávce technologického zařízení

§ 181

Smlouvou o dodávce technologického zařízení se dodavatel odběrateli zavazuje dodat soubor strojů nebo zařízení včetně montáže a včetně projektové a rozpočtové dokumentace (její části) v rozsahu uvedeném ve zvláštních předpisech.

§ 182

Komplexní vyzkoušení

(1)

Dodavatel je povinen při odevzdání technologického zařízení odběrateli osvědčit bezvadné provedení montážních prací a bezvadnou funkci smontovaných souborů strojů nebo zařízení za sjednaných podmínek předpokládaných projektem (komplexní vyzkoušení).

(2)

Podrobnosti o komplexním vyzkoušení stanoví prováděcí předpisy.

§ 183

Ustanovení § 162 a § § 164 až 176 platí obdobně i pro smlouvu o dodávce technologického zařízení s tím, že odběratel musí sestavit zápis o vadách, které zjistil, nejpozději do šesti měsíců od podepsání zápisu o převzetí.

Smlouva o stavbě

§ 184

Smlouvou o stavbě se dodavatel zavazuje odběrateli, že dodá stavební i technologickou část stavby a v rozsahu určeném ve zvláštních nebo prováděcích předpisech také příslušnou projektovou a rozpočtovou dokumentaci.

§ 185

Ustanovení § 162, § § 164 až 176 a § § 181 až 183 platí obdobně i pro smlouvu o stavbě.

HLAVA 7

ZVLÁŠTNÍ SMLOUVA O PRACÍCH A VÝKONECH (§ 186-189)

§ 186

O pracích a výkonech, na něž se nevztahují ustanovení hlav 2 až 6, uzavírají organizace zvláštní smlouvu o pracích a výkonech. Prováděcí předpisy stanoví, v kterých případech není u těchto smluv se zřetelem na rozsah nebo význam prací a výkonů třeba písemné formy.

§ 187

Odběratel, jemuž byly dodány práce nebo výkony vadné jakosti, má práva uvedená v § 43.

§ 188

(1)

Práva z odpovědnosti za zjevné vady může odběratel uplatnit, jen jestliže je reklamoval u dodavatele do jednoho měsíce ode dne splnění.

(2)

Pokud prováděcí předpisy nestanoví jinou lhůtu, může odběratel uplatnit práva z odpovědnosti za skryté vady, jen jestliže je reklamoval bez zbytečného odkladu po zjištění vad, nejpozději však do šesti měsíců ode dne splnění.

(3)

Dodavatel je povinen do patnácti dnů ode dne odeslání reklamace oznámit odběrateli, zda reklamaci uznává nebo z jakých důvodů ji odmítá uznat.

§ 189

O záruce dodavatele (§ 44) platí přiměřeně ustanovení § § 136 a 137.

ČÁST TŘETÍ

USTANOVENÍ SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ

A ZÁVĚREČNÁ (§ 190-200)

Zmocnění

§ 190

(1)

Hlavní arbitr Republiky československé vydává předpisy potřebné k provedení tohoto zákona. V nich může také upravit hospodářské smlouvy o jiných způsobech spolupráce socialistických organizací, jichž je třeba k plnění státního plánu rozvoje národního hospodářství, jakož i závazky z jiných právních skutečností, než upravuje tento zákon.

(2)

V případě potřeby může hlavní arbitr Republiky československé

a)

upravit sazby majetkových sankcí stanovené v tomto zákoně,

b)

upravit hospodářské smlouvy na jednotlivé roky odchylně od ustanovení tohoto zákona, popřípadě stanovit odchylnou úpravu pro jednotlivá odvětví (obory) nebo organizace.

§ 191

(1)

Ministr zahraničního obchodu vydá v dohodě s hlavním arbitrem Republiky československé a po projednání se zúčastněnými ministry předpisy o dodávkách pro vývoz a z dovozu.

(2)

Ministr těžkého strojírenství a ministr zahraničního obchodu vydají v dohodě s hlavním arbitrem Republiky československé a po projednání se zúčastněnými ministry předpis o dodávce investičních celků nebo jejich částí.

(3)

V předpisech vydaných podle odstavců 1 a 2 může být stanovena úprava odchylná od ustanovení části druhé.

§ 192

(1)

Dodavatelská ministerstva v dohodě s odběratelskými ministerstvy (ústředními úřady a orgány) vydají podle potřeby k provedení tohoto zákona základní podmínky dodávky pro určité skupiny výrobků, prací nebo výkonů. U výrobků, prací nebo výkonů dodávaných jen mezi organizacemi podřízenými témuž ministerstvu vydává základní podmínky dodávky toto ministerstvo. Základní podmínky dodávky obsahují podrobnější úpravu dodavatelských vztahů, pokud není obsažena v tomto zákoně; od ustanovení tohoto zákona a obecných předpisů hlavního arbitra Republiky československé se mohou odchylovat, jen pokud to zákon nebo tyto předpisy dovolují. O dodávkách pro vývoz a z dovozu a o dodávkách vojenské techniky pro složky ministerstva národní obrany může obdobně vydat základní podmínky dodávky ministerstvo zahraničního obchodu, popřípadě ministerstvo národní obrany; tyto základní podmínky dodávky se mohou odchylovat od ustanovení části druhé.

(2)

Hlavní arbitr Republiky československé vydává směrnice pro vypracování základních podmínek dodávky a tyto základní podmínky schvaluje.

§ 193

Připouští-li zákon odchylnou úpravu jak prováděcími předpisy, tak dohodou organizací, mohou prováděcí předpisy stanovení odchylné úpravy dohodou organizací vyloučit.

§ 194

Dodávky zemědělských výrobků

O dodávkách zemědělských výrobků zemědělskými závody státního socialistického sektoru platí tento zákon, jen pokud zvláštní předpisy nestanoví něco jiného.

§ 195

Poměr k občanskému zákoníku

Na závazkové právní poměry upravené tímto zákonem a prováděcími předpisy lze užít ustanovení občanského zákoníka, jen pokud tento zákon nebo prováděcí předpisy neobsahují úpravu vlastní. Nelze však užít ustanovení §§ 31, 36, 44 až 52, 82 až 99, 212 až 247, 251 až 279, 284 až 292, 294 až 342, 344, 345, 347 až 382, 443 až 461.

Přechodná ustanovení

§ 196

Ustanoveními tohoto zákona se řídí i právní poměry vzniklé před 1. lednem 1959; do tohoto dne se tyto právní poměry řídí právem dřívějším.

§ 197

Práva peněžních ústavů uvedená v § 84 odst. 3 lze uplatnit, pokud tomu nebrání pravomocné rozhodnutí, i když se promlčela nebo zanikla uplynutím lhůty stanovené pro jejich uplatnění ještě před počátkem účinnosti tohoto zákona.

Závěrečná ustanovení

§ 198

(1)

Zrušují se veškerá ustanovení o věcech upravených tímto zákonem.

(2)

Zejména se zrušují:

1.

zákonné opatření předsednictva Národního shromáždění č. 6/1957 Sb., o hospodářských stavebních smlouvách;

2.

vládní nařízení č. 37/1953 Sb., o způsobu a lhůtách předkládání reklamací při dodávkách nekvalitních a nekompletních výrobků a výrobků, které neodpovídají státním standardům, normám a technickým podmínkám, a o majetkových sporech při nevyhovění reklamacím, ve znění vládních nařízení č. 109/1953 Sb. a č. 33/1954 Sb.;

3.

vládní nařízení č. 18/1955 Sb., o kvantitativní přejímce výrobků;

4.

vládní nařízení č. 33/1955 Sb., o hospodářských smlouvách;

5.

část druhá vládního nařízení č. 8/1956 Sb., o odevzdání a převzetí dokončených staveb nebo jejich částí a o povolení k jejich uvedení do trvalého provozu (užívání);

6.

vládní nařízení č. 9/1956 Sb., o dodávce a odběru vývozních investičních celků;

7.

vyhláška č. 246/1951 Ú. l. I, o hospodářských smlouvách v dopravě;

8.

vyhláška č. 395/1952 Ú. l., o podmínkách pro dodávky zboží pro vývoz, ve znění vyhlášky č. 66/1956 Ú. l.;

9.

dosud nezrušená ustanovení vyhlášky č. 57/1953 Ú. l., o hospodářských smlouvách o dodávce a odběru výrobků;

10.

vyhláška č. 203/1954 Ú. l., o opatřeních proti neplacení za dodávky výrobků a za práce a služby;

11.

vyhláška č. 178/1957 Ú. l., o hospodářských projektových smlouvách;

12.

vyhláška č. 182/1957 Ú. l., kterou se vydávají předpisy k provedení zákonného opatření předsednictva Národního shromáždění č. 6/1957 Sb., o hospodářských stavebních smlouvách;

13.

vyhláška č. 183/1957 Ú. l., o postupu a nákladech spojených s odstraněním škod, které vznikly náhodnými nebo jinými nepředvídanými okolnostmi na stavbách před jejich odevzdáním a převzetím;

14.

část druhá vyhlášky č. 243/1957 Ú. l., kterou se vydávají prováděcí předpisy k vládnímu nařízení o odevzdání a převzetí dokončených staveb nebo jejich částí a o povolení k jejich uvedení do trvalého provozu (užívání);

15.

vyhláška č. 256/1957 Ú. l., o smluvním zabezpečování stavebních nebo montážních prací poddodavatelů a přímých dodavatelů;

16.

všechny základní podmínky dodávky a odběru, jakož i podobné právní předpisy na úseku ministerstva zahraničního obchodu, které nabyly účinnosti přede dnem účinnosti tohoto zákona.

§ 199

Nedotčeny zůstávají:

1.

zákon č. 222/1946 Sb., o poště,

2.

zákon č. 72/1950 Sb., o telekomunikacích,

3.

zákon č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců,

4.

zákon č. 55/1956 Sb., o sociálním zabezpečení,

5.

zákon č. 58/1956 Sb., o náhradě škody za pracovní úrazy a o náhradě nákladů léčebné péče a dávek nemocenského pojištění a důchodového zabezpečení,

6.

předpisy vydané k provedení těchto zákonů,

7.

předpisy o nákupu a prodeji drahých kovů.

§ 200

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1959; provedou jej všichni členové vlády.

Novotný v. r.

Fierlinger v. r.

Široký v. r.

Dolanský v. r.

Ďuriš v. r.

Dr. Škoda v. r.

Kopecký v. r.

Krajčír v. r.

Ing. Černý v. r.

Ing. Jankovcová v. r.

Krosnář v. r.

Dvořák v. r.

Barák v. r.

Machačová v. r.

Dr. Kahuda v. r.

Ing. Šimůnek v. r.

Dr. Nejedlý v. r.

generálplukovník Lomský v. r.

Dr. Kyselý v. r.

Poláček v. r.

Dr. Neuman v. r.

Plojhar v. r.

Tesla v. r.

Ouzký v. r.

Dr. Šlechta v. r.

Uher v. r.

Pospíšil v. r.

Bakuľa v. r.

Beran v. r.

Ing. Púčik v. r.

David v. r.

Jonáš v. r.

Dr. Vlasák v. r.

Reitmajer v. r.