Vody na pozemcích nebo v pozemcích ve správě (vlastnictví) rozpočtových, hospodářských a ostatních organizací, popřípadě i ve vlastnictví jednotlivců, může být použito, vyžaduje-li to zabezpečení hospodářských a jiných společenských potřeb. Těmto organizacím a jednotlivcům musí však být zaručeno množství vody nutné pro uspokojení jejich potřeb.

Při stanovení množství vody pro vlastní potřebu se bere v úvahu, zda je možné tuto potřebu zabezpečit jiným způsobem než ze zdrojů na dotčených pozemcích nebo vodou jiné jakosti.

Užívání vody podle odstavců 1 a 2 upraví po provedeném řízení vodohospodářský orgán příslušný podle § 8.

O úpravě, popřípadě zákazu obecného užívání povrchových vod a provádění jednoduchých zařízení podle § 6 zákona č. 11/1955 Sb., o vodním hospodářství, ve znění zákona č. 12/1959 Sb., (dále jen "zákon") rozhodují výkonné orgány místních národních výborů; týká-li se úprava, popřípadě zákaz, více obcí, rozhodují o nich odbory výstavby a vodního hospodářství rad okresních národních výborů. Jsou-li dotčeny zájmy hygienické a protiepidemické péče, rozhodují tyto orgány po dohodě s orgány hygienické a protiepidemické služby.

Výkonné orgány místních národních výborů vykonávají dohled nad tím, aby každému bylo umožněno obecné užívání vody a aby přitom nebyly poškozovány obecné zájmy a práva jiných.

Hydrotechnické části přístavů a překladišť jsou takové části přístavů a překladišť, které jsou zřízeny v korytě, na břehu nebo na pobřežních pozemcích a které mají vliv na stav vody v toku, na její odtok a na odchod ledu nebo tvoří součást jiných vodohospodářských staveb. V pochybnostech rozhodne odbor výstavby a vodního hospodářství rady krajského národního výboru v dohodě s orgánem státní správy ve věcech plavby.

Povolení odboru výstavby a vodního hospodářství rady krajského národního výboru je třeba zejména k těmto stavbám a zařízením:

Ke stavbám a jiným zařízením v korytech toků, na březích nebo v zátopovém území, sloužícím k plavebním účelům, je nutný souhlas odboru výstavby a vodního hospodářství rady krajského národního výboru podle § 10 zákona․

V rozhodnutí o povolení plavebních zařízení musí být dbáno požadavků uplatněných orgány ministerstev národní obrany a vnitra v zájmu obranyschopnosti a bezpečnosti státu a ministerstva zdravotnictví z důvodů hygienických a epidemiologických opatření. O řízení a rozhodnutí musí být vyrozuměni všichni zúčastnění.

Na plavidlech je provozovatel povinen vybudovat zařízení, která zabraňují vypouštění znečištěné odpadní vody, oleje, popela nebo jiných škodlivých látek do plavební dráhy nebo do toků a nádrží. Tato zařízení musí být udržována ve stavu schopném provozu.

Povolení odboru výstavby a vodního hospodářství rady krajského národního výboru je třeba k těmto způsobům užívání vody a ke stavbám a zařízením, k jejich změnám umožňujícím toto užívání, pokud nejde o obecné užívání vody podle § 6 zákona nebo o užívání vody k plavbě podle § 7 zákona:

Ke stavbám a zařízením umožňujícím ochranu nemovitostí před škodlivými účinky povrchových vod, pokud nejde o zřizování jednoduchých zařízení na jednotlivých nemovitostech k zachycování vody k jejich ochraně podle § 6 zákona, je nutné si vyžádat povolení odboru výstavby a vodního hospodářství rady krajského národního výboru, jde-li zejména:

O povolení podle předchozích odstavců rozhodují odbory výstavby a vodního hospodářství rad okresních národních výborů, jde-li

Vodním tokem místního významu se rozumí tok, který podstatně neovlivňuje vodohospodářské poměry příslušného povodí. V pochybnosti, jde-li o takový tok, rozhodne odbor výstavby a vodního hospodářství rady krajského národního výboru.

Dojde-li k porušení povinností stanovených v povolení vodohospodářského orgánu podle předchozích odstavců, rozhodne o způsobu nápravy vodohospodářský orgán, který je příslušný k vydání povolení ke zvláštnímu užívání vody.

O povolení ke zvláštnímu užívání vody na hraničních tocích rozhodují odbory výstavby a vodního hospodářství rad krajských národních výborů po předchozím projednání s ministerstvy energetiky a vodního hospodářství a vnitra.

Podzemní vody se přednostně vyhrazují pro zásobení obyvatelstva pitnou vodou; pro výrobu zemědělskou a průmyslovou, jen pokud tato výroba vyžaduje jakost pitné vody.

Dojde-li ke změně nebo ke zrušení povolení k užívání podzemní vody (- 23 odst. 5 zákona), učiní vodohospodářský orgán příslušný podle § 8 opatření, aby nebyl ohrožen nebo porušen hospodářský provoz uživatele, jemuž se podzemní voda odnímá; zejména podle potřeby určí náhradní zdroj za odňatou vodu.

Odbory výstavby a vodního hospodářství rad krajských národních výborů rozhodují v dohodě s orgány hygienické a protiepidemické služby o povolení k užívání podzemních vod ze studní artéských a ze studní, z nichž má být odebírána voda v množství nad 1 l/vt.

O užívání pitné a užitkové vody ze studní s odběrem do 1 l/vt., s výjimkou artéských studní, rozhodují v dohodě s orgány hygienické a protiepidemické služby odbory výstavby a vodního hospodářství rad okresních národních výborů. Je-li však výkonný orgán místního národního výboru stavebním úřadem 1. stupně, povoluje užívání pitné a užitkové vody ze studně s odběrem do 0,3 l/vt., s výjimkou artéských studní, tento orgán v dohodě s orgány hygienické a protiepidemické služby; odbor výstavby a vodního hospodářství rady okresního národního výboru může si však v jednotlivých případech vyhradit rozhodnutí v těchto věcech, vyžaduje-li to zvláštní potřeba, zejména jsou-li dotčeny zájmy více uživatelů vod.

Vodohospodářské orgány uvedené v předchozích odstavcích projednají zároveň i vybudování potřebných zařízení a rozhodnou o nich.

Orgány uvedené v odstavci 2 vedou seznamy jimi povolených studní ve svých obvodech; stejnopis seznamu a jeho změny a doplňky předkládají odborům výstavby a vodního hospodářství rad krajských národních výborů ve lhůtách stanovených ministerstvem energetiky a vodního hospodářství v dohodě se Státním výborem pro výstavbu.

Výroba v nových závodech nebo v nových výrobních a jiných zařízeních, při které vznikají závadné odpadní vody, jakož i provoz kanalizačních zařízení sídlišť a zdravotnických zařízení, nesmějí být zahájeny, dokud se odbor výstavby a vodního hospodářství rady krajského národního výboru nepřesvědčí místní prohlídkou, že byla vybudována vyhovující zařízení na čištění nebo zneškodnění odpadních vod a že tato zařízení jsou schopna provozu, jak bylo pokusným provozem nebo jinak osvědčeno, a dokud nevydá provozovateli povolení k vypouštění odpadních vod. Odbor výstavby a vodního hospodářství rady krajského národního výboru při tomto zjišťování a rozhodování postupuje v dohodě s orgány hygienické a protiepidemické služby a řídí se přitom směrnicemi o jakosti povrchových vod ( § 17 odst. 1).

Při změně výrobního procesu, rozsahu výroby nebo při změně provozu, která má nepříznivý vliv na množství a jakost odpadní vody, i když se neprojeví v budování nových investic, postupuje se přiměřeně podle odstavce 1.

Jde-li o vypouštění odpadních vod z kanalizačních zařízení obcí, do nichž nevyúsťují odpadní vody průmyslových závodů, nemocnic a sanatorií, provádí opatření podle odstavce 1 odbor výstavby a vodního hospodářství rady okresního národního výboru.

Řízení podle odstavců 1 a 3 se provede v rámci řízení podle předpisů a odevzdání a převzetí dokončených staveb nebo jejich částí a o povolení k jejich uvedení do trvalého provozu (užívání).

Investor staveb a zařízení, k jejichž provedení je třeba povolení stavebního úřadu nebo jiného orgánu podle zvláštních předpisů (např. železničních, telekomunikačních, plynárenských apod.) a které mají vliv na vodní hospodářství nebo na vodní poměry v korytech, na březích nebo v zátopovém území, musí si opatřit souhlas odboru výstavby a vodního hospodářství rady okresního národního výboru. Jde zejména o výstavbu obytných, zemědělských nebo průmyslových budov, dopravních staveb, mostů, komunikací, elektrických, plynových a jiných vedení, o trvalá oplocení pobřežních pozemků, jakož i o vedení kabelů. Je-li orgánem příslušným pro rozhodnutí o přípustnosti stavby výkonný orgán krajského národního výboru, je k rozhodnutí o souhlasu podle § 10 zákona příslušný odbor výstavby a vodního hospodářství rady krajského národního výboru. Je-li však k rozhodnutí o přípustnosti stavby podle zákona o stavebním řádu příslušným výkonný orgán okresního, popřípadě krajského národního výboru, který je zároveň vodohospodářským orgánem podle tohoto nařízení, je jeho rozhodnutí o přípustnosti stavby také souhlasem podle § 10 zákona.

Souhlasu odboru výstavby a vodního hospodářství rady okresního národního výboru je třeba i tehdy, jde-li o zařízení nebo opatření na březích nebo v zátopovém území, u nichž se nevyžaduje stavební nebo jiné povolení, avšak která ovlivňují vodní hospodářství.

Rozsah zátopového území stanoví odbor výstavby a vodního hospodářství rady okresního národního výboru podle nejvyšší známé hladiny vody.

Pozemky, po nichž odtékají vody v tocích, rozumějí se koryta toků spolu s břehy. Rozsah koryta a břehů upravených toků je stanoven ve stavebních plánech provedených úprav. U neupravených vodních toků vymezí rozsah koryta a břehů odbor výstavby a vodního hospodářství rady okresního národního výboru podle směrnic, které vydá ministerstvo energetiky a vodního hospodářství v dohodě se zúčastněnými ústředními úřady.

Ustanovení odstavce 1 platí přiměřeně u opuštěných koryt, tj. u koryt vodních toků, která buď přirozenou, nebo umělou změnou toku jsou jen občasně zaplavována vodou.

Vlastník pozemku nesmí svévolně měnit přirozený odtok vody a tím působit škody na sousedních pozemcích.

Vlastník pozemku je povinen po řízení provedeném odborem výstavby a vodního hospodářství rady okresního národního výboru trpět za náhradu, aby byla voda svedena přes jeho pozemek do místa zneškodnění nebo využití a aby se na jeho pozemku provedly veškeré práce k tomu potřebné.

Kdo je odkázán na užívání vodního zdroje, k němuž je nejúčelnější přístup přes cizí pozemek, má nárok, aby mu byl za náhradu dovolen přístup k vodnímu zdroji. Vlastník (správce), popřípadě uživatel pozemku, je oprávněn požadovat, aby přístupem nebyl zbytečně obtěžován a poškozován.

Odpadní vody musí být vyčištěny na stupeň čistoty stanovený odborem výstavby a vodního hospodářství rady krajského národního výboru v dohodě s orgánem hygienické a protiepidemické služby podle směrnic o jakosti povrchových vod v recipientu, vydaných ministerstvem energetiky a vodního hospodářství v dohodě s ministerstvem zdravotnictví a s ostatními zúčastněnými ústředními úřady. Pro jejich čištění a zneškodnění musí uživatelé vody vybudovat všechna zařízení potřebná k tomu, aby do vodních toků, nádrží nebo podzemních vod byla vypouštěna voda vyčištěná a zneškodněná. Při budování těchto zařízení musí uživatelé dbát hospodárného využití hodnotných látek obsažených v odpadních vodách. Vybudovaná zařízení musí uživatelé vody udržovat v provozu a v řádném stavu a zdokonalovat je podle vývoje čisticí techniky a při jejich provozu zachovávat schválený manipulační řád.

Než budou vybudována dokonalejší zařízení k čištění nebo k jinému zneškodňování odpadních vod, musí být dosavadní zařízení, pokud jimi lze docílit byť i jen částečného vyčištění odpadních vod, v provozu a musí být řádně obsluhována. Kde dosud taková zařízení nejsou vybudována, je uživatel vody povinen provést aspoň opatření ke snížení znečištění podle pokynu odboru výstavby a vodního hospodářství rady krajského národního výboru, který vydá po provedeném řízení. Jde-li o čištění odpadních vod z kanalizačních zařízení obcí, do nichž nevyúsťují odpadní vody průmyslových závodů, nemocnic a sanatorií, provede řízení a pokyny vydá odbor výstavby a vodního hospodářství rady okresního národního výboru.

Uživatelé vody jsou povinni vždy ihned vyrozumět odbor výstavby a vodního hospodářství rady okresního národního výboru, jakmile zjistí, že jimi spravované čisticí zařízení řádně nefunguje, nebo bylo-li z jakéhokoliv důvodu, byť i na čas, vyřazeno z činnosti.

Ustanovení odstavce 2 se nevztahuje na nově budované závody ( § 9 zákona).

Uživatel vody je povinen hospodárně využít všech hodnotných látek, které jsou obsaženy ve vypouštěných odpadních vodách. Nemůže-li tak učinit ve vlastním závodě, je povinen umožnit toto využití jinému zájemci.

Jde-li o národní majetek, učiní potřebná opatření k využití hodnotných látek z odpadních vod, zejména přenecháním pozemků nebo zařízení potřebných k tomuto využití, příslušný orgán podle předpisů o správě národního majetku po vyjádření odboru výstavby a vodního hospodářství rady krajského národního výboru.

Při rozhodování o povolení vypouštět do povrchových nebo podzemních vod zvláštní druhy vod, které mají škodlivý účinek na vody povrchové nebo podzemní, zejména vody radioaktivní, vody solné, důlní, smíšené se zemními oleji, použité i nepoužité vody z lázeňských a zřídelních zařízení řídí se odbory výstavby a vodního hospodářství rad krajských národních výborů všeobecnými podmínkami pro ochranu povrchových i podzemních vod, stanovenými ministerstvem energetiky a vodního hospodářství v dohodě s ministerstvy zemědělství a lesního hospodářství, zdravotnictví a s ostatními zúčastněnými ústředními úřady.

Podniky podléhající dozoru báňských úřadů, pokud nemají povolení odboru výstavby a vodního hospodářství rady krajského národního výboru, jsou povinny učinit všechna opatření, jimiž se zabrání vnikání a vypouštění v provozu použitých důlních vod do povrchových nebo jiných podzemních vod, mohou-li mít škodlivý vliv na složení vody při dalším jejím užívání pro účely uživatelů nebo na vodohospodářská díla a zařízení.

Užívání upotřebitelných důlních vod, o nichž prohlásí závod podléhající hornímu zákonu, že je potřebuje k báňskému provozu, může odbor výstavby a vodního hospodářství rady krajského národního výboru v dohodě s místně příslušným báňským obvodním úřadem povolit pro hospodářské a jiné společenské potřeby.

Není dovoleno jakkoli poškozovat vodohospodářská díla a zařízení, vodní toky, koryta, břehy, ochrané hráze a s nimi spojené stavby, zejména:

Dohled nad tím, aby nebyla porušována ustanovení předchozího odstavce, pokud jde o ochranu toků na území obce, vykonávají výkonné orgány místních národních výborů. Tím nejsou dotčena ustanovení o právech a povinnostech vodohospodářských orgánů vyšších stupňů vykonávat dozor nad ochranou vodních toků, vodohospodářských děl a zařízení.

O čistotu vod ve vodních tocích pečuje ministerstvo energetiky a vodního hospodářství zejména:

Ministerstvo energetiky a vodního hospodářství může pověřit prováděním některých z těchto úkolů vodohospodářské orgány nižších stupňů.

Vodohospodářské orgány příslušné podle § 8 kontrolují čistotu vod v tocích a používání vod, zejména z hlediska množství a jakosti vypouštěných odpadních vod, jejich čištění, z hlediska provozu čisticích zařízení, jakož i zavádění a dodržování opatření v technologii výroby, jež mají snížit znečištění odpadních vod. Tytéž orgány kontrolují také dodržování manipulačních řádů čistírenských zařízení. Vodohospodářské orgány mohou pověřit prováděním některých kontrolních úkolů organizaci, které je svěřena péče o vodní tok, docílí-li tím účelnějšího a hospodárnějšího plnění těchto úkolů.

Výzkum a rozvoj způsobů, kterými je možno využít odpadních vod výrobních závodů při výrobních postupech nebo je zneškodnit, zajišťují příslušné ústřední úřady.

Ústřední úřady jsou povinny zajišťovat v oboru své působnosti výstavbu čistíren odpadních vod a jejich udržování.

Péče o vodní tok záleží zejména v provádění soustavné kontroly stavu toku, jeho koryta, břehů a zátopového území, zjišťování závad způsobených přírodními a jinými vlivy nebo činností třetích osob, zabezpečování opatření k odstranění závad a k zajištění neškodného a vodohospodářsky žádoucího stavu toku, jakož i plánování, výstavbě, provozu a údržbě úprav vodního toku, jichž je třeba v obecném zájmu.

Odbor výstavby a vodního hospodářství rady krajského národního výboru může svěřit neupravené vodní toky buď do péče vodohospodářských organizací ( § 17 zákona) nebo do péče zemědělských vodohospodářských organizací ( § 19 odst. 2 a § 20 zákona), a to podle toho, zda převažují zájmy zemědělské a lesní výroby nebo širší zájmy vodohospodářské; přitom dbá, aby bylo docíleno co nejúčelnějšího výkonu péče o vodní tok.

Péče o drobné vodní toky místního významu ( § 8 odst. 4), jakož i péče o vodohospodářské nádrže a rybníky místního významu, nepatří-li jiné organizaci, náleží výkonným orgánům místních národních výborů.

U neupravených vodních toků nebo neupravených úseků vodních toků, které dosud nepřevzaly do své péče organizace uvedené v § 22 odst. 2, jsou vlastníci (správci), popřípadě uživatelé pobřežních pozemků povinni se starat o ochranu svého majetku udržováním břehů a odstraňováním překážek ve vodním toku podél svých pozemků.

Tvoří-li břeh toku budova nebo její příslušenství, těleso dráhy, silnice nebo cesty a zařízení, která slouží k jejich ochraně, jsou jejich vlastníci (správci), popřípadě uživatelé, povinni zabezpečit tyto stavby a zařízení proti škodám způsobovaným vodou a udržovat je v řádném stavu, pokud nejsou k tomu povinni jiní.

Vznikne-li pochybnost o tom, zda a pokud vlastníci (správci), popřípadě uživatelé, jsou povinni udržovat vodní toky, stavby a zařízení v rozsahu stanoveném v odstavcích 1 a 2, rozhodne o tom po provedeném řízení odbor výstavby a vodního hospodářství rady okresního národního výboru; ten také dozírá, zda vlastníci (správci), popřípadě uživatelé, tyto povinnosti plní.

Vodohospodářské orgány příslušné podle § 8 prozkoumají u dokončených vodohospodářských děl nebo zařízení před jejich uvedením do trvalého provozu, zda byla provedena podle povolujícího rozhodnutí, popřípadě jaké změny byly proti povolujícímu rozhodnutí provedeny; nezjistí-li závady, vydají o tom rozhodnutí, kterým schválí provedenou stavbu nebo zařízení. Schválení je podkladem k povolení zahájení provozu.

Vodohospodářské orgány příslušné podle § 8 dozírají u vodohospodářských děl a zařízení na to, zda jsou dodržovány všechny podmínky uložené uživateli vody při povolování užívání a zda uživatelé vody mají vybudována ve svých závodech vyhovující čisticí zařízení. Proto uživatelé vody jsou podle § 26 zákona povinni dovolit pracovníkům příslušných vodohospodářských orgánů, popřípadě osobám jimi pověřeným, přístup do těch částí závodů, v nichž se vody užívá, dát jim potřebná odborná vysvětlení a poskytnout jim ve výkonu dozoru požadovanou pomoc.

Zjistí-li příslušný vodohospodářský orgán během provozu vodohospodářského díla nebo zařízení, že podmínky uložené uživateli vody při povolování užívání nevyhovují nebo že uživatel nemá vyhovující čisticí zařízení, učiní příslušná opatření a stanoví přiměřenou lhůtu k odstranění zjištěných závad a nedostatků.

Ministerstvo energetiky a vodního hospodářství a rady krajských národních výborů mohou pověřit výkonem dozoru vodohospodářské organizace (- 17 zákona) jim přímo podřízené

Je-li vodohospodářské dílo nebo zařízení, k jehož povolení je věcně příslušný odbor výstavby a vodního hospodářství rady krajského národního výboru, na území více krajů nebo ovlivňuje-li vodohospodářské poměry více krajů, je příslušný odbor výstavby a vodního hospodářství rady toho krajského národního výboru, v jehož obvodě je hlavní část vodohospodářského díla nebo zařízení, nebo v němž má vodohospodářské dílo největší vliv na vodohospodářské poměry v kraji. V pochybnostech rozhodne o příslušnosti ministerstvo energetiky a vodního hospodářství.

Je-li vodohospodářské dílo nebo zařízení, k jehož provedení je věcně příslušný odbor výstavby a vodního hospodářství rady okresního národního výboru, na území více okresů téhož kraje nebo ovlivňují-li vodohospodářské poměry více okresů téhož kraje, je příslušný odbor výstavby a vodního hospodářství rady toho okresního národního výboru, v jehož obvodu je hlavní část vodohospodářského díla nebo zařízení nebo v němž má vodohospodářské dílo největší vliv na vodohospodářské poměry v okrese. V pochybnostech rozhodne odbor výstavby a vodního hospodářství rady krajského národního výboru. Jsou-li dotčeny okresy různých krajů, rozhodnou v pochybnostech odbory výstavby a vodního hospodářství rad dotčených krajských národních výborů v dohodě, a nedojde-li k dohodě, rozhodne ministerstvo energetiky a vodního hospodářství.

Vyjádření podle § 24 zákona, zda plánovaná investice je možná z hlediska vodohospodářského, vydává odbor výstavby a vodního hospodářství rady krajského národního výboru. Jde-li však o zemědělské stavby, jejichž investory jsou jednotná zemědělská družstva, nebo o stavby prováděné svépomocí v rámci akce zvelebování obcí (akce Z), vydává toto vyjádření odbor výstavby a vodního hospodářství rady okresního národního výboru. Odbor výstavby a vodního hospodářství rady krajského národního výboru může pověřit odbor výstavby a vodního hospodářství rady okresního národního výboru, aby vydával toto vyjádření i tehdy, jde-li o jiné investice menšího význammu nebo menšího rozsahu.

Žádost o vyjádření musí investor doložit zejména:

Vodohospodářský orgán přezkoumá žádost z hlediska vhodnosti umístění investice po stránce vodohospodářské, využití plánovaného vodohospodářského díla nebo zařízení z hlediska širších vodohospodářských zájmů, zajištění potřeby (odběru) vody, hospodárného užívání vody, její jakosti, čištění odpadních vod, zajištění neškodného odtoku vod a s přihlédnutím k závaznému posudku orgánů hygienické a protiepidemické služby dá své vyjádření. Vodohospodářský orgán může zároveň uložit investoru splnění určitých podmínek, zejména pokud jde o způsob a rozsah výstavby vodohospodářského díla nebo zařízení, jeho účelné a hospodárné využití pro potřeby více uživatelů z hlediska národohospodářského apod. Má-li plánované vodohospodářské dílo nebo zařízení sloužit více uživatelům, platí pro jeho vybudování, správu, provoz a údržbu obdobně ustanovení § 46 odst. 2. Vodohospodářský orgán vyrozumí o svém vyjádření, popřípadě podmínkách, také orgán hygienické a protiepidemické služby, a jsou-li dotčeny zájmy zemědělské a lesní výroby, také odbor zemědělství a lesního hospodářství rady příslušného národního výboru.

Řízení o povolení zvláštního užívání vody ( § 8 zákona) zahajuje vodohospodářský orgán příslušný podle § 8 na žádost investora (stavebníka).

Žádost o povolení zvláštního užívání vody musí být doložena zejména:

Zjistí-li příslušný vodohospodářský orgán již z obsahu žádosti a z dokladů nebo z vlastního poznání, že nelze z obecných zájmů žádané povolení udělit, žádost zamítne.

Po přezkoumání žádosti stanoví příslušný vodohospodářský orgán zpravidla ústní jednání spojené s místním ohledáním.

Ústní jednání oznámí vodohospodářský orgán vyhláškou v místě, kde má být užívání vody povoleno. Kromě toho pozve k ústnímu jednání všechny jemu známé účastníky. V obou případech upozorní, že na námitky, které nebudou sděleny nejpozději při ústním jednání, nebude možno vzít zřetel. Pozvání k ústnímu jednání musí být doručeno nejméně osm dní před jednáním, a jde-li o projekt rozsáhlejšího vodohospodářského díla nebo zařízení, jehož posouzení vyžaduje objasnění složitějších vztahů, nejméně 30 dní před jednáním. Po tutéž dobu musí být vyvěšena vyhláška.

Může-li povolení zvláštního užívání vody ovlivňovat vodohospodářské poměry nebo čistotu vod v jiném kraji ( § 26 odst. 1) nebo okresu ( § 26 odst. 2), než ve kterém je hlavní část vodohospodářského díla nebo zařízení, popřípadě ve kterém má toto dílo nebo zařízení největší vliv na vodohospodářské poměry, provede příslušný vodohospodářský orgán řízení v součinnosti s vodohospodářskými orgány, v jejichž územních obvodech mohou být vodohospodářské poměry nebo čistota vod ovlivněny; tyto orgány navrhnou též, kteří účastníci z jejich územních obvodů mají být k řízení přizváni.

Jednání o povolení musí být stručné, musí však obsahovat všechny důležité údaje pro úplné zjištění skutkového stavu, zejména pokud jde o užívání vody, o ochranu vody proti jejímu znečišťování, o výstavbu vodohospodářského díla a zařízení, o ochranu proti velké vodě, o zjištění hygienických a epidemiologických zájmů, o ochranu přírody, zájmů státní památkové péče, plavebních zájmů, rybářských požadavků, zájmů obrany státu a jiných obecných a národohospodářských zájmů.

Podle výsledku místního ohledání může vodohospodářský orgán povolit započetí prací potřebných k přípravě stavby nebo zařízení umožňujících zvláštní užívání vody.

O průběhu jednání sepíše vodohospodářský orgán zápis, který musí obsahovat zejména požadavky žadatele, požadavky a námitky uplatněné účastníky řízení, znalecké posudky, uzavřené dohody a podmínky, za nichž bude možno udělit žádané povolení.

Po skončení řízení vydá vodohospodářský orgán rozhodnutí o žádosti, které doručí žadateli a všem účastníkům řízení.

Rozhodnutí musí obsahovat zejména tyto údaje:

Rozhodnutí vodohospodářského orgánu, kterým se povoluje zřízení vodohospodářského díla nebo zařízení, je zároveň rozhodnutím o přípustnosti stavby podle zákona o stavebním řádu. Není-li vodohospodářský orgán totožný se stavebním úřadem, vydá takovéto rozhodnutí se souhlasem příslušného stavebního úřadu.

V odůvodnění rozhodnutí se uvede stručně obsah žádosti a popis vodohospodářského díla a zařízení umožňujícího zvláštní užívání vody, dále vyjádření znalecká a vyjádření účastníků řízení, jakož i zdůvodnění rozhodnutí, na jakém podkladě bylo vydáno, a zhodnocení jednotlivých dokladů a námitek.

Vyžaduje-li provedení stavby, popřípadě jejich částí, mimo povolení podle § 8 zákona ještě povolení podle zvláštních předpisů, vykoná se řízení o vodohospodářském povolení stavby, pokud to povaha věci nevylučuje, současně s řízením o povolení stavby podle zvláštních předpisů.

Je-li k provedení řízení o vodohospodářském povolení stavby podle § 8 zákona i k řízení podle zákona o stavebním řádu věcně příslušný též výkonný orgán národního výboru, vydá tento orgán na základě společného řízení také společné rozhodnutí.

K žádosti o udělení souhlasu ke stavbám a zařízením, jakož i k jejich změnám podle § 10 zákona, musí žadatel připojit projekty staveb a zařízení se situačními nákresy, z nichž může příslušný vodohospodářský orgán určit okolnosti ovlivňující vodní hospodářství.

Provádí-li řízení o povolení zamýšlených staveb nebo zařízení jiný orgán, postupuje v dohodě s příslušným vodohospodářským orgánem.

V ostatních případech rozhodne příslušný vodohospodářský orgán po řízení provedeném podle zásad § § 28 a 29.

O opatřeních proti vzájemným nepříznivým účinkům povrchových a podzemních vod a průzkumu a dobývání ložisek nerostů v zátopových a ochranných územích rozhoduje odbor výstavby a vodního hospodářství rady krajského národního výboru v dohodě s místně příslušným obvodním báňským úřadem. Pokud mají tato opatření postihnout závody podléhající hornímu zákonu, rozhoduje příslušný obvodní báňský úřad v dohodě s odborem výstavby a vodního hospodářství rady krajského národního výboru.

Podrobnosti stanoví ministerstvo energetiky a vodního hospodářství v dohodě se zúčastněnými ústředními úřady.

Vykonatelné rozhodnutí o povolení, souhlasu nebo o přípustnosti vodohospodářského díla, zařízení nebo jiného opatření tvoří součást projektové a rozpočtové dokumentace.

Dojde-li při schvalování projektové a rozpočtové dokumentace ke změnám, které jsou v rozporu s povolením, souhlasem nebo jiným rozhodnutím vodohospodářského orgánu, je investor povinen požádat příslušný vodohospodářský orgán o projednání nastalých změn a o rozhodnutí o nich.

Povolení k užívání vody, které je spojeno se závodem nebo s vodohospodářským dílem nebo zařízením, zaniká uplynutím doby, na kterou bylo povoleno, jeho zrušením příslušným vodohospodářským orgánem, vzdáním se povolení, zrušením závodu, pro který bylo povolení uděleno, zastaví-li se jeho zrušením činnost, k jejímuž provozu bylo užíváno vody, nebo zánikem vodohospodářského díla nebo zařízení, pro které bylo povolení uděleno. Zanikne-li vodní oprávnění a nebude-li vodohospodářského díla jinak využito, je oprávněný povinen uvést dílo za svůj náklad do neškodného stavu. Za tím účelem je oprávněný povinen předložit příslušnému vodohospodářskému orgánu k projednání a ke schválení návrh na uvedení díla do neškodného stavu, doložený podle potřeby projektem.

Povolení k užívání vody, které není spojeno se závodem, zaniká uplynutím doby, na kterou bylo uděleno, jeho zrušením, vzdáním se nebo úmrtím fyzické osoby, zánikem oprávněné organizace nebo zánikem vodohospodářského díla nebo zařízení, pro které bylo povolení uděleno. Při zániku tohoto oprávnění bude dílo uvedeno do neškodného stavu podle podmínek uložených v povolovacím rozhodnutí.

Nezbytnou součástí vodohospodářského díla jsou vodní značky. Kdo vybuduje pro povolení užívání vody vzdouvací zařízení, musí v součinnosti s vodohospodářským orgánem příslušným podle § 8 zřídit na svůj náklad na dobře viditelném, chráněném a přístupném místě zvláštní vodní značku (cejch), kterou označí nejvyšší, případně nejnižší dovolené vzdutí vody. Vodní značka musí být umístěna tak, aby se jí voda dotýkala. Nad stav označený vodní značkou nesmí uživatel vodu vzdouvat. Výška dovolené nejvyšší, případně nejnižší hladiny musí být stanovena absolutní kótou vztaženou na státní nivelizaci.

Při změně nebo obnovení vodohospodářského díla, které znamenají změnu povolení vzdutí, je nutno vyznačit nové povolení vzdutí.

K zajištění a zabezpečení úrovně vodní značky slouží pevný bod státní nivelace nebo pevný bod, který se zřídí podle podmínek pro měřičské značky poblíž vodohospodářského díla nebo zařízení tak, aby nemohl být poškozen a aby podle potřeby sloužil ke kontrole správného osazení vodní značky.

Každé poškození, posunutí nebo odstranění vodních značek je povinen vlastník (správce), popřípadě uživatel, pokud to zjistí, neprodleně hlásit vodohospodářskému orgánu příslušnému podle § 8.

Vodní značky požívají stejné ochrany jako měřičské, popřípadě jako výškové značky nivelační.

Správu, provoz a udržování vodohospodářských děl a zařízení, jejichž zřízení povolil vodohospodářský orgán příslušný podle § 8 nebo s jejichž zřízením vyslovil souhlas, je povinen obstarávat na svůj náklad ten, jemuž bylo uděleno oprávnění. Jde-li o vodohospodářská díla nebo zařízení, která jsou národním majetkem, platí o jejich správě předpisy o správě národního majetku.

Pro usnadnění kontroly uloží příslušný vodohospodářský orgán podle potřeby uživateli vody, aby podle rozhodnutí a podmínek, za nichž bylo povoleno užívání vody a schváleno vodohospodářské dílo, vypracoval a předložil mu do stanovené lhůty ke schválení návrh manipulačního řádu. Pro vodohospodářská díla a zařízení na čištění odpadních vod dříve vybudovaná a pro vodohospodářská díla energetická musí příslušný vodohospodářský orgán vydat vždy na návrh provozovatelů těchto děl manipulační řád. Manipulační řády pro vodohospodářská díla a zařízení, která ovlivňují vodní hospodářství více než jednoho kraje, schvaluje ministerstvo energetiky a vodního hospodářství. Schválené manipulační řády jsou závazné pro všechny účastníky.

Vodohospodářský orgán, který podle § 25 odst. 2 zákona převzal vodohospodářské dílo nebo zařízení na dobu nezbytné potřeby, zajišťuje provádění potřebných prací na náklad povinného a je oprávněn požadovat od něho přiměřenou zálohu na úhradu těchto nákladů.

Při řízení o povolování vodních nádrží přihlédne vodohospodářský orgán příslušný podle § 8 k možnostem provozovat v nich také rybářské hospodářství.

Jsou-li dotčeny rybářské zájmy, je vodohospodářský orgán povinen přizvat k řízení rybářského hospodáře jako účastníka, zejména jde-li o povolení zvláštního užívání vody podle § 8.

Uděluje-li organizace, které náleží péče o vodní tok, souhlas k těžbě písku, štěrku, bahna, ledu a podobně z vodních toků podle § 11 odst. 5 zákona nebo těží-li sama tyto hmoty, je povinna přihlédnout k tomu, aby těžba neohrozila chov ryb. Odbory zemědělství a lesního hospodářství rad krajských národních výborů jsou povinny oznámit organizacím, který náleží péče o vodní toky, kde jsou zřízeny chráněné oblasti podle § 8 zákona č. 62/1952 Sb., o rybářství.

Vlastníci (správci), popřípadě uživatelé vodohospodářských děl a zařízení, kteří zahrazují, vypouštějí nebo odvádějí vody z toků nebo používají výbušných látek takovým způsobem, že může dojít k hynutí ryb, jsou povinni uvědomit nejméně 15 dní před tím rybářského hospodáře, aby mohl učinit potřebná opatření k odvrácení škod hrozících rybářství.

Je-li nezbytně nutno neočekávaně vypustit, zahradit nebo odvést vodu z vodních toků takovým způsobem, že může dojít k hynutí ryb, je uživatel (správce) vodohospodářského díla povinen bez odkladu uvědomit o tom rybářského hospodáře a postarat se podle možností o to, aby ryby mohly uniknout s odtékající vodou, popřípadě aby mohly být přemístěny do jiného vodního toku nebo do jiné nádrže.

Provozovatel závodu je povinen vždy ihned vyrozumět rybářského hospodáře, jakmile zjistí, že čisticí zařízení v závodě řádně nefunguje, nebo bylo-li z jakéhokoli důvodu byť i na čas vyřazeno z činnosti.

Organizace socialistického sektoru, popřípadě jednotlivci, mohou zřizovat taková vodohospodářská díla a zařízení, která slouží k plnění jejich hospodářských nebo jiných úkolů, popřípadě u jednotlivců k uspokojení vlastních potřeb.

Má-li vodohospodářské dílo nebo zařízení sloužit více organizacím nebo více jednotlivcům, dohodnou se o tom, jakým způsobem bude zajištěna jeho výstavba, správa, provoz a údržba. Dohodu schvaluje příslušný vodohospodářský orgán v rámci řízení o povolení zvláštního užívání vody (§- 28 a násl.). Nedojde-li k dohodě o způsobu zajištění výstavby vodohospodářského díla nebo zařízení, jeho správě, provozu a údržbě, rozhodne vodohospodářský orgán o výši příspěvku jednotlivých uživatelů podle míry prospěchu z vybudovaného díla nebo zařízení; jde-li o organizace státního socialistického sektoru, rozhodne vodohospodářský orgán také, která z organizací je povinna společně vybudované, popřípadě společně užívané dílo nebo zařízení spravovat.

Ustanovení odstavců 1 a 2 platí přiměřeně, pokud jde o správu, provoz a údržbu, i pro vodohospodářská díla nebo zařízení dříve vybudovaná, jakož i v případech, odpadne-li později některý ze spoluuživatelů.

Hlavní zařízení závlahových a odvodňovacích soustav (čerpací stanice pro odvodění, otevřené i kryté odpady u odvodnění, a to i na zavlažovaných územích, zdroje závlahové vody včetně čerpacích stanic, závlahové přiváděcí náhony včetně objektů na nich a veškerá zařízení pro měření dodávané závlahové vody), jakož i rybníky, pokud tato zařízení a rybníky slouží výhradně nebo převážně zemědělským účelům ( § 19 odst. 1 zákona), zřizují jako investoři podle potřeb zemědělské výroby v rámci státního plánu rozvoje národního hospodářství orgány, popřípadě organizace v oboru působnosti ministerstva zemědělství a lesního hospodářství. Tyto orgány, popřípadě organizace taková zařízení také provozují, spravují a udržují.

Soustavné a ojedinělé trubkové drenáže a sběrné stružky u odvodnění, otevřené odpady pro odvedení vody od drenážních výústí a od sběrných stružek do míst umožňujících další odtok, dále rozvodné stružky a dočasné i přenosné závlahové sítě (meliorační detail) zřizují jako investoři jednotná zemědělská družstva nebo jiné organizace socialistického sektoru, pokud jsou uživateli meliorovaných pozemků; tato družstva a organizace jsou rovněž povinny tato zařízení vlastním nákladem provozovat a udržovat.

Zařízení uvedená v odstavcích 1 a 2 mohou zřizovat, provozovat a udržovat i meliorační družstva ( § 32a zákona).

V pochybnostech, zda jde o zařízení podle odstavce 1 nebo 2, rozhodne odbor zemědělství a lesního hospodářství rady krajského národního výboru.

Vodohospodářský orgán příslušný pro udělení povolení ke zvláštnímu užívání vody podle § 8 přezkouší po uplynutí jednoroční lhůty stanovené zákonem k přihlašování vodních oprávnění všechna přihlášená vodní oprávnění. Při přezkušování přihlášených vodních oprávnění přihlédne vodohospodářský orgán ke státnímnu vodohospodářskému plánu, k výsledku bilance vodních zásob a požadavků na vodu, jakož i k významu pro plnění úkolů státního plánu rozvoje národního hospodářství nebo ke kulturnímu významu vodohospodářských děl a zařízení a k jiným přezkušovaným vodním oprávněním. Zároveň stanoví, jakým způsobem a do jaké lhůty má být odstraněno dosavadní znečišťování vod.

Při přezkušování vodních oprávnění přihlédne vodohospodářský orgán také k dosavadnímu užívání vody, k němuž podle zrušených vodních zákonů nebylo třeba povolení nebo souhlasu, avšak je třeba povolení nebo souhlasu podle zákona; podal-li dosavadní uživatel vody žádost o povolení nebo souhlas, rozhodne, zda a za jakých podmínek se užívání vody a s tím spojeného vodohospodářského díla nebo zařízení povoluje nebo zakazuje.

Podle výsledků přezkoušení vodních oprávnění a podle potřeb vody v rámci výhledového plánu vodohospodářský orgán dosavadní vodní oprávnění buď potvrdí, nebo je v novém rozhodnutí změní a upraví podle potřeby vodohospodářských zájmů v celém povodí.

Zjistí-li vodohospodářský orgán po přezkoušení všech vodních oprávnění, že trvání některého přihlášeného vodního oprávnění není odůvodněné v hospodářském nebo jiném obecném zájmu, zvláště při nedostatku potřebného množství vody nebo pro nadměrné znečišťování odpadními vodami, zruší je po provedeném řízení bez náhrady.

Při přezkušování vodních oprávnění je přihlašovatel povinen prokázat své dosavadní oprávnění listinnými doklady a poskytnout vodohospodářskému orgánu potřebné podklady a údaje. Nemá-li přihlašovatel potřebné písemné podklady nebo odmítne-li je dodat, rozhodne vodohospodářský orgán podle zjištěných podkladů.

Do doby, než bude vodní oprávnění přezkoušeno a znovu o něm rozhodnuto, vykonává je oprávněný dosavadním způsobem. Zejména je povinen udržovat v řádném stavu vodohospodářské dílo a zařízení spojené s oprávněním.

Vodohospodářský orgán určí lhůtu, do které musí oprávněný upravit výkon vodního oprávnění a s ním spojené úpravy vodohospodářského díla a zařízení ve shodě s nově vydaným rozhodnutím.

vládní nařízení č. 70/1956 Sb., kterým se provádí zákon č. 11/1955 Sb., o vodním hospodářství;

§ § 8 a 9 vládního nařízení č. 34/1958 Sb., o dalších přesunech působnosti a jiných zjednodušeních ve státní správě.