16/1959 Sb. znění účinné od 1. 4. 1959 do 31. 12. 2008
16
ZÁKON
ze dne 26. března 1959.
kterým se mění a doplňuje zákon o nemocenském pojištění zaměstnanců
Národní shromáždění Republiky československé usneslo se na tomto zákoně:
Čl. I Při celkovém růstu osobní spotřeby všeho obyvatelstva je v zájmu péče o děti, aby rychleji rostla osobní spotřeba rodin s nižšími příjmy, především rodin s více dětmi. Proto se v souvislosti s jinými opatřeními směřujícími ke zvýšení osobní spotřeby nově upravuje také výše přídavků na děti.
Čl. II Zákon č. 54/1956 Sb. , o nemocenském pojištění zaměstnanců, se mění a doplňuje takto:
1. § 30 zní:
„(1) Přídavky na děti náleží zaměstnanci, jestliže má nezaopatřené děti ( § 31), má předepsaný pracovní úvazek ( § 33) a odpracoval stanovený počet pracovních dnů ( § 34).
(2) Přídavky na děti náleží tomu zaměstnanci, u něhož se k dětem přihlíží podle zákona o dani ze mzdy jako k vyživovaným osobám; jiné osobě na tytéž děti přídavky nenáleží.
(3) Zaměstnanci povolanému ke službě v ozbrojených silách, s výjimkou příslušníků ozbrojených sil z povolání, náleží na nezaopatřené děti přídavky, jestliže byl v posledních šesti měsících před nástupem služby v ozbrojených silách zaměstnán alespoň 90 dnů. “
2. § 31 zní:
„(1) Za nezaopatřené děti se považují vlastní i osvojené děti zaměstnance nebo jeho manžela, pokud se zdržují na území Československé republiky , a to do skončení povinné školní docházky; za stejných podmínek se považují za nezaopatřené děti oboustranně osiřelí vnuci nebo oboustranně osiřelí sourozenci zaměstnance nebo jeho manžela, jestliže jsou v jejich přímém zaopatření.
(2) Po skončení povinné školní docházky, nejdéle však do 25․ roku věku, se děti uvedené v předchozím odstavci považují za nezaopatřené tehdy, jestliže nemají vlastní příjem vyšší než 200.- Kčs měsíčně a jestliže
a)
se soustavně připravují předepsaným výcvikem nebo studiem na budoucí povolání nebo
b)
jsou pro nemoc nebo pro tělesnou či duševní vadu trvale neschopny k práci. “
3. § 32 zní:
„Přídavky se neposkytují na děti:
a)
na které náleží sirotčí důchod podle předpisů o důchodovém zabezpečení zaměstnanců nebo o sociálním zaopatření příslušníků ozbrojených sil, popřípadě podle obdobných předpisů;
b)
které mají bezplatné plné internátní zaopatření z prostředků rozpočtových, hospodářských nebo jiných organizací;
c)
které jsou již déle než šest měsíců v bezplatném plném zaopatření léčebného nebo podobného ústavu. “
4. § 35 zní:
„Přídavky na děti činí, pokud se dále nestanoví jinak, měsíčně:
při hrubém měsíčním
výdělku zaměstnance,
z jehož pojištění se
přídavky na děti poskytují
na 1 dítě
na 2 děti
na 3 děti
na 4 děti
na 5 dětí
Kčs
Kčs
Kčs
Kčs
Kčs
Kčs
do 1400
70
170
430
690
950
nad 1400 do 2200
70
170
400
640
880
nad 2200 do 3000
70
170
370
590
830
nad 3000 do 3800
neposkytují se
100
330
530
750
nad 3800
neposkytují se
neposkytují se
310
490
710
Při více dětech se zvyšuje částka přídavků na děti, která náleží zaměstnanci na 5 dětí, na každé další dítě
o 260 Kčs měsíčně při hrubém měsíčním výdělku zaměstnance do 1400 Kčs,
o 240 Kčs měsíčně při hrubém měsíčním výdělku zaměstnance nad 1400 Kčs do 3000 Kčs a
o 220 Kčs měsíčně při hrubém měsíčním výdělku zaměstnance nad 3000 Kčs. “
5. § 36 odst. 1 zní:
„(1) Zaměstnanci, který je zároveň uživatelem zemědělské půdy ve výměře nad 0,5 ha (v pastvinářské nebo pícninářské oblasti nad 2 ha), jakož i zaměstnanci, který žije s takovým uživatelem půdy ve společné domácnosti jako člen rodiny, náleží přídavky na děti jen v těchto měsíčních částkách:
při hrubém měsíčním
výdělku zaměstnance,
z jehož pojištění se
přídavky na děti poskytují
na 1 dítě
na 2 děti
na 3 děti
na 4 děti
na 5 dětí
Kčs
Kčs
Kčs
Kčs
Kčs
Kčs
do 3000
38
86
144
212
290
nad 3000 do 3800
neposkytují se
48
144
212
290
nad 3800
neposkytují se
neposkytují se
144
212
290
Přídavky na 6 dětí činí 378 Kčs měsíčně, na 7 dětí 476 Kčs měsíčně a zvyšují se na každé další dítě 108 Kčs měsíčně. “
6. § 51 odst. 1 a 2 zní:
„(1) Ústřední rada odborů vydá prováděcí předpisy o peněžitých dávkách; v prováděcích předpisech bude podrobněji stanoveno zejména:
a)
které složky příjmů tvoří zaměstnancův výdělek započitatelný pro ošetřování člena rodiny a peněžité pomoci v mateřství a jak se postupuje při výpočtu těchto dávek. Ústřední rada odborů může stanovit také odchylky, a to zejména pro případy, kdy zaměstnání netrvalo po celé období, za které se výdělek zjišťuje, nebo kdy je toho třeba se zvláštním úpravám pracovního poměru;
b)
jakou hodnotou se pro určení výdělku oceňují naturální požitky;
c)
které doby se započítávají do nepřerušeného zaměstnání v témž podniku;
d)
jak se uplatňuje nárok na jednotlivé peněžité dávky a jak tyto dávky vyplácejí.
(2) Ústřední rada odborů vydá prováděcí předpisy o přídavcích na děti; v nich bude stanoveno zejména:
a)
co se považuje za vlastní příjem dítěte;
b)
co se považuje za odpracovaný den (směnu) a jak se zjišťuje splnění podmínky stanoveného počtu odpracovaných dnů (směn) při zvláštních úpravách pracovního poměru;
c)
které složky příjmů se považují za hrubý výdělek rozhodný pro nárok na přídavky na děti nebo pro jejich výši za které období se tento výdělek zjišťuje a na jakou dobu se podle něho určuje výše přídavků na děti;
d)
komu a jak se přídavky na děti přiznávají, jestliže nárok na přídavky na totéž dítě může uplatnit více zaměstnanců nebo jestliže dítě není v přímém zaopatření zaměstnance, z jehož pojištění se přídavky na děti poskytují, jakož i v kterých případech se přídavky na děti poskytují odchylně od ustanovení § 30 odst. 2 nebo § 32;
e)
za jakých podmínek mohou být přídavky na děti přiznány na schovance, vnuky nebo sourozence;
f)
za jakých podmínek a v jaké výši je možno přídavky na děti přiznat a vyplácet na děti zdržující se mimo území Československé republiky;
g)
jak se uplatňuje nárok na přídavky na děti a jak se tyto přídavky vyplácejí. “
7. § 53 odst. 1 zní:
„(1) Nemocenské pojištění se provádí v závodech a v orgánech Revolučního odborového hnutí. “
8. § 63 odst. 3 zní:
„(3) Ústřední rada odborů je oprávněna činit opatření k odstranění tvrdosti, které by se vyskytly při provádění tohoto zákona, a může pověřit jiné odborové orgány, aby taková opatření činily v jednotlivých případech. “
Čl. III Kde se v zákoně č. 54/1956 Sb. , nebo jiných právních předpisech užívá výrazu „rodinné přídavky “, nahrazuje se tento výraz výrazem „přídavky na děti “.
Čl. IV Tento zákon nabývá účinnosti ode dne 1. dubna 1959; provedou jej všichni členové vlády.
Novotný v. r.
Fierlinger v. r.
Široký v. r.
Dolanský v. r.
Kopecký v. r.
Barák v. r.
inž.Šimůnek v. r.
inž.Jankovcová v. r.
dr.Kyselý v. r.
Plojhar v. r.
dr.Šlechta v. r.
David v. r.
Ďuriš v. r.
Krajčír v. r.
Krasnář v. r.
generálplukovník Lomský v. r.
Machačová v. r.
dr.Nejedlý v. r.
Poláček v. r.
Štrougal v. r.
Uher v. r.
Beran v. r.
Jonáš v. r.
dr.Kahuda v. r.
Reitmajer v. r.
dr.Škoda v. r.
dr.Vlasák v. r.
Brabec v. r.
inž.Černý v. r.
dr.Neuman v. r.
Ouzký v. r.
Pospíšil v. r.
inž.Púčik v. r.
Copyright © 2009 - 2024, Nakladatelství C. H. Beck
