V § 6 odst. 2 se škrtají slova „nejde-li o propuštění z důvodů uvedených v § 8“.

K § 7 se připojuje další odstavec tohoto znění:

„(3) Výsluhový důchod podle odstavce 2 může činit nejvýše 2000 Kčs (u výkonných letců 2200 Kčs) měsíčně. Vláda může nařízením tyto částky zvýšit.“

§ 8 zní:

„Úprava výsluhového důchodu ve zvláštních případech

(1) Vojákovi z povolání a poživateli důchodu mladším 55 let, u nichž byla vyslovena ztráta vojenské hodnosti podle § 46 trestního zákona nebo jimž byla odňata hodnost podle příslušného zákona, se výsluhový důchod nepřiznává (odnímá); jde-li o vojáka z povolání (poživatele důchodu) staršího 55 let, může být důchod snížen.

(2) Osobám, kterým byl důchod upraven podle odstavce 1, může být snížení nebo odnětí (nepřiznání) důchodu zcela nebo zčásti prominuto a důchod jim může být přiznán až do plné zákonné výměry, jestliže svou prací pro společnost prokázaly snahu odčinit skutečnosti, jež byly důvodem pro snížení nebo odnětí (nepřiznání) důchodu, nebo svědčí-li pro to jiné důvody hodné zvláštního zřetele.

(3) Výsluhový důchod se snižuje do dosažení věku 55 let na polovinu vojákovi z povolání, který byl propuštěn před dosažením tohoto věku na vlastní žádost bez důvodů hodných zvláštního zřetele a jehož propuštění není v souladu se zájmy ozbrojených sil․

(4) Při zaměstnání poživatele výsluhového důchodu krátí se jeho důchod o částku, o kterou součet důchodu a výdělku přesahuje výši určenou vládou; u osob starších 55 let upraví vláda výši důchodu a nároky ze sociálního zaopatření obdobně, jako je tomu u zaměstnaných poživatelů starobních důchodů podle zákona o sociálním zabezpečení. Vláda může též stanovit, že výsluhový důchod náleží v původní (nezkrácené) výši, je-li poživatel výsluhového důchodu zaměstnán v určitém pracovním oboru, popřípadě může upravit krácení důchodu zejména výkonným letcům odchylně. Vláda může stanovit další podrobnosti.

(5) Nebyl-li poživatel výsluhového důchodu podle § 7 odst. 1 v době od svého propuštění ze služby v ozbrojených silách do dosažení věku 55 let bez důvodů hodných zvláštního zřetele zaměstnán v pracovním poměru nebo jinak činný pro socialistický sektor, náleží mu místo důchodu ve výši podle § 7 odst. 2 důchod ve výši podle § 7 odst. 1.

(6) Podrobnosti k ustanovením předchozích odstavců upraví ministři národní obrany a vnitra.“

K § 10 se připojuje další odstavec tohoto znění:

„(3) Ustanovení § 7 odst. 3 platí obdobně.“

§ 18 zní:

„Výchovné k důchodům

(1) Výchovné náleží na každé dítě ( § 15 odst. 1 až 3) poživatele důchodu výsluhového, invalidního, částečného invalidního a osobního. Výchovné nenáleží na dítě, jež má nárok na sirotčí důchod nebo na něž přísluší přídavek na děti (výchovné podle předpisů o materiálním zabezpečení příslušníků ozbrojených sil). Výchovné rovněž nenáleží na dítě, na něž nepřísluší přídavek na děti jen proto, že zaměstnanec nesplnil stanovené podmínky.

(2) Výchovné činí měsíčně

Při více dětech se zvyšuje částka výchovného, která náleží důchodci na 5 dětí, na každé další dítě měsíčně o 260 Kčs při důchodu do 1400 Kčs a o 240 Kčs při důchodu nad 1400 Kčs.

(3) Výchovné činí měsíčně

Při více dětech se zvyšuje částka výchovného, která náleží poživateli invalidního důchodu na 5 dětí, na každé další dítě měsíčně o 260 Kčs při důchodu do 1400 Kčs a o 240 Kčs při důchodu nad 1400 Kčs.

(4) Jestliže poživatel důchodu je zároveň uživatelem zemědělské půdy ve výměře nad 0,5 ha (v pastvinářské nebo pícninářské oblasti nad 2 ha) nebo žije s takovým uživatelem půdy ve společné domácnosti jako člen rodiny, činí výchovné

měsíčně a zvyšuje se o 220 Kčs na každé další dítě. Ustanovení § 36 odst. 2 zákona č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, platí obdobně.

(5) Mělo-li by nárok na výchovné na totéž dítě několik osob, náleží výchovné té, která má nárok na vyšší výchovné, a při stejné výši výchovného té, jíž bylo dříve přiznáno. Vzniknou-li někomu nároky na výchovné na totéž dítě podle různých předpisů o důchodovém zaopatření (zabezpečení, pojištění), přizná se jen vyšší výchovné.

(6) Výchovné náleží až do skončení povinné školní docházky dítěte a poté za stejných podmínek jako sirotčí důchod.

(7) Je-li dítě v zaopatření jiné osoby než důchodce, vyplácí se výchovné této osobě.

(8) Určuje-li soud výživné na dítě, přihlíží i k tomu, do jaké míry jsou potřeby dítěte uhrazovány výchovným, které se na ně poskytuje; do určeného výživného se výchovné nezapočítává.“

Ustanovení § 7 odst. 3,, § 8, § 10 odst. 3 a § 18 zákona o sociálním zaopatření příslušníků ozbrojených sil ve znění čl. I platí i pro nároky vzniklé před počátkem účinnosti tohoto zákona.

Výchovné se zvyšuje od 1. dubna 1959.

Vyplácené důchody, pokud převyšují částky uvedené v § 7 odst. 3 a § 10 odst. 3 zákona ve znění čl. I č. 2 a 4, budou upraveny na tyto částky počínajíc dnem 1. června 1959. Obdobně budou upraveny důchody pozůstalých.

Úprava důchodů podle § 8 odst. 4 ve znění čl. I č. 3 se provede počínajíc dnem 1. června 1959.