Ve výjimečných, zvlášť obtížných případech, vyžadujících zvláštního vědeckého posouzení, mohou soudy, dále prokurátoři a jiné orgány činné v trestním řízení, arbitrážní orgány a ostatní orgány státní správy požádat státní orgán nebo státní ústav, aby sám podal posudek nebo přezkoumal posudek podaný znalcem.

Zákonná ustanovení, která zakládají povinnost podávat soudům, prokurátorům a orgánům státní správy vysvětlení a vyjádření a pomáhat jim v jejich činnosti, nejsou dotčena․

Dožádané orgány státní správy a organizace socialistického sektoru mohou označit pro znalecký úkon pouze pracovníka, který má k tomu potřebné předpoklady, zejména

Soudy, dále prokurátoři a jiné orgány činné v trestním řízení, arbitrážní orgány a ostatní orgány státní správy mohou požádat o označení jiného pracovníka, zjistí-li, že označený pracovník nemá předpoklady, aby mohl požadovaný úkon úspěšně provést.

O vyloučení znalce v soudním nebo správním řízení platí předpisy o vyloučení soudce podle občanského soudního řádu.

Pracovník označený příslušným orgánem nebo organizací k provedení znaleckého úkonu může tento úkon odepřít jen v případech, ve kterých je svědek podle příslušných předpisů zproštěn v soudním nebo správním řízení svědecké povinnosti.

Před provedením úkonu složí znalec v soudním nebo správním řízení u orgánu, který ho ke znaleckému úkonu povolal, slib tohoto znění:

"Slibuji, že budu při podání posudku postupovat v souladu se zásadami lidově demokratického zřízení a podám posudek podle svého nejlepšího vědomí a svědomí a odborných znalostí, že o věcech mně svěřených zachovám před nepovolanými osobami mlčenlivost a že při svém znaleckém úkonu budu mít na zřeteli zájmy a prospěch republiky a jejího lidu."

Znalci budou dále před provedením úkonu připomenuty jeho povinnosti a následky porušení těchto povinností.

Orgány státní správy a organizace socialistického sektoru dožádané o označení pracovníka pro znalecký úkon požádají o náhradu hotových nákladů spojených s činností znalce a o odměnu za znalecký úkon podle sazeb, které stanoví ministr spravedlnosti v dohodě s ministrem financí vyhláškou. Orgán nebo organizace, která označila pracovníka pro znalecký úkon, odpovídá za to, že doba potřebná pro znalecký úkon, uvedená ve vyúčtování, je přiměřená provedenému znaleckému úkonu.

Přiznaná náhrada hotových výloh a odměna za znalecký úkon se vyplatí orgánu nebo organizaci, která pracovníka pro znalecký úkon označila.

Ustanovení odstavců 1 a 2 se užije také v případě, kdy znalecký úkon provede podle § 3 odst. 1 státní orgán nebo státní ústav.

Znalec vykonává znalecký úkon v rámci svých pracovních povinností u orgánu nebo organizace, která ho pro znalecký úkon označila. Za znalecký úkon odpovídá znalec.

Ústřední úřady a orgány zajistí obecnou úpravou, aby znalecké úkony byly v oboru jejich působnosti prováděny urychleně a kvalitně.

Prováděcí předpisy stanoví, kdy a v jaké výši poskytne orgán nebo organizace svému pracovníku za znalecký úkon odměnu.

Ústřední úřady a orgány mohou v dohodě se zúčastněnými ústředními úřady a orgány stanovit, jak v oboru jejich působnosti budou znalecké služby organizovány.

Jazykové a hospodářské školy jsou povinny označit předsedovi krajského soudu, v jehož obvodu mají sídlo, ze svých pracovníků osoby, které jsou způsobilé, aby prováděly tlumočnickou činnost a ověřovaly správnost překladů.

Orgány a organizace, které potřebují tlumočnické úkony, navrhují předsedovi krajského soudu, v jehož obvodu mají sídlo, způsobilé osoby především z řad pracovníků státní správy a organizací socialistického sektoru. Předseda krajského soudu může také podle potřeby požádat orgány státní správy a organizace socialistického sektoru, aby mu označily osoby způsobilé pro tlumočnickou činnost.

Předseda krajského soudu zjistí, zda jsou u označených osob splněny podmínky uvedené v § 4. Zjistí-li, že tyto podmínky jsou splněny, vydá označeným osobám osvědčení, že mohou ověřovat správnost překladů připojením tlumočnické doložky, dále jim vydá tlumočnickou pečeť, vezme je do slibu podle obdoby § 7 a zapíše je do seznamu tlumočníků.

Pověření platí pro celé státní území; z důležitých důvodů může být kdykoliv odvoláno.

U tlumočníků užije se v soudním nebo správním řízení ustanovení § 6 a - 7 odst. 2 obdobně.

Za provedené tlumočnické úkony přiznají orgány nebo organizace, jež si takové úkony vyžádaly, tlumočníkovi náhradu hotových výloh a odměnu podle sazeb, které stanoví ministr spravedlnosti v dohodě s ministrem financí.

Provedl-li tlumočnický úkon pracovník organizace, jejímž úkolem je zajišťovat překlady, postupuje se při určení a výplatě odměny obdobně podle

§ § 8 a 9.

Ověřený překlad písemnosti z cizí řeči nebo do cizí řeči pořídí tlumočník na písemnosti samé nebo spojí překlad s písemností tak, aby byla zabezpečena neoddělitelnost překladu od přeložené písemnosti.

Jde-li o písemnost, kterou nelze s překladem spojit, spojí se s překladem její ověřený opis.

Tlumočník ověří překlad připojením doložky. Doložka musí obsahovat označení orgánu, který vydal podle § 10 osvědčení o tom, že tlumočník je oprávněn ověřit správnost překladu, datum tohoto osvědčení a datum, kdy byl překlad pořízen. Dále připojí tlumočník svůj podpis a otisk tlumočnické pečeti.

Došlo-li v překladu ke škrtům nebo k jiným opravám, je to třeba v doložce uvést; škrtnutá slova musí zůstat čitelná.

Doložka musí být napsána ve znění českém nebo slovenském; lze k ní připojit doložku stejného obsahu v řeči, ze které nebo do které byl překlad pořízen.

Doložka má důkazní moc jako veřejná listina.

Je-li třeba znaleckého úkonu z oboru, který nenáleží do činnosti žádného orgánu nebo organizace, nebo jsou-li zde závažné důvody, které brání, aby úkon byl proveden pracovníkem, kterého orgán nebo organizace označí, je možno výjimečně svěřit znalecký úkon přímo některému jednotlivci, který má potřebné znalosti.

V případech uvedených v předchozím odstavci přizná orgán nebo organizace náhradu hotových výloh a odměnu znalci; ustanovení § § 8 a 9 zde neplatí. Náhrada hotových výloh a výše odměny se řídí sazbami, které budou vydány podle ustanovení § 8 odst. 1.

Nelze-li tlumočnický úkon opatřit prostřednictvím tlumočníka zapsaného v seznamu podle § 10, je možno jeho provedení svěřit některému jednotlivci, který má potřebné jazykové znalosti.

Ustanovení tohoto zákona o znalcích a znaleckých úkonech platí také o expertech a expertizách v arbitrážním řízení; přitom však neplatí ustanovení § § 6 a 7. Tato ustanovení neplatí také o tlumočnících v arbitrážním řízení.

Pro potřebu arbitrážního řízení u státní, resortní, oblastní a družstevní arbitráže sestaví a doplňuje obecný seznam uvedený v § 5 Státní arbitráž Republiky československé.

Zrušují se:

zákon č. 167/1949 Sb., o stálých přísežných znalcích a tlumočnících,

vládní nařízení č. 76/1950 Sb., o odměně a náhradě hotových výloh stálých přísežných znalců a tlumočníků.

Nedotčeny zůstávají předpisy upravující organizaci a činnost posudkových komisí sociálního zabezpečení a ustanovení vládního nařízení č. 47/1953 Sb., o státní arbitráži, ve znění pozdějších předpisů a předpisy vydané k jeho provedení.