Družstva tvoří nedílnou součást našeho socialistického zřízení.

Družstva jsou budována dobrovolným rozhodnutím jejich členů.

V družstvu se uplatňuje družstevní demokracie, která zejména umožňuje, aby se každý člen družstva (dále jen "družstevník") aktivně a iniciativně účastnil řízení družstevních záležitostí.

Družstevníci jako hospodáři družstva řídí sami jeho záležitosti prostřednictvím členské schůze a ostatních orgánů družstva v souladu s právními předpisy, stanovami a politickohospodářskými směrnicemi strany a vlády; usnesení a opatření družstevních orgánů jsou závazná pro družstevníky.

V činnosti družstva se uplatňuje zásada plánovitosti.

Družstevní orgány jsou povinny zajišťovat plánovitý rozvoj družstevní zemědělské výroby.

Plány družstva vycházejí ze státního plánu rozvoje národního hospodářství a zabezpečují jeho úkoly.

Rozdělování výsledků hospodaření družstva se provádí v souladu se zájmy celé společnosti, družstva a družstevníků.

Každý družstevník se podílí na práci v družstvu a výsledcích společného hospodaření podle zásady "každý podle svých schopností, každému podle jeho práce". Důsledné uplatňování této zásady je základem hmotné zainteresovanosti družstevníků i družstva na zvyšování a zlevňování zemědělské výroby.

Družstevníci a orgány družstva jsou při veškeré své činnosti povinni ochraňovat a zvelebovat majetek v socialistickém družstevním vlastnictví a ostatní majetek užívaný družstvem.

Stát poskytuje všestrannou pomoc rozvoji a zvyšování úrovně socialistického družstevního vlastnictví.

Družstvo vznikne dnem, kterým se ustavující schůze pracujících rolníků a ostatních zájemců o členství v družstvu usnese na založení družstva; k platnosti tohoto usnesení je třeba, aby bylo schválenou radou okresního národního výboru.

V obci se založí zpravidla jen jedno družstvo; výjimku povoluje rada okresního národního výboru po projednání s radou místního národního výboru.

Družstvo je lidovým družstvem a socialistickou právnickou osobou.

Družstvo může přejímat jen takové závazky, které jsou v souladu s jeho výrobní, hospodářskou a jinou společenskou činností a s plněním jeho úkolů určených zejména stanovami.

Každé družstvo je povinno do 6 měsíců od svého vzniku vypracovat podle vzorových stanov vlastní stanovy a předložit je ke schválení radě okresního národního výboru. Dokud nebudou stanovy schváleny, řídí se družstvo vzorovými stanovami.

Družstvo je povinno do 6 měsíců od vyhlášení doplňků a změn vzorových stanov vypracovat podle nich doplňky a změny vlastních stanov a předložit je ke schválení radě okresního národního výboru; dokud nebudou schváleny, řídí se družstvo ustanoveními doplňků a změn vzorových stanov.

Usnese-li se družstvo na doplňcích nebo změnách vlastních stanov ze svého podnětu, je povinno rovněž předložit je ke schválení radě okresního národního výboru, a to do 15 dnů od usnesení členské schůze.

Rada okresního národního výboru rozhodne o schválení stanov družstva, jejich doplňků a změn po vyjádření rady místního národního výboru. Schválením se stanovy družstva, jejich doplňky a změny stanou závaznými. Schválené stanovy, jejich doplňky a změny registruje výkonný orgán okresního národního výboru.

Výjimky z jednotlivých ustanovení vzorových stanov pro jednotlivá družstva ve zvláště odůvodněných případech může povolit ministerstvo zemědělství.

Hlavním předmětem činnosti družstva je socialistická zemědělská velkovýroba.

Družstvo provozuje také lesní hospodářství v lesích sdružených družstevníky a v lesích mu odevzdaných.

Za účelem provozování lesního hospodářství lze se sdružovat pouze v jednotných zemědělských družstvech.

Družstvo má pro rozvoj zemědělské velkovýroby a lesního hospodářství co nejúčinněji zapojovat do práce všechny své členy a využívat přírodních podmínek a výrobních a finančních prostředků. Družstvo má zejména plně a co nejúčinněji využívat zemědělské půdy a dbát o zvyšování její úrodnosti.

V zájmu rozvoje zemědělské a lesní výroby, lepšího využití výrobních prostředků a plného uplatnění práce členů může družstvo provozovat pomocná hospodářská odvětví a přidruženou výrobu. Této činnosti nesmí být zneužíváno k soukromému podnikání a její provozování nesmí ohrožovat hlavní činnost družstva.

Rozsah činností podle odstavce 1 určí prováděcí předpisy a stanovy družstva.

Družstvo vypracovává dlouhodobé plány a celoroční výrobní plány na podkladě úkolů vyplývajících ze státního plánu rozvoje národního hospodářství a podle přírodních a ekonomických podmínek a výrobního zaměření družstva. Představenstvo družstva předloží plány před jejich projednáním a přijetím členskou schůzí radě místního národního výboru k projednání. Plány takto projednané a přijaté členskou schůzí schvaluje rada okresního národního výboru. Orgány družstva soustavně sledují plnění plánů.

Družstvo je povinno vést předepsanou prvotní a účetní evidenci, předkládat výkazy a provádět ekonomické rozbory svého hospodářství.

Družstvo pečuje všestranně o družstevníky, zejména o jejich politickou a odbornou výchovu, jakož i o jejich bezpečnost při práci. Družstvo proto vytváří příznivé pracovní, životní a kulturní podmínky, včetně bytové výstavby, pro všechny družstevníky, zejména pro pracující ženy, matky a jejich děti a přestárlé členy; přitom využívá též sociálního a kulturního fondu především pro zřizování společných sociálních a kulturních zařízení.

Péči o družstevníky družstvo zaměřuje zejména na získávání mládeže pro práci v družstevním zemědělství a v zájmu zajištění odborně zdatného dorostu pečuje družstvo o výchovu učňů.

Družstevníci řídí a spravují záležitosti družstva členskou schůzí a dalšími jí volenými orgány. Nejvyšším orgánem družstva je členská schůze. Dalšími orgány družstva jsou předseda a představenstvo jako výkonné orgány a revizní komise jako kontrolní orgán družstva; popřípadě další orgány, pokud to vzorové stanovy nebo zvláštní předpisy dovolují.

Členská schůze a představenstvo mohou zřizovat své pomocné a poradní komise, které jim pomáhají při plnění jejich úkolů.

Členská schůze může rozhodovat o všech záležitostech družstva; zpravidla rozhoduje jen o závažných otázkách.

Členská schůze nemůže přenést na jiné orgány družstva působnost, která jí výlučně přísluší podle vzorových stanov, popřípadě jiných předpisů.

Členská schůze rozhoduje veřejným hlasováním. Při hlasování přísluší každému družstevníku přítomnému na členské schůzi jeden hlas.

Revizní komise je kontrolním orgánem družstva, nezávislým na jeho představenstvu a předsedovi; odpovídá pouze členské schůzi.

Revizní komise kontroluje veškerou, zejména výrobní, hospodářskou a finanční činnost družstva a jeho orgánů a za tím účelem provádí jednotlivé revize a prověrky podle ustanovení stanov.

Revizní komise kontroluje při každé revizi a prověrce zejména, zda orgány a funkcionáři družstva dodržují při správě družstevních záležitostí zákony a jiné předpisy, stanovy družstva, pracovní řád, usnesení členských schůzí a zda dbají o ochranu družstevního majetku a dodržování zásady družstevní demokracie.

Revizní komise projedná zjištěné nedostatky a návrhy opatření na jejich odstranění s představenstvem. Neodstraní-li představenstvo nedostatky včas nebo nesouhlasí-li s navrženými opatřeními, je revizní komise povinna předložit zjištěné nedostatky a návrhy opatření na jejich odstranění členské schůzi k rozhodnutí, a předseda družstva je povinen neprodleně svolat členskou schůzi a pozvat na ni zástupce výkonného orgánu okresního národního výboru.

Podrobnosti o působnosti orgánů družstva, jejich složení, volbě, jednání a rozhodování upravují stanovy, popřípadě zvláštní předpisy.

Ministerstvo zemědělství může vydat vzorový jednací řád jednotných zemědělských družstev a v dohodě s ministerstvem financí stanovit práva a povinnosti účetních v družstvech.

Družstevníci jsou povinni sdružit pozemky včetně lesních a odevzdat ostatní výrobní prostředky do společného družstevního hospodaření v rozsahu a za podmínek určených stanovami.

Družstevník může zcizit nebo zatížit své pozemky v družstevním užívání jen ve výjimečných případech a jen se souhlasem družstva.

Předpisy o převedení nemovitostí a o pronájmech zemědělské a lesní půdy zůstávají nedotčeny.

Vlastnictví k pozemkům sdruženým ke společnému družstevnímu hospodaření zůstává zachováno.

K pozemkům sdruženým ke společnému družstevnímu hospodaření, jakož i k pozemkům, které za ně při provedené hospodářskotechnické úpravě půdy byly dány do náhradního užívání, náleží družstvu právo družstevního užívání.

Právo družstevního užívání opravňuje družstvo k užívání pozemku ve stejném rozsahu, v jakém by náleželo vlastníku; družstvo nemůže však pozemek zatížit ani zcizit. Družstvu proto zejména náleží vše, co na pozemku vzchází, má právo měnit jeho podstatu a čerpat z ní, a provádět na něm stavby. Právo družstevního užívání opravňuje též k přidělení půdy jako záhumenku rodině družstevníka. Jen družstvo může sdružený pozemek pronajmout a jen v odůvodněných výjimečných případech.

Družstevníci vykonávají veškeré práce v družstvu osobně.

Družstvo může výjimečně zaměstnávat i osoby v pracovním zaměstnaneckém poměru za podmínek stanovených ve vzorových stanovách a ve zvláštních předpisech.

Základní vztahy při organizaci práce v družstvu upravují vzorové stanovy.

Podrobnosti o pracovních vztazích v družstvu upravuje pracovní řád, který družstvo vypracuje podle vzorového pracovního řádu a schválí na členské schůzi.

Vzorový pracovní řád vydá ministerstvo zemědělství.

Odměňování za práci v družstvu se řídi množstvím, jakostí a společenskou důležitostí vykonané práce.

Družstvo podle svých podmínek upraví a na členské schůzi schválí vlastní výkonové normy podle vzorových výkonových norem a nejvhodnější způsob odměňování za práci podle pokynů pro odměňování za práci v družstvu.

Pokyny pro odměňování za práci v družstvu a vzor výkonových norem vydává ministerstvo zemědělství. Výjimky ze vzorových výkonových norem povoluje výkonný orgán okresního národního výboru.

Družstva mohou spojovat své materiálové a finanční prostředky, jakož i práci svých členů k efektivnějšímu provádění hospodářské činnosti, která je v zájmu rozvoje jejich zemědělské výroby. Činí tak zejména ke společnému provozování pomocných hospodářských odvětví, přidružené výroby a zemědělské investiční výstavby svépomocí. Vedoucí zásadou této společné hospodářské činnosti je soudružská spolupráce v zájmu rozvoje výrobních sil a vztahů v zemědělství a zvyšování životní úrovně družstevníků.

Vzájemné vztahy družstev při společné hospodářské činnosti upravuje smlouva.

Rozsah a povaha společné hospodářské činnosti družstev nesmí být na újmu rozvoje zemědělské výroby zúčastněných družstev.

Vyšší formou vzájemné hospodářské spolupráce družstev jsou společné družstevní podniky jednotných zemědělských družstev (dále jen "podnik"), které mohou zřizovat družstva ke společnému provozování hospodářské činnosti trvalejšího rázu.

Členy podniku jsou družstva, popřípadě též jiné socialistické organizace. Členem podniku nesmí být fyzická osoba.

Podnik je samostatnou socialistickou právnickou osobou.

Ustanovení zákona č. 53/1954 Sb., o lidových družstvech a o družstevních organizacích, se na podniky nevztahují. Na podniky se nevztahuje ani zákon č. 69/1958 Sb., o hospodářských vztazích mezi socialistickými organizacemi; ministr zemědělství může však v dohodě se zúčastněnými ústředními úřady a orgány stanovit, která jeho ustanovení pro podniky platí.

Ke zřízení podniku je třeba písemné smlouvy o jeho zřízení, schválené členskou schůzí každého zúčastněného družstva, a jde-li o jinou socialistickou organizaci, schválené jejím nadřízeným orgánem. K platnosti usnesení členské schůze družstva, kterým se schvaluje uzavření dohody o zřízení podniku nebo přistoupení do podniku, se vyžaduje přítomnosti dvou třetin družstevníků.

K platnosti smlouvy o zřízení podniku (odstavec 1) je třeba schválení rady okresního národního výboru, jde-li o družstva se sídlem v různých okresech téhož kraje rady krajského národního výboru a jde-li o družstva se sídlem v různých krajích rady krajského národního výboru, v jehož obvodu bude sídlo podniku.

Podnik hospodaří podle dlouhodobých a celoročních plánů a rozpočtu.

Členové podniku jsou povinni přispívat k úhradě případných ztrát, vykázaných v ročních účetních výkazech podniku, jakož i k úhradě schodku zjištěného při jeho zrušení, nejvýše však částkou, kterou stanoví prováděcí předpisy.

Předpisy k provedení ustanovení této části, zejména pokud jde o vznik, předmět podnikání, organizaci, řízení, práva a povinnosti zúčastněných družstev, popřípadě jiných socialistických organizací, rozdělování výsledků hospodaření, zánik a likvidaci podniku a rozsah ručení členů za jeho závazky, vydá podle potřeby ministerstvo zemědělství v dohodě se zúčastněnými ústředními úřady a orgány.

Ministerstvo zemědělství může v dohodě se zúčastněnými ústředními úřady a orgány upravit další způsoby družstevní spolupráce a její organizační formy; útvary podle této úpravy mohou být zřízeny jako samostatné právnické osoby.

Je přední povinností družstevních orgánů vést družstevníky k socialistickému uvědomění ve všech vztazích týkajících se družstevního hospodaření, aby nedocházelo ke škodám na majetku v socialistickém družstevním vlastnictví a v družstevním užívání. K tomu slouží také morální a hmotná zainteresovanost družstevníka na výsledku jeho práce, na dodržování družstevní kázně, odpovědnost za způsobenou škodu a kárná opatření.

Družstevníci jsou povinni chránit družstevní hospodářství a učinit vše, čeho je třeba k odvrácení hrozící škody nebo ke zmenšení škody již nastalé.

Způsobí-li družstevník z nedbalosti družstvu škodu v souvislosti s plněním členských povinností, je povinen ji nahradit podle tohoto zákona.

Družstvo je povinno prokázat družstevníkovi zavinění, pokud dále není stanoveno jinak.

Způsobí-li družstevník škodu z nedbalosti, je povinen nahradit družstvu skutečnou škodu, nikoliv však to, co družstvu ušlo.

Odpovídá-li družstvu za vzniklou škodu více družstevníků, určuje se výše náhrady škody pro každého zvlášť podle míry jeho zavinění. Při rozhodování o výši podílů jednotlivých družstevníků na náhradě není soud vázán návrhy účastníků.

Výše náhrady nesmí přesáhnout u jednotlivého družstevníka částku rovnající se polovině jeho ročního příjmu z družstva za poslední rok před zjištěním škody.

V odůvodněných případech může být výše náhrady škody určena nižší částkou než je skutečná škoda, popřípadě než je polovina ročního příjmu družstevníka z družstva za poslední rok před zjištěním škody, a při nepatrné míře zavinění může být náhrada škody prominuta.

Při určení výše náhrady se přihlédne zejména k družstevníkovu poměru k práci a k družstevnímu vlastnictví, k jeho třídnímu původu, k míře zavinění, k společenskému významu škody, k osobním vlastnostem družstevníka a k jeho hospodářským poměrům.

Výši náhrady škody, která má být požadována, určuje a o snížení, popřípadě prominutí náhrady škody rozhoduje členská schůze. Jde-li o snížení nebo prominutí přesahující částku 500 Kčs, je třeba souhlasu výkonného orgánu okresního národního výboru.

Uzná-li družstevník závazek nahradit škodu v určené výši písemně, uhradí družstvo svou pohledávku v mezích stanovených předpisy o exekuci na plat srážkou z pracovního příjmu družstevníka; jinak družstvo uplatní svůj nárok u soudu.

Byla-li družstevníkem z nedbalosti způsobená škoda spoluzaviněna také orgánem, funkcionářem nebo zástupcem družstva při výkonu jejich funkce, je družstevník povinen nahradit škodu v rozsahu odpovídajícím míře svého zavinění. Díl škody, který by takto nebyl družstevník povinen nahradit, uplatní družstvo proti tomu, kdo škodu spoluzavinil. Je-li jich více, řídí se jejich odpovědnost ustanovením § 41 odst. 2.

Nebyla-li škoda způsobena z nedbalosti výlučně družstevníkem, neboť při ní spolupůsobila skutečnost, za kterou družstvo bez svého zavinění odpovídá, je družstevník povinen nahradit škodu rovněž podle míry svého zavinění.

Převezme-li družstevník odpovědnost za hodnoty svěřené k vyúčtování zvláštní písemnou smlouvou, odpovídá za vzniklý schodek; této odpovědnosti se zprostí zcela, popřípadě zčásti, jestliže prokáže, že schodek vznikl zcela, popřípadě zčásti bez jeho zavinění.

Zvláštní písemná smlouva může být uzavřena jen tehdy, vytvořilo-li družstvo družstevníku přiměřené pracovní podmínky. Tato smlouva může být podle pracovních podmínek omezena jen na určité hodnoty svěřené k vyúčtování.

Družstevník, jemuž byly svěřeny hodnoty k vyúčtování zvláštní písemnou smlouvou, je povinen nahradit skutečnou škodu, pokud za ni odpovídá, v plné výši. Ustanovení § 41 odst. 3 a 4 v těchto případech neplatí. Náhradu škody může snížit pouze soud podle zásad stanovených v § 41 odst. 5.

Nepřevezme-li družstevník odpovědnost za hodnoty svěřené k vyúčtování zvláštní písemnou smlouvou, odpovídá za škodu, pokud mu družstvo prokáže zavinění a jen v rozsahu § 41 odst. 3 a 4.

Družstevníci jsou povinni dodržovat družstevní kázeň.

Družstevníku, který se dopustil kárného provinění hrubým nebo opětovným porušením družstevní kázně, může uložit příslušný družstevní orgán některé z kárných opatření, uvedených ve vzorových stanovách. Vedle tohoto kárného opatření nebo místo něho, připouštějí-li to stanovy, lze provinilému družstevníkovi zcela nebo zčásti odepřít výhody poskytované ze sociálního nebo kulturního fodu, nejde-li o dávky, které družstvo podle vzorových stanov nebo jiných předpisů poskytovat musí.

Případy drobného rozkrádání a jiného úmyslného poškozování družstevního majetku mohou být stíhány jako kárná provinění za podmínek stanovených zákonem č. 24/1957 Sb., o kárném (disciplinárním) stíhání rozkrádání a poškozování majetku v socialistickém vlastnictví.

Řízení podle odstavců 2 a 3 provádí představenstvo, a jde-li o člena představenstva nebo revizí komise, členská schůze.

Socialistické družstevní zemědělství tvoří nedílnou součást naší socialistické hospodářské soustavy.

Družstva přizpůsobí potřebám plánovitého rozvoje národního hospodářství svou výrobně hospodářskou činnost, vyjádřenou v jejich plánech, a jsou povinna plně využívat svých přírodních, materiálových a finančních zdrojů k rozšířené reprodukci své výroby a k stálému zvyšování a zlevňování zemědělské výroby.

Družstva zajišťují výrobu a dodávkami zemědělských výrobků stále hojnější zásobování pracujících potravinami a průmyslu surovinami.

Družstva plní přednostně závazky vůči státu, zejména dodávky, daně, poplatky, úvěrové závazky a pojistné.

Výstavba socialismu na vesnici, zejména budování, upevňování a další rozvoj družstev na podkladě všestranného rozvoje jejich zemědělské výroby a zvyšování odborných znalostí a politického uvědomění jejich členů, je dílem družstevních rolníků, které se uskutečňuje při každodenní pomoci dělnické třídy a při organizační a výchovné činnosti socialistického státu a jeho orgánů.

Stát poskytuje družstvům a jejich podnikům všestrannou pomoc v zájmu jejich upevňování, socialistického rozvoje, trvalého rozmachu jejich výroby podle potřeb národního hospodářství a dokonalejšího spojování jejich zájmů se zájmy celku.

Základní metodou vedení družstev státními orgány je metoda přesvědčování spojená s morálními a hmotnými podněty.

Národní výbory a jejich výkonné orgány nemohou nahradit pravomoc družstevních orgánů ani nemohou disponovat za ně s majetkem družstva; mohou ukládat družstvům a družstevníkům jen takové povinnosti, které vyplývají z právních předpisů.

rady okresních národních výborů svolávají okresní konference družstev, ekonomické konference, konference pěstitelské a chovatelské a podobné aktivy;

ministerstvo zemědělství může svolat celostátní ekonomické pěstitelské a chovatelské konference a podobné aktivy;

vláda svolává celostátní sjezd družstev, který vyjadřuje demokraticky projevenou vůli všech družstev a jemuž přísluší jednat o návrzích vzorových stanov, jejich doplňků a změn, projednávat zásadní otázky rozvoje hospodářské činnosti družstev a jednat o návrzích důležitých právních předpisů, které mu byly předloženy.

Státní orgány dohlížejí na činnost družstev v zájmu rozvíjení družstevního hospodářství a výroby, odstraňování nedostatků, prohlubování družstevní demokracie a upevňování socialistické zákonnosti. Činí tak zejména:

Kontrolní a dozorčí oprávnění zvláštních orgánů zůstávají nedotčena.

Výkonné orgány národních výborů sledují, zda usnesení a opatření členské schůze nebo představenstva a opatření předsedy jsou v souladu s právními předpisy, stanovami a hospodářskými potřebami družstva. Shledají-li, že usnesení nebo opatření orgánů družstva je vadné, pokusí se přesvědčit družstvo, aby zjednalo nápravu.

Výkonný orgán okresního národního výboru zastaví výkon usnesení nebo opatření orgánů družstva, které je v rozporu s právními předpisy nebo stanovami, s náležitým odůvodněním, nebylo-li možno zjednat nápravu podle odstavce 1. Družstvo je oprávněno proti takovému rozhodnutí výkonného orgánu okresního národního výboru podat odvolání podle předpisů o správním řízení.

Družstvo může zaniknout, ztratí-li trvale možnost hospodařit pro ztrátu půdní základny.

K zániku družstva je třeba souhlasu rady okresního národního výboru.

Podrobnosti stanoví ministerstvo zemědělství v dohodě se zúčastněnými ústředními úřady a orgány.

S družstevníky, kteří z družstva vystoupili nebo byli vyloučeni, jakož i s dědici zemřelého družstevníka, kteří se nestali jeho členy, provede družstvo vyúčtování a vypořádání všech vzájemných nároků.

Toto vyúčtování a vypořádání musí být provedeno do jednoho měsíce poté, co členská schůze schválila celoroční uzávěrku za uplynulý rok, v němž členství zaniklo, nejpozději však do 1. dubna následujícího roku.

Vrácení pozemků, popřípadě přidělení pozemků náhradních, vrácení hospodářských budov, živého a mrtvého inventáře, popřípadě přiměřeného množství osiva, sadby a krmiv, se však provede po sklizni tak, aby vystoupivší nebo vyloučený družstevník mohl provést včas polní práce.

Družstevník neodpovídá za závazky družstva.

Vystoupivší družstevník, pokud nevstupuje současně do jiného družstva, a družstevník vyloučený, je povinen vrátit družstvu to, oč dostal v posledních třech letech svého členství v družstvu vyplaceno na odměnách za odpracované pracovní jednotky více, než kolik by mu patřilo podle skutečně dosažených výsledků společného hospodaření bez výhod a úlev, jimiž se odměna za pracovní jednotku zvýšila.

Ministerstvo zemědělství v dohodě se zúčastněnými ústředními úřady a orgány může vydat předpisy k provedení tohoto zákona.

Ministerstvo zemědělství může stanovit, že se družstva místo do podnikového rejstříku zapisují do seznamu vedeného výkonným orgánem okresního národního výboru a že se do tohoto seznamu zapisují též společné družstevní podniky a jiné útvary zřízené jako samostatné právnické osoby podle části sedmé, jakož i upravit vedení seznamu.