Podniky a zemědělská družstva hospodaří s bytovým majetkem odděleně od svého ostatního majetku.

Za tím účelem oddělí podniky a zemědělská družstva od hodnoty svého investičního majetku část rovnající se hodnotě pohledávek uvedených v § 23 odst. 3 a § 24 odst. 2 a 3 a součet těchto částek v závěrce samostatně jako bytové jmění (bytový fond). Na toto jmění se nevztahují ustanovení zákona č. 104/1950 Sb., o financování národních a komunálních podniků.

Hospodaří-li stát s bytovým majetkem přímo, vytvoří z něho příslušný ústřední orgán, státní podnik nebo národní výbor odděleně účtující zařízení, na které se přiměřeně vztahují ustanovení tohoto zákona o podnicích.

Fond vstupuje dnem, který určí ministerstvo financí v dohodě s ministerstvem práce a sociální péče vyhláškou v příslušném úředním listě, na místo dlužníka ve veškeré závazky investiční povahy zatěžující bytový majetek podniků a zemědělských družstev.

Ministerstvo financí v dohodě s ministerstvem práce a sociální péče a věcně příslušným ministerstvem může rozhodnout, aby Fond na místo dlužníka převzal i jiné závazky podle odstavce 1. K tomuto převzetí se nevyžaduje věřitelova přivolení.

Podmínky zúročení a úmoru závazků, které přešly na Fond nebo jež Fond převzal, může ministerstvo financí v dohodě s ministerstvem práce a sociální péče upravovat vyhláškami v příslušném úředním listě. Tyto závazky lze na vrub Fondu též splatit státními dluhopisy za podmínek stanovených ministerstvem financí v dohodě s ministerstvem práce a sociální péče vyhláškou v příslušném úředním listě; ministr financí se zmocňuje, aby vydal státní dluhopisy potřebné k tomuto účelu.

Výsledky hospodaření s bytovým majetkem podniků a zemědělských družstev jdou ve prospěch nebo na vrub Fondu.

Fondu nepřísluší částky, o které jsou skutečné náklady nižší než náklady stanovené rozpočtem. Naproti tomu Fond nehradí částky, o které byly náklady stanovené rozpočtem překročeny, ani nehradí rozdíl mezi nižšími výnosy předvídanými v rozpočtu a vyššími náklady jim stanovenými, který vyplývá z toho, že se nájemné z bytového majetku vybírá částkou nižší než v místě obvyklou nebo že se vůbec nevybírá.Tyto částky, jež nehradí Fond, jdou na vrub výsledků celého hospodaření podniku nebo zemědělského družstva.

Ministerstvo práce a sociální péče v dohodě s ministerstvem financí a věcně příslušným ministerstvem může v jednotlivých případech hodných zvláštního zřetele povoliti odchylky od ustanovení odstavce 2.

Bytovými investicemi se rozumí stavba bytů a obnova obytných staveb zničených nebo poškozených ve spojitosti s válečnými událostmi nebo s nepřátelskou okupací, po případě živelnou pohromou, jakož i opravy inve stiční povahy, jimiž se zvyšuje původní pořizovací cena bytového majetku nebo se prodlužuje jeho upotřebitelnost.

Bytové investice lze provádět jen v mezích jednotného hospodářského plánu.

Fond financuje bytové investice tím, že svěřuje investorům prostředky potřebné na úhradu pořizovací ceny, pokud ji investor neuhradí vlastními prostředky. Při tom se u domků s jedním bytem určených k tomu, aby byly osobním vlastnictvím jednotlivců (dále jen rodinné "domky"), posuzují jako vlastní prostředky investory též prostředky, jimiž přispěl k úhradě pořizovací ceny jednotlivec, pro něhož je domek určen.

Prostředky, které Fond svěřuje investorům, zvyšují jejich bytové jmění. Přísluší-li investoru za vlastníkem domku pohledávka z trhové ceny domku nebo z platu za jeho stavbu nebo obnovu ( § 23 odst. 3 a § 24 odst. 2 a 3), snižuje se bytové jmění splácením této pohledávky a investor musí proto odváděti Fondu částky rovnající se úmorovým splátkám; rovněž úroky z této pohledávky ( § 25 odst. 2) musí odváděti Fondu.

Fond financuje též stavbu rodinných domků, staví-li je 1. národní podnik některého klíčového oboru pro osoby, které se přihlásili do práce v tomto podniku a zavázali se, že v něm budou trvale zaměstnány; při tom lze část domku, nejvýše však třetinu, vyhradit těm, kteří jsou již v podniku zaměstnáni a jejichž byty se staly poddolováním nezpůsobilými k bydlení nebo kteří bydlí s rodiči, ač si založili sňatkem vlastní domácnost, jakož i jiným osobám, které uvolní své zdravotně nezávadné a vhodné byty pro zaměstnance tohoto podniku; 2. národní podnik některého klíčového oboru, jakož i jiný podnik nebo zemědělské družstvo pro jednotlivce, kteří se zvláště zasloužili o výstavbu státu a kteří, je-li investorem národní podnik, jsou jeho zaměstnanci nebo, je-li investorem zemědělské družstvo, jsou jeho členy.

Ministerstvo práce a sociální péče může povolit v jednotlivých případech hodných zvláštního zřetele odchylky od ustanovení odstavce 1.

Fond financuje obnovu rodinných domků zničených nebo poškozených ve spojitosti s válečnými událostmi nebo s nepřátelskou okupací, po případě živelnou pohromou, obnovují-li je podniky nebo zemědělská družstva pro osoby státně spolehlivé, které, je-li investorem národní podnik, jsou jeho zaměstnanci nebo, je-li investorem zemědělské družstvo, jsou jeho členy.

Ustanovení § 20 odst. 2 platí přiměřeně i pro obnovu rodinných domků.

Podniky a zemědělská družstva mohou stavěti nebo obnovovati rodinné domky i na pozemcích jednotlivců, pro něž jsou domky určeny. O podmínkách stavby nebo obnovy platí dohoda stran.

Jestliže u obnovy rodinného domku nedojde k dohodě, stanoví podmínky obnovy stavební úřad. Je ho rozhodnutím vznikne mezi investorem a vlastníkem pozemku právní poměr, pro který platí přiměřeně všechny právní všeobecné předpisy o smlouvě o dílo. V řízení před stavebními úřady má při tom investor postavení stavebníka.

Rodinné domky prodávají investoři po dokončení stavby do osobního vlastnictví jednotlivců za trhovou cenu, která se rovná pořizovací ceně, snížené po případě o částky rovnající se odpisům investic.

Je-li nabyvatelem domku zaměstnanec národního podniku některého klíčového oboru, uvedený v § 20 odst. 1 č. 1, sníží se trhová cena na vrub bytového jmění podniku o třetinu pořizovací ceny.

Na účet trhové ceny, snížené po případě podle odstavce 2, se započte při prodeji domku cena prostředků, jimiž nabyvatel přispěl k úhradě pořizovací ceny; zbytek tvoří investorovu pohledávku za vlastníkem domku.

Rodinné domky vystavěné nebo obnovené na pozemcích jednotlivců, pro které jsou určeny, odevzdají investoři po dokončení stavby nebo obnovy vlastníkům pozemků.

Za stavbu nebo obnovu rodinného domku přísluší investoru za vlastníkem domku pohledávka, která se rovná pořizovací ceně snížené o cenu prostředků, jimiž vlastník přispěl k její úhradě.

Je-li vlastníkem rodinného domku zaměstnanec národního podniku některého klíčového oboru, uvedený v § 20 odst. 1 č. 1, rovná se investorova pohledávka za stavbu domku pořizovací ceně, snížené především na vrub bytového jmění podniku o třetinu této ceny a pak o cenu prostředků, jimiž vlastník přispěl k její úhradě.

Vlastníci rodinných domků jsou povinni pohledávky investorů umořovat.

Jde-li o obnovu rodinného domku, je jeho vlastník povinen platit z investorovy pohledávky též úrok. Od tohoto zúročení lze však upustit v případech hodných zvláštního zřetele, jestliže se vlastník domku zvláště zasloužil o výstavbu státu.

O výši úmorových splátek a úroků, jakož i tom, má-li být od zúročení investorovy pohledávky upuštěno, rozhodují v mezích stanovených úrokových sazeb krajské národní výbory, přihlížejíce též k výdělkovým a rodinným poměrům vlastníků rodinných domků.

Rodinný domek nesmí být bez investorova svolení zcizen ani zavazen, dokud není jeho pohledávka splacena, ( § 26). Tento zákaz zcizení a zavazení vloží se v pozemkových (veřejných) knihách na domek v investorův prospěch na jeho návrh.

Toto ustanovení platí přiměřeně i pro stavbu a obnovu rodinných domků na pozemcích jednotlivců, pro něž jsou domky určeny, s tím rozdílem, že tu zákaz zcizení a zavazení působí ode dne, kdy došlo k dohodě stran o podmínkách stavby nebo obnovy nebo kdy vznikl mezi investorem a vlastníkem pozemku podle rozhodnutí stavebního úřadu právní poměr v této věci ( § 22 odst. 2).

Je-li vlastníkem rodinného domku zaměstnanec národního podniku některého klíčového oboru, uvedený v § 20 odst. 1 č. 1, přísluší investoru právo domek vykoupiti, opustí-li vlastník bez důležitého důvodu své zaměstnání proti ustanovení trhové smlouvy.

Při výkonu tohoto práva vrátí vlastník investoru rodinný domek ve stavu, jaký odpovídá péči řádného hospodáře, a zaplatí mu za jeho užívání náhradu, která se rovná součtu úmorových splátek vypočtených z pořizovací ceny domku snížené o cenu prostředků, jimiž vlastník přispěl k její úhradě; na účet této náhrady se mu započte součet úmorových splátek, které zaplatil na investorovu pohledávku z trhové ceny domku nebo z platu za jeho stavbu. Investor vrátí vlastníku domku cenu prostředků, jimiž tento přispěl k úhradě pořizovací ceny domku, a zaplatí mu, byl-li domek vystavěn na vlastníkově pozemku, cenu pozemku určenou podle cenových předpisů platných pro vyvlastnění. Zlepší-li vlastník domek svým nákladem nebo učinil-li mimořádný náklad, aby jej zachoval, přísluší mu náhrada jako oprávněnému (poctivému) držiteli; je však povinen nahraditi škodu, jestliže se jeho vinou nebo náhodou, za níž odpovídá, zhoršila podstata domku.

Investor musí odvésti Fondu úmorové splátky z třetiny pořizovací ceny, o kterou byla snížena pořizovací cena nebo jeho pohledávka na stavbu domku. Stejně musí odvésti domku částku rovnající se náhradě, kterou obdržel od vlastníka. Fond mu naproti tomu uhradí částku potřebnou k náhradě, kterou musí poskytnouti vlastníku domku.

O žádostech za financování bytových investic rozhodují krajské národní výbory podle směrnic ministerstva práce a sociální péče vydaných v dohodě s ministerstvy financí a techniky. Své rozhodnutí může krajský národní výbor do měsíce ode dne vydání z důležitých důvodů změnit, doplnit nebo odvolat.

Podle rozhodnutí krajských národních výborů uvolní Fond potřebné prostředky prostřednictvím Investiční banky, národního podniku, která provádí též kontrolu investorů.