152/1950 Sb. znění účinné od 1. 1. 1953 do 31. 3. 1964
změněno s účinností od poznámka zákonem č. 82/1952 Sb.
1.1.1953
152
ZÁKON
ze dne 25. října 1950
o úpravě a bezpečnosti provozu vnitrozemní plavby.
Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
Oddíl 1. Plavební bezpečnost a plavební orgány. (§ 1-8)
§ 1. Aby vnitrozemní plavba přispívala k úspěšné výstavbě a k rozvoji národního hospodářství, je třeba zajistit její řádný a bezpečný provoz. Plnění tohoto úkolu přísluší především ministerstvu dopravy a národním výborům.
§ 2. (1) Provozovatelé plavby jsou povinni dbát toho, aby nikoho neohrožovali nebo nepoškozovali a aby nerušili řádný a bezpečný provoz vnitrozemní plavby.
(2) Provoz a zajištění bezpečnosti plavby (dále jen "plavební bezpečnost") upravuje ministr dopravy v dohodě se zúčastněnými ministry nařízeními, v nichž může vedle plavebního pořádku a povinností provozovatelů plavby upraviti zejména též povinnosti držitelů břehů a majitelů vodních děl, jakož i otázky provozu a používání přístavů a překladišť.
(3) Nařízení vydaná podle odstavce 2 mohou bližší úpravu svěřit obecným právním předpisům ministerstva dopravy nebo národních výborů.
§ 3. (1) Péče o plavební bezpečnost přísluší národním výborům a ministerstvu dopravy.
(2) Přímý dozor na dodržování předpisů o plavební bezpečnosti vykonávají orgány pověřené národními výbory (dále jen "plavební orgány")․
(3) Je-li nebezpečí v prodlení, mohou plavební orgány učinit předběžná opatření nutná k zajištění plavební bezpečnosti, k nimž je jinak oprávněn národní výbor.
§ 4. Ministr dopravy v dohodě s příslušnými ministry vydá pro plavební orgány předpisy
a) o jejich služební pravomoci,
b) o služebních znacích a vlajkách,
c) o úpravě stejnokroje a výstroje a o způsobu vyzbrojení.
§ 5. Plavební orgán může při výkonu služby požadovat od každého, aby poslechl jeho pokynů, výzvy nebo příkazů. Ministerstvo dopravy stanoví způsob, jakým se tyto pokyny, výzvy nebo příkazy dávají.
§ 6. Zbraně smí plavební orgán při výkonu služby použíti, šetře opatrnosti podle okolností případu potřebné, jen
a) v případě nutné obrany, aby odvrátil násilný útok, jenž na něj byl učiněn, nebo který mu bezprostředně hrozí, nebo jímž se ohrožuje život jiné osoby,
b) nelze-li jinak překonati odpor směřující ke zmaření jeho služebního výkonu,
c) aby odvrátil nebezpečný útok, který ohrožuje střežený objekt, po marné výzvě, aby bylo upuštěno od útoku.
§ 7. Plavební orgán má právo při výkonu služby žádat o vhodnou součinnost každý orgán veřejné správy; tyto orgány jsou povinny poskytnout podle možnosti potřebnou pomoc.
§ 8. Plavební orgány budou vzaty do přísahy; předpisy o přísaze vydá ministr dopravy.
Oddíl 2. Plavební znaky a světla. (§ 9)
§ 9. (1) K zajištění bezpečnosti plavby slouží též plavební znaky a světla.
(2) Vlastníci (uživatelé) pozemků a objektů, na kterých mají býti umístěny plavební znaky a světla, předepsané zvláštními předpisy, jsou povinni trpěti za přiměřenou náhradu zařízení, umístnění, udržování a obsluhu těchto znaků a světel na svém majetku.
(3) Na pozemcích a objektech, které jsou ve vlastnictví státu a slouží veřejným účelům, lze zřizovati plavební znaky a světla pouze v dohodě s příslušným orgánem veřejné správy.
(4) Osoby, které provádějí na vodách, jichž se používá k plavbě, úpravy plavební dráhy nebo jakékoliv stavby či zařízení, jsou povinny vlastním nákladem označiti staveniště a pracoviště znaky a světly podle rozhodnutí příslušného národního výboru; neučiní-li tak ve stanovené lhůtě, je národní výbor oprávněn označiti staveniště a pracoviště na jejich náklad.
Oddíl 3. Povinnosti provozovatelů plavby. (§ 10-12)
§ 10. Provozovatelé plavby odpovídají za škodu způsobenou při provozu plavby osobami, kterých používají při provozování plavby tak, jako by ji způsobili sami.
§ 11. (1) V případech havarie plavidel jest provozovatel plavby povinen bez průtahu a včas na svůj náklad zařídit vše, čeho je třeba, aby plavba nebyla touto událostí ztěžována, rušena nebo ohrožena, a říditi se při tom pokyny národního výboru (plavebních orgánů). Je-li plavidlo poškozeno tak, že jeho odvlečení po vodě není možné, je provozovatel plavby povinen odstraniti je na bezpečné místo na břehu.
(2) Neučiní-li provozovatel plavby potřebná opatření sám ve lhůtě stanovené národním výborem, je národní výbor oprávněn zaříditi sám na účet a nebezpečí povinného, co uzná za nutné.
(3) Národní výbor může bez prodlení učiniti na účet a nebezpečí povinného potřebná opatření i bez jeho předchozího vyrozumění, je-li bezprostředně ohrožena bezpečnost vodních staveb, vodních zařízení nebo plavidel, nebo jde-li o jiný naléhavý veřejný zájem.
§ 12. (1) Provozovatelé plavby jsou povinni bezplatně přepravovati plavební orgány při výkonu jejich služby, jakož i zavěšovati a vléci jejich služební plavidla.
(2) Provozovatelé plavby jsou povinni za náhradu provozních nákladů a skutečné škody dáti k použití národnímu výboru svá plavidla i s osazenctvem při povodních nebo při jiné živelní pohromě k záchraně lidských životů a majetku nebo vůbec za výjimečných poměrů.
Oddíl 4. Zvláštní ustanovení o vojenské správě. (§ 13)
§ 13. (1) Ministerstvo dopravy stanoví v dohodě s ministerstvem národní obrany pro plavidla a zařízení vojenské správy výjimky z ustanovení tohoto zákona a předpisů podle něho vydaných.
(2) O cvičení nebo opatřeních, jimiž by mohl býti dočasně rušen nebo ohrožen provoz plavby, dohodne se vojenská správa s příslušným národním výborem. který učiní další potřebná opatření.
(3) Ustanovení § 11 odst. 2 a 3 a § 12 se nevztahují na vojenskou správu.
(4) Vojenská správa odpovídá za škodu způsobenou osobami, kterých používá při provozování plavby.
Oddíl 5. Závěrečná ustanovení. (§ 14-17)
§ 15. Působnost ministerstva národní bezpečnosti, jakož i působnost orgánů národní bezpečnosti zůstává nedotčena.
§ 16. (1) Zrušuje se platnost, po případě použivatelnost všech předpisů, které odporují tomuto zákonu; zejména se zrušuje vládní nařízení č. 198/1940 Sb., o vydávání plavebněpolicejních řádů a jiných předpisů pro vnitrozemní plavbu.
(2) Pokud nebudou vydány prováděcí předpisy podle tohoto zákona, postupuje se přiměřeně podle dosav adních předpisů.
§ 17. Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení; provede jej ministr dopravy v dohodě se zúčastněnými členy vlády.
Gottwald v. r.
Dr. John v. r.
Zápotocký v. r.
Plojhar v. r.
za ministra Petra
Copyright © 2009 - 2024, Nakladatelství C. H. Beck