Soudní poplatky (dále jen "poplatky") se vybírají za činnost řádných občanských soudů při výkonu soudnictví a soudní správy, jakož i za úkony prokuratur.

Soudy a národní výbory, s výjimkou místních národních výborů, jsou povinny dávat pracujícím potřebné poučení o poplatcích a o osvobození od nich tak, aby neutrpěli újmy pro neznalost zákona.

Předmětem poplatku je zpravidla celé řízení v jedné stolici. Za řízení zahájené z úřední povinnosti nebo na návrh prokurátora (generálního prokurátora) se poplatky nevybírají; výjimky stanoví sazebník (odstavec 2).

Předměty a sazby poplatků stanoví ministr financí v dohodě s ministrem spravedlnosti v sazebníku, který vydá nařízením.

Navrhovatel (žalobce) je povinen označit hodnotu předmětu řízení v návrhu na zahájení řízení (v žalobě), není-li poplatek stanoven pevnou sazbou.

Jestliže navrhovatel (žalobce) uvedl hodnotu zřejmě nízkou nebo ji neuvedl vůbec, určí soud hodnotu předmětu řízení podle směrnic, které nařízením vydá ministr financí v dohodě s ministrem spravedlnosti.

Hodnotou předmětu řízení o opětujícím se plnění je trojnásobek hodnoty ročního plnění, jde-li o plnění na dobu delší než tři roky, na dobu života nebo neurčitou; odchylky stanoví sazebník.

Snížení hodnoty předmětu řízení nemá na poplatek vliv. Zvýší-li se hodnota předmětu řízení, doplatí se poplatek ve výši rozdílu mezi částkou dříve zaplacenou a částkou připadající z celé hodnoty předmětu řízení po zvýšení.

V opravném řízení je základem poplatku hodnota předmětu tohoto řízení.

Základ procentního poplatku se zaokrouhluje dolů na částku dělitelnou stem; základ nepřevyšující sto Kčs se nezaokrouhluje. Poplatky se zaokrouhlují dolů na celé Kčs.

Ministr financí může ve směrnicích uvedených v odstavci 2 vydat další předpisy o základu poplatků.

Poplatek je povinen zaplatit účastník, který dal podnět k řízení nebo úkonu, které jsou předmětem poplatku, není-li od poplatku osvobozen.

Poplatek za soudní smír uzavřený před zahájením řízení (§ 40 občanského soudního řádu - dále jen "o. s. ř.") jsou povinni zaplatit rukou společnou a nerozdílnou všichni, kdo smír uzavřeli.

Je-li navrhovatel (žalobce) osvobozen od poplatku podle zákona nebo byl-li osvobozen usnesením soudu a soud vyhověl jeho návrhu (žalobě), je povinen zaplatit poplatek odpůrce (žalovaný), není-li od něho také osvobozen, a to podle výše nároku, jak mu bylo rozhodnutím soudu vyhověno; to platí také v řízení exekučním, v němž soud uloží v usnesení o povolení exekuce odpůrci osvobozeného navrhovatele povinnost zaplatit poplatek. Ustanovení tohoto odstavce se neužije, vyhověl-li soud návrhu na rozvod manželství podanému manželem, který rozvrat manželství výlučně zavinil, přesto, že odpůrce s rozvodem nesouhlasil, a použil-li soud ustanovení § 130 o. s. ř.

Za osobu nepřítomnou nebo neznámou je povinen zaplatit poplatek její opatrovník, pokud je zde majetek takové osoby, z něhož lze poplatek uhradit.

Společníci (§ § 412 a 414 o. s. ř.) jsou povinni zaplatit poplatek rukou společnou a nerozdílnou. Stejná povinnost postihuje vedlejšího účastníka, má-li postavení nerozlučného společníka (§ 418 odst. 3 o. s. ř.).

Ve věcech, o nichž byla uzavřena rozhodčí smlouva ( § 648 o. s. ř.), jsou strany povinny zaplatit poplatek rukou společnou a nerozdílnou.

Poplatek se platí bez vyměření

Poplatek za zápis do seznamu stálých přísežných znalců nebo tlumočníků se zaplatí na výzvu soudu. Není-li poplatek stanoven pevnou sazbou, určí jeho výši soud ve výzvě; proti této výzvě není přípustný opravný prostředek.

Poplatek z exekuční likvidace je splatný dnem, kterého nabylo právní moci usnesení o schválení konečné zprávy (§ 591 o. s. ř.); soud jej vybere z výtěžku likvidační podstaty.

Nezaplatil-li navrhovatel poplatek včas ( § 5), vyzve jej soud, aby poplatek zaplatil ve stanovené lhůtě. Nebude-li v této lhůtě poplatek zaplacen, soud podaný návrh (žalobu) odmítne; na tento následek je nutno ve výzvě k zaplacení poplatku upozornit. Jde-li o zápis do pozemkové nebo železniční knihy a do podnikového rejstříku, ověření opisu a podpisu a podobné úkony soudu, které nevyžadují rozhodování, jakož i o úkony ve věcech soudní správy a úkony prokuratury, neprovedou se, dokud poplatek nebude zaplacen.

Podá-li navrhovatel žádost za osvobození od poplatku, rozhodne soud nejprve o ní; zamítne-li ji, stanoví zároveň lhůtu k zaplacení poplatku a upozorní na následky nezaplacení poplatku, uvedené v odstavci 1.

Je-li poplatníkem jiná osoba než navrhovatel nebo jde-li o poplatek z odvolání, stížnosti, odporu v řízení o výpovědích a v rozkazním řízení a z námitek v řízení směnečném a šekovém a nebyl-li poplatek zaplacen včas, bude jej soud vymáhat exekučně. Před zahájením exekučního řízení vyzve soud poplatníka, aby poplatek zaplatil ve stanovené lhůtě.

Právo státu vymáhat poplatek se promlčí uplynutím tří let, počítaných od počátku kalendářního roku, který následuje po roce, v němž uplynul poslední den lhůty stanovené pro zaplacení poplatku nebo, není-li platební lhůta stanovena, v němž byl poplatek splatný. Ve stejné lhůtě lze dodatečně vyměřit částky, o něž bylo předepsáno méně, protože poplatek nebyl správně vyměřen.

Provedl-li soud úkon k vymáhání poplatku a vyrozuměl-li o něm poplatníka, počíná běžet nová promlčecí lhůta od počátku kalendářního roku, který následuje po roce, v němž byl takový úkon proveden.

poručenských, opatrovnických, věcech dětí v rodičovské moci a ve věcech osvojení,

zbavení svéprávnosti a povolení zadržení v ústavu,

prohlášení za mrtvého a důkazu smrti,

nemocenského pojištění, důchodového zabezpečení (pojištění) a poskytování zdravotní péče.

Od poplatku jsou osobně osvobozeni:

Osvobození podle odstavce 1 se vztahuje také na exekuci, kterou se vymáhají nároky uvedené v ustanoveních písm. b) až e) téhož odstavce.

Ministerstvo financí se zmocňuje, aby v dohodě s ministerstvem spravedlnosti ze zvláštních důvodů přiznalo osobní osvobození ode všech nebo některých poplatků skupinám osob nebo věcné osvobození pro určitá řízení.

Ministerstvo financí může přiznat osvobození nebo povolit úlevy jednotlivým osobám anebo může v dohodě s ministerstvem spravedlnosti zmocnit k tomu jiné orgány.

Soud vrátí plátci

Zaplatil-li poplatník více, než je sazebníkem stanoveno, nebo zaplatil-li poplatek, aniž byl k tomu povinen, vrátí se mu přeplatek k jeho žádosti, převyšuje-li 5 Kčs. Jestliže však soud změnil usnesení, kterým byl poplatek vyměřen ( § 12a), a byl-li poplatek zcela nebo zčásti zaplacen, vrátí se z úřední povinnosti celý přeplatek..

Vracené částky se zaokrouhlují dolů na celé Kčs.

Nárok na vrácení poplatku (přeplatku) zaniká uplynutím tří let, počítaných od počátku kalendářního roku, který následuje po roce, v němž nastaly skutečnosti uvedené v odstavcích 1 a 2.

Byla-li věc přikázána jinému soudu ( § 17 o. s. ř.) anebo postoupil-li soud věc příslušnému soudu ( § 56 o. s. ř.), poplatek se navrhovateli (žalobci) nevrátí, avšak zaplacená částka se započítá na poplatek, který má býti zaplacen soudu, jemuž byla věc přikázána, nebo soudu příslušnému.

Soudní orgány jsou povinny pečovat, aby poplatky byly správně placeny a včas vymáhány.

Orgány justiční správy kontrolují pravidelnými dohlídkami, zda se poplatky vybírají a vymáhají podle platných předpisů; ministerstvo financí a orgány jím pověřené vykonávají občasné dohlídky.

Usnesení, kterým se určuje hodnota předmětu soudního řízení nebo kterým se poplatník vyzývá, aby zaplatil poplatek, nebo jímž se poplatek vrací, vydává předseda senátu (jediný soudce) bez ústního jednání.

Ministerstvo spravedlnosti může v dohodě s ministerstvem financí stanovit, které úkony svěřené podle odstavce 1 předsedovi senátu může vykonávat soudní kancelář.

V řízeních zahájených před účinností tohoto zákona platí se poplatky podle dosavadních předpisů, pokud není dále stanoveno jinak.

V řízeních osvobozených od poplatků podle tohoto zákona a dosud neskončených se poplatky dále nevybírají, s výjimkou těch, na něž nárok státu vznikl před účinností tohoto zákona. Dosavadní paušální poplatek za projednání pozůstalosti se vybere jen za řízení skončené před účinností tohoto zákona.

Dosavadní paušální poplatky za vrchnoporučenskou a opatrovnickou péči soudů a za péči o požívací podstaty soudně uschované a o substituční podstaty se vyberou ještě za rok 1950.

Na povinnost navrhovatelova (žalobcova) odpůrce zaplatit poplatek se použije ustanovení § 4 odst. 3, i když řízení bylo zahájeno před účinností tohoto zákona; to neplatí o poplatku v exekučním řízení.

Zastaví-li soud podle § 655 o. s. ř. řízení a zruší případná rozhodnutí vynesená v tomto řízení, nevrátí se zaplacené poplatky. Jinak o vrácení poplatků zaplacených před účinností tohoto zákona platí dosavadní předpisy.

zák. čl. XLIII/1914, o soudních poplatcích,

nařízení č. 279/1915 ř. z., o soudních poplatcích,

zákon č. 38/1922 Sb., kterým se mění a doplňují ustanovení o soudních poplatcích,

zákon č. 60/1925 Sb., o poplatcích před rozhodčím soudem Plodinové bursy v Bratislavě,

zákon č. 120/1931 Sb., kterým se mění a doplňují ustanovení o soudních poplatcích,

zákon č. 255/1935 Sb., kterým se mění a doplňují ustanovení o soudních poplatcích,

§ § 29, 31 a 32 zákona č. 14/1942 Sl. z., o změně a doplnění některých právních předpisů o poplatcích,

zákon č. 20/1948 Sb., kterým se mění a doplňují některé předpisy o poplatcích soudních a za ověření podpisů,

§ § 2 a 3 zákona č. 135/1949 Sb., o náhradě poštovného za zásilky v soudním řízení,

všechna ustanovení poplatkového zákona a poplatkových pravidel, která se vztahují na poplatky upravené tímto zákonem a nařízeními podle něho vydanými,

všechny předpisy o dávkách za úřední úkony ve věcech správních, pokud se jimi stanoví dávky za úkony, které provádějí soudy (prokuratury),

všechna ustanovení obsažená v jiných než poplatkových předpisech, pokud se týkají poplatků, na něž se vztahuje tento zákon, zejména ustanovení o osvobození od těchto poplatků.