187/1950 Sb. znění účinné od 1. 1. 1953 do 30. 9. 1961
Účinnost stanovena ustanovením § 1 nařízení ministra zemědělství č. 6/1951 Sb.
změněno s účinností od poznámka zákonem č. 82/1952 Sb.
1.1.1953
187
ZÁKON
ze dne 21. prosince 1950
o zdokonalení živočišné výroby.
Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
§ 1. (1) Účelem tohoto zákona je pomoci jednotným zemědělským družstvům a malým a středním rolníkům ke zvýšení výnosu a výrobnosti práce v živočišné výrobě a tím zajistit další zlepšení výživy československého lidu, zejména péčí o zvyšování užitkovosti a zdokonalení plemenitby hospodářských zvířat a péčí o ochranu zdraví zvířat.
(2) Národní výbory budou v součinnosti s Československými státními statky, národním podnikem, s Ústředím pro hospodaření se zemědělskými výrobky, s Jednotnými svazy zemědělců a s ostatními masovými organisacemi pomáhat jednotným zemědělským družstvům a malým a středním rolníkům při plnění úkolů vyplývajících z tohoto zákona.
Oddíl I. Zjišťování a zvyšování užitkovosti hospodářských zvířat a jejich plemenné hodnoty. (§ 2-3)
§ 2. (1) Chovatelé hospodářských zvířat vedou podle pokynů a za pomoci místních národních výborů a jejich pomocníků (místních zootechniků) základní záznamy. Chovatelé zapisují v těchto záznamech skutečnosti rozhodné pro chov hospodářských zvířat a podávají o nich hlášení místnímu národnímu výboru.
(2) Okresní národní výbor roztřídí podle hlášení (odstavec 1) hospodářská zvířata na zvířata s vyšší s s nižší užitkovostí. U zvířat s nižší užitkovostí může nařídit postupné vyřazování z chovu.
§ 3. (1) Okresní národní výbory soustavně sledují a zjišťují užitkovost hospodářských zvířat vykazujících vyšší užitkovost, jakož i další skutečnosti rozhodné pro posouzení jejich plemenné hodnoty. Podle výsledků tohoto zjišťování se hodnotná zvířata zapisují do krajských plemenných knih. Vynikající plemeníci a plemenice se zapisují po zvláštní klasifikaci do státních plemenných knih.
(2) Podle zápisu v plemenných knihách vydávají krajské národní výbory potvrzení o původu.
(3) Chovatelé hospodářských zvířat jsou povinni dovolit osobám pověřeným zjišťováním užitkovosti hospodářských zvířat a skutečností rozhodných pro posouzení jejich plemenné hodnoty vstup do stájí a jiných zařízení pro chov a pomáhat jim při plnění jejich úkolů.
Oddíl II. Plemenitba hospodářských zvířat. (§ 4-11)
§ 4. (1) Hřebců, býků, kanců, beranů a kozlů (dále jen "plemeníci") lze používat k plemenitbě jen tehdy, je-li pro ně uděleno povolení k připouštění (při umělém osemeňování: povolení k inseminaci). Povolení může být uděleno jen pro plemeníka vybraného; udělené povolení může být měněno nebo zrušeno.
(2) Okresní národní výbor může nařídit kastraci plemeníků, kteří nebyli vybráni nebo pro které povolení k připouštění (k inseminaci) nebylo vydáno nebo bylo zrušeno.
§ 5. (1) Výběry plemeníků provádí a povolení k připouštění (k inseminaci) udílí, mění a ruší ústřední výběrová komise, která se zřizuje při ministerstvu zemědělství, oblastní výběrová komise, která se zřizuje při pověřenectvu zemědělství, a okresní národní výbory zvláštními komisemi (dále jen "okresní výběrové komise").
(2) Podrobnější předpisy o organisaci a působnosti výběrových komisí vydá vláda nařízením.
§ 6. Československé státní statky, národní podnik, zřídí potřebný počet stanic pro umělé osemeňování hospodářských zvířat.
§ 7. (1) Plemenné hřebce pro státní ústavy pro chov koní opatřuje ministerstvo zemědělství. Plemeníky pro inseminační stanice opatřují Československé státní statky, národní podnik; ostatní plemeníky opatřují okresní národní výbory.
(2) K plemenitbě lze používat jen plemeníků opatřených podle odstavce 1; ústřední (oblastní) výběrová komise může povolit výjimky.
§ 8. jednotná zemědělská družstva, po případě místní národní výbory, jimž byli plemeníci přiděleni, opatří pro ně účelné a zdravé ustájení, krmivo a řádné ošetření. Bližší stanoví ošetřovatelský řád. Místní národní výbor může tuto povinnost splnit umístěním plemeníka u svědomitého chovatele na základě smlouvy.
§ 9. Ministerstvo zemědělství může - nebo podle jeho směrnic národní výbory - za pomoci Československých státních statků, národního podniku, a ústředí pro hospodaření se zemědělskými výrobky řídit výkup, příděl, přesun a výměnu hospodářských zvířat.
§ 10. (1) Pomocnými orgány místních národních výborů při provádění tohoto zákona jsou místní zootechnici, kteří jsou vybírání ze zkušených zemědělců.
(2) V obcích, v nichž není ustanoven místní zootechnik, plní jeho úkoly místní agronom.
§ 11. (1) Za zápis hodnotného hospodářského zvířete do krajské plemenné knihy, za vydání potvrzení o původu a za základní výběr plemeníka se vybírají poplatky. Za vydání potvrzení o původu se vedle tohoto poplatku nevybírají jiné dávky.
(2) zrušen
(3) zrušen
(4) Poplatky podle odstavce 1 jsou všeobecným příjmem státní pokladny; chovatelské příspěvky jsou rozpočetním příjmem místního národního výboru.
Oddíl III. Veterinární činnost. (§ 12-14)
§ 12. (1) Provádění veterinární činnosti včetně pomocné služby veterinární, zejména zvěrokleštičství a pohodnictví (dále jen "veterinární činnost"), přísluší státu, který ji vykonává zásadně národními výbory.
(2) Provozování veterinární činnosti soukromé se zakazuje.
(3) Veterinární činnost patří do oboru působnosti ministerstva zemědělství, vyjma zdravotní a technickou kontrolu potravin živočišného původu a ochranu zdraví lidí před nemocemi, jež jsou přenosné ze zvířat na lidi.
(4) Úkolem této veterinární činnosti (odstavec 3) je odstraňovat příčiny nákaz a jiných nemocí zvířat, zejména zlepšováním jejich životních podmínek a prostředí, provádět pravidelné zdravotní prohlídky, léčit nákazy a jiné nemoci zvířat a odstraňovat jejich škodlivé následky, aby tak byla zajištěna i hodnota a zdravotní nezávadnost surovin živočišného původu.
§ 13. (1) K usnadnění výkonu veterinární činnosti dělí se okresy na veterinární obvody, v nichž veterinární činnost obstarávají obvodní veterináři za pomoci přidělených obvodních veterinárních pracovníků.
(2) V jednotlivých obcích spolupůsobí při výkonu veterinární činnosti místní zootechnici ve funkci místních veterinárních pomocníků.
(3) Obvodní veterináři, obvodní veterinární pracovníci a místní veterinární pomocníci nesmějí bez závažných důvodů odmítnout poskytnutí první pomoci zvířatům.
(4) Chovatelé zvířat jsou povinni dovolit osobám pověřeným zdravotní péčí o hospodářská zvířata vstup do stájí a jiných zařízení pro chov a pomáhat těmto osobám při plnění jejich úkolů.
§ 14. V rámci nové organisace veterinární činnosti se zřídí síť veterinárních ústavů a zařízení. Organisace provozu veterinárních ústavů a zařízení a dozor nad nimi přísluší do oboru působnosti ministerstva zemědělství.
Oddíl IV. Nákazy a jiné nemoci. (§ 15)
§ 15. (1) Nákazy a jiné nemoci zvířat musí být vyšetřovány, nemocná zvířata léčena a příčiny nákaz a jiných nemocí odstraňovány.
(2) Orgány pověřené prohlídkou masa jsou povinny soustavně sledovat zdravotní stav poražených zvířat, aby tak byla odhalována místa vzniku nákaz a jiných nemocí a tím i zajištěno provádění ustanovení odstavce 1.
Oddíl V. Náhrady za veterinární ošetřování a úkony. (§ 16)
§ 16. (1) Za ošetření a úkony ve veterinárních ústavech a zařízeních se vybírají náhrady, které plynou do státní pokladny. Jde-li o ústav nebo zařízení ve správě národních výborů, rozpočtují národní výbory tyto náhrady jako příjem ústavu nebo zařízení.
(2) Za úkony veterinářů, obvodních veterinárních pracovníků a orgánů pomocných veterinárních služeb, dále za vydání nebo prodloužení platnosti průvodního nebo zdravotního listu zvířat a za vydání veterinárního osvědčení se vybírají poplatky, které plynou do státní pokladny.
(3) Za vydání nebo prodloužení platnosti průvodního nebo zdravotního listu zvířat a za vydání veterinárního osvědčení se vedle poplatků uvedených v odstavci 2 nevybírají žádné jiné dávky.
(4) zrušen
Oddíl VI. Ustanovení přechodná. (§ 17-18)
§ 17. Hospodářská zvířata zapsaná v dosavadních plemenných knihách se považují za zapsaná podle tohoto zákona. Dosavadní plemenné knihy se stávají součástí plemenných knih podle tohoto zákona.
§ 18. Vlastníci dosavadních uznaných plemeníků určených pro inseminační stanice jsou povinni je prodati Československým státním statkům, národnímu podniku, po případě jednotným zemědělským družstvům, které označí okresní národní výbor. Jiné zcizení, po případě zabití, takových plemeníků bez souhlasu okresního národního výboru není dovoleno.
Oddíl VII. Ustanovení prováděcí. (§ 19-20)
§ 19. (1) Ministerstvo zemědělství stanoví vyhláškou v úředním listě:
a) podrobnější předpisy k provedení ustanovení oddílů I a II, zejména na které druhy hospodářských zvířat se zmíněná ustanovení vztahují,
b) předpisy o výkonnostních zkouškách koní a podmínky pro zápis klisen do krajských plemenných knih,
c) v dohodě s ministerstvem financí výši a způsob vybírání skočného u hřebců, skočného u plemeníků používaných podle § 7 odst. 1 a úplat za umělé osemeňování,
d) podrobnější předpisy o podmínkách pro výběr plemeníků, o vydání povolení k připouštění (k inseminaci), jeho změně a zrušení, jakož i podrobnější předpisy o opatřování plemeníků a o jejich přidělování,
e) provozní řád stanic pro umělé osemeňování hospodářských zvířat, podmínky pro umělé osemeňování hospodářských zvířat a používání plemeníků a v dohodě s ministerstvy vnitra a financí ošetřovatelský řád pro plemeníky,
f) chovné oblasti jednotlivých plemen hospodářských zvířat, dále, která plemena se v těchto oblastech smějí chovat, a případné výjimky pro Československé státní statky, národní podnik,
g) v dohodě s ministerstvy vnitra a financí podrobnější předpisy o místních zootechnicích, zejména o jejich úkolech a o uhrazování jejich hotových výloh,
h) v dohodě se zúčastněnými ústředními úřady předpisy k provedení ustanovení oddílu III, jakož i případné výjimky z ustanovení o provádění veterinární činnosti pro Československé státní statky, národní podnik,
i) podrobnější předpisy k provedení ustanovení oddílu IV, zejména o tom, které druhy zvířat podléhají pravidelným zdravotním prohlídkám a které nákazy nebo jiné nemoci nebo okolnosti vzbuzující podezření z nich musí být hlášeny; pokud jde o ustanovení § 15 odst. 2, učiní tak ministerstvo zdravotnictví v dohodě se zúčastněnými ústředními úřady,
j) v dohodě s ministerstvy vnitra a financí, ve kterých případech a v jaké výši se náhrady podle § 16 odst. 1 vybírají, a podrobné předpisy o nich.
(2) Ministerstvo zemědělství může stanovit vyhláškou v úředním listě:
a) jaké vlastnosti musí mít plemenice, zejména jaké stáří, jaký zdravotní stav a stupeň tělesného vývinu, aby směla být zapuštěna, po případě za jakých podmínek smí být zapuštěna nebo uměle osemeněna, dále výběry a evidenci plemenic, vydávání povolení k zapuštění plemenic, po případě k jejich umělému osemeňování, a zákaz jejich zapouštění, po případě umělého osemeňování,
b) na které jiné než v § 4 odst. 1 uvedené druhy zvířat se ustanovení oddílu II přiměřeně vztahují,
c) v dohodě se zúčastněnými ústředními úřady, která opatření musí být učiněna na ochranu proti možnému ohrožení zdraví zvířat, jakož i k zábraně nákaz a jiných nemocí zvířat a k jejich vyšetření a léčení, a v kterých případech lze uložit isolaci osob nebo jiné omezení v osobním styku anebo usmrcení zvířat.
§ 20. Ministerstvo financí stanoví vyhláškou v úředním listě:
a) v dohodě s ministerstvem zemědělství výši poplatků podle § 11 odst. 1 a v kterých případech a v jaké výši se vybírají poplatky podle § 16 odst. 2,
b) v dohodě s ministerstvy zemědělství a vnitra výši chovatelských příspěvků podle § 11 odst. 2 a příspěvků podle § 16 odst. 4 a vydá o nich zároveň podrobné předpisy.
Oddíl VIII. Ustanovení závěrečná. (§ 21-26)
§ 21. (1) Nákazová pokladna, zřízená vládním nařízením č. 262/1943 Sb., o odškodněních a podporách při nákazách a hromadných onemocněních zvířat, a Fond pro tlumení nákaz, zřízený zákonem č. 100/1943 Sl. z., o tlumení zvířecích nákaz, se zrušují. Jejich práva a závazky přecházejí na stát. Ministerstvo zemědělství provede jejich likvidaci.
(2) Okresní národní výbor může přiznat postiženému na jeho žádost podporu ze státních prostředků k úhradě nebo zmírnění škod, vzniklých ztrátou zvířete způsobenou nákazou nebo usmrcením zvířete na úřední příkaz, a to podle směrnic ministerstva zemědělství vydaných v dohodě s ministerstvem financí.
§ 22. Zvěrolékařské komory zřízené zákonem č. 133/1920 Sb. , jímž se zřizují zvěrolékařské komory, ve znění vládního nařízení č. 33/1944 Sb., a zákonem č. 132/1939 Sl. z., o zvěrolékařské komoře, se zrušují. Jejich práva a závazky přecházejí na stát. Ministerstvo zemědělství provede jejich likvidaci a odvede jejich jmění státní pokladně.
§ 23. (1) Ministerstvo zemědělství stanoví v dohodě s ministerstvy zdravotnictví a školství, věd a umění výjimky z ustanovení oddílů III až V, pokud jde o zvířata, jež vysoké školy veterinární nebo státní vědecké ústavy mají u sebe, třebas jen v ošetřování.
(2) Vzájemný vztah mezi vojenskou a civilní správou při provádění tohoto zákona upraví ministerstvo zemědělství v dohodě s ministerstvem národní obrany.
§ 24. (1) Vyrábět, dovážet a do oběhu uvádět sílící prostředky pro zvířata je dovoleno pouze se souhlasem ministerstva zemědělství.
(2) Ustanovení § 17 zákona č. 271/1949 Sb., o výrobě a distribuci léčiv, zůstávají nedotčena.
§ 25. (1) Dnem, kdy tento zákon nabude účinnosti, zrušují se předpisy, které odporují jeho ustanovením.
(2) Zrušují se zejména: 1. zákon č. 177/1909 ř. z., o zamezení a potlačení nákaz zvířat, ve znění předpisů jej měnících a doplňujících, a nařízení č. 178/1909 ř. z., jímž byla vydána prováděcí ustanovení k zákonu č. 177/1909 ř. z., ve znění předpisů je měnících a doplňujících, 2. zákon č. 169/1924 Sb. , o plemenitbě hospodářských zvířat, a to koní, skotu, vepřů a ovcí, 3. vládní nařízení č. 361/1941 Sb. , o plemenitbě hospodářských zvířat, pokud jeho použivatelnost nebyla již zrušena, 4. vládní nařízení č. 177/1943 Sb., o povinné kontrole mléčné užitkovosti, 5. vládní nařízení č. 262/1943 Sb., ve znění předpisů je měnících a doplňujících, a nařízení ministra vnitra č. 263/1943 Sb., o nákazové pokladně, ve znění předpisů je měnících a doplňujících, 6. zákon č. 100/1943 Sl. z. a vládní nařízení č. 180/1943 Sl. z., kterým se provádí zákon o tlumení zvířecích nákaz.
(3) Vyhláška ministerstva zemědělství č. 499/1950 Ú. l. I, o umělém osemeňování krav a jalovic, zůstává v platnosti.
§ 26. Tento zákona nabývá účinnosti dne, který stanoví ministr zemědělství nařízením; provede jej ministr zemědělství v dohodě se zúčastněnými členy vlády.
Gottwald v. r.
Dr. John v. r.
Zápotocký v. r.
Ďuriš v. r.
Copyright © 2009 - 2024, Nakladatelství C. H. Beck
