Čekejte, prosím...
A A A

Hledaný výraz nenalezen

Hledaný § nenalezen

69/1950 Sb. znění účinné od 1. 4. 1950 do 31. 12. 1956

69

 

VLÁDNÍ NAŘÍZENÍ

ze dne 30. května 1950,

kterým se vydává platový řád pro učitele.

 

Vláda republiky Československé nařizuje podle § 32 zákona č. 66/1950 Sb., o pracovních a platových poměrech státních zaměstnanců (dále jen "zákon"):

§ 1.

Osobní rozsah.

(1)

Tento platový řád upravuje platové poměry učitelů.

(2)

Za učitele se považují státní zaměstnanci, kteří obstarávají výchovu a vyučování na školách nebo pedagogickou a vědeckou (uměleckou) činnost na vysokých školách, je-li tato práce těžištěm jejich činnosti.

§ 2.

Pracovní třídy.

(1)

Pracovní třídy se stanoví podle druhu práce takto:

Pracovní třída

Druh práce

I

Výchova a vyučování na mateřských školách.

II

Výchova a vyučování na národních školách.

III

Výchova a vyučování na školách středních, na školách pro mládež vyžadujícíc zvláštní péče, na základních odborných školách a odborný výcvik nebo vyučování po dílenském způsobu na školách odborných a vysokých.

IV

Výchova a vyučování na výběrových školách III. stupně. Pomocná pedagogická a vědecká (umělecký) činnost na vysokých školách.

V

Výchova a vyučování vyžadující mimořádné odborné kvalifikace. Pedagogická a vědecká (umělecká) činnost na vysokých školách.

(2)

Podrobnosti stanoví ministr školství, věd a umění v dohodě s ministry financí a práce a sociální péče.

§ 3.

Zařadění učitele při přijetí

(při převodu z jiné zaměstnanecké skupiny).

(1)

Učitel se při přijetí zařadí do pracovní třídy, do které jsou zařaděny práce, pro jejichž výkon byl přijat.

(2)

Ustanovení odstavce 1 platí přiměřeně při převodu zaměstnance z jiné zaměstnanecké skupiny.

§ 4.

Přeřadění do vyšší nebo nižší pracovní třídy.

(1)

Učitel, který koná s úspěchem práce zařaděné do vyšší pracovní třídy, přeřadí se v rámci plánu pracovních sil do této vyšší pracovní třídy nejpozději do tří měsíců ode dne, kdy mu bylo uloženo konati tyto práce.

(2)

Učitel se přeřadí do nižší pracovní třídy,

a)

byl-li přeložen na jiné pracoviště proto, že se neosvědčil v práci zařaděné do vyšší pracovní třídy,

b)

vyžaduje-li toho trvalá změna organisace práce, po případě změna plánu pracovních sil.

§ 5.

Společná ustanovení o zařaďování (přeřaďování).

(1)

Koná-li učitel práce zařaděné do více pracovních tříd, zařadí se podle prací, ve kterých je těžiště jeho celkové činnosti.

(2)

Zastupování nepřítomného učitele na služební příkaz neodůvodňuje přeřadění zastupujícího učitele do jiné pracovní třídy. Koná-li však přitom učitel s úspěchem práce zařaděné do vyšší pracovní třídy déle než měsíc, přísluší mu za dobu dalšího zastupování náhrada ve výši stanovené v § 7 odst. 4.

§ 6.

Základní plat.

Základní plat se skládá z platu pevného a diferenčního.

§ 7.

Pevný plat.

(1)

Výše pevného platu v pracovních třídách I až IV činí:

Ve stupni

Při době započitatelné pro zvýšení pevného platu

V pracovní třídě

I

II

III

IV

od počátku

do konce

Kčs měsíčně

1.

-

5. roku

3 500

4 000

4 500

5 000

2.

6. roku

10. roku

3 940

4 500

5 070

5 630

3.

11. roku

15. roku

4 380

5 000

5 630

6 250

4.

16. roku

20. roku

4 820

5 500

6 190

6 880

5.

21. roku

-

5 250

6 000

6 750

7 500

(2)

Postup do vyššího stupně pevného platu se přizná jen učiteli, který prokáže vyšší politickou a odbornou způsobilost a dobré pracovní výsledky.

(3)

Pevný plat v pracovní třídě V se stanoví částkou od 5 500 Kčs měsíčně. Výměru pevného platu v této pracovní třídě stanoví jednotlivým učitelům na návrh ministra školství, věd a umění vláda, po případě orgán jí k tomu zmocněný, a to s přihlédnutím k hodnotě učitelovy práce, k jeho pracovním výsledkům, osobním vlastnostem a funkci, kterou po případě zastává.

(4)

Náhrada za zastupování nepřítomného učitele ( § 5 odst․ 2) se vyměří ve výši rozdílu mezi pevným platem zastupujícího učitele a pevným platem, který by mu příslušel v pracovní třídě, do níž je zařaděn zastupovaný učitel. Je-li však touto pracovní třídou třída V, činí náhrada za každou pracovní třídu převyšující třídu, do které je zastupující učitel zařaděn, 15% jeho pevného platu; úhrn pevného platu a této náhrady nesmí však přesahovat výši pevného platu zastupovaného učitele.

(5)

Náhrada podle odstavce 4 se posuzuje jako součást pevného platu.

§ 8.

Diferenční plat.

(1)

Diferenční plat se řídí obtížností prací zařaděných do téže pracovní třídy, které vyplývají zejména z organisace školy, z počtu žáků a z povahy výchovných a vzdělávacích oborů.

(2)

Diferenční plat přísluší za práce zařaděné do pracovní třídy I až IV a stanoví se

a)

na mateřských školách do výše 300 Kčs, na národních školách do výše 400 Kčs, na národních školách málotřídních do výše 800 Kčs, na školách pro mládež vyžadující zvláštní péče do výše 800 Kčs, vždy měsíčně a za třídu,

b)

na vysokých školách do výše 250 Kčs a na ostatních školách do výše 180 Kčs měsíčně za předmět (obor) a třídu (oddělení, skupinu).

(3)

Jde-li o práce mimořádně ohrožující zdraví nebo bezpečnost života, může se diferenční plat stanovený podle odstavce 2 zvýšit o částku přiměřenou tomuto ohrožení.

(4)

Diferenční plat je splatný vždy nejdéle za uplynulé školní pololetí.

(5)

Podrobnosti stanoví ministr školství, věd a umění v dohodě s ministry financí a práce a sociální péče.

Doba započitatelná pro zvýšení pevného platu.

§ 9.

(1)

Pro zvýšení pevného platu se s omezením stanoveným v § § 10 a 11 započte doba

a)

strávená v jakémkoli pracovním poměru,

b)

vojenské služby v československé armádě, pokud nebyla prodloužena (nasluhována) v důsledku výkonu trestu,

c)

služby v československých legiích nebo strávená ve vlastnosti účastníka národního boje za osvobození, a to v rozsahu, ve kterém byla dosud započitatelná pro zvýšení služného (platu mu odpovídajícího) pod le zákona č. 462/1919 Sb., o propůjčení míst legionářům, ve znění předpisů jej měnících a doplňujících, nebo podle zákona č. 255/1946 Sb., o příslušnících československé armády v zahraničí a o některých jiných účastnících národního boje za osvobození.

(2)

Ministerstvo školství, věd a umění může pro zvýšení pevného platu započísti také dobu strávenou v samostatném zaměstnání (povolání), dobu nezaviněné nezaměstnanosti nebo dobu, po kterou byla učiteli práce znemožněna pro politickou, národní nebo rasovou persekuci.

§ 10.

(1)

Ze započtení pro zvýšení pevného platu je vyloučena doba

a)

strávená před dovršením 18. roku věku, pokud nejde o období uvedená v § 9 odst. 1 písm. c),

b)

neomluvené nepřítomnosti v práci,

c)

neplaceného pracovního volna,

d)

po kterou byl učitel podle příslušných předpisů zproštěn výkonu práce, leč by mu za tuto dobu příslušel plný pevný plat,

e)

která byla v předchozím pracovním poměru vyloučena ze započtení pro zvýšení pracovních příjmů.

(2)

Ministerstvo školství, věd a umění může v odůvodněných případech povoliti započtení doby uvedené v odstavci 1 písm. c) a e).

§ 11.

Při souběhu několika důvodů pro započtení téže doby pro zvýšení pevného platu se provede započtení toliko z jednoho, pro učitele nejpříznivějšího důvodu.

§ 12.

Ministerstvo školství, věd a umění může v dohodě s ministerstvy vnitra, financí a práce a sociální péče vydati směrnice k provádění ustanovení § § 9 až 11.

§ 13.

Doba, po kterou přísluší základní plat.

(1)

Základní plat přísluší, pokud zvláštní předpisy nestanoví jinak, po dobu trvání pracovního poměru s výjimkou doby

a)

neomluvené nepřítomnosti v práci,

b)

neplaceného pracovního volna,

c)

neschopnosti k práci pro nemoc nebo úraz, pokud tato neschopnost přesahuje dobu 6 týdnů, nebo pokud si učitel nemoc (úraz) způsobil úmyslně nebo hrubou nedbalostí. Lhůta 6 týdnů se prodlužuje o 2 týdny učitelům, jejichž zaměstnání ve veřejné službě ke dni onemocnění (úrazu) trvá již 10 roků, a o další týden za každých dalších 5 roků zaměstnání ve veřejné službě,

d)

nepřítomnosti v práci pro těhotenství nebo mateřství, pokud tato nepřítomnost přesahuje dobu 6 týdnů; není-li však učitelka ve veřejné službě zaměstnána alespoň 2 roky, nepřísluší základní plat od počátku nepřítomnosti v práci.

(2)

V odůvodněných případech může ministerstvo školství, věd a umění povoliti výjimky z ustanovení odstavce 1 písm. c) a d) podle směrnic, které stanoví vláda.

§ 14.

Nárok na základní plat po dobu neschopnosti k práci pro nemoc (úraz) nebo po dobu nepřítomnosti v práci pro těhotenství nebo mateřství, vyplývající z ustanovení § 13 odst. 1 písm. c) a d), trvá, i když pracovní poměr skončil dříve výpovědí danou učiteli v uvedené době.

§ 15.

Ředitelské (funkční) přídavky.

(1)

Učitelům zařaděným do pracovních tříd I až IV, kteří jsou pověřeni správou školy (jejího odboru), příslušejí ředitelské přídavky v měsíčních částkách:

Za správu školy

Ve stupni

a

b

c

d

při počtu tříd

1

2-3

4-6

7 a více

Kčs

 

 

 

mateřské

250

300

400

I. stupně

500

600

750

900

 

Za správu školy (odboru)

Ve stupni

a

b

c

d

e

při počtu tříd

do 3

4-6

7-10

11-20

21 a více

Kčs

II. stupně

600

800

1 000

1 200

III. stupně

800

1 100

1 400

1 700

2 000

(2)

Učitelům pověřeným správou školy pro mládež vyžadující zvláštní péče přísluší ředitelský přídavek v částkách stanovených za správu školy odpovídajícího stupně.

(3)

Ředitelské přídavky stanovené za správu mateřské školy se zvyšují měsíčně o 100 Kčs, je-li na škole zavedeno celodenní zaměstnávání dětí.

(4)

Učitelům pověřeným správou základní odborné školy se počítají pro stanovení výše ředitelského přídavku vždy dvě třídy, které mají nejvýše 3 dny pravidelného vyučování týdně, za jednu třídu; přitom se počítají vybývající liché třídy za celou třídu.

(5)

Je-li učitel pověřen správou několika škol, vyměří se mu ředitelský přídavek podle nejvyššího stupně spravovaných škol a podle celkového počtu tříd.

(6)

Ředitelský přídavek přísluší, pokud zvláštní předpisy nestanoví jinak, po dobu skutečného výkonu funkce a po dobu omluvené nepřítomnosti v práci, po kterou učiteli přísluší základní plat.

(7)

Učiteli, který zastupuje ředitele po dobu jeho nepřítomnosti v práci, přísluší náhrada ve výši ředitelského přídavku po dobu zastupování, trvá-li déle než měsíc. U ředitelů se v případě takového zastupování užije obdobně ustanovení odstavce 5.

(8)

Učitelům odborných a vysokých škol v pracovních třídách III a IV příslušejí za vedení ústavu nebo podobných organisačních složek funkční přídavky v částkách od 500 Kčs do 1 000 Kčs, za pedagogické vedení laboratoří nebo dílen v částkách od 200 Kčs do 500 Kčs měsíčně. Ustanovení odstavců 6 a 7 platí obdobně.

(9)

Podrobnosti stanoví ministr školství, věd a umění v dohodě s ministry financí a práce a sociální péče.

§ 16.

Vyučovací povinnost.

(1)

V pracovní době stanovené všeobecnými předpisy je učitel povinen plniti normální míru vyučovací povinnosti, obstarávati práce souvisící s vyučováním a práce, které se mu uloží zvláštními předpisy.

(2)

Normální míra vyučovací povinnosti učitelů se stanoví

v pracovní třídě

I

II

III

IV

počtem vyčovacích hodin týdně

28

26

24

21

a může se snížiti o jednu až dvě hodiny týdně v případech odůvodněných zvláštní povahou práce, které stanoví ministr školství, věd a umění v dohodě s ministrem financí.

(3)

Normální míru vyučovací povinnosti učitelů vysokých škol a učitelů zařaděných do pracovní třídy V na ostatních školách stanoví ministr školství, věd a umění.

(4)

Koná-li učitel práce zařaděné do různých pracovních tříd, řídí se normální míra jeho vyučovací povinnosti prací, kterou koná převážně.

(5)

Učitelům pověřeným správou školy (jejího odboru) se započte do vyučovací povinnosti

a)

za správu jednotřídní školy mateřské nebo národní 3 hodiny týdně,

b)

 

Za správu školy (jejího odboru)

při počtu tříd

do 3

4-6

7-10

11-20

21 a více

hodin týdně

mateřské

4

6

8

I. stupně

6

8

10

II. nebo III. stupně

8

12

14

16

18

(6)

Učiteli, pověřenému správou školy pro mládež vyžadující zvláštní péče, započte se za správu školy do vyučovací povinnosti počet hodin stanovený pro školu odpovídajícího stupně.

(7)

Učiteli pověřenému správou základní odborné školy se počítají pro stanovení normální míry vyučovací povinnosti vždy dvě třídy, které mají nejvýše 3 dny vyučování týdně, za jednu třídu; přitom se počítají vybývající liché třídy za celou třídu.

(8)

Učiteli, pověřenému správou několika škol různého stupně, se určí vyučovací povinnost podle nejvyššího stupně spravovaných škol a podle celkového počtu tříd.

(9)

Vyžaduje-li toho potřeba práce, je učitel povinen vyučovati až o 20% nad normální míru vyučovací povinnosti.

(10)

Učiteli, jemuž bylo osobním úřadem uloženo vykonávati správní nebo jiné práce, lze započítat do vyučovací povinnosti dvě hodiny takového zaměstnání jako jednu hodinu vyučovací.

(11)

Podrobnosti stanoví ministr školství, věd a umění v dohodě s ministry financí a práce a sociální péče.

§ 17.

Odměny za přespočetné hodiny.

(1)

Za každou vyučovací hodinu uloženou učiteli nad normální míru vyučovací povinnosti přísluší odměna, která činí:

v pracovní třídě

I

II

III

IV

Kčs týdně

20

30

40

50

(2)

Odměna za přespočetné hodiny nepřísluší

a)

za hodiny, ve kterých učitel zastupoval nepřítomného učitele, netrvá-li doba takového zastupování nepřetržitě déle než 14 dní,

b)

za dobu nepřítomnosti v práci a

c)

za dobu hlavních školních prázdnin přesahující dobu dovolené na zotavenou.

(3)

Celková doba, za kterou odměna přísluší, se zaokrouhluje na celé týdny.

(4)

Odměny za přespočetné hodiny se vyplácejí zpravidla za uplynulé školní pololetí.

(5)

Podrobnosti stanoví ministr školství, věd a umění.

§ 18.

Pedagogické odměny.

(1)

Výkon učitele a jakost jeho práce se hodnotí zejména podle výchovných a vyučovacích výsledků, politické a odborné úrovně výchovy a vyučování, činnosti v pedagogických sborech, úsilí o překonání ztížených pracovních podmínek, činnosti v žákovských organisacích a ve sdružení rodičů a přátel školy, práce v oboru sociální a zdravotní péče o žactvo, účasti na rozšiřování a zdokonalování společenské hospodářské základny a při zavádění socialistických forem práce, činnosti směřující k zvýšení politického uvědomění lidu a činnost osvětové a tělovýchovné.

(2)

Pedagogické odměny se vyplácejí zpravidla za uplynulé školní pololetí.

(3)

Podrobnosti o způsobu hodnocení a odměňování zvýšeného výkonu učitele stanoví ministr školství, věd a umění v dohodě s ministry financí a práce a sociální péče.

(4)

Úhrnnou roční částku pedagogických odměn stanoví vláda.

§ 19.

Mimořádné odměny.

Za zlepšovací návrhy, jejichž provedením byla práce zhospodárněna nebo jinak zdokonalena, a za mimořádné úkony a významné pracovní zásluhy mohou být poskytnuty mimořádné odměny. Bližší předpisy o poskytování mimořádných odměn vydá vláda.

§ 20.

Věcná plnění.

(1)

Věcná plnění lze přiznati učiteli jen potud, pokud jsou odůvodněna zvláštními pracovními výkony a je-li to účelnější než poskytování peněžitých pracovních příjmů, nebo pokud jsou odůvodněna zvláštními povinnostmi. Jinak lze učiteli poskytovat věcná plnění jen za náhradu odpovídající jejich obecné ceně.

(2)

Podrobnosti stanoví vláda.

§ 21.

Pracovní příjmy neplně zaměstnaných.

Učiteli, jemuž byla na jeho žádost snížena normální míra vyučovací povinnosti o více než 20%, přísluší místo plného pevného platu jeho část, a to v pracovní třídě % I 4,5 II 4,8 III 5,2 IV 5,7 za každou týdenní vyučovací hodinu.

§ 22.

Externí učitelé.

(1)

Zaměstnanci přijatí k vyučování jen na určité časové období jsou externí učitelé a vztahuje se na ně ustanovení § 33 zákona.

(2)

Výši odměn externích učitelů stanoví ministr školství, věd a umění v dohodě s ministry financí a práce a sociální péče.

§ 23.

Přídavek na děti.

(1)

Pro přídavek na děti platí obdobně ustanovení § § 3, 4, 7 a 8, § 17 odst. 1 a2 a § 19 odst. 1 a 3 zákona č. 90/1949 Sb., o rodinných přídavcích, ve znění předpisů jej měnících nebo doplňujících; v případech uvedených v § 19 odst. 3 uvedeného zákona činí příslušná opatření ministerstvo financí v dohodě s ministerstvem práce a sociální péče.

(2)

Přídavek na děti přísluší

a)

po dobu, po kterou přísluší pevný plat,

b)

za období uvedená v § 2 odst. 3 zákona o rodinných přídavcích.

(3)

Na děti, na které se poskytuje podle jiných předpisů, zejména podle předpisů o národním pojištění, výchovné, přídavek na děti nepřísluší.

(4)

Nárok na přídavek na děti a každou okolnost, která má vliv na trvání nároku nebo na výši tohoto přídavku, musí oprávněný včas ohlásit a prokázat případné podmínky nároku.

§ 24.

Vznik a zánik nároku na příjmy

z pracovního poměru a změna jejich výměry.

(1)

Příjmy z pracovního poměru se rozumějí pracovní příjmy a sociální dávky.

(2)

Nárok na základní plat a ředitelské (funkční) přídavky vzniká dnem, kdy byly splněny podmínky stanovené pro přiznání těchto příjmů, a zaniká s výjimkou uvedenou v odstavci 4 posledním dnem měsíce, v němž odpadly podmínky nároku na tyto příjmy. Učiteli, u kterého vznikl nárok na tyto příjmy jiného dne než prvého dne v měsíci, přísluší za zbývající část měsíce poměrná část těchto příjmů.

(3)

Pokud není platovým řádem nebo předpisy podle něho vydanými stanoveno jinak, vzniká (zaniká) nárok na ostatní příjmy dnem, kdy opatření, jímž byly tyto příjmy přiznány (odňaty), nabylo účinnosti, pokud v něm nebude stanoven jiný den.

(4)

Nastala-li některá ze skutečností, které podle § 13 odst. 1 vylučují nárok na základní plat, přísluší v měsíci, ve kterém taková skutečnost vznikla nebo zanikla, poměrná část základního platu a ředitelského (funkčního) přídavku za dny předcházející a následující, nestanoví-li zvláštní předpisy jinak.

(5)

Nastala-li skutečnost, která podle platných předpisů, má za následek změnu výměry příjmů uvedených v odstavci 2, přísluší tyto příjmy v nové výměře od prvního dne měsíce následujícího po dni, v němž tato skutečnost nastala, a je-li tímto dnem prvý den v měsíci, již od tohoto dne.

§ 25.

Výplata (poskytování) příjmů z pracovního poměru.

(1)

Pevný plat, ředitelské (funkční) přídavky a přídavek na děti se vyplácejí měsíčně předem prvého dne měsíce, pokud nejde o výplatu poměrné části pevného platu a ředitelského (funkčního) přídavku podle § 24 odst. 2 nebo 4 nebo náhrady podle § 7 odst. 4. Připadne-li prvý den měsíce na neděli nebo na jiný den, pro který platí ustanovení o nedělích, vyplácejí se uvedené příjmy posledního předcházejícího pracovního dne.

(2)

Jak se vyplácejí (poskytují) ostatní druhy příjmů z pracovního poměru, stanoví příslušné předpisy vydané podle zákona a tohoto platového řádu.

§ 26.

Administrativní srážky.

Pohledávky státu vzniklé z pracovního poměru nebo se zřetelem na něj lze uhrazovati administrativními srážkami z pracovních příjmů bez ohledu na předpisy o exekuci. Tyto pohledávky se uhradí přede všemi ostatními i dříve zaznamenanými pohledávkami vyjma nárok na výživné ze zákona. Podrobnější předpisy o provádění administrativních srážek vydá ministerstvo financí.

§ 27.

Doplatky a přeplatky na příjmech z pracovního poměru.

(1)

Nárok na příjmy z pracovního poměru vyjma přídavek na děti se promlčuje, pokud v předpisech o jednotlivých druzích těchto příjmů není stanoveno jinak, ve třech letech ode dne jejich splatnosti.

(2)

Vrácení neprávem vyplacených částek pracovních příjmů (přeplatků) lze požadovati jen, věděl-li učitel nebo musel-li z okolností předpokládati, že jde o částky nesprávně vyměřené nebo omylem vyplacené, a nejdéle za uplynulou dobu tří roků.

(3)

O přeplatcích na přídavku na děti platí obdobně ustanovení § 11 odst. 1 první věty zákona o rodinných přídavcích. Přeplatky mohou být sraženy při příštích výplatách přídavku na děti témuž příjemci, a je-li příjemcem učitel, také z jeho pracovních příjmů. Jinak se přeplatky vymáhají soudní exekucí.

§ 28.

Převod dosavadních zaměstnanců.

(1)

Učiteli podle zákona se stávají ode dne počátku jeho účinnosti státní zaměstnanci, u nichž byly v tento den splněny podmínky stanovené v § 1 nebo u nichž tyto podmínky nebyly splněny jen z toho důvodu, že v tento den

a)

vykonávali vojenskou službu,

b)

byli uvolněni k výkonu poslaneckého mandátu, veřejné funkce, funkce v politické straně, v jednotné odborové organisaci nebo v závodní radě,

c)

byli přiděleni do jiného oboru práce podle předpisů o všeobecné pracovní povinnosti,

d)

účastnili se brigád v jiném pracovním oboru nebo

e)

byli ze zdravotních důvodů v práci nepřítomni.

(2)

Učitel se zařadí v rámci prozatímního plánu pracovních sil do pracovní třídy odpovídající pracím, které naposled konal přede dnem počátku účinnosti tohoto platového řádu.

§ 29.

Určení výše pevného platu ke dni převodu.

(1)

V pracovních třídách I až IV se výše pevného platu ke dni převodu do nových příjmů určí podle celkové doby započitatelné k tomuto dni pro zvýšení pevného platu podle obdoby ustanovení § § 9 až 11.

(2)

V pracovní třídě V se výše základního platu ke dni převodu do nových příjmů určí podle § 7 odst. 3.

§ 30.

Poskytování naturálních příjmů.

Až do vydání předpisů podle § 20 odst. 2 se naturální příjmy poskytují podle dosavadních předpisů.

Příjmy některých učitelů nepřítomných v práci.

§ 31.

Lhůty, po které přísluší základní plat podle § 13 odst. 1 písm. c) a d), se počítají nejdříve od prvního dne měsíce následujícího po vyhlášení tohoto nařízení. Až do tohoto dne se řídí doba trvání nároku na pracovní příjmy při nepřítomnosti v práci pro nemoc (úraz) nebo pro těhotenství (mateřství) podle předpisů platných (použivatelných) přede dnem počátku účinnosti nařízení. Celková doba nesmí však přesáhnouti dobu, po kterou příslušely služební příjmy podle předpisů uvedených v předchozí větě.

§ 32.

Nároky státních zaměstnanců povolaných k službě v branné moci se do dne počátku účinnosti zákona č. 64/1950 Sb., o sociálním zabezpečení osob povolaných k službě v branné moci a jejich rodinných příslušníků, posuzují podle předpisů platných (použivatelných) přede dnem počátku účinnosti tohoto nařízení.

§ 33.

Učitelé náboženství.

Na státní zaměstnance, kteří na školách vyučují náboženství, se tento platový řád nevztahuje; jejich platové poměry upraví příslušný ústřední úřad v dohodě s ministerstvy financí a práce a sociální péče.

§ 34.

Účinnost a provedení.

Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. dubna 1950; provede je ministr školství, věd a umění v dohodě se zúčastněnými členy vlády.

Zápotocký v. r.

Dr. Nejedlý v. r.