Tento platový řád se vztahuje na příslušníky zaměstnanecké skupiny soudců ( § 2 zákona).

Kde se v tomto platovém řádu mluví o soudcích, rozumějí se tím, pokud se z obsahu nepodává něco jiného, všichni příslušníci zaměstnanecké skupiny soudců.

Výše základního platu se v jednotlivých pracovních třídách stanoví takto:

Časový postup do vyššího stupně téže pracovní třídy je podmíněn úspěšným výsledkem prověření pracovního výkonu soudce.

Soudcům, kteří byli přiděleni k vykonávání prací zařaděných do vyšší pracovní třídy, může být po dobu tohoto přidělení základní plat zvýšen o částku rovnající se rozdílu mezi základním platem jim příslušejícím a základním platem, který by jim příslušel, kdyby byli ustanoveni na místě, s nímž jsou spojeny práce, k jejichž vykonávání byli přiděleni.

Pro časový postup se započte doba strávená v příslušné nebo vyšší pracovní třídě s výjimkou doby

Pracovní třídy II a III se považují s hlediska ustanovení odstavce 1 za stejně vysoké pracovní třídy. Totéž platí obdobně o pracovních třídách IV a V a o pracovních třídách VI a VII.

Započitatelná doba, kterou soudcovský čekatel strávil v pracovní třídě I po úspěšném výkonu odborné justiční zkoušky, se započte pro časový postup v pracovních třídách II a III.

Dobou strávenou v pracovní třídě se rozumí doba, po kterou byl soudce v pracovní třídě zařaděn. Doba, po kterou byl soudce přidělen k vykonávání prací, zařaděných do vyšší pracovní třídy, se posuzuje jako doba strávená v této vyšší pracovní třídě.

Ministerstvo spravedlnosti může v odůvodněných případech povolit započtení doby uvedené v odstavci 1 č. 2.

Pro časový postup v pracovní třídě I se započte doba právní praxe započitatelná nebo započtená pro připuštění k odborné justiční zkoušce, jež byla strávena v jiné zaměstnanecké skupině nebo v jiném zaměstnání․

Jinak může ministerstvo spravedlnosti započíst zcela nebo zčásti pro časový postup v pracovních třídách I až III dobu skutečně strávenou po dosažení 18. roku věku v jiné zaměstnanecké skupině nebo v jiném pracovním poměru nebo v samostatném zaměstnání (povolání), pokud soudce konal po tuto dobu práce, které mají význam pro pracovní upotřebení soudce, při čemž může podle okolností vyloučit ze započtení dobu obvykle potřebnou pro nabytí předepsaného předběžného vzdělání ( § 4 odst. 1 č. 2 zákona).

Ze započtení podle odstavce 2 je vyloučena doba, která byla v jiné zaměstnanecké skupině nebo v jiném předchozím pracovním poměru vyloučena ze započtení pro zvýšení pracovních příjmů.

Pro časový postup v pracovních třídách I až III se započte doba

Ustanovení odstavce 1 č. 1 se nevztahuje na dobu strávenou v poměru vojenské osoby z povolání; doba strávená v tomto poměru se posuzuje podle § 5 odst. 2.

Základní plat přísluší, pokud zvláštní předpisy nebo další ustanovení tohoto platového řádu nestanoví jinak, po dobu trvání pracovního poměru.

Základní plat nepřísluší, pokud se dále nestanoví jinak, po dobu

Nemůže-li soudce konati práci pro nemoc nebo úraz, které si nezpůsobil ani úmyslně ani hrubou nedbalostí, podrží nárok na základní plat po dobu 6 týdnů. Tato lhůta se prodlužuje o 2 týdny, je-li soudce ke dni onemocnění (úrazu) zaměstnán ve veřejné službě alespoň 10 roků a o další týden za každých dalších 5 roků takového zaměstnání.

Soudce žena, která ke dni počátku nepřítomnosti v práci pro těhotenství nebo mateřství je ve veřejné službě zaměstnána alespoň 2 roky, podrží nárok na základní plat po dobu 6 týdnů.

V odůvodněných případech může ministerstvo spravedlnosti povolit podle směrnic, které stanoví vláda, větší výhody, než které plynou z ustanovení odstavců 3 a 4.

Nárok na základní plat po dobu neschopnosti k práci pro nemoc (úraz) nebo po dobu nepřítomnosti v práci pro těhotenství nebo mateřství, vyplývající z ustanovení § 9 odst. 3 a 4, trvá, i když pracovní poměr soudce skončil dříve podle § 13 odst. 1 nebo 2 zákona opatřením, k němuž došlo v době, po kterou se mu zachovává nárok na základní plat.

Ustanovení odstavce 1 platí obdobně pro soudcovského čekatele, jehož pracovní poměr byl rozvázán výpovědí.

Soudcům z povolání, pověřeným obstaráváním prací trestního soudnictví, mohou být přiznány pracovní přídavky, a to až do těchto měsíčních částek:

Za práce, které vzhledem ke své závažnosti, obtížnosti a odpovědnosti kladou na soudce z povolání a prokurátory zvláštní požadavky, k nimž nebylo přihlédnuto již při zařadění příslušných prací do pracovních tříd, může být přiznán pracovní přídavek až do částky 4 000 Kčs měsíčně.

Pracovní přídavky podle odstavců 1 a 2 lze přiznati jen po dobu, po kterou je soudce pověřen pracemi, odůvodňujícími jejich přiznání. Pokud byly pracovní přídavky přiznány, platí o nich obdobně ustanovení § § 9 a 10.

Pracovní přídavky uvedené v odstavcích 1 a 2 se přiznávají podle směrnic, které stanoví, pokud jde o soudce u správního soudu předseda vlády, pokud jde o ostatní soudce ministr spravedlnosti v dohodě s ministrem financí.

Soudcům, pověřeným správní funkcí ( § 3 odst. 1 zákona) zařaděnou do plánu pracovních sil, příslušejí tyto funkční přídavky:

Funkční přídavek přísluší, pokud zvláštní předpisy nestanoví jinak, po dobu, po kterou je soudce funkcí pověřen. Jinak platí obdobně ustanovení § § 9 a 10.

Byly-li by u téhož soudce splněny podmínky pro přiznání více než jednoho funkčního přídavku, přísluší mu jen jeden přídavek, a to nejvyšší.

Soudci, který na příkaz zastupuje nepřítomného soudce pověřeného správní funkcí nebo prozatímně zastává uprázdněnou správní funkci déle než měsíc, přísluší za dobu dalšího takového zastávání funkce náhrada ve výši příslušného funkčního přídavku. Tato náhrada se snižuje o funkční přídavek, který mu po případě přísluší.

Náhrada podle odstavce 4 se posuzuje stejně jako funkční přídavek.

Za vyšší pracovní výkon se poskytují prémie, a to ve výši a za podmínek stanovených prémiovým řádem, který vydá vláda.

Za zlepšovací návrhy, jejichž provedením byla práce zhospodárněna nebo jinak zdokonalena, a za mimořádné výkony a významné pracovní zásluhy mohou být poskytnuty odměny. Bližší předpisy o poskytování odměn vydá vláda.

Pro přídavek na děti platí obdobně ustanovení § § 3, 4, 7 a 8, § 17 odst. 1 a 2 a § 19 odst. 1 a 3 zákona č. 90/1949 Sb., o rodinných přídavcích, ve znění předpisů jej měnících a doplňujících; v případech uvedených v § 19 odst. 3 uvedeného zákona činí příslušná opatření ministerstvo spravedlnosti v dohodě s ministerstvy financí a práce a sociální péče.

Přídavek na děti přísluší

Na děti, na které se poskytuje podle jiných předpisů, zejména podle předpisů o národním pojištění, výchovné, přídavek na děti nepřísluší.

Nárok na přídavek na děti a každou okolnost, která má vliv na trvání nároku nebo na výši tohoto přídavku, musí oprávněný včas ohlásit a prokázat případné podmínky nároku.

Nárok na základní plat a funkční přídavky vzniká dnem, kdy byly splněny podmínky stanovené pro přiznání těchto příjmů, a zaniká s výjimkou stanovenou v odstavci 3 posledním dnem měsíce, v němž odpadly podmínky nároku na tyto příjmy. Soudci, u kterého vznikl nárok na tyto příjmy jiného dne než prvého dne v měsíci, přísluší za zbývající část měsíce poměrná část těchto příjmů.

Nárok na ostatní pracovní příjmy (§ § 11, 13 a 14) vzniká (zaniká) dnem, kdy opatření, jímž byly tyto příjmy přiznány (odňaty), nabylo účinnosti, pokud v něm nebude stanoven jiný den.

Nastala-li některá ze skutečností, která podle § § 9 až 12 vylučují nárok na pracovní příjmy uvedené v odstavci 1 nebo na pracovní přídavek, přísluší v měsíci, ve kterém taková skutečnost vznikla nebo zanikla, poměrná část těchto příjmů za dny předcházející a následující, nestanoví-li zvláštní předpisy jinak.

Nastala-li skutečnost, která podle platných předpisů má za následek změnu výměry pracovních příjmů uvedených v odstavci 1, přísluší tyto příjmy v nové výměře od prvního dne měsíce následujícího po dni, v němž tato skutečnost nastala, a je-li tímto dnem první den v měsíci, již od tohoto dne.

Základní plat, pracovní přídavky, funkční přídavky a přídavek na děti se vyplácejí měsíčně předem prvého dne měsíce, pokud nejde o výplatu poměrné částky základního platu, pracovních přídavků a funkčních přídavků podle § 16 odst. 1 nebo 3 nebo náhrady podle § 12 odst. 3. Připadne-li prvý den měsíce na neděli nebo na jiný den, pro který platí ustanovení o nedělích, vyplácejí se uvedené příjmy posledního předcházejícího pracovního dne.

Jak se vyplácejí (poskytují) ostatní druhy příjmů z pracovního poměru, stanoví příslušné předpisy vydané podle zákona a tohoto platového řádu.

Nárok na příjmy z pracovního poměru vyjma přídavek na děti se promlčuje, pokud v předpisech o je dnotlivých druzích těchto příjmů není stanoveno jinak, ve třech letech ode dne jejich splatnosti.

Vrácení neprávem vyplacených částek pracovních příjmů (přeplatků) lze požadovat jen, věděl-li soudce nebo musel-li z okolností předpokládat, že jde o částky nesprávně vyměřené nebo omylem vyplacené, a nejdéle za uplynulou dobu tří roků.

O přeplatcích na přídavku na děti platí obdobně ustanovení § 11 odst. 1 první věty zákona o rodinných přídavcích. Přeplatky mohou být sraženy při příštích výplatách přídavku na děti témuž příjemci, a je-li příjemcem soudce, také z jeho pracovních příjmů. Jinak se přeplatky vymáhají soudní exekucí.

Výše základního platu v pracovní třídě, do které byl soudce převeden, se určí takto:

Soudcům uvedeným v odstavci 1 č. 1 a 2 může ministerstvo spravedlnosti pro určení výše základního platu při převodu a pro další časový postup započíst zcela nebo zčásti i jinou započitatelnou nebo započtenou pro zvýšení základního služného.

Započitatelnost doby strávené přede dnem počátku účinnosti tohoto platového řádu jest posuzovati podle předpisů platných v den bezprostředně předcházející dni počátku jeho účinnosti.

Dojde-li k opětnému ustanovení soudce, přihlíží se k době, kterou strávil v předcházejícím pracovním poměru soudce přede dnem počátku účinnosti tohoto platového řádu, podle obdoby ustanovení odstavců 1 a 2.