73/1950 Sb. znění účinné od 1. 7. 1950 do 30. 6. 1964
73
VLÁDNÍ NAŘÍZENÍ
ze dne 30. května 1950
o povolování telekomunikačních zařízení.
Vláda republiky Československé nařizuje podle § 3 odst. 6 a § 11 odst. 3 zákona č. 72/1950 Sb., o telekomunikacích (dále jen "zákon"):
Oddíl I. Společná ustanovení. (§ 1-6)
§ 1. Povolení ke zřízení a provozování telekomunikačních zařízení podle § 3 zákona (dále jen "povolení") uděluje:
a) poštovní správa pro všechna telekomunikační zařízení s výjimkou vysílacích radioelektrických stanic pokusných a amatérských;
b) ministerstvo národní bezpečnosti nebo orgány jím pověřené pro vysílací radioelektrické stanice pokusné a amatérské. Pro orgány udělující povolení se užívá dále názvu "povolující orgány".
§ 2. (1) Lze-li pro telekomunikační styk použít poštovních zařízení, určených veřejnému používání, povolení se zpravidla neudělí.
(2) Cizím státním příslušníkům lze povolení udělit zásadně jen, je-li tu vzájemnost.
(3) Povolení může býti odvoláno; nelze je převésti na jinou osobu.
(4) K přemístění, rozšíření, jakož i ke každé změně povoleného telekomunikačního zařízení je třeba předchozího schválení povolujícího orgánu, není-li v podmínkách povolení stanoveno jinak.
(5) Podrobnější předpisy vydané podle § 13 odst․ 1 písm. a) upraví zvláštní úlevy, jichž požívají národní podniky energetické při zřizování a provozování vlastních drátových telekomunikačních zařízení sloužících výhradně k zabezpečení provozu zařízení energetických.
§ 3. (1) Za povolení udělená podle § 1 písm. a) lze vybírat telekomunikační poplatky ( § 11 odst. 3 zákona).
(2) Kdy a v jaké výši se telekomunikační poplatky vybírají, stanoví s přihlédnutím k účelu a rozsahu zařízení:
a) ministerstvo pošt pro telekomunikační zařízení uvedená v § 1 písm. a) s výjimkou rozhlasových a televisních přijímacích stanic;
b) ministerstvo informací a osvěty pro rozhlasové a televisní přijímací stanice.
§ 4. (1) Ústřední úřady příslušné podle § 13 odst. 1 mohou v podrobnějších předpisech stanovit všeobecné podmínky, za nichž se povolení uděluje.
(2) V jednotlivých případech může povolující orgán stanovit ještě další zvláštní podmínky.
§ 5. (1) Majitel povolení je povinen zachovávat stanovené podmínky, zejména užívat telekomunikačního zařízení jen v rozsahu a k účelům vyznačeným v povolení.
(2) Osoby zmocněné povolujícími orgány mají právo kdykoli se přesvědčit prohlídkou povoleného zařízení, jsou-li zachovávány stanovené podmínky.
§ 6. Zanikne-li povolení z jakéhokoliv důvodu, budiž listina o povolení vrácena orgánu, který ji vydal. Neurčí-li povolující orgán jinak, je majitel povolení nebo jeho právní nástupce povinen uvésti příslušné telekomunikační zařízení do takového stavu, že je nepochybně vyloučeno jeho provozování. Neučiní-li tak, může to provésti povolující orgán na jeho útraty.
Oddíl II. Zvláštní ustanovení pro vysílací radioelektrické stanice. (§ 7-12)
§ 7. (1) Pojem "vysílací radioelektrické stanice" blíže vymezí ministerstvo pošt a vyhlásí v příslušném úředním listě.
(2) Povolení ke zřízení a provozování vysílacích radioelektrických stanic lze udělit jen u určitých druhů stanic ( § 8) a jen k určitým účelům ( § § 9 a 10).
§ 8. (1) Povolení lze udělit jen, jde-li o vysílací radioelektrické stanice
a) pohyblivé, t. j. stanice umístěné na dopravních prostředcích nebo stanice přenosné, určené k tomu, aby se jich užívalo v pohybu nebo za zastávek v předem neurčených místech;
b) pozemní, t. j. stanice, jež při vysílání nemění své místo a jež pracují se stanicemi pohyblivými;
c) pevné, t. j. stanice pro spojení mezi přesně určenými pevnými místy;
d) pokusné, t. j. stanice provozované v zájmu pokroku techniky nebo vědy;
e) amatérské, t. j. stanice zřízené a provozované za účelem radiotechnického sebevzdělání a studia.
(2) Povolení ke zřízení a provozování jiných druhů vysílacích radioelektrických stanic (zejména rozhlasových a televisních) se neuděluje.
(3) Povolení ke zřízení a provozování pevných stanic se uděluje jen ve zcela výjimečných případech, je-li vůbec vyloučena možnost použít telekomunikačních zařízení poštovních nebo vlastního drátového telegrafu nebo telefonu a je-li vyloučeno rušení.
§ 9. (1) Povolení ke zřízení a provozování vysílacích radioelektrických stanic pohyblivých, pozemních nebo pevných lze udělit zásadně jen v případech nezbytné potřeby, zejména pro účely
a) dopravních podniků a jiných vlastníků dopravních prostředků, pokud je takových zařízení třeba v zájmu bezpečnosti dopravy;
b) národních podniků energetických, vodáren a jiných podobných podniků k zabezpečení jejich provozu;
c) hasičstva a jiných záchranných orgánů k zajištění záchranných prací;
d) vědeckých ústavů, pokud je potřebují k plnění svých úkolů.
(2) Povolení ke zřízení a provozování vysílacích radioelektrických stanic pohyblivých, pozemních nebo pevných uděluje poštovní správa v dohodě s ministerstvy národní obrany a národní bezpečnosti, a jde-li o stanice pro službu leteckou nebo plavební, na návrh ministerstva dopravy.
§ 10. (1) Povolení ke zřízení a provozování vysílacích radioelektrických stanic pokusných lze udělit zpravidla jen pro účely vědeckých ústavů a škol nebo výrobcům radioelektrických zařízení.
(2) Povolení ke zřízení a provozování vysílacích radioelektrických stanic amatérských lze udělit složkám masových organisací a výjimečně též jednotlivým jejich členům, kteří se zasloužili významnou měrou v budovatelském úsilí.
(3) Povolení ke zřízení a provozování vysílacích radioelektrických stanic pokusných a amatérských uděluje ministerstvo národní bezpečnosti nebo orgány jím pověřené v dohodě s ministerstvem národní obrany, a jde-li o stanice pokusné, též v dohodě s ministerstvem pošt.
§ 11. Vysílací radioelektrické stanice musí býti zřízeny a provozovány tak, aby jimi nebyl škodlivě rušen provoz ostatních telekomunikačních zařízení. Energie a dosah těchto stanic nesmí přesahovat skutečnou potřebu.
§ 12. (1) Vysílací radioelektrické stanice na palubě československých letadel a lodí smějí obsluhovat jen českoslovenští občané, kteří obdrželi od ministerstva pošt vysvědčení palubního radiotelegrafisty nebo radiotelefonisty.
(2) Ostatní vysílací radioelektrické stanice - s výjimkou pokusných a amatérských - smějí obsluhovat jen českoslovenští občané, kteří obdrželi od poštovní správy vysvědčení o své způsobilosti nebo mají vysvědčení podle předcházejícího odstavce, po případě poštovní zaměstnanci určení poštovní správou.
(3) Pokusné a amatérské vysílací radioelektrické stanice smějí obsluhovat jen českoslovenští občané, kteří obdrželi příslušné vysvědčení od ministerstva národní bezpečnosti nebo orgánů jím pověřených.
Oddíl III. Ustanovení závěrečná. (§ 13-15)
§ 13. (1) Podrobnější předpisy k provedení tohoto nařízení vydá:
a) ministerstvo pošt,
b) ministerstvo informací a osvěty, pokud jde o rozhlasové a televisní přijímací stanice,
c) ministerstvo národní bezpečnosti, pokud jde o vysílací radioelektrické stanice pokusné a amatérské.
(2) Předpisy podle odstavce 1 budou vydány v dohodě se zúčastněnými ústředními úřady.
§ 14. Platnosti (použivatelnosti) pozbývají vládní nařízení č. 82/1925 Sb. , kterým se určují podmínky zřizování, udržování a provozu telegrafů, a nařízení ministra dopravy a techniky č. 18/1943 Sb., o telegrafních zařízeních úřadů.
§ 15. Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. července 1950; provedou je ministři pošt, národní bezpečnosti a informací a osvěty v dohodě se zúčastněnými členy vlády.
Zápotocký v. r.
Kopřiva v. r.
Kopecký v. r.
Dr. Neuman v. r.
Copyright © 2009 - 2024, Nakladatelství C. H. Beck