Čekejte, prosím...
A A A

Hledaný výraz nenalezen

Hledaný § nenalezen

105/1951 Sb. znění účinné od 1. 1. 1961 do 31. 12. 1992
změněnos účinností odpoznámka

zákonným opatřením č. 138/1960 Sb.

1.1.1961

105

 

Zákon

ze dne 20. prosince 1951

o správních poplatcích.

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

Úvodní ustanovení.

§ 1.

(1)

Správní poplatky vybírají národní výbory a jiné orgány státní správy (dále jen "správní orgány").

(2)

Správní poplatky se nevybírají za činnost zařízení státní správy, státních ústavů a národních a komunálních podniků, i když jde o výkon veřejné správy; ministr financí může však stanovit výjimky.

§ 2.

Správní poplatky (dále jen "poplatky") mají být upraveny jednotně a tak, aby jejich vybírání bylo hospodárné a aby se jím napomáhalo lidově demokratické státní správě při plnění jejích úkolů.

§ 3.

Předměty a sazby poplatků.

(1)

Předměty a sazby poplatků stanoví ministr financí v sazebnících, a to tak, aby se za řízení před týmž správním orgánem vybral zpravidla jen jeden poplatek.

(2)

zrušen

§ 4.

Poplatník.

(1)

Poplatek je povinen zaplatit, kdo dal podnět k úkonům, anebo, jde-li o úkony provedené z úřední povinnosti nebo v zájmu účastníků jiného správního řízení nebo řízení soudního, ten, v jehož zájmu nebo v jehož věci byly úkony provedeny.

(2)

Je-li poplatníků několik, jsou povinni zaplatit poplatek rukou společnou a nerozdílnou.

§ 5.

Způsob vyměření, splatnost a způsob placení.

(1)

Způsob vyměření, splatnost a způsob placení poplatků stanoví ministerstvo financí, které může též stanovit, že vedle poplatků se nepožaduje náhrada výdajů spojených s provedením poplatných úkonů.

(2)

Ministerstvo financí může stanovit úpravu a cenové druhy kolkových známek nebo zvláštních známek určených k placení poplatků a způsob a podmínky jejich vyměňování. Připouští-li zvláštní předpis placení veřejných dávek kolkovými známkami nebo zvláštními známkami, použije se kolkových známek nebo zvláštních známek vydaných podle toh oto ustanovení.

§ 6.

Měna.

(1)

Ministr financí stanoví, v jaké měně se vyměřují a platí poplatky za úkony zastupitelských úřadů.

(2)

Přepočítávání československých korun na cizí měny a naopak při vyměřování a placení poplatků upraví ministr financí.

§ 7.

Následky nesplnění poplatkové povinnosti.

(1)

Stanoví-li prováděcí předpis ( § 5 odst. 1), že je poplatek splatný bez vyměření při předložení podání, jímž má být řízení zahájeno, a nezaplatí-li poplatník poplatek v této době, vyzve ho správní orgán, aby tak učinil do 15 dnů. Nevyhoví-li poplatník této výzvě, podání se neprojedná, vyjímajíc případy, v nichž je třeba podání projednat z důvodu obecného zájmu nebo v nichž poplatník zaplatí poplatek po uvedené lhůtě a správní orgán uzná projednání podání za vhodné.

(2)

Stanoví-li prováděcí předpis, že je poplatek splatný před provedením úkonu, a nezaplatí-li poplatník poplatek ve stanovené lhůtě, úkon se neprovede, vyjímajíc případy, v nichž je třeba úkon provést z důvodu obecného zájmu nebo v nichž se poplatníkovi povolí lhůta k zaplacení poplatku nebo splátky anebo v nichž poplatník zaplatí poplatek po stanovené lhůtě a správní orgán uzná provedení úkonu za vhodné.

§ 8.

Věcné ručení a zadržovací právo.

(1)

Pro poplatky za úkony, které se týkají movité věci, vázne na této věci zákonné zástavní právo, má-li ji správní orgán u sebe. Zástavní právo podle tohoto ustanovení nepostihuje movité věci, které podle právního předpisu nemohou být zastaveny anebo jsou vyloučeny z exekuce.

(2)

Správní orgán může u sebe zadržet věc, na které vázne zákonné zástavní právo podle odstavce 1, aby zajistil poplatek.

(3)

Dokud má správní orgán zástavu u sebe, může se z ní uspokojit před každým jiným věřitelem bez exekučního řízení prodejem ve veřejné dražbě, a to i když právo státu vymáhat poplatek zaniklo promlčením ( § 9).

(4)

Vznikne-li při provádění poplatného úkonu poplatníkovi vůči státu peněžitá pohledávka, může správní orgán vybrat nezaplacený poplatek při splnění závazku srážkou z vyplácené peněžité částky.

§ 9.

Promlčení.

(1)

Právo státu vyměřit poplatek se promlčí uplynutím tří let počítaných od počátku kalendářního roku, který následuje po roce, v němž byly provedeny poplatné úkony nebo v němž nastaly jiné skutečnosti rozhodné pro vyměření poplatku.

(2)

Právo státu vyměřit dodatek na poplatku, který byl nesprávně vyměřen nižší částkou, promlčí se uplynutím tří let počítaných od počátku kalendářního roku, který následuje po roce, v němž byl vyměřen původní poplatek.

(3)

Právo státu vymáhat vyměřený poplatek (jeho dodatek) promlčí se uplynutím tří let počítaných od počátku kalendářního roku, který následuje po roce, v němž byl poplatek (jeho dodatek) vyměřen.

(4)

Provede-li správní orgán úkon k vyměření nebo k vymáhání poplatku (jeho dodatku) a uvědomí-li o tom poplatníka, počíná běžet nová promlčecí lhůta od počátku kalendářního roku, který následuje po roce, v němž byl takový úkon proveden. Právo státu vyměřit a vymáhat poplatek promlčí se však vždy nejdéle uplynutím deseti let počítaných od počátku promlčecí lhůty podle odstavce 1.

§ 10.

Osvobození a jiné úlevy.

(1)

Poplatky neplatí národní výbory a jiné orgány státní správy (i zařízení státní správy, státní ústavy a státní fondy), dále soudy a prokuratury.

(2)

Ministerstvo financí může přiznat osvobození ode všech nebo jen od některých druhů poplatků i jiným orgánům, osobám nebo skupinám osob, než jsou uvedeny v odstavci 1, stanovit věcná osvobození pro určité úkony, učinit opatření k zamezení nebo zmírnění tvrdostí anebo povolit jiné úlevy.

 

(3)

Ministerstvo financí může pověřit národní výbory a jiné orgány, aby povolovaly úlevy v jednotlivých případech.

 

(4)

Ministerstvo zahraničních věcí a zastupitelské úřady mohou poplatky jimi vybírané snížit nebo prominout také z důvodu vzájemnosti nebo z důvodu obecného zájmu.

§ 11.

Vrácení poplatků.

Ministr financí stanoví, ve kterých případech a za jakých podmínek lze poplatky vrátit.

§ 12.

Poplatky v řízení o vynálezech.

Pro poplatky vybírané v řízení o vynálezech může ministr financí stanovit odchylky od předcházejících ustanovení.

§ 13.

Příslušnost.

(1)

Ve věcech poplatků je v první stolici příslušný správní orgán provádějící poplatné úkony.

(2)

Poplatky, které zastupitelský úřad nemůže pro mimořádné překážky sám vyměřit nebo vybrat, vyměří nebo vybere ministerstvo zahraničních věcí. Poplatky, vyměřené zastupitelskými úřady poplatníkům zdržujícím se v Československé republice, vybírá ministerstvo zahraničních věcí, jestliže je nevybral zastupitelský úřad srážkou podle § 8 odst. 4.

§ 14.

Řízení.

Pro řízení, vybírání a vymáhání ve věcech poplatků podle tohoto zákona platí všeobecné předpisy o řízení ve věcech daňových a o vymáhání daní.

§ 15.

Povinnosti zaměstnanců a dohlídky.

(1)

Zaměstnanci provádějící poplatné úkony jsou povinni pečovat o to, aby poplatky byly správně a včas vyměřeny a placeny, po případě včas zaplaceny bez vyměření.

(2)

Ministerstvo financí a podle jeho směrnic orgány jím pověřené přesvědčují se dohlídkami u správních orgánů, které mají sídlo v tuzemsku, o způsobu provádění tohoto zákona a předpisů podle něho vydaných. Orgán, u něhož byla dohlídka provedena, je povinen učinit opatření potřebná k odstranění zjištěných závad.

§ 16.

Určení poplatků.

(1)

Správní poplatky jsou příjmem státního rozpočtu.

(2)

Ministerstvo financí může stanovit, že poplatky za úkony národních výborů jsou přímým příjmem rozpočtů národních výborů; v těchto případech se poplatky nevybírají kolkovými známkami

§ 17.

Prováděcí předpisy.

(1)

Sazebníky a podrobnější předpisy podle zmocnění tohoto zákona vydá ministr financí v dohodě se zúčastněnými členy vlády nařízením.

(2)

Ministerstvo financí postupuje při vydávání obecných právních předpisů a směrnic podle zmocnění tohoto zákona, s výjimkou předpisů vydávaných podle ustanovení § 5 odst. 2, v dohodě s ústředními úřady, jejichž oboru působnosti se poplatky týkají.

§ 18.

Přechodná ustanovení.

(1)

Poplatné úkony provedené, po případě dokončené za účinnosti tohoto zákona ve správních řízeních, která byla zahájena před počátkem jeho účinnosti, zpoplatní se podle tohoto zákona a předpisů podle něho vydaných. Částky zaplacené před počátkem účinnosti tohoto zákona na veřejné dávky jakkoli nazvané, kterým tyto úkony podléhaly podle dosavadních předpisů, započtou se na poplatky podle tohoto zákona; případné přeplatky se však nevracejí.

(2)

Poplatky za patenty, udělené před počátkem účinnosti tohoto zákona a platné ještě za jeho účinnosti, a podrobnosti s tím souvisící upraví ministr financí.

Závěrečná ustanovení.

§ 19.

(1)

Zrušují se všechny předpisy, které upravují veřejné dávky jakkoli nazvané (dávky za úřední úkony ve věcech správních, poplatky, taxy, náhrady a podobně), vybírané za činnost správních orgánů podléhající zásadně poplatku podle § 1. Předpisy o poplatcích za státní arbitráž a ustanovení mezistátních smluv týkající se poplatků nebo osvobození od nich zůstávají však nedotčeny.

(2)

Zrušují se zejména:

1.

dosud platná ustanovení kolkového a taxovního zákona č. 401/1840 Sb. zák. soud., nařízení č. 17/1858 ř. z., jímž se rozšiřuje používání některých ustanovení taxovního zákona ze dne 27. ledna 1840 na Uhry a některé jiné země, a ustanovení, která nabyla moci zákona podle § 1 zák. čl. XXV/1875 ve znění předpisů tento zákon měnících a doplňujících;

2.

ustanovení poplatkového zákona ve znění předpisů jej měnících a doplňujících, na Slovensku ustanovení poplatkových pravidel ve znění předpisů je měnících a doplňujících, pokud upravují poplatky za úřední opisy, za úřední ověření opisů, za ověření pravosti podpisů stran na listinách, za překlady přísežných tlumočníků, za výtahy a potvrzení z veřejných knih a rejstříků;

3.

ustanovení patentu č. 237/1858 ř. z., kterým se vydává zákon o ochraně vzorků a modelů pro průmyslovou výrobu, ve znění přepisů tento zákon měnících a doplňujících, pokud upravují taxy ve věcech ochrany vzorků;

4.

ustanovení čl. XI odst. 3 zákona č. 16/1872 ř. z., jímž se ustanovuje nové zřízení míry a váhy, a předpisy podle něho vydané;

5.

ustanovení zákona č. 19/1890 ř. z., o ochraně známek, ve znění předpisů tento zákon měnících a doplňujících, pokud jednají o taxách ve věci ochrany známek;

6.

ustanovení § 5 zákona č. 235/1922 Sb., o nové úpravě statistiky zahraničního obchodu, a předpisy podle něho vydané;

7.

ustanovení § 10 odst. 5 a 6 § 12 odst. 3 zákona č. 172/1925 Sb., o letectví, pokud jednají o poplatcích;

8.

zákon č. 225/1925 Sb., o poplatcích za úřední úkony zastupitelských úřadů Československé republiky, ve znění předpisů tento zákon měnících a doplňujících, jakož i předpisy vydané k jeho provedení;

9.

ustanovení celního zákona č. 114/1927 Sb. jednající o poplatcích a předpisy podle těchto ustan ovení vydané;

10.

ustanovení zákona č. 177/1927 Sb., o pozemkovém katastru a jeho vedení, pokud jednají o poplatcích a náhradách, jakož i předpisy vydané k provedení těchto ustanovení;

11.

ustanovení puncovního zákona č. 2/1928 Sb. ve znění předpisů tento zákon měnících a doplňujících, pokud jednají o poplatcích, a předpisy o puncovních poplatcích podle nich vydané;

12.

ustanovení § 3 zákona č. 207/1931 Sb., o zkoušení a označování ručních střelných zbraní a označování nábojů, a předpisy podle něho vydané;

13.

zákon č. 30/1938 Sb., o úpravě tax za připuštění ke státním zkouškám lesnickým a mysliveckým, jakož i ustanovení v něm citovaná, pokud upravují uvedené taxy;

14.

ustanovení § 11 vládního nařízení č. 47/1940 Sb., o zdravotně policejních opatřeních při dovozu masa, masných výrobků a živočišných tuků, pokud jedná o poplatcích za vyšetření dováženého masa, masných výrobků a tuků, a příloha D tohoto nařízení ve znění vládního nařízení č. 352/1940 Sb.;

15.

ustanovení § § 1, 2 a 4 vládního nařízení č. 436/1940 Sb., o poplatcích za prohlídku jatečných zvířat a masa, ve znění vyhlášky ministra zdravotnictví č. 78/1946 Sb.;

16.

vládní nařízení č. 458/1940 Sb. a zákon č. 340/1940 Sl. z., o dávkách za úřední úkony ve věcech správních, ustanovení § 16 zákona č. 32/1946 Sb., o sjednocení a úpravě některých poplatkových předpisů, a předpisy podle něho vydané;

17.

ustanovení § 2 dekretu prezidenta republiky č. 113/1945 Sb., o úpravě, řízení a kontrole zahraničního obchodu, a předpisy podle něho vydané;

18.

ustanovení § 14 odst. 2 devizového zákona č. 92/1946 Sb., pokud jedná o manipulačním a režijním poplatku;

19.

ustanovení § 34 zákona č. 225/1947 Sb., o myslivosti, a předpisy podle něho vydané;

20.

ustanovení § 3 odst. 3 zákona č. 82/1948 Sb., o úpravě působnosti ve věcech veřejného vyměřování a mapování, ve znění pozdějších předpisů, jakož i ustanovení § 3 odst. 2 uvedeného zákona, pokud jedná o úhradě skutečných nákladů nebo poplatků za práce spadající do veřejného vyměřování a mapování, převzaté pro jiné obory státní a jiné veřejné správy;

21.

ustanovení § 24 zákona č. 269/1949 Sb., o matrikách, a předpisy podle něho vydané;

22.

ustanovení právních předpisů upravující osvobození od veřejných dávek uvedených v odstavci 1.

(3)

Zrušuje se zákon č. 206/1932 Sb., o báňských dávkách z kutišť a z měr, ve znění vládního nařízení č. 66/1941 Sb.

§ 20.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem, který stanoví ministr financí nařízením; provede jej ministr financí v dohodě se zúčastněnými členy vlády.

Gottwald v. r.

Dr. John v. r.

Zápotocký v. r.

Kabeš v. r.