Pro usnadnění styku s pracujícími může notářství se souhlasem předsedy okresního soudu konat pro některé obce svého obvodu pravidelné úřední dny.

Místo, kde se konají pravidelné úřední dny, platí pro úkony tam provedené za sídlo notářství.

Zavedení nebo zastavení pravidelných úředních dnů vyhlásí notářství na soudní desce okresního soudu a v zúčastněných obcích, jakož i na budově určené ke konání úředních dnů.

Náklady spojené s konáním pravidelných úředních dnů se hradí z prostředků justiční správy.

O doručování písemností se užije přiměřeně ustanovení o doručování písemností v občanskoprávním řízení soudním.

Poštovné za zásilky notářství se platí ze státní pokladny.

prováděl řízení o projednávání dědictví ( § § 314 až 342 o. s. ř.) nebo jednotlivé úkony s ním souvisící,

prováděl řízení o soudním umoření listin,

prováděl soupis, po případě i odhad jmění soudních chráněnců,

sepisoval dohody podle zákona o právu rodinném, které vyžadují formy soudního zápisu,

prováděl v exekučním řízení hmotné rozdělení majetkového společenství․

Notářské listiny (notářské zápisy, stejnopisy notářských zápisů, notářská osvědčení, notářské protesty a notářská potvrzení) musí být psány srozumitelně. Číselné údaje, jejichž závažnost to vyžaduje, musí být alespoň jednou vypsány slovy; rovněž datum notářské listiny se vypíše slovy.

V notářské listině nesmí být nic vymazáváno nebo vpisováno mezi řádky. Mezery se vyplní čarami.

Je-li třeba některá slova škrtnout, musí zůstat čitelná. Provedené škrty, nejde-li o pouhé škrty v razítku, a změny nebo doplňky, se vyznačí na listině poznámkou. Byla-li listina již podepsána, podepíší poznámku tytéž osoby, které podepsaly listinu.

Nezná-li notář účastníky, svědky úkonu, důvěrníky nebo tlumočníky osobně a jménem a příjmením, musí mu být jejich totožnost prokázána úředním průkazem nebo potvrzena dvěma svědky totožnosti. Nezná-li notář svědky totožnosti osobně a jménem a příjmením, musí mu být jejich totožnost prokázána úředním průkazem.

V notářském zápise (dále jen "zápis") se uvede, jakým způsobem notář zjistil totožnost osob uvedených v odstavci 1.

Notář musí přibrat dva svědky úkonu,

Notář může přibrat svědky úkonu i v jiných případech, pokládá-li to za účelné.

Je-li účastník hluchý nebo němý a umí-li číst a psát, musí si zápis sám přečíst a v něm vlastní rukou připsat, že jej četl a že jej schvaluje; neumí-li číst nebo psát, musí být kromě svědků úkonu přibrán jeho důvěrník, který se s ním umí dorozumět; jeho prostřednictvím notář zjistí, zda účastník zápis schvaluje.

Důvěrník musí mít náležitosti způsobilého svědka ( § 14), může jím však být i osoba účastníku blízká.

Nezná-li účastník nebo některý svědek úkonu jazyk, ve kterém se zápis sepisuje, přibere se stálý přísežný tlumočník; tlumočník musí mít náležitosti způsobilého svědka ( § 14).

Od přibrání tlumočníka lze upustit, je-li notář sám stálým přísežným tlumočníkem.

Účastníci, svědci, důvěrníci a tlumočníci se podepisují v zápise na konci; svědci totožnosti se však mohou podepsat již za potvrzením totožnosti. Nebyli-li účastníci přítomni současně, musí to být v zápise výslovně poznamenáno.

V případech uvedených v § 3 může být podpis některého účastníka a dalších osob uvedených v odstavci 1, které se mají v jeho zájmu podepsat, připojen před dožádaným notářstvím, u něhož se v původním zápise pokračuje.

Stejnopis se označuje v nadpise slovy "stejnopis notářského zápisu"; obsahuje doslovné znění zápisu s uvedením všech jeho podpisů, dále potvrzení, že stejnopis souhlasí se zápisem, a údaj, komu a kdy byl vydán.

Do stejnopisu nemusí být pojato znění příloh zápisu; musí to však být v potvrzení vyznačeno.

Byly-li v zápise provedeny opravy, změny nebo doplňky ( § 9 odst. 3), může být stejnopis zápisu vydán přímo v opraveném, pozměněném nebo doplněném znění.

Byl-li zápis opraven, změněn nebo doplněn pozdějším zápisem, může být vydán společný stejnopis z obou zápisů nebo stejnopis z původního zápisu v opraveném, změněném nebo doplněném znění; ve vydaném stejnopise se uvede, kterým z obou způsobů se tak stalo.

Pokud není dále stanoveno jinak, platí pro zápisy o zjištění některých skutečností přiměřeně ustanovení § § 11 až 19.

Ze zápisu o zjištění některých skutečností se vydávají notářská osvědčení (dále jen "osvědčení"), a pokud to povaha věci nevylučuje, úplné nebo částečné opisy prosté nebo ověřené.

Osvědčení se označuje v nadpise slovy "notářské osvědčení". Pokud není dále stanoveno jinak, obsahuje doslovné znění zápisu, dále potvrzení, že osvědčení souhlasí se zápisem, a údaj, komu a kdy bylo předáno; datum, podpis notáře a pečeť notářství obsahuje však vždy. Do osvědčení nemusí být pojato znění příloh zápisu; musí to však být v potvrzení vyznačeno.

Má-li být osvědčeno, že někdo listinu vlastnoručně podepsal nebo že podpis vlastnoručně dříve učiněný uznal za vlastní, musí být v zápise uvedeno označení listiny a naznačen její stručný obsah.

Osvědčení z takového zápisu vyhotoví notář jako doložku na listině, na níž se podpis nachází, nebo na listu s ní pevně spojeném. Doložka obsahuje potvrzení pravosti podpisu žadatele, jeho jméno a příjmení, zaměstnání, bydliště (pracoviště) a údaj, zda je notáři znám nebo zda a jakým způsobem zjistil jeho totožnost.

Má-li být osvědčeno, že listina byla předložena a v kterou dobu, musí být v zápise uvedeno, zda listina byla předložena notáři v prvopise nebo ověřeném opise, dále doba a místo předložení, jakož i označení listiny a naznačen její stručný obsah.

Osvědčení z takového zápisu vyhotoví notář jako doložku na předložené listině nebo na listu s ní pevně spojeném. Doložka obsahuje s výjimkou označení a stručného obsahu listiny údaje uvedené v odstavci 1; kdo listinu předložil a jak byla zjištěna jeho totožnost, se uvede jen na žádost.

Má-li být osvědčeno, že bylo odesláno prohlášení a že mělo určitý obsah, musí být v zápise uveden obsah prohlášení. Bylo-li o to požádáno dopisem nebo telegraficky, uvede notář tuto skutečnost v zápise a připojí k němu dopis nebo telegram, které nahrazují podpis žadatele; v zápise se uvede, zda a jakým způsobem notář zjistil totožnost žadatele.

Notář zašle opis zápisu adresátovi do vlastních rukou; dobu a způsob odeslání uvede v původním zápise a připojí k němu průkaz o odeslání.

Má-li být osvědčeno, že bylo sděleno prohlášení a že mělo určitý obsah, platí o zápisu obdobně ustanovení § 28 odst. 1.

Notář sdělí obsah prohlášení adresátovi na místě žadatelem označeném a adresátovi vydá na žádost opisu zápisu. Přitom může, byl-li o to požádán, vykonat i souvisící právní úkony. Totožnost adresáta zjistí, jen je-li to možné.

Poté zapíše notář v původním zápise průběh úkonů podle odstavce 2. Na žádost adresáta zapíše jeho odpověď a vyzve ho k podpisu.

Nebylo-li notáři možno z jakýchkoli důvodů sdělit prohlášení adresátovi, uvede se překážka v zápise.

Má-li být osvědčeno, že notář někoho vyslechl, musí být v zápise uvedeno, jakým způsobem byla zjištěna totožnost vyslýchaného, dále otázky mu položené a jeho výpověď. Vyslýchaný se vyzve, aby zápis podepsal.

Žádá-li se o výslech přísežný, uvede se v zápise, že vyslýchanému bylo před výslechem sděleno znění přísahy a že ji vyslýchaný před svým výslechem opakoval. Přísah zní: "Přísahám na svou čest, že o všem, nač budu tázán, vypovím úplnou a čistou pravdu a nic nezamlčím." žádá-li se o výslech s následnou přísahou, znění přísahy se přiměřeně změní.

Zápisy se uschovávají v notářství, v němž byly sepsány.

Zápis může být vydán jen tehdy, jestliže o to požádají všichni účastníci nebo žadatelé, osvědčí právní zájem na jeho vydání a určí, komu má být vydán; jinak smí notář zapůjčit zápis jen soudu nebo prokurátoru.

Není-li v zápise stanoveno jinak, smějí být stejnopisy zápisů vydány jen účastníkům nebo jejich právním nástupcům, a to i opětovně. Jiným osobám smějí být vydány, jen když všichni účastníci k tomu přivolí v původním nebo zvláště o tom sepsaném zápise.

Ustanovení odstavce 1 se užije, pokud to povaha věci připouští, přiměřeně i na osvědčení.

Těm, kdož osvědčí na věci právní zájem, lze ze zápisu vydat úplné nebo částečné opisy prosté nebo ověřené.

Potvrzení, že opis nebo fotokopie shodují s předloženou listinou, vydá notář ve formě doložky na opise (fotokopií) nebo na listu s ním pevně spojeném. V doložce se uvede:

Obdobně se postupuje při potvrzení, že několik prvopisů spolu souhlasí; doložka se připojí na každý z předložených prvopisů.

Příkazy, dané soudem notářům podle dosavadních předpisů k provedení určitého řízení nebo jednotlivých úkonů, pokud do 1. ledna 1952 nebyly provedeny, se přeměňují na pověření podle § 6, a to v rozsahu podle tohoto ustanovení.

Pověření podle odstavce 1 dokončí notář, který nastoupí na místo notáře, který dostal příkaz.