Provozovat silniční dopravu (dále jen "doprava") jako dopravní podnikání ( § 2 odst. 1 zákona) jsou oprávněny jen

Komunální podniky mohou provozovat dopravní podnikání, mají-li tak stanoveno ve svém schváleném podnikovém plánu. O druzích a rozsahu jejich dopravního podnikání a o tom, kdy k němu potřebují povolení, platí ustanovení § 2 odst. 2 až 4.

Podnik ČSAD je oprávněn provozovat dopravu všeho druhu na území celého státu.

Komunální podniky jsou oprávněny provozovat bez povolení ve své zájmové oblasti

Mimo svou zájmovou oblast mohou komunální podniky provozovat na povolení pravidelnou hromadnou dopravu osob a nepravidelnou dopravu věcí. Nepravidelnou hromadnou dopravu osob mimo svou zájmovou oblast mohou provozovat bez povolení, avšak jen vozidly, jež jsou určena k dopravě pravidelné a v ní užívána.

Nepravidelnou nehromadnou dopravu osob a dopravu nemotorovými dopravními prostředky mohou provozovat komunální podniky bez povolení a bez omezení na zájmovou oblast.

Zájmovou oblast tvoří území příslušné obce a ony části území sousedních obcí, které vytvářejí jednotnou sídelní nebo hospodářskou oblast. Vymezuje ji příslušný krajský národní výbor se zřetelem k zásadám účelného a hospodárného uspořádání dopravy.

Zásady pro koordinaci dopravy v zájmové oblasti mezi podnikem ČSAD a komunálními podniky stanoví ministerstvo dopravy v dohodě s ministerstvem vnitra.

Povolení podle § 2 odst․ 3 uděluje krajský národní výbor; má-li doprava přesahovat obvod jednoho kraje, uděluje povolení ministerstvo dopravy v dohodě s ministerstvem vnitra nebo krajský národní výbor jimi zmocněný. Při udělování povolení, jakož i při jeho změně nebo odnětí řídí se krajské národní výbory jednotným hospodářským plánem a směrnicemi, vydanými ministerstvem dopravy.

V povolení pro pravidelnou dopravu osob se uvede směr dopravy (trať), v povolení pro nepravidelnou dopravu věcí územní oblast a počet vozidel. Povolení lze udělit pro více druhů dopravy i pro několik tratí pravidelné dopravy najednou; mohou v něm být stanoveny podmínky.

Podniky oprávněné podle § 1 k dopravnímu podnikání (dále jen "dopravní podniky") obstarávají přepravu cestujících v mezích dopravní povinnosti podle § 3 odst. 1 zákona.

Cestující jsou oprávněni vzíti s sebou do vozidla předměty snadno přenosné jako ruční zavazadla. S cestujícími mohou být přepravovány i předměty, které podají jako cestovní zavazadla; k jejich dopravě může být užito i jiného spoje nebo vozidla, než kterého užijí cestující.

Při hromadné dopravě osob mohou být s cestujícími zároveň dopravovány též jiné předměty než zavazadla cestujících. Tyto předměty musí vyhovovat podmínkám stanoveným pro cestovní zavazadla a mohou být dopravovány, jen pokud místo stačí a pokud tím nejsou ohroženy bezpečnost dopravy, život a zdraví cestujících nebo jejich majetek.

V mezích dopravní povinnosti podle § 3 odst. 1 zákona přijímá dopravní podnik k přepravě věci a dopravuje je zpravidla vozidly, která neslouží dopravě cestujících.

Podrobnější podmínky, za kterých dopravní podniky přepravují osoby a věci, stanoví přepravní řády, které vydá ministerstvo dopravy a vyhlásí v úředním listě. Přepravní řády mohou určit, od kterých jejich ustanovení a v jakých mezích budou přípustné se svolením krajského národního výboru odchylky.

Přepravní řády pro přepravu cestujících a zavazadel zejména

Přepravní řády pro přepravu nákladů stanoví podmínky, za kterých se věci přijímají k přepravě jako náklad a za kterých se přeprava provádí, jakož i odpovědnost dopravního podniku z přepravní smlouvy. Stanoví přitom zvláštní podmínky pro přepravu mrtvol, živých zvířat a předmětů výbušných nebo jinak nebezpečných nebo podléhajících rychlé zkáze, po případě mohou některé tyto předměty z přepravy vyloučit.

Přepravní řády mohou stanovit, že uživatel dopravy, který porušil některé z jejich ustanovení, poškodil nebo znečistil vozidlo nebo způsobil poruchu v provozu, je povinen zaplatit ve prospěch dopravního podniku určitou peněžní částku.

Dopravní podniky jsou povinny sestavit tarify.

K platnosti tarifů podniku ČSAD je třeba schválení ministerstva dopravy. K platnosti tarifů komunálních podniků je třeba schválení okresního národního výboru, u tratí přesahujících obvod jednoho okresu schválení krajského národního výboru; při schvalování se národní výbory řídí směrnicemi ministerstva dopravy. Schválení je třeba též pro změny tarifů.

Ustanoveními odstavce 2 nejsou dotčeny předpisy o tvorbě cen.

Schválené tarify, jakož i jejich změny i zrušení musí být uvedeny v obecnou známost. Ministerstvo dopravy upraví podrobnosti vyhláškou v úředním listě.

Orgán, který tarify schválil, může též nařídit, vyžaduje-li to obecný zájem, aby dopravní podnik tarify přiměřeně upravil.

Podnik ČSAD jest povinen sestavit podmínky a stanovit snížené jízdné za přepravu vojska a vojenských zásilek, t.j. za přepravu na příkaz, k účelům a na účet vojenské správy. Tyto podmínky a sazby schvaluje a způsob této přepravy upraví ministerstvo dopravy v dohodě s ministerstvem národní obrany. Za jakých podmínek a v jakém rozsahu platí toto ustanovení i pro komunální podniky, stanoví ministerstvo dopravy v dohodě s ministerstvem národní obrany a ministerstvem vnitra.

Ustanovení odstavce 1 platí obdobně pro přepravu Sboru národní bezpečnosti a Sboru vězeňské stráže, jakož i pro přepravu prováděnou k účelům požární a civilní ochrany. Ministerstvo dopravy postupuje tu v dohodě s věcně příslušnými ministerstvy.

Ministerstvo dopravy může v dohodě se zúčastněnými ministerstvy stanovit vyhláškou v úředním listě pro přepravu některých věcí zvláštní podmínky, odůvodněné potřebami zdravotní a veterinární péče.

Dopravní podnik je povinen sestavit pro pravidelnou dopravu osob jízdní řád. Přitom je povinen v mezích technické a hospodářské účelnosti řídit se potřebami veřejnosti, zejména potřebou usnadnit dopravu pracujících do zaměstnání, dbát návrhů krajského národního výboru a přihlédnout k připomínkám jednotné odborové organisace; musí též brát ohled na přípoje vlastních tratí i jiných dopravních prostředků.

Jízdní řád musí být uveden v obecnou známost. Ministerstvo dopravy upraví podrobnosti vyhláškou v úředním listě.

Ustanovení předchozích odstavců o jízdním řádu platí i pro provádění změn v jízdním řádu.

Vyžaduje-li to obecný zájem, je krajský národní výbor oprávněn uložit dopravnímu podniku po jeho slyšení úpravu jízdního řádu u jednotlivého spoje. Jde-li o trať přesahující obvod jednoho kraje, uloží takovou úpravu ministerstvo dopravy.

Zahájení a zastavení dopravy a podstatné změny v provozu je dopravní podnik povinen oznámit příslušnému okresnímu národnímu výboru. Jde-li o dopravu provozovanou na povolení, musí dopravní podnik mimoto oznámit takové skutečnosti vždy orgánu, který povolení udělil; podstatné změny v povoleném rozsahu a způsobu provozování dopravy a její trvalé zastavení jsou přípustny jen po předchozím schválení tohoto orgánu.

U dopravy, k níž není třeba povolení, jsou dopravní podniky povinny řídit se schválenými prováděcími plány pro dopravu. K zahájení, po případě trvalému zastavení dopravy nebo k podstatným změnám provozu, pokud se tyto skutečnosti odchylují od prováděcích plánů, je třeba předchozího souhlasu krajského národního výboru; jde-li o trať pravidelné dopravy přesahující obvod jednoho kraje, je třeba předchozího souhlasu ministerstva dopravy.

Dopravní podnik je povinen opatřit vozidla užívaná v dopravním podnikání označením, z něhož musí být patrno, kdo dopravu provozuje. Při pravidelné dopravě je nutné také označení trati. Na tratích pravidelné dopravy je dopravní podnik povinen umístit zřetelně označení stanic (zastávek) způsobem předepsaným ministerstvem dopravy.

Ministerstvo dopravy může vyhláškou v úředním listě uložit dopravním podnikům i jiné povinnosti, pokud to bude třeba k zajištění plnění jednotného hospodářského plánu nebo hospodárného uspořádání dopravy.

Československé aerolinie, národní podnik,

Československá státní pošta, národní podnik (dále jen "podnik ČSP"),

Čedok, národní podnik,

Československé státní dráhy, národní podnik,

Ústředí pro mechanisaci zemědělství, národní podnik.

Hromadnou dopravu osob lze provádět bez povolení, jde-li o

Nehromadnou dopravu osob lze provádět bez povolení, jde-li o

Dopravu věcí lze provádět bez povolení, jde-li o dopravu pro vlastní potřebu. Držitelé zemědělských traktorů mohou provádět bez povolení dopravu věcí těmito traktory i pro podniky zemědělské, lesní a příbuzných odvětví.

I mimo případy uvedené v předchozích odstavcích lze provádět bez povolení dopravu osob i věcí, je-li odůvodněna stavem nouze nebo jde-li o dopravu pro účely požární nebo civilní ochrany.

Dopravu osob na nákladních automobilech a na nákladních přívěsných vozech lze provádět bez povolení podle tohoto nařízení, je-li pro ni vydáno povolení podle předpisů o provozu na veřejných silnicích.

Ministerstvo dopravy může v dohodě se zúčastněnými ministerstvy stanovit vyhláškou v úředním listě, v kterých dalších případech není povolení třeba. Zejména tak může učinit v případech, kdy to vyžaduje plnění jednotného hospodářského plánu nebo jiný obecný zájem, pokud jsou zaručeny podmínky hospodárného uspořádání dopravy. Ministerstvo dopravy může též zmocnit krajské, po případě okresní národní výbory, aby při určitých mimořádných příležitostech povolovaly úlevy, pokud jde o udělování povolení, po případě stanovily, že není povolení třeba.

K dopravě poštovních zásilek (i zaměstnanců je doprovázejících) vozidly podniku ČSP v mezích ustanovení poštovního zákona není třeba zvláštního povolení.

Ustanovení odstavce 1 platí i pro dopravu poštovních zásilek jinými silničními vozidly, provozovanou podle dohody podniku ČSP s jejich držitelem.

K hromadné dopravě osob pro vlastní potřebu, jakož i k dopravě pro cizí potřeby, pokud nespadají pod ustanovení § § 12 a 13, je třeba povolení krajského národního výboru. Krajský národní výbor může zmocnit okresní národní výbor k udělování povolení, jestliže doprava nemá přesahovat obvod jednoho okresu.

Povolení potřebují zejména Ústředí pro mechanisaci zemědělství, národní podnik, a jiní držitelé zemědělských traktorů pro dopravu věcí, která nespadá pod ustanovení § 12, po případě § 13 odst. 3. Při rozhodování o tomto povolení bude krajský národní výbor dbát toho, aby rozsah dopravy a období, na něž se povolení vztahuje, odpovídaly potřebě kraje. Ministerstvo dopravy v dohodě s ministerstvem zemědělství upraví podrobnosti vyhláškou v úředním listě. Přitom může být stanoveno, kdy může udělit povolení okresní národní výbor.

Povolení potřebují i cizozemské letecké dopravní podniky k dopravě stejného druhu, jakou budou moci provozovat bez povolení Československé aerolinie, národní podnik. Rovněž potřebují povolení ubytovací podniky národní, komunální nebo družstevní k dopravě hostů z nejbližší vhodné stanice drážní nebo automobilové dopravy k vlastnímu podniku a zpět. Nemá-li doprava přesahovat obvod jednoho okresu, je příslušný k udělení povolení podle tohoto odstavce okresní národní výbor, jinak krajský národní výbor.

V žádosti o povolení k dopravě je nutno uvést zejména účel a druh dopravy, pro niž se povolení žádá, popis příslušné trati nebo ohraničení obvodu, kde má být doprava prováděna, jakož i počet, druh a typ vozidel, kterými má být doprava prováděna.

Pro udělení povolení k dopravě podle § 15 odst. 3 je rozhodné, zda jde o nezbytný doplněk hlavního předmětu podnikání příslušného podniku. V ostatních případech udělí národní výbor povolení jen tehdy, nemůže-li požadovaná doprava být účelně obstarávána dopravními podniky, zejména nemohl-li by být při obstarávání příslušných dopravních potřeb provoz těchto podniků uspořádán hospodárně. Pokud nejde o jednotlivý dopravní úkon, vyžádá si národní výbor před svým rozhodnutím stanovisko podniku ČSAD; přichází-li v úvahu v příslušném obvodu také komunální podnik nebo Československé státní dráhy, národní podnik, vyžádá si i jejich stanovisko.

Národní výbor přihlédne dále k tomu, zda silnice a zejména stav mostů a vozovky dovoluje provádění dopravy vozidly uvedenými v žádosti.

Povolení k provádění dopravy bude obsahovat zejména

Při udělování povolení lze určit okruh osob nebo druhy zboží, které smějí být na základě povolení dopravovány. Lze též uložit zvláštní podmínky, zejména k zajištění plnění jednotného hospodářského plánu nebo k zajištění nepřetržitého a bezpečného provádění dopravy v povoleném rozsahu.

Povolení může být vydáno pro jednotlivý dopravní úkon i pro opakující se provádění dopravy. Týká-li se povolení opakovaných dopravních úkonů, stanoví se určitá doba, na niž povolení platí, nejvýše 10 let.

Národní výbor, který povolení udělil, může je změnit, vyžaduje-li to obecný zájem; zejména může tak učinit tehdy, změní-li se některá skutečnost, k níž bylo při udělování povolení přihlíženo. Rozšíření povolení, pokud jde o rozsah dopravy, je přípustné jen po řízení provedeném podle ustanovení § 16.

Národní výbor, který povolení udělil, může je též odejmout, vyžaduje-li to obecný zájem, nebo rozhodnout na odůvodněnou žádost oprávněného, že povolení zaniká. Odejmout povolení může zejména tehdy, jestliže se podstatně změní skutečnosti, k nimž bylo při udělení povolení přihlíženo, dále tehdy, jestliže oprávněný neplní podmínky, jež mu byly uloženy, nebo poruší ustanovení zákona, po případě předpisů podle něho vydaných.

Pro dopravu pro cizí potřeby prováděnou na povolení i bez povolení, pokud nejde o dopravu ojedinělou a příležitostnou, platí přiměřeně ustanovení § § 7 a 8, jakož i § 11 odst. 1 a 4. Ministerstvo dopravy upraví podrobnosti vyhláškou v úředním listě.

Při provozování pravidelné dopravy osob pro cizí potřeby platí také ustanovení o dopravní povinnosti ( § 3 odst. 1 zákona), jakož i o zvláštních povinnostech při pravidelné dopravě, zejména ustanovení o jízdních řádech.

Motorová i nemotorová doprava osob a věcí je prováděna jako pravidelná nebo nepravidelná. Doprava osob je hromadná nebo nehromadná. Doprava, která není provozována jako dopravní podnikání, se provádí pro vlastní nebo pro cizí potřebu.

Dopravou pravidelnou je doprava provozovaná plánovitě a opakující se v době aspoň přibližně stejné a mezi stejnými místy.

Hromadnou dopravou osob je doprava vozidlem, zařízeným na dopravu více než osmi osob kromě řidiče; u vozidla, které není zařízeno na dopravu osob, jde o dopravu hromadnou, je-li na něm dopravováno více než osm osob kromě řidiče.

Dopravou pro vlastní potřebu jednotlivce je doprava pro jeho osobní potřebu i pro osobní potřebu příslušníků jeho rodiny. U podniků je dopravou pro vlastní potřebu doprava prováděná pouze pro potřeby a účely podniku, včetně rozvážení vlastních výrobků a u podniků distribučních též včetně rozvážení zboží vlastního podniku (doprava závodová); u komunálních podniků se posuzuje jako doprava pro vlastní potřebu též doprava pro potřeby jiných komunálních podniků a národních výborů v téže zájmové oblasti ( § 3). U orgánů a zařízení státní správy se považuje za dopravu pro vlastní potřebu doprava, která je prováděna pouze pro jejich vlastní potřeby a účely. Ministerstvo dopravy vydá vyhláškou v úředním listě podrobnější předpisy k ustanovením tohoto odstavce.

Ke zdolání naléhavých dopravních potřeb nebo v jiném naléhavém obecném zájmu mohou činit krajské národní výbory opatření podle § 8 odst. 2 zákona; řídí se přitom směrnicemi ministerstva dopravy, vydanými v dohodě se zúčastněnými ministerstvy. V mezích zmocnění daných krajskými národními výbory mohou činit taková opatření i okresní národní výbory.

Při opatřeních týkajících se jednotlivých vozidel nutno vždy vydat písemný výměr. Výjimka je možná pouze při nebezpečí v prodlení a i tehdy musí být vydán písemný výměr dodatečně. Ukládá-li se určitý dopravní úkol, může být přikázáno, aby držitel vozidla dal s ním k použití též pomocné prostředky potřebné k provedení tohoto úkolu, které může poskytnout, aniž by je zvlášť opatřoval (zejména pohonné hmoty nebo tažná zvířata). Držiteli vozidla se může též přikázat, aby obstaral obsluhu vozidla, pokud tím nebude ohrožen důležitější a naléhavější zájem, než pro který je vozidlo požadováno.

Při opatřeních podle odstavce 1 je nutno dbát potřeby plnění jednotného hospodářského plánu a důležitých obecných zájmů. U vozidel určených a užívaných pro důležité hospodářské nebo kulturně-politické úkoly je třeba přihlížet k tomu, zda je postaráno o další uspokojování těch potřeb, kterým vozidlo sloužilo.