Přípravné práce pro stavbu dráhy (její části) mohou být zahájeny jen na povolení, které vydá ministerstvo dopravy v dohodě s ministerstvem národní obrany.

V žádosti o povolení k přípravným pracím uvede žadatel směr dráhy, a to vypočtením nejvýznačnějších míst, jež má dráha spojovat, označí její příslušnost ke skupině drah, odůvodní její potřebu a uvede dobu, v níž přípravné práce mají být započaty a dokončeny. K žádosti přiloží průkaz o zařazení projekčních prací, potřebných pro přípravu stavebního návrhu dráhy, do plánu projekčních prací, seznam dotčených místních národních výborů a technické podklady potřebné pro posouzení rozsahu přípravných prací.

Ministerstvo dopravy povolujíc přípravné práce stanoví lhůtu, v níž tyto práce mají být provedeny; v odůvodněných případech ji může prodloužit.

Ten, kdo provádí přípravné práce, oznámí včas jejich zahájení dotčeným místním národním výborům, které o tom zpraví vlastníky nemovitostí (jiné oprávněné).

Osoby, provádějící přípravné práce, prokáží své oprávnění ke vstupu do závodů a na nemovitosti průkazem, který vydá ministerstvo dopravy, pokud zvláštní předpisy nestanoví další podmínky; tyto osoby jsou povinny šetřit co nejvíce majetku a zachovat mlčenlivost o všech věcech, o kterých se dozvěděly při své činnosti.

Stavební návrh dráhy (její části) projedná a povolení k provedení stavby ( § 7) vydá pro dráhy celostátní, pro ostatní dráhy pro přepravu veřejnou, provozované Československými státními drahami, národním podnikem (dále jen "národní podnik ČSD"), pro dráhy pro přepravu neveřejnou, z nichž je možný přímý přechod vozidel na uvedené dráhy, a pro dráhy vojenské správy ministerstvo dopravy v dohodě s ministerstvem národní obrany, pro ostatní dr áhy krajský národní výbor v dohodě s vojenskou správou (dále jen "povolující orgány").

Žádost o projednání stavebního návrhu musí být odůvodněna a musí v ní být podán hospodářský rozbor navrhované dráhy.

Ministerstvo dopravy žádost posoudí v dohodě se státním úřadem plánovacím a ministerstvem národní obrany, krajský národní výbor v dohodě s vojenskou správou. Bude-li žádost shledána způsobilou k dalšímu projednání, předloží žadatel podrobný stavební návrh dráhy; bude-li k tomu vyzván, předloží před tím povšechny stavební návrh dráhy k předchozímu projednání.

Povolující orgán projedná povšechný stavební návrh komisionelně, a to zpravidla v sídle krajského národního výboru, za účasti zástupců vojenské správy, dotčených krajských a okresních národních výborů a těch dalších orgánů veřejné správy, kterých by se mohl obsah povšechného stavebního návrhu dotknout; při tom zjistí se též stanovisko žadatele a nejvýznačnějších zájemců, jež přizve krajský národní výbor.

Účelem řízení je zjistit, je-li zamýšlená stavba dráhy v souladu s územním plánem, jak vyhovuje důležitým zájmům obecným, zejména zájmu účelného a hospodárného vybudování dopravy v celku, zájmům ochrany přírody, krajiny a památek, jakož i zájmům zdravotním, a projednat základní věci hospodářské (přezkoušet hospodářský rozbor návrhu) i technické (stanovit povšechné vedení trasy, polohu a pojmenování stanic a pod․).

Podle výsledků komisionelního projednání povolující orgán buď nařídí doplnění nebo změnu povšechného stavebního návrhu nebo rozhodne, že stavební návrh dráhy má být projednán v řízení podle § § 5 až 7; v tom případě vyzve žadatele, aby předložil podrobný stavební návrh.

V místním šetření se zjišťuje, v jaké podobě vyhovuje dráha obecnému zájmu, jak budou dotčeny jiné podniky a činnosti, jakož i sousední majetek, zejména kterých nemovitostí a práv bude pro stavbu zapotřebí a jak bude zajištěna ochrana dráhy a jejího okolí zejména proti nebezpečí požáru; při tom se stanoví i rozsah cizích investic. Nekoná-li se před místním šetřením řízení podle § 4, zjistí se v něm i okolnosti uvedené v § 4 odst. 2.

Dovoluje-li to povaha věci, bude s místním šetřením spojeno i řízení předcházející rozhodnutí o sporném vodním právu, o povolení odběru vody a svádění odpadních vod a o využití vodní síly.

Dobu a místo místního šetření stanoví krajský národní výbor, který prostřednictvím okresních národních výborů vyrozumí o tom žadatele a ty, jejichž práva mohou být obsahem podrobného stavebního návrhu dotčena (zájemníky); zájemníky přitom upozorní, že připomínky a námitky mohou vznést nejpozději při místním šetření, jinak že k nim nebude přihlíženo.

Místní šetření se provede komisionelně za účasti zástupců úřadů (orgánů) vyjmenovaných v § 4 odst. 1, jakož i za účasti zástupců dotčených místních národních výborů.

Při místním šetření budou odmítnuty námitky a připomínky, které nesouvisí s projednávaným stavebním návrhem, a požadavky a námitky, které jsou v rozporu s normalisovanými úpravami a stanovenou technickou jednotností. Ostatní požadavky, připomínky a námitky se podrobně přezkoumají; nedojde-li o nich při místním šetření k dohodě, rozhodne se o nich v povolení k provedení stavby. Požadavky majetkové povahy nemohou být předmětem místního šetření.

Při místním šetření lze provést změny podrobného stavebního návrhu, jimiž není podstatně změněna poloha trasy, stanic, zastávek, nákladišť, výhyben a odboček na širé trati, ani se podstatně nezhoršují směrové nebo sklonové poměry dráhy nebo nezmenšují světlé šířky a výšky objektů a proti nimž není námitek.

Podle výsledků místního šetření vydá povolující orgán v dohodě s vojenskou správou rozhodnutí, že stavba dráhy může být provedena podle schváleného podrobného stavebního návrhu, bude-li zařazena do ročního prováděcího plánu dopravy a budou-li splněny podmínky stanovené rozhodnutím nebo zvláštními předpisy (povolení k provedení stavby).

Bylo-li s místním šetřením spojeno i řízení vodoprávní ( § 6 odst. 2), pojmou se do povolení k provedení stavby i rozhodnutí o věcech projednaných v tomto řízení.

Jestliže nebyly při místním šetření vůbec vzneseny námitky a připomínky, nebo dosáhlo-li se dohody se zájemníky, po případě došlo-li při místním šetření jen k nepodstatným změnám podrobného stavebního návrhu ( § 6 odst. 6), může být povolení k provedení stavby vydáno ihned na místě.

Povolení k provedení stavby lze udělit i schválením podrobného stavebního návrhu po případě tím, že je vzato na vědomí oznámení, že stavba bude provedena podle schválených norem a vzorových listů.

Pro projednání návrhu stavby na dráze se užije přiměřené ustanovení platných pro stavbu dráhy, na níž stavba má být provedena.

Ustanovení § § 3 až 9 se užije přiměřeně i pro projednání návrhů na zřízení, přeložení nebo zrušení stanic, zastávek a nákladišť, i když s jejich provedením nebudou spojeny žádné stavební úpravy.

Vzejde-li pochybnost o tom, je-li určitá stavba stavbou na dráze, rozhoduje úřad (orgán) příslušný vydati povolení k provedení stavby dráhy, na níž dotčená stavba na dráze má být uskutečněna, a to v dohodě s vojenskou správou.

Při budování dráhy je drážní podnik povinen v mezích technické a hospodářské účelnosti zabezpečit nemovitosti a jejich příslušenství proti nepříznivým účinkům budování, udržování a provozu dráhy.

Ochrana proti požáru se provádí jen u drah, s jejichž provozem je spojeno nebezpečí požáru, a to v prostoru, omezeném myšlenou střechou se sklonem rovin 1:3, jejíž hřeben probíhá ve výši 10 m nad osou koleje (u drah vícekolejných nad osami krajních kolejí) a svislými plochami vedenými ve vodorovné vzdálenosti 30 m od osy koleje (u drah vícekolejných od os krajních kolejí). V tomto požárním prostoru musí být proti požáru zajištěny také movité věci, nebude-li účelnější z požárního prostoru je vůbec odstranit.

Se zřením k místním a provozním poměrům mohou být při projednávání stavebního návrhu povoleny odchylky od požárního prostoru.

Křižovatky dráhy s jinou drahou smějí být zřizovány jen mimo úroveň kolejí; toliko místní dráhy a dráhy pro přepravu neveřejnou mohou navzájem křižovat v úrovni kolejí. Při mimoúrovňovém křížení spravuje a udržuje nadjezd ten drážní podnik, jehož dráha nadjíždí.

Nedohodnou-li se drážní podniky o styku svých drah a úpravě vzájemných poměrů z toho vznikajících, rozhodne ministerstvo dopravy.

Je-li vybudováním dráhy přerušena nebo jinak dotčena veřejná pozemní komunikace, bude tato komunikace - a to jen bude-li toho třeba - znovuzřízena nebo přeložena, po případě bude za ni zřízena náhradní komun ikace, a to podle toho, která z těchto úprav bude účelnější s hlediska provozu na dráze i na komunikaci.

Bude-li vybudovaním dráhy znemožněn přístup s pozemku na veřejnou pozemní komunikaci, je drážní podnik povinen, bude-li toho třeba, zřídit jiný přiměřený přístup.

Pozemní komunikace křižují dráhu buď v úrovni kolejí (přejezdy a přechody), nebo mimo úroveň kolejí (nadjezdy, lávkami, podjezdy a podchody).

Nové křižovatky pozemních komunikací s drahou se zřizují zásadně mimo úroveň kolejí a jen zcela výjimečně v úrovni kolejí.

Dosavadní křižovatky v úrovni kolejí musí být postupně podle plánu nahrazovány křižovatkami mimo úroveň kolejí. Zrušeny musí být křižovatky, zejména přejezdy a přechody, které pozbudou svého významu; také provádění technicko-hospodářských úprav pozemků je třeba využít k tomu, aby byl omezen počet křižovatek v úrovni kolejí.

Nadjezd pozemní komunikace nad drahou spravuje a udržuje správce pozemní komunikace, podjezd pozemní komunikace pod drahou spravuje a udržuje drážní podnik; pozemní komunikaci pod drahou (včetně čištění a osvětlování) spravuje však správce pozemní komunikace.

Přejezdy (přechody) do vzdálenosti 2,5 m od osy krajní koleje spravuje a udržuje drážní podnik, a to tak, aby nebyl rušen silniční provoz. V tomto pásmu nesmějí být umisťována jiná než drážní zařízení. Drážní podnik může po dohodě se správcem pozemní komunikace spravovat a udržovat pozemní komunikaci, křižující dráhu, i do vzdálenosti větší než 2,5 m od osy krajní koleje, je-li to provozně nebo hospodářsky účelné.

O zabezpečení provozu na přejezdech (přechodech) ohrazením, závorami, výstražnými světelnými zařízeními, výstražnými kříži, střežením nebo jiným způsobem rozhodne okresní národní výbor, jde-li však o přejezd silnice I. třídy, rozhodne krajský národní výbor. Bude se při tom řídit způsobem provozu dráhy, místními poměry, přehledností křižovatky, hustotou provozu na dráze a na pozemní komunikaci a zřeteli technické a hospodářské účelnosti, dbaje zásad, které budou stanoveny směrnicemi ( § 48). Zabezpečení přejezdů těmito způsoby provede drážní podnik.

Drážní podnik i správce pozemní komunikace jsou povinni sledovat poměry na přejezdech (přechodech) a dbát, aby se bezpečnost na nich nezhoršovala.

Příslušné národní výbory (odstavec 1) provádějí za účasti zástupců drážního podniku a správce pozemní komunikace pravidelné prohlídky přejezdů (přechodů).

Přednádraží je částí veřejné pozemní komunikace, která s ním přímo sousedí; je určeno především pro příchod (příjezd) ke dráze a odchod (odjezd) od ní.

Cesty uvnitř nádraží nejsou komunikacemi veřejnými; pro jejich uživatele platí však předpisy o provozu na veřejných silnicích.

I pro vedlejší trati drah celostátních a dráhy místní jest třeba zásadně zřizovat vlastní těleso. Není-li to možné nebo účelné, mohou tyto dráhy, zejména místní dráhy provozující městskou dopravu, užívat veřejných pozemních komunikací, veřejných prostranství a ochranných hrází (dále jen "komunikací"), jsou-li k tomu tyto komunikace, třebas po provedení úprav, s hlediska bezpečnosti a plynulosti dopravy způsobilé.

Užívá-li dráha komunikací společně se silničními vozidly, podléhá její provoz, pokud tomu nebrání jeho povaha, také předpisům o provozu na veřejných silnicích.

Při styku dráhy s elektrickými, plynovými, vodovodními, provodními, kanalisačními a jinými vedeními, jakož i s vodami (vodními díly) je třeba dbát bezpečnosti a nerušenosti provozu dráhy i stýkající se komunikace (vedení) a vody (vodního díla), jakož i možnosti jejich řádného udržování.

Křižovatky drah a elektrických, plynových, vodovodních, parovodních, kanalisačních a jiných vedení musí být provedeny v zásadě kolmo k ose dráhy, a to tak, aby vedení netrpělo otřesy při provozu dráhy a aby byla zajištěna možnost kontroly stavu vedení pod nebo nad drahou.

Ustanovení § 14 odst. 1 platí obdobně

Opatření proti vzájemným nepříznivým důsledkům stavby a provozu drah a dolování se provede způsobem, který vyhovuje obecnému zájmu, zejména bezpečnosti, pravidelnosti a nerušenosti provozu dráhy i dolu.

Styk mezi drahou a dolem je třeba upravit pokud možno již při propůjčení horního oprávnění nebo při udělení povolení k provedení stavby dráhy; jinak o způsobu prováděných potřebných opatření, pokud mají postihnout dráhy celostátní, ostatní dráhy pro přepravu veřejnou, provozované národním podnikem ČSD, dráhy pro přepravu neveřejnou, z nichž je možný přímý přechod vozidel na uvedené dráhy, jakož i dráhy vojenské správy, rozhodne ministerstvo dopravy, pokud mají postihnout jiné dráhy, krajský národní výbor, a pokud mají postihnout hornický závod, báňský úřad II. stupně.

Pozemků v okolí dráhy smí být užíváno jen tak, aby to neohrozilo bezpečnost, pravidelnost a nerušenost jejího provozu.

Vlastníkům pozemků v okolí dráhy nebo jiným osobám oprávněným nakládat s takovými pozemky může okresní národní výbor na návrh drážního podniku, nedojde-li mezi tímto podnikem a vlastníkem (jiným oprávněným) k dohodě, uložit, žádá-li toho bezpečnost dráhy a jejího provozu nebo ochrana proti požáru potřebná vzhledem k provozu dráhy, omezení v jejich užívání nebo provedení potřebných opatření. Bude-li k takovým opatřením třeba zvláštního povolení (souhlasu), rozhoden o nich příslušný úřad (orgán).

Mohou být zejména uloženy:

Vlastník (jiný oprávněný) jest povinen neprodleně oklestit nebo vykácet stromy a keře, je-li to potřebné k bezpečnosti dráhy a jejího provozu; neučiní-li tak, rozhodne o jeho povinnosti okresní národní výbor. Je-li nebezpečí v prodlení, může potřebné oklestění nebo vykácení zařídit drážní podnik sám na účet vlastníka (jiného oprávněného).

Při zalesnění půdy dosud nelesní ponechá vlastník (jiný oprávněný) podél dráhy přiměřeně široký pruh nezalesněný; o šíři pruhu dohodne se s drážním podnikem. Tato dohoda podléhá schválení okresního národního výboru, který též rozhodne, nedojde-li k ní.

Prostor, v němž je s výjimkou drážních staveb zakázáno po udělení povolení k provedení stavby dráhy cokoliv stavět (zakázaný prostor), jest určen svislými plochami vedenými po obou stranách dráhy ve vodorovné vzdálenosti 60 m kolmo od osy krajní koleje, po případě ve vodorovné vzdálenosti 30 m kolmo od hranic nádraží, vždy však nejméně 60 m kolmo od osy krajní koleje.

Krajský národní výbor v dohodě s vojenskou správou může povolit výjimky ze zákazu podle odstavce 1, stanově přiměřené podmínky. Stavby takto povolené musí vlastník v případě potřeby na svůj náklad odstranit; ani jemu ani jiným oprávněným nepřísluší nárok na náhradu škody, která by vznikla stavbou, udržováním nebo provozem dráhy na objektech postavených v zakázaném prostoru a na předmětech v nich uložených.

Ustanovení odstavců 1 a 2 se nevztahují na místní dráhy provozující městskou dopravu.

Za zvýšeného ohrožení státu je drážní podnik povinen kromě povinností uložených mu zákonem zejména také dopravovat vojenské zprávy, po případě dovolit, aby vojenská správa užila přímo jeho sdělovacích vedení, jichž není nezbytně třeba k provozu, a aby na jeho pozemcích byla zřízena nebo na telegrafních a telefonních sloupech připjata vojenská sdělovací vedení; při tom jest však třeba zabezpečit nerušený provoz v drážních slaboproudých vedeních.

Přednostně bude přepravován materiál a obstarávány převozy k účelům obrany vlasti; pořadí převozů určí vojenská správa.

Typy drážních vozidel schvaluje ministerstvo dopravy v dohodě s ministerstvem národní obrany a ústředím výzkumu a technického rozvoje.

Pro schvalování typů trolejbusů platí předpisy o technickém vybavení, stavbě, rozměrech a vahách silničních motorových vozidel, s výjimkou elektrického hnacího mechanismu.

Schvalování typů nepodléhají vozidla drah pro přepravu neveřejnou, z nichž není možný přímý přechod vozidel na dráhu pro přepravu veřejnou.

O schválení typů požádá drážní podnik, jenž bude vozidel používati, po případě, není-li drážní podnik ještě znám, výrobce vozidel.

Ustanovení odstavců 1 až 4 platí obdobně též o schvalování podstatných změn typů drážních vozidel.

Před uvedením do provozu podléhají vyzkoušení lokomotivy a motorová vozidla; ministerstvo dopravy může stanovit, že taková vozidla s menším výkonem a menší přípustnou rychlostí nepodléhají vyzkoušení.

Vyzkoušení provede na žádost drážního podniku krajský národní výbor, který o příznivém výsledku vyzkoušení vydá osvědčení.

Ustanovení § § 35 a 36 platí pro drážní vozidla národního podniku ČSD a vojenské správy se změnami uvedenými v odstavcích 2 a 3.

Typy vozidel národního podniku ČSD určuje v mezích hospodářského plánu tento národní podnik sám svými orgány v dohodě s vojenskou správou a ústředím výzkumu a technického rozvoje. Vyzkoušení vlastních vozidel provádí národní podnik ČSD rovněž svými orgány, a to v dohodě s vojenskou správou. Zápis o příznivém výsledku zkoušky nahrazuje osvědčení podle § 36 odst. 2.

Typy drážních vozidel vojenské správy určuje a vyzkoušení těchto vozidel provádí ministerstvo národní o brany v dohodě s ministerstvem dopravy. Zápis o příznivém výsledku zkoušky nahrazuje osvědčení podle § 36 odst. 2.

Před rozhodnutím o zrušení dráhy (její části) provede ministerstvo dopravy zpravidla řízení podle obdoby ustanovení § 4 odst. 1,aby bylo zjištěno, nebude-li zrušení dráhy v rozporu s obecnými zájmy, jakož i aby bylo zjištěno, jakým způsobem bude zajištěna doprava obstarávaná dosud drahou, která má být zrušena.

Ke snesení zrušené dráhy je třeba povolení, které vydá krajský národní výbor se souhlasem vojenské správy.

Před vydáním povolení ke snesení dráhy se vykoná místní šetření, je-li toho podle povahy věci zapotřebí. Při tom se použije přiměřeně ustanovení platných pro stavby na dráze příslušné skupiny.