Železnice zúčastněné na mezinárodním styku podle této Dohody jsou uvedeny v seznamu připojeném k Dohodě. Jejich zájmy zastupují ústřední úřady vyjmenované v tomto seznamu (příloha čís. 1).

§ 1. Tato Dohoda platí pro všechny přepravy cestujících a cestovních zavazadel, prováděné na podkladě přepravních listin mezinárodního styku na území alespoň dvou zemí, jichž železnice jsou zúčastněny na Dohodě, a platí výhradně na železnicích vyjmenovaných v seznamu připojeném k této Dohodě (příloha čís. 1).

§ 2. Cestující a cestovní zavazadla se přepravují mezi stanicemi výše uvedených železnic, které jsou obsaženy v tarifu příslušné přepravy:

Každá železnice zúčastněná na této Dohodě je povinna provésti přepravu cestujících a cestovních zavazadel, když:

§ 1. Před nastoupením jízdy musí si cestující opatřiti platnou jízdenku.

§ 2. Cestující je povinen uchovati jízdenku po celou dobu jízdy. Na požádání kontrolních orgánů je povinen cestující jízdenku předložiti a po skončení jízdy musí ji odevzdati.

§ 1. Jízdenky musí míti znak stanovený pro mezinárodní přepravu a obsahovati tyto údaje:

obrázek

§ 1. Cestující má právo vézti s sebou bezplatně jedno dítě ve věku do 4 let, není-li pro ně žádáno zvláštní místo.

§ 2. Pro přepravu každého dalšího dítěte ve věku do 4 let v doprovodu dospělého cestujícího, jakož i pro přepravu dětí od 4 do 10 let a pro děti ve věku do 4 let, které zaujmou zvláštní místo, je nutné opatřiti jízdenky pro děti.

Jízdné za přepravu dětí činí na železnicích Svazu SSR 25 procent, a na ostatních železnicích 50 procent jízdného stanoveného pro dospělého cestujícího.

Tato sleva se neposkytuje u jízdenek, u kterých je již poskytnuta jakákoliv jiná sleva z normálního jízdného.

§ 3. Pro děti starší 10 let musí býti zakoupeny jízdenky jako pro dospělé.

§ 1. Dobu platnosti jízdenek stanoví tarif příslušné přepravy.

§ 2. Nejkratší doba platnosti musí býti:

u jednoduchých lepenkových jízdenek - 1 den na každých započatých 100 km,

u jednoduchých knižních jízdenek - 1 den na každých započatých 200 km.

Celková doba platnosti nesmí však převyšovati 20 dní u jednoduchých lepenkových jízdenek a 60 dní u jednoduchých knižních jízdenek.

§ 3. Doba platnosti zpátečních jízdenek činí dvojnásobek doby platnosti jednoduchých jízdenek.

§ 4. Pro zlevněné jízdenky může býti stanovena zvláštní doba platnosti.

§ 5. Den výdeje jízdenky se nezapočítává do doby platnosti. Cestující může nastoupiti jízdu v kterýkoliv den v době platnosti jízdenky, pokud tarif příslušné přepravy nestanoví výjimky; jízda musí býti ukončena vlakem přijíždějícím podle jízdního řádu nejpozději ve 24 hodin posledního dne platnosti jízdenky.

§ 1. Cestující může obložiti ve voze volné místo jak pro sebe, tak i pro jiné osoby, které jedou s ním, může-li předložiti pro ně jízdenky. Jinak se řídí přidělení míst předpisy, platnými na každé jednotlivé železnici.

§ 2. Tarif příslušné přepravy a jízdní řády stanoví podmínky pro vydávání místenek.

§ 3. Cestující, kterému nemůže býti přiděleno místo ve vozové třídě odpovídající jeho jízdence, má právo se vzdáti jízdy, nebo zaujmouti přikázané místo v nižší třídě vozové. Tato okolnost musí býti potvrzena železnicí. V takovém případě má pak cestující právo požadovati vrácení zaplacené částky podle ustanovení článku 25 této Dohody.

Cestující může přestoupiti na místo nebo do vozu vyšší třídy nebo do vlaku vyššího druhu, než které jsou označeny na jeho jízdence, splní-li podmínky stanovené tarifem příslušné přepravy a doplatí-li rozdíl jízdného.

§ 1. Cestující může přerušiti jízdu ve stanicích na cestě v době platnosti jízdenky, nebrání-li tomu pasové předpisy správní.

Přeje-li si cestující přerušiti jízdu v některé stanici, musí nejpozději hodinu po příjezdu vlaku předložiti jízdenku přednostovi stanice k provedení příslušného záznamu.

§ 2. Cestující může pokračovati v jízdě jak ze stanice, kde přerušil jízdu, tak i z kterékoliv stanice, ležící blíže ke stanici cílové na přepravní cestě, která je vyznačena na jízdence.

§ 3. Přerušení jízdy neprodlužuje dobu platnosti jízdenky.

§ 4. Podrobnější podmínky stanoví tarif příslušné přepravy.

§ 1. Cestující, který nemůže předložiti platnou jízdenku, je povinen zaplatiti jízdné za projetou trať a přirážku. Kromě toho může býti podle okolností případu pohnán k odpovědnosti. Přirážka se vypočítá podle předpisů železnice, na které se vybírá, a není-li příslušných předpisů, ve výši jízdného za trať, kterou projel cestující bez jízdenky.

§ 2. Jízdenky, jichž obsah byl změněn osobou k tomu neoprávněnou, budou odebrány služebními orgány jako neplatné.

§ 3. Odepře-li cestující zaplatiti jízdné a přirážku, může býti v některé stanici vyloučen z jízdy a předán přednostovi stanice nebo osobě jím zmocněné.

Cestující vyloučený z jízdy může žádati za výdej cestovního zavazadla jen ve stanici určení zavazadla.

§ 1. Do vlaku nebudou vpuštěny a cestou mohou býti z jízdy vyloučeny:

§ 1. Cestující je oprávněn vézti s sebou zdarma snadno přenosné předměty (ruční zavazadlo), nebrání-li tomu předpisy celní, berní, finanční nebo jiné předpisy správní a ustanovení 1 článku 14 této Dohody.

Pro umístění svého ručního zavazadla použije cestující prostoru, který je pro to ve voze určen.

§ 2. Úhrnná váha ručního zavazadla nesmí převyšovati 35 kg u dospělého cestujícího a 15 kg u dětí do 10 let.

Převažek ručního zavazadla musí se z vozu odstraniti. Cestující může jej podati jako cestovní zavazadlo.

§ 3. Není dovoleno bráti s sebou do vozu živá zvířata.

Je však dovoleno vézti jako ruční zavazadlo malá krotká živá zvířata a ptáky v klecích, bednách nebo v jiných vhodných obalech a malé psy s náhubky v množství nejvýše jednoho pro každého cestujícího.

Taková přeprava živých zvířat a ptáků je dovolena jen pokud tomu nebrání veterinární a správní předpisy jednotlivých zemí a žádný z cestujících proti tomu nic nenamítá.

Tarif příslušné přepravy může zakázati nebo dovoliti přepravu živých zvířat v určitých vozových třídách a druzích vlaků, a stanoví, zda a za která živá zvířata musí býti zaplaceno přepravné.

§ 4. Cestující sám odpovídá za úplnost a neporušenost svého ručního zavazadla a náleží mu péče o živá zvířata a ptáky, které veze s sebou.

§ 5. Cestující je povinen nahraditi všechnu škodu, která vznikne tím, že porušil předpisy o přepravě ručních zavazadel nebo živých zvířat.

§ 1. V osobních vozech není dovoleno vézti s sebou tyto předměty:

Byl-li zpožděním vlaku zmeškán přípojný vlak nebo byl-li zrušen vlak na celé nebo na části své cesty a cestující chce pokračovati v jízdě, je železnice povinna, pokud je to možné, přepravit cestujícího a jeho cestovní zavazadlo vlakem jedoucím do téže cílové stanice tak, aby přijel do cílové stanice s co nejmenším zpožděním. Přednosta stanice je podle okolností povinen potvrditi na jízdence, že vlak byl zmeškán nebo že byl zrušen, a prodloužit, je-li toho třeba, dobu platnosti jízdenky. Použití nové cesty, vyšší vozové třídy nebo vlaku s vyšším jízdným, jakož i použití zvláštních vlaků, může býti upraveno tarifem příslušné přepravy.

§ 1. K přepravě jako cestovní zavazadlo se přijímají věci cestujícího zabalené v uzavřených cestovních kufrech, kufrech, koších, v malých bednách, pytlích, dřevěných krabicích, rancích nebo balících převázaných provazem.

§ 2. Mimo to se přijímají k přepravě jako cestovní zavazadlo za podmínky, že mohou býti snadno a rychle naloženy a umístěny v zavazadlovém voze tyto předměty:

§ 1. Držitel zavazadlového lístku odpovídá za zachování předpisů článku 16 této Dohody a za následky jejich porušení.

§ 2. Domnívá-li se železnice, že byly porušeny předpisy článku 16 této Dohody, má právo přezkoumati obsah cestovního zavazadla. Držitel zavazadlového lístku se přizve k přezkoumání.

Nedostaví-li se držitel zavazadlového lístku nebo nelze-li ho stihnouti, provede se přezkoumání v přítomnosti 2 svědků cizích železnici. Bylo-li zjištěno porušení předpisů, je držitel zavazadlového lístku povinen zaplatiti výdaje způsobené přezkoumáním.

§ 3. Jsou-li porušeny předpisy článku 16 této Dohody, je držitel zavazadlového lístku povinen zaplatiti mimo náhradu výdajů za přezkoumání cestovního zavazadla a náhradu případné škody ještě přirážku ve výši pětinásobku zavazadelného za celkovou přepravní trať železnice, která zjistila porušení těchto předpisů. Zaplacení přirážky neosvobozuje v takových případech od trestně právní odpovědnosti.

V tomto případě jedná se s cestovním zavazadlem podle vnitřních předpisů a zákonů platných na železnici, která zjistila porušení článku 16 této Dohody.

§ 1. Cestovní zavazadlo musí býti podáno k přepravě v pevném, řádném obalu, který zajišťuje jeho neporušenost. Železnice má právo odmítnouti přijetí cestovního zavazadla, nebylo-li podáno v dostatečně pevném nebo řádném obalu nebo jsou-li na cestovním zavazadle známky poškození. Podává-li se takové cestovní zavazadlo k přepravě a není-li nebezpečí ztráty nebo poškození cestovního zavazadla za přepravy nebo poškození cestovních zavazadel jiných cestujících, může je železnice přijmouti k přepravě, učiní však v zavazadlovém lístku poznámku o stavu cestovního zavazadla nebo obalu. Přijme-li cestující zavazadlový lístek s takovou poznámkou, uznává tím stav cestovního zavazadla nebo obalu uvedený v této poznámce, a odpovídá za všechny škody, které mohou z toho vzniknouti jak na cestovním zavazadle, tak železnici.

§ 2. Každý jednotlivý kus cestovního zavazadla musí býti označen přesným jménem a adresou cestujícího, jakož i stanicí určení. Bez takového označení se cestovní zavazadlo k přepravě nepřijme.

§ 3. Cestující musí odstraniti se zavazadlových kusů všechny staré nálepky, adresy a jiná označení vztahující se na dřívější přepravu.

§ 1. Cestovní zavazadlo se přijímá k přepravě podle údajů v předložené jízdence. Cestovní zavazadlo může býti vypraveno z odesílací stanice do cílové stanice cestujícího, uvedených v tarifu příslušné přepravy, nebo, dovoluje-li to tarif, z některé stanice na cestě nebo do některé stanice na cestě vyznačené v jízdence. Cestující může podati cestovní zavazadlo k přepravě v době platnosti jízdenky.

§ 2. Platí-li jízdenka po několika cestách, mezi nimiž má cestující právo volby, bude cestovní zavazadlo přepraveno po té cestě, po které jede cestující. Při podeji cestovního zavazadla musí cestující označiti tuto cestu. Nesplní-li cestující tento předpis, železnice za následky toho neodpovídá.

§ 3. Dovoluje-li tarif příslušné přepravy přijmouti cestovní zavazadlo k přepravě po jiné cestě, než která je označena v předložené jízdence, platí ustanovení této Dohody o právech a povinnostech cestujícího i pro cestovní zavazadlo přijaté k takové přepravě.

§ 4. Jako potvrzení o přijetí cestovního zavazadla k přepravě se vydá cestujícímu zavazadlový lístek. Přijímaje zavazadlový lístek je cestující povinen se přesvědčiti, zda je sepsán podle jeho údajů. Zavazadelné se platí při podeji cestovního zavazadla k přepravě.

§ 5. Jinak se řídí postup při přijetí cestovního zavazadla předpisy platnými v odesílací stanici.

§ 6. Zavazadlový lístek musí obsahovati tyto údaje:

§ 1. Cestovní zavazadlo se vydá, vrátí-li se zavazadlový lístek.

Železnice není povinna se přesvědčiti o tom, je-li držitel zavazadlového lístku oprávněn k přijetí cestovního zavazadla.

§ 2. Držitel zavazadlového lístku má právo po příjezdu vlaku, kterým cestovní zavazadlo mělo býti přepraveno do stanice určení, žádati, aby mu bylo cestovní zavazadlo vydáno, když uplynula doba potřebná k přichystání k výdeji, jakož i ke splnění celních, berních, finančních a jiných předpisů správních. Držitel zavazadlového lístku, jemuž cestovní zavazadlo nebylo vydáno, má právo žádati, aby na zavazadlovém lístku byl zaznamenán den, kdy vydání cestovního zavazadla požadoval.

§ 3. Nepředloží-li se zavazadlový lístek, je železnice povinna vydati cestovní zavazadlo jen tehdy, když osoba požadující jeho vydání prokáže své právo na ně.

§ 4. Cestovní zavazadlo se vydá ve stanici určení, udané v zavazadlovém lístku. Na včasnou žádost držitele zavazadlového lístku může však býti cestovní zavazadlo, dovolují-li to okolnosti a nebrání-li tomu předpisy celní, berní, finanční a jiné předpisy správní, vydáno v odesílací stanici nebo v některé stanici na cestě, vrátí-li se zavazadlový lístek, a kromě toho, žádá-li tak tarif příslušné přepravy, předloží-li se jízdenka.

§ 5. Při výdeji cestovního zavazadla je stanice určení povinna vybrati od držitele zavazadlového lístku všechny nedoplatky a cestou vzniklé výdaje. Cestovní zavazadlo se vydá jen tehdy, zaplatí-li držitel zavazadlového lístku veškeré částky vyplývající z této přepravy.

§ 6. Jinak platí pro výdej cestovního zavazadla a dobu jeho uložení předpisy platné na železnici, která cestovní zavazadlo vydává.

§ 1. Cestující a cestovní zavazadla se přepravují pravidelnými vlaky vyznačenými v jízdních řádech nebo zvláštními vlaky jezdícími podle potřeby.

§ 2. Železnice je povinna vyvěsiti jízdní řády ve stanicích pojatých do tarifu příslušné přepravy.

V jízdních řádech musí býti vyznačen druh vlaků, vozové třídy, doba odjezdu a příjezdu s vyznačením přípojných vlaků.

§ 3. V každé stanici pojaté do tarifu příslušné přepravy musí býti cestujícím umožněno nahlédnouti do tarifů nebo do výtahů z nich, které musí obsahovati cenu mezinárodních jízdenek a příslušné poplatky za přepravu cestovních zavazadel.

§ 1. Jízdné, zavazadelné a vedlejší poplatky za přepravu cestujících a cestovních zavazadel se vypočítávají podle tarifu příslušné přepravy, který musí obsahovati podmínky přepravní a údaje nutné pro výpočet jízdného, zavazadelného a vedlejší poplatky, podle sazeb, které byly řádně uveřejněny a které platí u jízdenek - v den zakoupení jízdenky, a u cestovního zavazadla - v den jeho přijetí k přepravě.

Jízdné, zavazadelné a vedlejší poplatky vybírají se v místní měně podle příslušných finančních předpisů.

§ 2. Tarify příslušné přepravy se uveřejňují povinně v těch zemích, jejichž železnice jsou zúčastněny na přepravě jako železnice odesílací nebo železnice určení.

§ 3. Tarify příslušné přepravy, jejich změny a doplňky vstupují v platnost v den uvedený při jejich uveřejnění.

Zvýšení jízdného, zavazadelného nebo vedlejších poplatků nebo jiné ztížení přepravních podmínek pro cestujícího musí železnice uveřejniti nejpozději 21 dní před dobou stanovenou pro počátek jich platnosti.

Železnice musí užívati tarifů vůči všem cestujícím stejně. Tarif příslušné přepravy nesmí odporovati této Dohodě, jinak jsou jeho ustanovení neplatná.

Každá zvláštní dohoda poskytující slevy z tarifů pouze jednomu nebo několika cestujícím je zakázána a neplatná.

Jsou však dovoleny slevy náležitě uveřejněné a všem za týchž podmínek stejně přístupné, jakož i slevy poskytované v jednotlivých případech jednotlivým organisacím nebo k určitým účelům, při čemž je nutný souhlas železnice, na níž má býti přeprava provedena.

Cestující je povinen zachovávati předpisy celní, berní, finanční, pasové a jiné předpisy správní, týkající se jak jeho osoby, tak i prohlídky jeho cestovního a ručního zavazadla, a zaplatiti stanovené poplatky. Cestující je povinen býti přítomen prohlídce, vyjímaje případy předvídané platnými předpisy. Železnice neodpovídá za následky cestujícímu, který nesplnil takové předpisy.

§ 1. Nebylo-li jízdenky použito, může býti žádáno vrácení zaplaceného jízdného po srážce částek uvedených v § § 4 a 5 tohoto článku.

§ 2. Bylo-li pro úmrtí, onemocnění nebo nehodu přihodivší se cestujícímu nebo z jiných nutných příčin, k nimž došlo za jízdy, použito jízdenky jen částečně, bude po srážce částek uvedených v § § 4 a 5 tohoto článku vrácen rozdíl mezi jízdným zaplaceným za celou cestu a jízdným za projetou trať, vypočítaným podle tarifu příslušné přepravy.

§ 3. Nebylo-li použito jízdenky z příčin, uvedených v § 2 tohoto článku, musí býti jízdenka předložena železniční stanici k potvrzení příčiny jejího nepoužití. Způsob tohoto potvrzení stanoví tarif příslušné přepravy.

§ 4. Z částky, která má býti vrácena, se srazí daně, cena místenky, poplatek za vyhotovení knižní jízdenky a provise zaplacená za prodej jízdenky.

§ 5. Z částky, která má býti vrácena, se srážejí výdaje spojené s vyřízením návratku, jakož i poplatky, které stanoví tarif příslušné přepravy.

§ 6. Nemůže-li cestující nastoupiti jízdu nebo v ní pokračovati podle jízdního řádu pro zmeškání přípojného vlaku, které bylo způsobeno zpožděním vlaku, zrušením vlaku nebo přerušením dopravy, a vzdá-li se cestující jízdy, má právo žádati, aby bylo použito předpisů § § 2 a 3 tohoto článku, aniž by si železnice srazila částky zmíněné v § 5 tohoto článku.

§ 7. Zaujal-li cestující pro nedostatek místa ve třídě odpovídající jeho jízdence místo v nižší třídě a bylo-li to potvrzeno železnicí, jest oprávněn žádati vrácení rozdílu mezi zaplaceným jím jízdným a jízdným, které by byl zaplatil za jízdenku platnou pro jím použitou třídu a vzdálenost, po srážce částek uvedených v § 4 tohoto článku. Přitom cestující nemá právo na náhradu škody.

§ 8. U zlevněných jízdenek, které mohou býti zavedeny tarifem příslušné přepravy, se provede návratek jen v případech zmíněných v § 6 tohoto článku. Jízdenky pro děti, vydané podle § 2 článku 6 této Dohody, nepovažují se za zlevněné jízdenky podle tohoto paragrafu.

§ 9. Za ztracenou jízdenku náhrada se neposkytuje.

§ 10. Jestliže podané cestovní zavazadlo bylo vzato zpět před jeho odesláním z odesílací stanice, železnice vrátí na žádost zaplacené zavazadelné po srážce částek uvedených v § § 4 a 5 tohoto článku. Bylo-li podané cestovní zavazadlo vzato zpět v některé stanici na cestě, železnice provede návratek jen v případech a podle ustanovení § § 2 a 6 tohoto článku a podle okolností po srážce částek zmíněných v § § 4 a 5 tohoto článku.

§ 11. Bylo-li tarifu užito nesprávně, jakož i stala-li se chyba při výpočtu přepravních nebo jiných poplatků, musí býti přeplatky a nedoplatky nahrazeny.

§ 12. Postup při vracení zaplacených částek se řídí podle tarifu příslušné přepravy.

§ 13. Ve všech tímto článkem neupravených případech, platí, pokud není mezi železnicemi zvláštní dohody, vnitřní předpisy.

Rozepře mezi cestujícími, jakož i mezi cestujícími a železničními zaměstnanci, urovnává ve stanicích přednosta stanice a za jízdy vlakvedoucí.

§ 1. Odpovědnost železnic za usmrcení a zranění cestujícího, způsobené železniční nehodou, jakož i za následky vzniklé zpožděním a zrušením vlaků nebo zmeškáním přípojného vlaku se řídí zákony a předpisy země, kde k události došlo.

§ 2. V těch případech není společné odpovědnosti.

§ 1. Železnice, která přijala k přepravě cestovní zavazadlo a vydala mezinárodní zavazadlový lístek, odpovídá cestujícímu za provedení přepravy na celé cestě do výdeje cestovního zavazadla.

§ 2. Každá následující železnice přijímajíc cestovní zavazadlo vstupuje tím v příslušnou přepravní smlouvu a přejímá na sebe vznikající z toho závazky bez újmy ustanovení § 2 článku 41 této Dohody.

§ 1. Železnice odpovídá cestujícímu za podmínek stanovených v tomto oddílu za překročení dodací lhůty u cestovního zavazadla a za škodu vzniklou jeho úplnou nebo částečnou ztrátou nebo jeho poškozením v době od přijetí k přepravě do výdeje.

§ 2. Železnice je zbavena odpovědnosti za úplnou nebo částečnou ztrátu cestovního zavazadla, za jeho poškození, jakož i za překročení dodací lhůty u cestovního zavazadla, dokáže-li, že škoda nebo překročení byly způsobeny jednou z těchto příčin:

§ 1. Při úplné nebo částečné ztrátě cestovního zavazadla zaplatí železnice cestujícímu skutečnou dokázanou hodnotu ztraceného cestovního zavazadla nebo ztracené jeho části, ne však více než 17,25 rublů za každý chybějící kilogram hrubé váhy.

§ 2. Za ztrátu cestovního zavazadla s udanou cenou zaplatí železnice jako náhradu udanou cenu.

Při částečné ztrátě cestovního zavazadla zaplatí železnice poměrnou část udané ceny za každý chybějící kilogram.

§ 3. Kromě toho se nahradí zavazadelné, clo a jiné výdaje za přepravu ztraceného cestovního zavazadla nebo ztracené jeho části, nebyly-li vráceny.

Náhrada další škody se neposkytuje.

§ 1. Nebylo-li cestovní zavazadlo vydáno cestujícímu do 20 dnů po dni, kdy cestovní zavazadlo mělo dojíti do stanice určení, pokládá se za ztracené.

§ 2. Při ztrátě cestovního zavazadla je cestující povinen k usnadnění pátrání dáti železnici co nejpřesnější popis ztracených kusů.

§ 3. Bude-li cestovní zavazadlo, považované za ztracené, nalezeno do roka po dni, kdy mělo dojíti do stanice určení, je železnice povinna zpraviti o tom cestujícího, je-li znám jeho pobyt nebo může-li býti zjištěn.

§ 4. Do 30 dnů po obdržení zprávy zmíněné v § 3 tohoto článku může oprávněný žádati, aby mu bylo cestovní zavazadlo vydáno v některé stanici na cestě, uvedené v zavazadlovém lístku. V tomto případě musí zaplatiti pouhé zavazadelné z odesílací stanice do stanice, kde cestovní zavazadlo bylo vydáno, a vrátiti přijatou náhradu po případné srážce zavazadelného, bylo-li obsaženo v této náhradě.

9

§ 5. Nebylo-li nalezené cestovní zavazadlo požadováno do 30 dnů zmíněných v § 4 tohoto článku nebo bylo-li ztracené cestovní zavazadlo nalezeno po uplynutí jednoho roku ode dne, kdy mělo dojíti do stanice určení, je železnice oprávněna naložiti s ním podle zákonů a předpisů své země.

§ 1. Objevila-li železnice částečnou ztrátu nebo poškození cestovního zavazadla, nebo se tak domnívá, nebo tvrdí-li to cestující, je povinna bez průtahu, pokud možno v přítomnosti cestujícího, sepsati zápis, ve kterém musí býti zjištěn stav a váha cestovního zavazadla jakož i, pokud je to možné, příčina a velikost škody a doba jejího vzniku. Opis tohoto zápisu vydá se zdarma cestujícímu, požádá-li o to.

§ 2. Neuzná-li cestující skutečnosti uvedené v zápise, má právo žádati zjištění stavu a váhy cestovního zavazadla, jakož i příčiny a velikosti škody znalcem nebo jiným způsobem podle zákonů a předpisů té země, kde se takové zjištění provádí.

§ 1. Při poškození cestovního zavazadla je železnice povinna zaplatiti částku, o kterou se znehodnotilo cestovní zavazadlo, bez náhrady další škody.

§ 2. Za poškození cestovního zavazadla s udanou cenou zaplatí železnice náhradu odpovídající znehodnocení, ne však více než částku udané ceny.

§ 3. Náhrada však nesmí přesahovati:

§ 1. Při překročení dodací lhůty u cestovního zavazadla je železnice povinna zaplatiti 2,5% zavazadelného za každý den překročení dodací lhůty, stanovené v § 10 článku 19 této Dohody. Částka náhrady nesmí přesahovati 50% zavazadelného.

§ 2. Při náhradě za úplnou ztrátu cestovního zavazadla nemůže býti požadována částka zmíněná v § 1 tohoto článku.

Při částečné ztrátě cestovního zavazadla se vyplácí náhrada za překročení dodací lhůty, došlo-li k němu, za neztracenou část cestovního zavazadla.

Při poškození cestovního zavazadla se připočítává náhrada za překročení dodací lhůty, došlo-li k němu, k částce náhrady uvedené v článku 33 této Dohody.

§ 3. Celková náhrada podle § 1 tohoto článku nemůže býti spolu s částkami podle článků 30 a 33 této Dohody vyšší než celková náhrada, která by příslušela při úplné ztrátě cestovního zavazadla.

§ 1. Při podeji cestovního zavazadla lze na žádost cestujícího udati jeho cenu.

§ 2. Výše udané ceny musí býti uvedena ve měně odesílací země a nesmí převyšovati skutečnou hodnotu cestovního zavazadla.

Výše udané ceny cestovního zavazadla musí býti zapsána v zavazadlovém lístku.

§ 3. Při přijetí cestovního zavazadla má železnice právo přezkoušeti, odpovídá-li výše udané ceny jeho hodnotě. Vznikne-li mezi železničním zaměstnancem a cestujícím spor o výši udané ceny, rozhoduje tento spor přednosta odesílací stanice. Nesouhlasí-li cestující s rozhodnutím přednosty stanice, nebude cestovní zavazadlo s udanou cenou přijato k přepravě.

§ 4. Za udání ceny cestovního zavazadla se vybírá vedlejší poplatek, stanovený tarifem příslušné přepravy.

Ten, kdo má nárok na náhradu podle článků 30, 33 a 34 této Dohody, může žádati zaplacení úroků z částky přiznané mu jako náhrada za utrpěnou škodu. Z přiznané částky počítá železnice 6% úroky ode dne podání reklamace do dne poukazu peněz.

§ 1. Náhrady podle článků 30, 33 a 34 této Dohody se vyplácejí ve měně té země, jejíž železnice náhradu vyplácí.

§ 2. Je-li požadovaná náhrada vyjádřena ve měně jedné ze zemí, jejichž železnice jsou zúčastněny na této Dohodě, musí býti přepočtena podle denního kursu na měnu země, jejíž železnice provádí výplatu.

Železnice odpovídá za jednání svých zaměstnanců, jakož i jiných osob, jichž použije při provádění přepravy, kterou na sebe vzala.

Železnice neodpovídá za jednání svých zaměstnanců, kteří provádějí cestujícím na jejich žádost úkony, k nimž železnice není povinna.

§ 1. Reklamace z přepravní smlouvy musí býti podány písemně u jedné ze železnic uvedených v článku 41 této Dohody.

§ 2. Právo podávati reklamaci přísluší osobám uvedeným v článku 40 této Dohody.

§ 3. Při podání reklamace musí reklamant předložit:

§ 1. Právo podati reklamaci a žalobu na železnici z přepravní smlouvy přísluší pouze tomu, kdo předloží jízdenku nebo zavazadlový lístek, nebo tomu, kdo, ač nemá takových dokladů, může prokázati svoje právo na podání reklamace a žaloby.

§ 2. Žalobu může podati oprávněný teprve tehdy, když dříve podal reklamaci u jedné ze železnic, zmíněných v článku 41 této Dohody, a jestliže ve lhůtě 90 dnů podle § 6 článku 39 této Dohody železnice:

§ 1. Reklamace na vrácení částky zaplacené podle přepravní smlouvy může býti podána u železnice, která tuto částku vybrala, nebo u železnice, v jejíž prospěch byla větší částka vybrána.

§ 2. Ostatní reklamace z přepravní smlouvy mohou býti podány jen u železnice odesílací nebo u železnice určení nebo u té železnice, na jejíž trati se udála příhoda, která je důvodem k reklamaci.

I v tom případě, kdy železnice určení nedostala cestovní zavazadlo, může býti reklamace u ní podána.

§ 3. Oprávněný může podati reklamaci podle své volby u jedné ze železnic uvedených v § § 1 a 2 tohoto článku. Toto právo volby zaniká okamžikem podání reklamace.

§ 4. Žalobce je oprávněn podati žalobu u soudu té země, u jejíž železnic byla podána reklamace.

§ 5. Žaloba může býti podána toliko u příslušného soudu země, jíž náleží žalovaná železnice.

Pod slovem "železnice" rozumí se v každé zemi všechny železnice, které jsou uvedeny v příloze čís. 1 k této Dohodě.

§ 1. Odběrem cestovního zavazadla oprávněným zaniká právo k podání reklamace a žaloby proti železnici z příslušné přepravní smlouvy s výjimkou případů uvedených v § 2 tohoto článku.

§ 2. Právo k reklamaci a k žalobě nezaniká:

§ 1. Právo k reklamaci a žalobě z přepravní smlouvy se promlčuje v jednom roce.

§ 2. Promlčecí lhůta se počíná:

Každá železnice je povinna zaplatiti ostatním zúčastněným železnicím podíly, jež na ně připadají z částek za přepravu cestujících nebo cestovních zavazadel, které vybrala nebo měla vybrati.

Vyúčtování mezi železnicemi, vyplývající z této Dohody, se provádí podle odúčtovacích předpisů k Dohodám:

Železnice, která zaplatila podle ustanovení této Dohody náhradu za úplnou nebo částečnou ztrátu nebo za poškození cestovního zavazadla, má právo postihu (regresu) proti druhým na přepravě zúčastněným železnicím podle těchto ustanovení:

Ustanovení uvedená v článku 45 této Dohody platí též při placení náhrady za překročení dodací lhůty u cestovního zavazadla. Vzniklo-li překročení na několika železnicích, rozdělí se náhrada mezi tyto železnice poměrně podle zpoždění nastalého na železnicích každé země, zúčastněných na této přepravě.

Železnice, proti které je veden postih podle článků 45 a 46 této Dohody, nemá právo uplatňovati námitky proti řádnosti placení železnicí, která vede postih, byla-li náhrada určena soudem a byl-li jí spor opověděn a měla možnost do něho vstoupiti.

Sporný postihový nárok přísluší projednati podle uvážení dotčené železnice konferenci podle této Dohody nebo žalobou u soudu v místě sídla železnice, proti které je postih veden.

§ 1. K přepravě jako spěšniny se přijímají předměty vyhovující podmínkám § § 1, 2 a 3 článku 16 této Dohody včetně jiného drobného zboží, které mohou býti naloženy obvyklým způsobem a přepraveny v zavazadlových vozech vlaků pro přepravu cestujících.

§ 2. Z přepravy jako spěšniny jsou vyloučeny předměty uvedené v § 5 článku 16 této Dohody. Filmy jsou však připuštěny k přepravě za zvláštních podmínek stanovených tarifem příslušné přepravy.

§ 3. Spěšniny se přijímají jen v pevných, řádných obalech, které zajišťují neporušenost přepravy na celé cestě.

Přijetí spěšnin, přepravní listiny a přepravní podmínky.

§ 1. Spěšnina může býti přijata k přepravě z odesílací stanice do stanice určení, které jsou obsaženy v tarifu příslušné přepravy pro přepravu spěšnin.

§ 2. Vzor přepravní listiny pro přepravu spěšnin stanoví tarif příslušné přepravy.

§ 3. Přepravní listiny pro spěšniny musí býti tištěny podle ustanovení § 7 článku 19 této Dohody.

Spěšninový lístek se vyplňuje v jazyku odesílací země s překladem v jazyku ruském nebo německém. Názvy odesílací stanice a stanice určení se píší latinským písmem.

Jednotlivé železniční správy mohou se dohodnouti, že ruského nebo německého překladu není třeba.

§ 4. Přepravní podmínky, dovozné a dodací lhůty pro spěšniny stanoví tarif příslušné přepravy.

§ 5. Ustanovení § § 2 a 3 článku 2, § 3 článku 21, článků 3, 17, 22, 23, 52, 53, 54 a 55 této Dohody platí též pro přepravu spěšnin.

O odpovědnosti při přepravě spěšnin platí ustanovení této Dohody obsažená v § § 2 a 3 článku 30, § § 2, 3, 4 článku 35, § § 1, 2, 3, 4 článku 42, článků 28, 29, 31, 32, 33, 34, 36, 37, 38, 39, 40, 41, 43 a oddílu VII.

Železnice je povinna uveřejňovati vyhláškou u výdejen jízdenek ve stanici nebo jiným vhodným způsobem přepočítací kursy, podle nichž se provádí přepočet částek stanovených v tarifní měně - na měnu místní.

Není-li v této Dohodě potřebných ustanovení pro mezinárodní přepravy, užije se vnitřních zákonů a předpisů platných v každé ze zemí.

§ 1. Přestupování cestujících, odevzdávku a překládání cestovních zavazadel, odevzdávku vozů a výměnu dvojkolí na jiný rozchod, podmínky pro vzájemné používání vozů a jiné otázky vznikající při provádění mezinárodních přeprav podle této Dohody upravují zvláštní dohody, předpisy a pokyny, které sjednaly příslušné železnice zúčastněné na této Dohodě.

§ 2. Podle § 1 tohoto článku upravují zvláštní předpisy ve vnitřním a mezinárodním cestovním styku užívání lůžkových a jídelních vozů a provoz těchto vozů.

Všechny otázky, týkající se provozu k tomu účelu určených lůžkových a jídelních vozů, řeší železniční správa zúčastněná na této Dohodě nebo předá řešení těchto otázek zvláštnímu podniku.

§ 1. Tato Dohoda může býti kdykoli měněna nebo doplněna. Změny a doplňky této Dohody, přijaté ústředními úřady železnic zúčastněných na Dohodě, se uveřejňují podle vnitřních zákonů země, jejíž železnice jsou účastněny na této Dohodě.

§ 2. Den počátku účinnosti změn a doplňků Dohody, který stanoví vedoucí správa, musí býti uveřejněn podle § 1 tohoto článku.

§ 3. Změny a doplňky musí býti uveřejněny:

Aby bylo ulehčeno a zajištěno provádění této Dohody, volí ústřední úřady železnic zúčastněných na této Dohodě ze svého středu vedoucí správu, jejíž činnost je upravena Řádem připojeným k této Dohodě (příloha čís. 2).

Přijetí železnic jiných zemí, jichž ústřední úřady podaly vedoucí správě příslušnou přihlášku k účasti na této Dohodě, provede vedoucí správa, nedojdou-li od ústředních úřadů železnic zúčastněných na této Dohodě do tří měsíců od podání přihlášky námitky.

Má-li námitky třebas jen jeden z ústředních úřadů železnic zúčastněných na Dohodě, bude otázka projednána na konferenci účastníků této Dohody.

Tato Dohoda vstupuje v účinnost po uplynutí 6 měsíců po tom, kdy vedoucí správa dostala poslední oznámení o přijetí této Dohody příslušnými úřady zemí, jichž železnice jsou jejími účastníky.

Dohoda se sjednává na neurčitou dobu; každá strana může kdykoliv vzdáti se účasti na Dohodě, uplynulo-li 6 měsíců ode dne, kdy o tom podá oznámení vedoucí správě pro provádění této Dohody.

Tato Dohoda je sepsána v ruském jazyku s připojením překladu v jazyku německém.

Ruské znění je závazné.

Tato dohoda, která nabyla platnosti podle usnesení Varšavské železniční konference dne 6. prosince 1950, vstupuje v účinnost dne 1. listopadu 1951 zároveň s vypracovaným na podkladě této Dohody Služebním předpisem, mezinárodním tarifem cestujících, cestovních zavazadel a spěšnin, Předpisy o používání vozů a odúčtovacími předpisy, které byly přijaty na železniční konferenci v Budapešti dne 10. července 1951.

Tuto Dohodu podepsali zástupci: