Zubní instrumentářky asistují zubním lékařům a dentistům při práci u křesla; přitom zejména též čistí a sterilisují nástroje a pomůcky a odpovídají za jejich udržování, vedou záznamy o ošetřovaných, zásobníky spotřebního materiálu a výkazy práce; mohou též podle pokynů lékaře provádět fysikálně-therapeutické úkony potřebné při ošetřování chrupu a pomáhat při zhotovování roentgenových snímků.

Lázenští pracují pod vedením středních zdravotnických pracovníků ve zdravotnických ústavech, ve kterých se poskytují léčebné lázně; zejména připravují lázně a lůžka, pečují o čistotu zařízení pro podávání koupelí všeho druhu, starají se o prádlo, dopravují nemocné neschopné pohybu a pomáhají jim při koupelích; dbají přitom o plnění všech pokynů lékaře a o bezpečnost nemocných․

Sanitárky a sanitáři vykonávají ve zdravotnických zařízeních pomocné zdravotnické práce pod vedením středního nebo vyššího zdravotnického pracovníka, a to zejména:

Sádrovníci pracují pod vedením lékaře ve zdravotnických zařízeních; zejména zhotovují sádrová obinadla, korsety, spiky a lůžka, upravují postele do různých poloh, staví a upravují extenční a závěsová zařízení pro orthopedickou léčbu, snímají sádrové obvazy a připravují nemocné k roentgenovým kontrolám.

Desinfektoři pracují pod vedením orgánů hygienické a protiepidemické služby a podle příslušných směrnic; jejich úkol spočívá zejména v tom, že

Pomocní prohližitelé masa pomáhají podle příslušných předpisů a podle pokynů veterinárních lékařů zejména při vyšetřování jatečných zvířat a masa, při pozastavení masa a jeho úpravě nebo odstraňování a při dozoru na sběr vedlejších jatečných výtěžků a na čistotu a provádění desinfekce na porážce; označují na mase výsledek posouzení, pomáhají při vedení záznamu o prohlídce poražených zvířat nebo dovezeného masa a při zdravotní kontrole poživatin živočišného původu, zvláště masných výrobků.

Nižší zdravotnické povolání může vykonávat osoba, která je k tomuto povolání tělesně a duševně způsobilá, občansky bezúhonná, a která prokáže stanovené odborné znalosti.

Aby nižší zdravotničtí pracovníci mohli řádně plnit své úkoly a zdokonalovat svou pracovní úroveň, účastní se dalšího školení a výcviku. Školení a výcvik řídí krajské národní výbory podle směrnic ministerstva zdravotnictví.

Působiště nižších zdravotnických pracovníků určuje a mění okresní národní výbor podle směrnic krajského národního výboru tak, aby bylo v souladu se státním národohospodářským plánem. Jde-li o přemístění nižšího zdravotnického pracovníka na působiště v jiném okresu - s výjimkou případů, kdy toto přemístění bylo zúčastněnými okresními národními výbory dohodnuto - nebo vyžaduje-li to důležitý obecný zdravotní zájem, určuje jeho působiště krajský národní výbor po slyšení zúčastněných okresních národních výborů.

Okresní, po případě krajský národní výbor může uložit nižšímu zdravotnickému pracovníkovi při určení působiště nebo kdykoliv později určitý pracovní závazek v oboru státní zdravotní péče, a vyžaduje-li to důležitý obecný zdravotní zájem, též zvláštní úkoly na dobu mimořádné potřeby.

O náhradách za výdaje, které vzniknou nižším zdravotnickým pracovníkům převzetím povinností uložených jim podle zákona o zdravotnických povoláních a předpisů vydaných podle něho, platí předpisy o náhradách cestovních, stěhovacích a jiných výdajů, po případě předpisy o náhradách výdajů účastníkům školení.

Ustanovení § § 10 až 12 se nevztahují na nižší zdravotnické pracovníky branné moci, Sboru národní bezpečnosti a Sboru vězeňské stráže a na desinfektory, kteří jsou zaměstnanci podniků veřejné dopravy.

Opatření učiněná ve shodě s ustanoveními tohoto nařízení před jeho účinností platí jako opatření učiněná k jeho provedení.

Toto nařízení nabývá účinnosti dnem vyhlášení; provedou je ministři zdravotnictví, národní obrany, národní bezpečnosti a spravedlnosti v dohodě se zúčastněnými členy vlády.