5/1952 Sb. znění účinné od 5. 4. 1952 do 30. 6. 1966

Nařízení ministra zdravotnictví

ze dne 17. března 1952

o dobrovolných dárcích krve.

Ministr zdravotnictví nařizuje podle § 4 a § 16 odst. 1 zákona č. 103/1951 Sb., o jednotné preventivní a léčebné péči:

§ 1.

Krevní převod (transfuse) je nejen úspěšnou metodou pro léčení určitých nemocí, nýbrž i jediným záchranným prostředkem v případech, kdy je velkou ztrátou krve ohrožen život. Proto je dobrovolné darování krve k transfusním účelům důležitou pomocí občanů při provádění preventivní a léčebné péče a projevem vysokého uvědomění sounáležitosti k celku.

§ 2.

Nábor dobrovolných dárců krve (dále jen "dárci"), propagaci dárcovství krve a výchovu k němu provádí podle pokynů orgánů státní zdravotní správy Československý Červený kříž ve spolupráci s ostatními dobrovolnými organisacemi, zejména s jednotnou odborovou organisací․

§ 3.

(1)	Odběr krve od dárců organisují, řídí a kontrolují orgány státní zdravotní správy.
(2)	Krev od dárců odebírají transfusní stanice a nemocnice (jejich krevní banky).
(3)	Orgány a zařízení státní zdravotní správy jsou povinny dbát o to, aby odběr krve byl prováděn plánovitě, svědomitě a v souladu se současnými poznatky vědy.

§ 4.

(1)	Dárce se musí před odběrem krve podrobit lékařskému vyšetření.
(2)	Dárce má po provedeném odběru krve nárok na státní příspěvek na zlepšené stravování.

§ 5.

(1)	Závody, podniky, úřady, organisace a instituce jsou povinny na výzvu transfusní stanice nebo nemocnice (krevní banky) poskytnout dárci placené pracovní volno na dobu potřebnou pro lékařské vyšetření nebo odběr krve.
(2)	Výdaje na cestu k lékařskému vyšetření a k odběru krve nahradí dárci stát.

§ 6.

Podrobnosti o příspěvku na zlepšené stravování, o placeném pracovním volnu a o náhradě cestovních výdajů stanoví ministerstvo zdravotnictví v dohodě se zúčastněnými ústředními úřady a s Ústřední radou odborů.

§ 7.

Toto nařízení nabývá účinnosti dnem vyhlášení.

Zápotocký v. r.

Plojhar v. r.