66/1952 Sb. znění účinné od 29. 7. 1957 do 5. 7. 1961
Ust. § 39 odst. 2 věta druhá nabylo účinnosti 1. 1. 1953 (vl. nař. č. 94/1952).
66
ZÁKON
ze dne 30. října 1952
o organisaci soudů.
Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
H L A V A P R V N Í . Výkon soudnictví. (§ 1-8)
§ 1. Obecné soudy. Obecnými soudy jsou nejvyšší soud, krajské soudy a lidové soudy.
§ 2. Zvláštní soudy. (1) Zvláštními soudy jsou vojenské soudy a rozhodčí soudy; jiné zvláštní soudy mohou být zřízeny jen zákonem.
(2) Vojenské soudy jsou vyšší vojenské soudy a vojenské obvodové soudy.
(3) Organisaci rozhodčích soudů a jiných zvláštních soudů upravují zákony, kterými se tyto soudy zřizují.
§ 3. (1) Soudy chrání
a) společenský řád a státní zřízení republiky, její socialistickou výstavbu a socialistické vlastnictví,
b) osobní, pracovní a majetková práva a zákonem chráněné zájmy občanů,
c) práva a zákonem chráněné zájmy socialistických právnických osob a jiných společenských organisací.
(2) Soudy zajišťují, aby zákony a jiné právní předpisy byly přesně a důsledně zachovávány a aby jich bylo používáno v souladu se zájmy pracujícího lidu. Proto také upozorňují příslušné orgány na nedostatky, které v tom směru zjistily. Vojenské soudy kromě toho chrání bojeschopnost ozbrojených sborů, kázeň a pořádek v nich stanovený, upevňují nedílnou velitelskou pravomoc a tím přispívají k obraně vlasti.
§ 4. (1) Celou svou činností vychovávají soudy občany k oddanosti a věrnosti k Československé republice, k přesnému a důslednému zachovávání zákonů a jiných právních předpisů, k šetření socialistického vlastnictví, k pracovní kázni, k plnění povinností, které jim ukládá obrana státu, a k řádnému zachovávání pravidel socialistického soužití.
(2) Při ukládání trestů mají soudy na zřeteli nejen potrestání pachatele trestného činu, nýbrž i jeho polepšení a převýchovu.
§ 5. Soudy plní své úkoly tím, že
1. konají trestní řízení a podle zákona ukládají tresty zrádcům vlasti, škůdcům socialistického vlastnictví a jiným nepřátelům lidu, těm, kdož porušují vojenské povinnosti, jakož i těm, kdož porušují osobní a majetková práva občanů,
2. konají občanskoprávní řízení a rozhodují o právech a zákonem chráněných zájmech občanů, socialistických právnických osob a jiných společenských organisací.
§ 6. Rovnost občanů před soudem. (1) Všichni občané jsou si před soudem rovni.
(2) Každému občanu se zaručuje možnost, aby před soudem jednal ve své mateřštině.
§ 7. Instanční postup. (1) Soudnictví se vykonává ve dvou stolicích.
(2) Opravnou stolicí nad lidovým soudem je krajský soud, nad vojenským obvodovým soudem vyšší vojenský soud. Rozhodoval-li krajský soud nebo vyšší vojenský soud jako soud první stolice, je opravnou stolicí nejvyšší soud.
(3) Výjimky stanoví zákon.
§ 8. Stížnost pro porušení zákona. (1) Proti pravomocnému rozhodnutí kteréhokoli soudu, kterým byl porušen zákon, může generální prokurátor nebo předseda nejvyššího soudu podat stížnost pro porušení zákona.
(2) Proti rozhodnutí o stížnosti pro porušení zákona je další stížnost vyloučena.
H L A V A D R U H Á . Lidové a krajské soudy. Vojenské soudy. (§ 9-17)
§ 9. Složení soudů. (1) Lidové soudy a krajské soudy se skládají z předsedy, po případě z jeho náměstků, z dalších soudců a ze soudců z lidu․
(2) Vojenské soudy se skládají z náčelníka soudu, po případě z jeho zástupců, z dalších vojenských soudců a ze soudců z lidu.
§ 10. (1) Lidové soudy rozhodují v senátech složených ze soudce jako předsedy a dvou soudců z lidu.
(2) Vojenské obvodové soudy rozhodují v senátech složených z vojenského soudce jako předsedy a dvou soudců z lidu.“
(3) Výjimky stanoví zákon.
§ 11. (1) Krajské soudy rozhodují v první stolici v senátech složených ze soudce jako předsedy a dvou soudců z lidu, ve druhé stolici v senátech složených ze tří soudců, z nichž jeden předsedá, a dvou soudců z lidu; jinak rozhodují v senátech složených ze tří soudců.
(2) Vyšší vojenské soudy rozhodují v prvé stolici v senátech složených z vojenského soudce jako předsedy a dvou soudců z lidu; v druhé stolici v senátech složených ze tří vojenských soudců, z nichž jeden předsedá, a dvou soudců z lidu; jinak rozhodují v senátech složených ze tří vojenských soudců.
(3) Výjimky stanoví zákon.
§ 12. Dozor na rozhodovací činnost. (1) Soudy druhé stolice vykonávají dozor na rozhodovací činnost soudů první stolice zejména tím, že
a) rozhodují o opravných prostředcích podaných proti rozhodnutím soudů první stolice, která nenabyla ještě právní moci; přitom jsou oprávněny vytknout vady, které se vyskytly při nesprávném použití zákonů a jiných právních předpisů a uložit jejich odstranění;
b) sledují rozhodování soudů první stolice a pečují o jeho jednotnost.
(2) Bezprostřední dozor na rozhodovací činnost soudců (vojenských soudců), činných u jednotlivých soudů (vojenských soudů), vykonává předseda (náčelník) soudu.
Územní uspořádání lidových a krajských soudů.
§ 13. (1) Sídla a obvody lidových soudů se shodují se sídly a obvody okresních národních výborů.
(2) Sídla a obvody krajských soudů se shodují se sídly a obvody krajských národních výborů.
§ 14. Odchylkou od ustanovení uvedeného v § 13 může ministr spravedlnosti nařízením
1. stanovit sídla lidových nebo krajských soudů v místech mimo sídlo okresního nebo krajského národního výboru,
2. zřizovat lidové nebo krajské soudy s působností pro obvody dvou nebo více okresních nebo krajských národních výborů nebo pro jejich části,
3. zřizovat lidové soudy s výlučnou pravomocí ve věcech trestních nebo ve věcech občanskoprávních pro celý obvod lidového nebo krajského soudu nebo pro jejich části anebo zřídit takové soudy s výlučnou pravomocí pro dva nebo více obvodů lidových soudů.
§ 15. (1) Lidové soudy mohou obstarávat trestní nebo občanskoprávní agendu nebo některé druhy občanskoprávní agendy, vztahující se k určité územní části jejich obvodu, v jednom nebo ve více odděleních umístěných mimo své stálé sídlo (pobočky lidového soudu), po případě mohou zavést mimo své sídlo pravidelné úřední dny; podrobnosti stanoví ministr spravedlnosti ( § 49).
(2) Sídlo pobočky lidového soudu nebo místo, kde jsou pravidelné úřední dny, platí pro úkony tam provedené za sídlo lidového soudu.
Uspořádání vojenských soudů.
§ 16. (1) President republiky jako vrchní velitel zřizuje a zrušuje vojenské soudy. Za zvýšeného ohrožení vlasti může president republiky toto právo přenést na podřízené vojenské orgány.
(2) Vojenské soudy se zřizují s působností
a) pro územní obvody,
b) pro funkcionáře ozbrojených sborů,
c) pro části ozbrojených sborů.
(3) Působnost podle jednotlivých bodů odstavce 2 může být spojována.
(4) Ustanovení § 15 se může použít obdobně i pro vyšší vojenské soudy a pro vojenské obvodové soudy.
H L A V A T Ř E T Í . Nejvyšší soud. Působnost nejvyššího soudu. (§ 18-28)
§ 18. (1) Nejvyšší soud jako nejvyšší soudní orgán dozírá na rozhodovací činnost všech soudů ostatních.
(2) Sídlo nejvyššího soudu je v Praze.
§ 19. Dozor na rozhodovací činnost soudů vykonává nejvyšší soud zejména tím, že
1. rozhoduje o opravných prostředcích podaných proti rozhodnutím krajských, vyšších vojenských nebo vyšších polních soudů jako soudů první stolice, která nenabyla ještě právní moci; přitom je oprávněn vytknout vady, které se vyskytly při nesprávném použití zákonů a jiných právních předpisů, a uložit jejich odstranění;
2. rozhoduje o stížnostech pro porušení zákona, které podal generální prokurátor nebo předseda nejvyššího soudu proti pravomocným rozhodnutím soudů;
3. sleduje rozhodování soudů a zajišťuje jeho jednotnost.
§ 20. (1) Na návrh předsedy nejvyššího soudu nebo generálního prokurátora může nejvyšší soud,
a) považuje-li to se zřetelem na povahu trestného činu nebo osobu pachatele nebo se zřetelem na význam občanskoprávní věci za nutné, odejmout věc příslušnému lidovému soudu (vojenskému obvodovému soudu) a přikázat ji k dalšímu řízení a k rozhodnutí krajskému soudu (vyššímu vojenskému soudu),
b) z důležitých důvodů odejmout věc, ve které bylo podáno odvolání proti rozsudku lidového soudu (vojenského obvodového soudu), příslušnému krajskému soudu (vyššímu vojenskému soudu) a rozhodnout o odvolání sám.
Soud, který pak rozhoduje, řídí se v občanskoprávní věci předpisy o řízení platnými pro soud, jemuž byla věc odňata.
(2) Věci náležející do působnosti obecných soudů nelze přikázat k rozhodnutí soudům zvláštním.
(3) Věci náležející do působnosti vojenských soudů nelze přikázat k rozhodnutí soudům obecným.
§ 21. Složení nejvyššího soudu. Nejvyšší soud se skládá z předsedy, jeho náměstků, z dalších soudců a vojenských soudců a ze soudců z lidu.
§ 22. Soudní kolegia. Nejvyšší soud vykonává soudnictví v těchto soudních kolegiích: 1. v trestním kolegiu, 2. v občanskoprávním kolegiu, 3. ve vojenském kolegiu.
§ 23. (1) Trestní a občanskoprávní kolegium rozhoduje jako soud druhé stolice v senátech složených ze tří soudců příslušného kolegia a dvou soudců z lidu, vojenské kolegium v senátech složených ze tří vojenských soudců vojenského kolegia a dvou soudců z lidu; jinak rozhoduje trestní a občanskoprávní kolegium v senátech složených ze tří soudců příslušného kolegia, vojenské kolegium v senátech složených ze tří vojenských soudců.
(2) Výjimky stanoví zákon.
§ 25. Předseda nejvyššího soudu může předsedat senátu kteréhokoli soudního kolegia nejvyššího soudu.
§ 26. (1) Plenum nejvyššího soudu rozhoduje o stížnostech pro porušení zákona podaných proti rozhodnutím senátu některého soudního kolegia nejvyššího soudu; kromě toho v zájmu zajištění jednotnosti soudního rozhodování vydává soudům směrnice pro správný výklad zákonů a jiných právních předpisů.
(2) Zasedání plena nejvyššího soudu jsou neveřejná.
§ 27. (1) Plenum nejvyššího soudu se skládá z předsedy, jeho náměstků a ostatních soudců a vojenských soudců nejvyššího soudu; k platnosti rozhodnutí plena nejvyššího soudu je třeba, aby byly přítomny aspoň dvě třetiny všech soudců a vojenských soudců.
(2) Plenum nejvyššího soudu svolává předseda nejvyššího soudu, který mu též předsedá.
(3) Účast generálního prokurátora v zasedání plena je povinná; zasedání plena nejvyššího soudu se může účastnit též ministr spravedlnosti.
§ 28. Jednací řád nejvyššího soudu. Podrobnosti, zejména o organisaci práce u nejvyššího soudu, o jeho řízení, o sestavování senátů v jednotlivých kolegiích, o organisaci a bližší působnosti v soudních kolegiích, o postupu při jednání a hlasování presidia nejvyššího soudu a plena nejvyššího soudu, o způsobu výkonu práva dozoru na rozhodovací činnost soudců a o způsobu zajišťování jednotnosti jejich rozhodování, stanoví jednací řád nejvyššího soudu; usnese se na něm plenum nejvyššího soudu.
H L A V A Č T V R T Á . Soudci z lidu. (§ 29-33)
§ 30. (1) Soudcům z lidu, kteří jsou v pracovním poměru, přísluší náhrada za mzdu, která jim ušla výkonem soudcovské funkce nebo výkonem jiné činnosti s touto funkcí souvisící.
(2) Náhradu za mzdu ušlou výkonem soudcovské funkce poskytuje soudcům z lidu jejich zaměstnavatel; náhradu za mzdu ušlou výkonem jiné činnosti s touto funkcí souvisící poskytuje soudcům z lidu stát.
(3) Výši náhrady stanoví vláda nařízením v dohodě s jednotnou odborovou organisací.
§ 31. (1) Soudcům z lidu, kteří nejsou v pracovním poměru, přísluší náhrada za výdělek (zvýšené vydání), který jim ušel (které jim vzniklo) výkonem činností uvedených v § 30 odst. 1.
(2) Náhradu za ušlý výdělek (zvýšené vydání) poskytuje stát.
(3) Výši náhrady stanoví vláda nařízením.
§ 32. V závažných případech může vláda povolit soudcům z lidu i jiné náhrady.
§ 33. (1) Náhrady cestovních výdajů poskytuje soudcům z lidu stát, a to přiměřeně podle předpisů o náhradách cestovních výdajů platných pro soudce.
(2) Náhrady cestovních výdajů soudcům z lidu z řad příslušníků ozbrojených sborů se poskytují podle příslušných služebních předpisů.
H L A V A P Á T Á . Přísaha. (§ 34-37)
§ 37. Úřední oděv. V kterých případech nosí soudci a soudci z lidu úřední oděv a jaká je jeho úprava, stanoví ministr spravedlnosti.
H L A V A Š E S T Á . Správa a dohled. (§ 38-40)
§ 38. (1) Úkolem soudní správy je pečovat o vše, čeho je soudcům třeba k řádnému výkonu soudnictví, zejména po stránce osobní, organisační, finanční, hospodářské, plánovací a po stránce školení.
(2) Ministr spravedlnosti nebo jím zmocněné orgány dohlížejí, jak soudy plní své úkoly a jak ve své činnosti dodržují socialistickou zákonnost. Předmětem dohledu na soudní rozhodování mohou být jen rozhodnutí, která jsou v právní moci.
§ 39. (1) Soudní správu u krajských soudů a u lidových soudů v obvodu krajského soudu vykonává předseda krajského soudu, který ve věcech soudní správy podléhá ministerstvu spravedlnosti.
(2) Soudní správu u nejvyššího soudu vykonává předseda nejvyššího soudu, který ve věcech soudní správy podléhá ministru spravedlnosti. Úkoly soudní správy uvedené v § 38 odst. 1 plní u vojenského kolegia nejvyššího soudu předseda nejvyššího soudu prostřednictvím předsedy vojenského kolegia.
(3) Soudní správu u vojenských soudů vykonává v ministerstvu spravedlnosti hlavní správa vojenských soudů.
§ 40. Dohled na ústavy, v nichž se vykonává ochranné opatření, vykonává ministr, jehož orgány ústav spravují; tento ministr vydává též předpisy o tom, jak se v těchto ústavech vykonávají ochranná opatření.
H L A V A S E D M Á . Přechodná a závěrečná ustanovení. (§ 41-53)
§ 41. (1) Do doby, než budou provedeny volby soudců a vojenských soudců, platí o přijímání soudcovských čekatelů, o ustanovování soudců a vojenských soudců, jakož i o úpravě pracovních a platových poměrů soudcovských čekatelů, soudců a vojenských soudců dosavadní předpisy.
(2) Odchylkou od ustanovení odstavce 1
a) přísluší soudcům z povolání služební označení "soudce";
b) vojenské soudce u vojenských soudů a u vojenského kolegia nejvyššího soudu ustanovuje a do funkcí určuje ministr spravedlnosti v dohodě s ministrem národní obrany.
§ 42. Do doby, než budou provedeny volby soudců z lidu, platí o jejich právním postavení, zejména o jejich povolávání (určování), pokud tento zákon nestanoví jinak, dosavadní předpisy.
§ 44. Doba uvedená v § 41 je dobou nové soudní organisace.
§ 45. Funkci kárného žalobce v kárném senátě nejvyššího soudu vykonává soudce nejvyššího soudu, určený k tomu předsedou nejvyššího soudu z řad soudců trestního nebo občanskoprávního kolegia na celý rok předem.
§ 46. (1) Pokud tento zákon nestanoví jinak, platí pro vojáky činné u vojenských soudů, u vojenského kolegia nejvyššího soudu a u hlavní správy vojenských soudů, pokud jde o jejich vojenský služební poměr, všechny právní předpisy vztahující se na vojáky, jakož i všechny vojenské služební řády a předpisy.
(2) Kázeňskou pravomoc nad vojenskými soudci vykonávají jejich soudcovští představení; kázeňskou pravomoc nad předsedou vojenského kolegia nejvyššího soudu vykonává předseda nejvyššího soudu.
(3) O kázeňské pravomoci nad ostatními vojáky činnými u vojenských soudů a u vojenského kolegia nejvyššího soudu a nad vojáky činnými u hlavní správy vojenských soudů platí ustanovení kázeňského řádu. Kázeňskou pravomoc nad náčelníkem hlavní správy vojenských soudů vykonává ministr spravedlnosti.
(4) Opatření podle zákona č. 85/1950 Sb. , týkající se vojáků činných u vojenských soudů, u vojenského kolegia nejvyššího soudu a u hlavní správy vojenských soudů, činí ministr národní obrany v dohodě s ministrem spravedlnosti.
§ 47. (1) Dosavadní sídla a obvody okresních a krajských soudů stávají se sídly a obvody lidových a krajských soudů.
(2) Kde se platné předpisy zmiňují o okresních soudech, rozumějí se jimi lidové soudy.
§ 48. Oprávnění ve věcech soudní správy, která dosavadní předpisy svěřují krajské soudní správě nebo správě ministerstva spravedlnosti při krajském národním výboru, vykonává napříště předseda krajského soudu.
§ 49. Podrobnější předpisy o organisaci práce u lidových, krajských a vojenských soudů, zejména o zřizování poboček lidových soudů, o zavádění pravidelných úředních dnů a o rozvrhu práce, upraví ministr spravedlnosti.
§ 50. Opatření týkající se vojenského soudnictví činí ministr spravedlnosti v dohodě s ministrem národní obrany.
§ 51. (1) Zákon č. 321/1948 Sb. , o Sboru uniformované vězeňské stráže, se ruší.
(2) Příslušníci Sboru uniformované vězeňské stráže stávají se příslušníky Sboru národní bezpečnosti.
§ 52. Zrušují se všechny předpisy, které upravují věci, na něž se vztahuje tento zákon, a to zejména:
1. ministerské nařízení č. 10/1853 ř. z., příl. D, o zařízení soudních úřadů,
2. patent č. 81/1853 ř. z., jímž se vyhlašuje nový zákon o vnitřním zařízení a jednacím řádu veškerých soudních úřadů,
3. zákon č. 217/1896 ř. z., jímž se vydávají předpisy o obsazování, vnitřním zařízení a jednacím řádu soudů (zákon o soudní organisaci), ve znění podle pozdějších předpisů,
4. zákon č. 5/1918 Sb. , o nejvyšším soudu, ve znění pozdějších předpisů,
5. zákon č. 451/1919 Sb. , jímž se zřizují trestní sborové soudy I. stolice,
6. zákon č. 92/1924 Sb. , o labských plavebních soudech,
7. vládní nařízení č. 93/1924 Sb. , o labských plavebních soudech, ve znění pozdějších předpisů,
8. vládní nařízení č. 25/1927 Sb. , kterým se určuje, při kterých příležitostech jsou soudci povinni nosit úřední oděv a jímž se vydávají bližší předpisy o jeho úpravě, ve znění vl. nař. č. 162/1932 Sb. a vl. nař. č. 5/1949 Sb. ,
9. zákon č. 112/1942 Sl. z., o organisaci soudů, úřadů veřejné obžaloby a soudní správy,
10. zákon č. 113/1942 Sl. z., jímž se uvádí do účinnosti zákon č. 112/1942 Sl. z., o organisaci soudů, úřadů veřejné obžaloby a soudní správy,
11. dekret presidenta republiky č. 90/1945 Sb. , o úpravě některých organisačních a služebních otázek v oboru soudnictví,
12. zákon č. 232/1948 Sb. , o státním soudu, ve znění podle pozdějších předpisů,
13. vládní nařízení č. 238/1948 Sb. , jímž se provádějí některá ustanovení zákona o státním soudu,
14. zákon č. 270/1948 Sb. , o přísaze soudců,
15. ustanovení § § 1 až 9, 16, 19, 20, 22, 117 až 129 a 133 zákona č. 319/1948 Sb., o zlidovění soudnictví,
16. zákon č. 320/1948 Sb. , o územní organisaci krajských a okresních soudů,
17. vládní nařízení č. 25/1949 Sb. , o náhradách příslušejících soudcům z lidu, 18. zákon č. 267/1949 Sb. , o úpravě některých otázek v oboru soudnictví.
§ 53. (1) Tento zákon nabývá, pokud není v odstavci 2 stanoveno jinak, účinnosti dnem 1. ledna 1953.
(2) Ustanovení § 39 odst. 2 druhé věty nabývá účinnosti dnem, který stanoví vláda nařízením.
(3) Tento zákon provedou všichni členové vlády.
Gottwald v. r.
Dr. John v. r.
Zápotocký v. r.
Široký v. r.
Dr. Dolanský v. r.
Fierlinger v. r.
Dr. Kyselý v. r.
arm. gen. Bacílek v. r.
Bílek v. r.
arm. gen. Dr. Čepička v. r.
Dr. Gregor v. r.
Harus v. r.
Dr. Havelka v. r.
Ing. Jankovcová v. r.
Jonáš v. r.
Kabeš v. r.
Kopecký v. r.
Krajčír v. r.
Krosnář v. r.
Málek v. r.
Maurer v. r.
Dr. Nejedlý v. r.
Nepomucký v. r.
Dr. Neuman v. r.
Nosek v. r.
Plojhar v. r.
Pokorný v. r.
Pospíšil A. v. r.
Pospíšil J. v. r.
Ing. Púčik v. r.
Dr. Rais v. r.
Smida v. r.
Ing. Šimůnek v. r.
Dr. Šlechta v. r.
Přechodná ustanovení novel:
Copyright © 2009 - 2024, Nakladatelství C. H. Beck
