Čekejte, prosím...
A A A

Hledaný výraz nenalezen

Hledaný § nenalezen

70/1952 Sb. znění účinné od 1. 1. 1953 do 31. 3. 1964

70

 

Nařízení ministra spravedlnosti

ze dne 18. listopadu 1952,

kterým se provádí zákon o sociálně právní ochraně mládeže.

 

Ministr spravedlnosti nařizuje v dohodě se zúčastněnými ministra podle § 27 zákona č. 69/1952 Sb., o sociálně právní ochraně mládeže:

Č Á S T P R V Á .

Úkoly úřadoven ochrany mládeže. (§ 1-31)

O d d í l p r v ý .

Obecná ustanovení. (§ 1-9)

§ 1.

O sociálně právní ochranu mládeže pečují úřadovny ochrany mládeže (dále jen "úřadovny") zejména vykonáváním hromadného poručenství a opatrovnictví, zajišťováním zvláštní ochrany dětem, které nejsou v péči rodičů, a činností poradní a pomocnou.

§ 2.

(1)

Úkoly úřadovny plní pracovní kolektiv, který tvoří hromadní poručníci, sociální pracovnice, důvěrníci ochrany mládeže a ostatní spolupracovníci; vedoucím úřadovny je zpravidla hromadný poručník.

(2)

Všichni členové pracovního kolektivu úřadovny usilují o plnění úkolů jim svěřených obětavým plněním všech svých povinností v uvědomělé pracovní kázni a v soudružské spolupráci.

§ 3.

(1)

Za řádné plnění veškerých úkolů úřadovny je její vedoucí osobně odpověden.

(2)

Vedoucí úřadovny řídí a organisuje její činnost tak, aby byla co nejúčelnější a nejhospodárnější. Účelnou organisací práce a volbou vhodných pracovních method zajišťuje, aby úřadovna byla vždy pohotova učinit vše, čeho je třeba k tomu, aby dítě bylo účastno všech státem zaručených možností svého plného tělesného i duševního rozvoje.

§ 4.

Vedoucí úřadovny se ve své činnosti řídící a organisační opírá o iniciativu a kontrolu pracujícího lidu a o soudružskou pomoc svých spolupracovníků.

§ 5.

(1)

Vedoucí úřadovny podněcuje iniciativu se strany lidu a zajišťuje účinnou kontrolu lidem především tím, že v součinnosti s národními výbory a dobrovolnými organisacemi veřejnost seznamuje jak s úkoly sociálně právní ochrany mládeže, tak s povinnostmi a právy rodičů a jiných zákonných zástupců nezletilých.

(2)

Včasné a řádné plnění úkolů úřadovny zajišťuje její vedoucí zejména také stálým stykem členů pracovního kolektivu úřadovny s národními výbory, se školami a s ústavy a zařízeními pečujícími o výchovu a zdraví dítěte, jakož i s dobrovolnými organisacemi pečujícími o děti nebo mládež sdružujícími, zvláště se sdruženími rodičů a přátel školy, Československým svazem mládeže a jeho organisací pionýrskou․

§ 6.

V zájmu neustálého zdokonalování práce úřadovny podporuje její vedoucí také iniciativu svých spolupracovníků a zajišťuje vzájemnou výměnu jejich poznatků a zkušeností. Za tím účelem svolává pravidelně pracovní porady hromadných poručníků, sociálních pracovnic a důvěrníků ochrany mládeže a účastní se s nimi porad kolektivů úřadoven, svolaných krajskou soudní správou.

§ 7.

V rámci kolektivní práce na plnění veškerých úkolů úřadovny náleží hromadnému poručníku především výkon hromadného poručenství a opatrovnictví a činnost poradní a pomocná ve věcech právních; sociální pracovnice podporují hromadného poručníka zejména znalostmi sociálních poměrů, v nichž žijí děti jim svěřené, a rodin, v nichž děti mají být umístěny, a poskytují radu a pomoc na poli péče sociální; důvěrníci ochrany mládeže napomáhají k úspěšné činnosti úřadovny zvláště svými životními zkušenostmi a znalostí místních poměrů, jakož i radou a pomocí ve svém okolí.

§ 8.

(1)

Hromadný poručník složí do rukou předsedy lidového soudu slib, že bude řádně plnit úkoly uložené mu právními předpisy, zejména že se bude řádně starat o tělesný a duševní rozvoj dětí jemu svěřených, zvláště o jejich výchovu a výživu, aby byly náležitě připraveny přispívat svou prací, podle svých schopností a náklonností, k prospěchu společnosti, dále že bude své poručence a opatrovance řádně zastupovat, že bude jejich jmění spravovat s péčí řádného hospodáře a dbát přitom pokynů soudu.

(2)

Po složení slibu vydá soud hromadnému poručníkovi úřední průkaz.

§ 9.

(1)

Důvěrníky ochrany mládeže ustanovuje v potřebném počtu vedoucí úřadovny z osob, které podle návrhů místních národních výborů doporučí okresní národní výbor. Národní výbory projednají své návrhy s dotčenými složkami, zejména s výbory žen.

(2)

Důvěrníky mohou být jen osoby občansky bezúhonné, oddané lidově demokratickému zřízení, jejichž osobní vlastnosti, životní zkušenosti a zájem o blaho dítěte jsou zárukou, že budou svědomitými a nestrannými pomocníky v plnění úkolů ochrany mládeže.

(3)

Pro nárok důvěrníka na náhradu hotových vydání a ušlé odměny za práci (ušlého výdělku) užije se obdobně předpisů o náhradách příslušejících soudcům z lidu.

O d d í l d r u h ý .

Hromadné poručenství a opatrovnictví. (§ 10-16)

§ 10.

Hromadný poručník pečuje o své poručence a jejich majetek místo jejich rodičů. Přitom má stejné povinnosti a stejná práva jako poručník ustanovený soudem.

§ 11.

(1)

Při dozoru na činnost poručníků a opatrovníků nezletilých je hromadný poručník poručenskému (opatrovnickému) soudu nápomocen zejména tím, že vede ostatní poručníky (opatrovníky) kontrolou jejich činnosti, radou, poučením a přesvědčováním k tomu, aby nikdy nezanedbali žádné své povinnosti a nikdy nezneužili svých práv.

(2)

Hromadný poručník může také občas ostatní poručníky (opatrovníky) pozvat na společnou schůzku s členy pracovního kolektivu úřadovny. Na schůzce budou poručníci (opatrovníci) seznamováni se svými časovými úkoly, upozorňováni na zjištěné nedostatky a závady a bude jim ukázáno, jak je lze odklidit a jak se jim lze napříště vyvarovat. Vzájemnou výměnou názorů a zkušeností budou poručníci (opatrovníci) spolehlivě vedeni k stále dokonalejší činnosti pro blaho svých chráněnců.

§ 12.

(1)

Hromadný poručník se svědomitě stará o to, aby se jeho poručencům dostalo všeho, čeho je třeba k jejich zdárnému tělesnému a duševnímu rozvoji.

(2)

Hromadný poručník pečuje zejména, aby byla zaručena řádná výchova jeho poručenců v uvědomělé občany republiky, připravené přispívat svou prací k prospěchu společnosti, a aby žádné z těchto dětí neutrpělo újmu na svých právech.

(3)

V péči o zdraví dítěte opírá se hromadný poručník o pomoc pracovníků ústavu národního zdraví a potřebná opatření činí v dohodě s tímto ústavem.

§ 13.

(1)

Hromadný poručník dbá pozorně také o to, aby bylo stejně dokonale jako o jeho poručence postaráno i o děti, o něž pečuje jiný poručník. To platí přiměřeně i o dětech v péči rodičů, zvláště rozhoduje-li se, kterému z rodičů má být dítě svěřeno, jakož i o nezletilých v péči opatrovníka.

(2)

Zjistí-li hromadný poručník v činnosti zákonného zástupce dítěte nedostatky nebo závady, působí k zjednání nápravy radou a pomocí a sleduje, zdali je jeho pokynů dbáno.

(3)

Ukáže-li se, že zákonný zástupce nedbá pokynů mu daných, anebo zjistí-li hromadný poručník závažný poklesek zákonného zástupce, podá ihned soudu zprávu s vhodným návrhem.

§ 14.

Hromadný poručník vykonává také práva a povinnosti zákonného zástupce, které soud přenese na úřadovnu, jakož i úkoly, kterými je úřadovna pověřena, když ji soud ustanoví opatrovníkem nezletilého pro úkon.

§ 15.

(1)

Zjistí-li hromadný poručník, že některý nezletilec nemá zákonného zástupce, oznámí to ihned soudu.

(2)

Mimoto hromadný poručník bez odkladu vhodným způsobem vyšetří veškeré skutečnosti, které jsou rozhodující pro ustanovení zákonného zástupce, a výsledek šetření sdělí soudu.

§ 16.

Bude-li třeba úkonu poručníkova nebo opatrovníkova ještě předtím, než se poručenství nebo opatrovnictví ujmou, vykoná jej hromadný poručník.

O d d í l t ř e t í .

Ochrana dětí, které nejsou v péči rodičů. (§ 17-23)

§ 17.

(1)

Je-li třeba dítě umístit do péče nahrazující péči rodičů, ať již proto, že dítě rodiče ztratilo, nebo proto, že o ně není u rodičů dostatečně postaráno, podá o tom hromadný poručník ihned soudu zprávu.

(2)

Zároveň hromadný poručník zjistí, jaké jsou možnosti umístění dítěte, zpraví o tom soud a sdělí, do jaké péče a po případě komu doporučuje dítě svěřit a z jakých důvodů.

§ 18.

(1)

Je-li třeba dítě do péče nahrazující péči rodičů umístit bez odkladu, zejména proto, poněvadž o dítě nikdo nepečuje, nebo je-li vývoj dítěte na dosavadním místě vážně ohrožen, zjistí hromadný poručník, kde lze dítě umístit ihned, a umístí je tam sám.

(2)

O takovém umístění podá hromadný poručník ihned soudu zprávu a zároveň požádá o schválení tohoto opatření.

§ 19.

O tom, v čí péči bude dítě umístěno, rozhoduje výlučně zájem dítěte.

§ 20.

Aby bylo zajištěno takové umístění dítěte v péči kolektivní, které je pro ně nejvhodnější, a aby bylo možno umístění dítěte provést bez odkladu, postará se úřadovna, aby měla neustále přehled o všech dětských zdravotnických ústavech, domovech a ostatních výchovných zařízeních, jakož i o jejich určení a o předpisech upravujících přijímání dětí do těchto zařízení.

§ 21.

V zájmu výběru rodiny vhodné pro umístění dítěte provádí úřadovna šetření, zdali osoby, které si přejí dítě přijmout do své péče, skýtají záruku, že dítě bude u nich vychováno k lásce k lidově demokratickému státu, zdali mohou dítěti poskytnout prostředí příznivé po všech stránkách pro jeho rozvoj a zdali jsou k tomu ochotny z náklonnosti a nesobecké lásky a nesledují přitom postranní cíle, které by byly v rozporu se zájmem dítěte.

§ 22.

Osoby, které přijímají dítě do své péče, zavazují se tím vůči dítěti i společnosti, že se budou o tělesný a duševní rozvoj dítěte starat stejně, jako pečují svědomití rodiče o své vlastní dítě.

§ 23.

(1)

Hromadný poručník sleduje zejména také, jak se dítě umístěné v péči rodiny, sžívá s novým prostředím a zdali jeho zdárný vývoj není nikým narušován.

(2)

Zjistí-li hromadný poručník v péči o dítě nedostatky nebo závady, působí vhodně k zjednání nápravy, a nestačí-li to, podá ihned soudu zprávu s vhodným návrhem.

O d d í l č t v r t ý .

Činnost poradní a pomocná. (§ 24-31)

§ 24.

V trvalé snaze o neustálé prohlubování ochrany mládeže a zlepšování své vlastní práce věnují všichni členové pracovního kolektivu úřadovny bedlivou pozornost veškerým podnětům, dotazům a žádostem. Vyřizují je bez odkladu, ochotně a svědomitě, a snaží se, aby žadatelé byli o správnosti vyřízení přesvědčeni, i když jejich žádosti nebylo vyhověno.

§ 25.

(1)

Radou a pomocí napomáhají členové pracovního kolektivu úřadovny i zdárnému výkonu moci rodičovské, a to především ve věcech výživy a výchovy dětí.

(2)

Rodičům, poručníkům a opatrovníkům jsou pracovníci úřadovny nápomocni ve styku se soudy, národními výbory a orgány státní správy. Informují zákonné zástupce dětí o možnostech umístění dítěte v ozdravovně, v zařízení zotavovací péče, v ústavech a zařízeních výchovných, ošetřovacích nebo léčebných, a je-li třeba, umístění také zprostředkují.

§ 26.

(1)

Jeví-li se v zájmu dítěte vhodným jeho osvojení, napomáhá úřadovna k jeho uskutečnění.

(2)

Úřadovna má proto v patrnosti jak děti, které mohou být osvojeny, tak osoby, které jsou ochotny stát se osvojiteli a jsou k tomu způsobilé.

(3)

Obrátí-li se budoucí osvojitel nebo zákonný zástupce osvojovaného dítěte na úřadovnu, poučí je hromadný poručník o významu a účelu osvojení v lidově demokratické společnosti, seznámí je se zákonnými podmínkami a právními následky osvojení a provede šetření, zdali může osvojení být dítěti k prospěchu. Nebude-li zajištěna žádná překážka bránící osvojení, přispěje úřadovna žadateli radou a pomocí při opatřování potřebných dokladů, a bude-li o to požádána, sepíše žádost o osvojení a spolu s doklady, zprávou o výsledku svého šetření a vlastním návrhem ji předloží soudu.

§ 27.

Úřadovna také sleduje, zdali osvojení vytvořilo očekávané příznivé prostředí pro výchovu a vývoj osvojence a jak se osvojenec vžívá do poměrů vzniklých osvojením. Z poznatků přitom nabytých čerpají členové pracovního kolektivu úřadovny poučení pro svou další činnost spojenou s výběrem osvojitelů.

§ 28.

Úřadovna napomáhá ochraně mládeže také udílením právních porad a opatřováním listin a sepisováním podání potřebných k zjištění otcovství, k uplatnění nároků dítěte vůči osobám výživou povinným, nároků matky proti otci dítěte, za kterého není provdána, zejména na úhradu nákladů na těhotenství a slehnutí, jakož i na úhradu jejích osobních potřeb.

§ 29.

(1)

V součinnosti se soudy pečuje úřadovna o právní ochranu mládeže jak ve věcech občanskoprávních, tak v trestních věcech proti mladistvým.

(2)

Ve věcech občanskoprávních, zejména ve věcech poručenských, opatrovnických, ve věcech dětí v moci rodičovské a ve věcech osvojení, a stejně i v trestních věcech proti mladistvým je úřadovna soudu i prokurátorovi nápomocna v zajišťování materiální pravdy. Jejím úkolem je zejména svědomitě a důkladně zjišťovat na místě samém skutečnosti, které mohou být rozhodující pro správné posouzení věci, podávat soudu a prokurátorovi spolehlivé zprávy a vhodné návrhy, pomáhat při výkonu soudních rozhodnutí o rodičovské moci, o výchově dětí, styku s nimi nebo o jejich umístění. Trestního řízení proti mladistvým se úřadovna účastní podle ustanovení trestního řádu.

(3)

Úřadovna pověřená plněním úkolů právní ochrany mládeže v poměru k cizině doporučuje soudu opatření potřebná k ochraně nezletilých cizinců a jejich majetku a je soudu a soudním chráněncům nápomocna zejména v opatření potřebné právní pomoci v cizině.

§ 30.

O zajištění úhrady osobních potřeb dětí pečuje úřadovna také tím, že radou a pomocí napomáhá k uplatnění nároků na rodinné přídavky (přídavky na děti, výchovné), dávky z národního pojištění, zaopatřovací příspěvek pro rodinné příslušníky osob povolaných k službě v branné moci, státní dětský příspěvek ( § § 31 a násl.) a podobně.

§ 31.

(1)

Úřadovny také přijímají žádosti o poskytování státního dětského příspěvku.

(2)

Jakmile taková žádost dojde nebo jakmile bude přijata do protokolu, provede úřadovna bez odkladu vhodným způsobem šetření o všech skutečnostech, které jsou rozhodující pro posouzení, zdali je žádost podána oprávněně, postará se, aby k ní byly připojeny potřebné doklady, a předloží ji se zprávou o výsledku svého šetření a vlastním návrhem soudu k rozhodnutí.

Č Á S T D R U H Á .

Státní dětský příspěvek. (§ 32-39)

§ 32.

Státní dětský příspěvek (dále jen "příspěvek") bude poskytován dítěti, jehož osobní potřeby nelze uhradit z jeho vlastního příjmu nebo majetku, ani plněním povinnosti vyživovací, uložené zákonem nebo smluvně přijaté, a není-li o dítě postaráno ani jinak, zejména péči kolektivní.

§ 33.

(1)

Příspěvek činí měsíčně 500 Kčs.

(2)

Pokud osobní potřeby dítěte jsou alespoň zčásti pravidelně uhrazovány jinak, lze poskytovat příspěvek přiměřeně snížený.

§ 34.

(1)

Příspěvek lze přiznat jen pro dobu následující po podání žádosti.

(2)

Usnesení, jímž bude příspěvek přiznán, doručí soud také prokurátorovi, úřadovně a tomu, kdo je zavázán plnit vyživovací povinnost.

§ 35.

(1)

Osobu zavázanou plnit vyživovací povinnost dítěti, kterému je poskytován příspěvek, poučí soud, že nárok dítěte na výživné přechází až do výše poskytnutých příspěvků na stát. Zároveň jí soud uloží, aby dávky výživného napříště, dokud bude poskytován příspěvek, a do jeho výše platila pod exekucí státu (krajské soudní správě).

(2)

Pokud osoba zavázaná neplní svou povinnost vyživovací bez závažné příčiny, uloží jí soud, aby vždy spolu s dávkou výživného, dlužnou státu, platila přirážku ve výši deset procent této dávky.

(3)

Předchozí ustanovení platí obdobně, je-li někomu předběžným opatřením nařízeno, aby dítěti plnil předběžně určenou úhradu osobních potřeb.

§ 36.

Příspěvek vyplácí podle poukazu soudu orgán krajské soudní správy u lidového soudu měsíčně předem, vždy k pátému dni každého měsíce, tomu, kdo má dítě v přímé péči.

§ 37.

Příspěvek bude poskytován, nezaniknou-li podmínky pro jeho přiznání dříve, dokud dítě nedovrší šestnáctý rok, a jde-li o příspěvek dítěti staršímu než šestnáct let, dokud se pro nedostatek zdraví, pro duševní poruchu nebo tělesnou vadu nemůže živit samo, anebo dokud se soustavně připravuje na budoucí povolání studiem na řádném učilišti nebo jiným školením (výcvikem), nejdéle však do doby, kdy dovrší dvacátý pátý rok věku.

§ 38.

Nároky za osobou zavázanou plnit vyživovací povinnost, pokud přešly na stát, jakož i nárok státu na zaplacení přirážky k dlužným dávkám výživného vymáhá orgán krajské soudní správy u lidového soudu.

§ 39.

(1)

Osoby, jimž je pro dítě vyplácen příspěvek, jsou povinny bez odkladu soudu oznámit všecky skutečnosti, které jsou rozhodující pro další poskytování příspěvku nebo které jsou závažné pro vymáhání nároků státu za osobou zavázanou plnit vyživovací povinnost.

(2)

Stejnou povinnost oznamovací mají i děti, jimž je poskytován příspěvek, jsou-li svéprávné.

Č Á S T T Ř E T Í .

Vymáhání nároků děti na výživné státem. (§ 40)

§ 40.

(1)

Vyžaduje-li to zájem dítěte, může soud pověřit orgán krajské soudní správy u lidového soudu, aby pro dítě jako jeho zástupce vymáhal jeho nároky na výživné, pokud nejsou kryty poskytovaným příspěvkem. Toto opatření učiní soud zejména tehdy, je-li vymáhání nároku obtížné, zvláště maří-li osoba povinná jeho vymožení nebo nejsou-li dávky výživného uhrazovány po delší dobu.

(2)

Jsou-li nároky na výživné pro dítě krajskou soudní správou vymáhány exekucí na plat, bude na její návrh poddlužníku uloženo, aby částky platu podléhající exekuci vyplácel soudní správě. Krajská soudní správa podá takový návrh, bude-li k tomu vyzvána soudem; soud učiní toto opatření, bude-li toho třeba pro zajištění kontroly, jak je nárok dítěte na výživné uspokojován.

Č Á S T Č T V R T Á .

Ustanovení přechodná a závěrečná. (§ 41-42)

§ 41.

Soudy, úřadovny ochrany mládeže a národní výbory jsou povinny bez odkladu učinit veškerá opatření potřebná k tomu, aby novou právní úpravu péče státu o zajištění výživy dětí nevznikly žádné poruchy v jejím provádění.

§ 42.

Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1953.

Zápotocký v. r.

Dr. Rais v. r.