Dnem 31. prosince 1952 zaniká povinnost platit příspěvky zařízením pensijního nadlepšení (dále jen "zařízení"); povinnost platit příspěvky dlužné do tohoto dne zůstává nedotčena.

Zaměstnanci, kteří jsou členy zařízení, mohou pokračovat v členství placením příspěvků, a to nejméně ve výši zaměstnaneckého podílu, který dosud platili, pokud nedojde k zrušení zařízení podle ustanovení § 2.

Správní orgán zařízení se může za souhlasu závodního zastupitelstva zúčastněných závodů (podniků) usnést na zrušení zařízení; usnesení nabývá platnosti schválením Státního úřadu důchodového zabezpečení.

Předseda státní komise důchodového zabezpečení může zrušit zařízení s menším počtem členů (pojištěnců a důchodců)․

Jmění zrušených zařízení přejde na stát (Státní úřad důchodového zabezpečení, na Slovensku Slovenský úřad důchodového zabezpečení), který ho použije k zajištění nároků jejich dosavadních členů podle zásad tohoto nařízení.

Zařízení mohou k úhradě svých výdajů použít:

výnosu svého jmění podle stavu ke dni 31. prosince 1952,

příspěvků podle ustanovení § 1 odst. 2 a jiných příjmů z doby po 31. prosinci 1952.

Zcizení a zatížení majetku zařízení vykázaného ke dni 31. prosince 1952, jakož i použití hotovostí a vkladů z doby před tímto dnem k účelu podle odstavce 1 je nepřípustné.

Předseda státní komise důchodového zabezpečení upraví v dohodě s ministrem financí a Ústřední radou odborů přiměřeně podle zásad tohoto nařízení nároky z pensijního nadlepšení:

skupin zaměstnanců, jejichž vynětí ze zákonného důchodového pojištění zaniklo před dnem 1. října 1948;

skupin zaměstnanců, u nichž byly před 1. říjnem 1948 splněny podmínky pro vynětí ze zákonného důchodového pojištění, protože jim zaměstnavatel zaručil služební smlouvou nebo jiným způsobem výhodnější pensijní nároky;

důchodců (pozůstalých), kterým vznikl nárok na důchod z pensijního nadlepšení zaměstnanců uvedených pod písm. a) nebo b) před 1. říjnem 1948.

Vynětí zaměstnanců Národní banky Československé z národního pojištění důchodového zaniká dnem 31. prosince 1952. To platí též o důchodcích (pozůstalých), kteří dostávají důchod z pracovního poměru k Národní bance Československé. O zhodnocení doby, kterou tito zaměstnanci (důchodci) získali v pensijním zaopatření do dne 30. září 1948, pro národní pojištění důchodové a o úhradě jejich zákonných nároků za tuto dobu platí ustanovení vládního nařízení č. 173/1949 Sb., o přestupech některých osob, vyňatých před 1. říjnem 1948 z pojistné povinnosti veřejnoprávního důchodového pojištění, do národního pojištění. O ostatních nárocích těchto zaměstnanců (důchodců) získaných v pensijním zaopatření do 31. prosince 1952 a o jejich úhradě platí ustanovení odstavce 1.

Dnem 31. prosince 1952 zanikají závazky zaměstnavatelů z pensijního nadlepšení zaměstnanců uvedených v odstavci 1. Tito zaměstnavatelé, po případě jejich pensijní fondy, odevzdají Státnímu úřadu důchodového zabezpečení jmění, které bylo nashromážděno ke krytí závazků z tohoto pensijního nadlepšení.

Předseda státní komise důchodového zabezpečení stanoví podrobnosti k provedení tohoto nařízení.

Předseda státní komise důchodového zabezpečení může po projednání s Ústřední radou odborů a ve věcech finančního dosahu v dohodě s ministrem financí učinit ve zvlášť odůvodněných a závažných případech opatření k zamezení nesrovnalostí a tvrdostí, jež by mohly vzniknout při provádění tohoto nařízení.

Předpisy, které odporují tomuto nařízení, se zrušují.

Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1953; provede je předseda státní komise důchodového zabezpečení v dohodě se zúčastněnými členy vlády.