Řádná správa národního majetku především vyžaduje, aby národní majetek byl podle zvláštních předpisů zjištěn, sepsán, oceněn a evidován. Rozpočtová organisace je dále povinna sledovat, zejména při inventarisaci, zda národní majetek co do skutečného množství, stuhu a stavu souhlasí s evidencí.

Rozpočtová organisace pečuje též o to, aby hranice pozemků byly vytýčeny a omezníkovány a hraniční znaky udržovány.

Rozpočtová organisace je povinna dbát o pořádek ve veřejných knihách, zejména aby v nich byl zapsán jako vlastník československý stát a vyznačena její správa.

Rozpočtová organisace je povinna učinit předepsaná, po případě vhodná opatření, zejména bezpečnostní a protipožární, aby se předešlo poškození, zničení, ztrátě nebo zneužití národního majetku.

K zajištění výkonu práv vyplývajících ze správy národního majetku je rozpočtová organisace povinna včas všech právních prostředků, zejména domáhat se ochrany vlastnického práva a dražby, uplatňovat nároky na náhradu škody a dávat podnět k trestnímu stíhání.

Rozpočtová organisace je povinna soustavně pečovat o to, aby národního majetku bylo plně využito, po případě zjednat nápravu, a (nejde-li o ústřední úřad) ohlásit do 30 dnů svému přímo nadřízenému orgánu přebytečný národní majetek, aby byl převeden do správy jiné organisace, která ho potřebuje. Přebytečným je zejména národní majetek, který rozpočtová organisace nepotřebuje k plnění svých úkolů v běžném nebo příštím roce nebo který jakostí nebo rozsahem není přiměřený jejím úkolům nebo potřebám.

Jestliže přímo nadřízený orgán zjistí, že v oboru jeho působnosti nelze přebytečného národního majetku hospodárně využít, ohlásí to svému nadřízenému orgánu, který postupuje obdobně. Nelze-li přebytečného národního majetku využít ani v oboru působnosti ústředního úřadu, bude převeden do správy organisace náležející do oboru působnosti jiného ústředního úřadu, kde je třeba ( § § 14 až 16).

Státní úřad plánovací v dohodě s ministerstvem financí může stanovit pro rozpočtové organisace povinnost hlásit určité zvlášť důležité druhy přebytečného národního majetku a vyhradit si jejich rozmístění.

Movité předměty z národního majetku, které se staly neupotřebitelnými a nedají se buď vůbec opravit nebo jen s nepřiměřeným nákladem, buď se prodají nebo jinak zužitkují, podle toho, co je hospodárnější; prodej se provádí zásadně prostřednictvím podniků socialistického sektoru.

O tom, které předměty jsou neupotřebitelné a jak se s nimi naloží (odstavec 1), rozhoduje vedoucí rozpočtové organisace na návrh komise; jeho rozhodnutí vyžaduje schválení nadřízeného orgánu obdobně podle § 20. Komise je složena z předsedy, kterého jmenuje vedoucí organisace, hlavního (vedoucího) účetního a zaměstnance odpovědného za hmotné hospodaření. Komise může si vyžádat posudek odborného znalce. Prováděcí předpisy stanoví podrobnosti, jakož i potřebné odchylky o složení komise u místních národních výborů.

Výtěžky z prodeje plynou do rozpočtu organisace, v jejíž správě prodané předměty byly.

Národní majetek lze v odůvodněných případech pronajmout, a to především hospodářským nebo dobrovolným organisacím, není-li vhodnější převést jeho správu nebo jej zcizit. O pronájmu se sepíše listina.

Pronájem místností k účelům obytným nebo provozním se řídí předpisy o hospodaření s byty nebo s jinými místnostmi.

Rozpočtové organisace neplatí si vzájemně náhradu za užívání národního majetku, nahrazují si však poměrným dílem věcné náklady.

Národní majetek zásadně nemůže být nově zatížen zástavním právem nebo věcnými břemeny.

Nemovitý národní majetek může být, nevystačí-li se se smluvním závazkem, zatížen

K zatížení národního majetku (odstavec 2) je třeba souhlasu přímo nadřízeného orgánu, pokud prováděcí předpisy nestanoví jinak.

V jiných případech než uvedených v odstavci 2 může být národní majetek zatížen jen v obecném zájmu a dá-li k tomu souhlas příslušný ústřední úřad v dohodě s ministerstvem financí.

O zatížení národního majetku se sepíše listina.

Předcházejícími odstavci nejsou dotčeny předpisy, které opravňují organisace státního socialistického sektoru užívat národního majetku k obecně prospěšným účelům a pro jejich zařízení.

V zájmu rozvoje národního hospodářství mohou být odevzdány části národního majetku do trvalého užívání ( § 103 odst. 2 obč. zák.) lidovým družstvům nebo dobrovolným organisacím; movité předměty lze však odevzdat do trvalého užívání jen výjimečně, jsou-li pro to zvláštní důvody.

Národní majetek odevzdaný do trvalého užívání zůstává ve správě rozpočtové organizace.

Trvalý uživatel má práva a povinnosti rozpočtové organisace ( § 3) s omezením, že nesmí odevzdaný národní majetek ani zcizit ani ztížit a že ho smí užívat jen k účelu, pro který mu byl odevzdán. V obecném zájmu mohou být trvalému uživateli uložena další omezení.

Odevzdat národní majetek do trvalého užívání může rozpočtová organisace jen se souhlasem přímo nadřízeného orgánu, pokud prováděcí předpisy nestanoví jinak. Odevzdání se provádí písemně administrativním opatřením anebo smlouvou. Opatření (smlouva) musí obsahovat podstatné náležitosti a podrobnější podmínky, za kterých se národní majetek odevzdává do trvalého užívání.

Rozpočtová organisace může národní majetek odejmout trvalému uživateli administrativním opatřením, neplní-li stanovené podmínky nebo vyžaduje-li to obecný zájem.

Správa národního majetku se převádí mezi rozpočtovými organisacemi navzájem, jen jde-li o národní majetek přebytečný nebo vyžaduje-li to obecný zájem; převod správy se děje administrativně, a to buď opatřením nadřízených orgánů nebo dohodou zúčastněných organisací.

Základní fondy se převádějí do správy jiné rozpočtové organisace bezplatně.

Materiálové zásoby s výjimkou drobných a krátkodobých předmětů se převádějí do správy jiné rozpočtové organisace úplatně, a to za úhradu rovnající se hodnotě uvedené v účetní evidenci. Jde-li však o převod hospodářského celku, převádějí se materiálové zásoby bezplatně.

Opatření nebo dohoda (odstavec 1) musí obsahovat podstatné náležitosti, zejména označení organisace předávající a přejímající, určení předmětu převodu a den převodu správy; podle okolností pořizovací cenu a výši oprávek, ustanovení o závadách, pohledávkách a závazcích, o důsledcích pro plán a rozpočet, o změnách v evidenci majetku a o způsobu vyúčtování.

Peněžité pohledávky a závazky, vzniklé z běžného hospodaření s převáděným národním majetkem přede dnem převodu správy a na něm nezajištěné, převádějí se na přejímací rozpočtovou organizaci, jen jsou-li pro to zvláštní důvody. Takovým převodem nejsou dotčena práva a povinnosti třetích osob.

Obě rozpočtové organizace (odstavec 5) jsou povinny vzájemně si nahradit příjmy a výdaje z převáděného národního majetku podle vyúčtování ke dni převodu správy.

Ustanovení odstavců 1 až 4 platí obdobně i pro převody národního majetku ze správy rozpočtových organisací do správy hospodářských organisaci státního socialistického sektoru a naopak, připouštějí-li to i předpisy platné pro tyto hospodářské organisace. Drobné a krátkodobé předměty se však převádějí úplatně.

Tímto nařízením nejsou dotčeny zvláštní předpisy, podle nichž dochází k převodům správy národního majetku na podkladě hospodářských nebo občanskoprávních smluv, zejména v rámci obvyklého hospodaření ( § 104 obč. zák.).

Ústřední úřad může v oboru své působnosti převést národní majetek ze své správy do správy národního výboru, po případě i jiné rozpočtové organisace sobě podřízené, a naopak. Stejně může převést správu národního majetku mezi národními výbory a jinými rozpočtovými organisacemi sobě podřízenými. Jde-li o převod správy z oboru působnosti jednoho ústředního úřadu do oboru působnosti jiného ústředního úřadu, postupují tyto úřady v dohodě.

Před opatřením podle odstavce 1, týká-li se národních výborů, musí ústřední úřad slyšet dotčené národní výbory, ledaže by bylo nebezpečí v prodlení nebo šlo o hromadný převod obecným předpisem. Má-li národní výbor s hlediska hospodářského námitky proti převodu nebo jde-li o hromadný převod obecným předpisem, je třeba k převodu souhlasu ministerstva financí nebo orgánu jím pověřeného.

Ustanovení odstavce 1 prvé a druhé věty platí obdobně i pro krajský národní výbor. Příslušný ústřední úřad může v dohodě s ministerstvem financí rozšířit platnost tohoto ustanovení pro určitý druh národního majetku i na okresní národní výbory.

Ústřední úřad může převést národní majetek ze správy rozpočtové organisace do správy hospodářské organisace státního socialistického sektoru ( § 14 odst. 7). Jde-li o převod správy z oboru působnosti jednoho ústředního úřadu do oboru působnosti jiného ústředního úřadu, postupují tyto úřady v dohodě. Pro převody platí obdobně ustanovení odstavce 2.

Jde-li o převod správy národního majetku v cizině nebo v hodnotě vyšší než 5,000.000 Kčs, je k převodu třeba též souhlasu ministerstva financí.

Ústřední úřad převádí národní majetek ze své správy do správy jiného ústředního úřadu v dohodě s ním.

Národní výbory a jiné rozpočtové organizace než ústřední úřady mohou mezi sebou převádět správu národního majetku vzájemnou dohodou schválenou jejich nadřízenými orgány. Takovou dohodou může být též převeden národní majetek ze správy rozpočtových organisací do správy hospodářských organisací státního socialistického sektoru a naopak ( § 14 odst. 7). Prováděcí předpisy stanoví, v kterých případech není k dohodě třeba souhlasu nadřízeného orgánu, po případě kdy je třeba souhlasu vyššího nadřízeného orgánu.

Ustanovení § 15 odst. 5 platí obdobně.

Základní fondy nemohou být zcizeny, a to ani exekučně, pokud se ve zvláštních předpisech nebo v tomto nařízení nestanoví jinak.

Přebytečné základní fondy, které nelze převést ( § 9), může rozpočtová organisace v zájmu rozvoje národního hospodářství nebo v jiném obecném zájmu zcizit lidovým družstvům nebo dobrovolným organisacím, po případě též pracujícím.

Pracujícím mohou být zcizeny rodinné domky a podobné drobné stavby (na př. chaty), podíly k nim nebo pozemky pro jejich stavbu a pro zřízení zahrádky. Pozemky, lze též zcizit k odstranění stavebních, hospodářských nebo zdravotních závad u budov.

V ostatních případech než uvedených v odstavcích 2 a 3 lze zcizit základní fondy, jen vyžaduje-li to jiný obecný zájem.

Základní fondy se zcizují zásadně úplatně, a to za běžnou cenu ( § 367 obč. zák.), za jinou cenu nebo výjimečně bezplatně jen ze zvlášť závažných důvodů.

Výtěžky z prodejů základních fondů plynou do rozpočtu organisace, v jejíž správě tyto základní fondy byly.

Zcizení základních fondů se provádí podle ustanovení § § 19 a 20, a to vždy písemnou formou.

Přebytečné materiálové zásoby, pokud nebudou převedeny podle § 14, prodá rozpočtová organisace za běžnou cenu lidovým družstvům nebo dobrovolným organisacím, po případě jsou-li pro to hospodářské důvody, pracujícím, zejména materiál na stavbu a údržbu rodinných domků a jiných drobných staveb. Zcizit přebytečné materiálové zásoby za jinou cenu nebo výjimečně bezplatně je možno jen ze zvlášť závažných důvodů.

Ustanovení § 17 odst. 6 platí obdobně.

Zcizení materiálových zásob se provádí podle ustanovení § § 19 a 20.

Národní výbory mohou zcizit národní majetek jen se souhlasem nadřízeného národního výboru (úřadu); souhlasu není třeba, zcizuje-li krajský národní výbor národní majetek úplatně v ceně do 100.000 Kčs nebo bezplatně v ceně do 20.000 Kčs. Prováděcí předpisy stanoví, v kterých dalších případech není souhlasu třeba, po případě kdy je třeba vyššího nadřízeného orgánu.

Jde-li o úplatné zcizení národního majetku v cenně nad 1,000.000 Kčs nebo o bezplatné zcizení národního majetku v ceně nad 200.000 Kčs, je třeba vždy souhlasu příslušného ústředního úřadu, který postupuje v dohodě s ministerstvem financí. K bezplatnému zcizení národního majetku v ceně nad 1,000.000 Kčs je třeba souhlasu vlády.

Pro zcizení národního majetku jinými rozpočtovými organisacemi než národními výbory a ústředními úřady platí ustanovení odstavců 1 a 2 obdobně.

Souhlasu ke zcizení národního majetku není třeba, nařídil-li zcizení národní výbor (úřad), který by byl příslušný dát ke zcizení souhlas, nebo orgán jemu nadřízený.