Se zbožím dováženým, vyváženým a prováženým a se zbožím přepravovaným přes cizí státní území může být nakládáno, pokud není jinak stanoveno, až po provedení celního řízení a jen s omezením v tomto řízení uloženým.

Celní řízení provádí celnice na návrh celního účastníka ( § 14), v součinnosti s ním a zásadně na základě prohlídky zboží a dokladů, aby se zjistilo, za jakých podmínek a pro koho může celní správa vzhledem k platným předpisům propustit zboží do navrženého oběhu.

Ministr zahraničního obchodu stanoví v dohodě se zúčastněnými členy vlády, v kterých případech a za jakých podmínek se výjimečně z důležitých důvodů upouští od celní prohlídky.

Celní řízení se provádí zpravidla v místnostech nebo prostorech určených celní správou v dohodě s orgány a podniky veřejné dopravy (celniště). Zboží, které má být podrobeno celnímu řízení, musí být zpravidla dodáno celnici na určené místo a smí být odvezeno, až je celnice propustí. Celní správa může povolit výjimky.

Celním účastníkem je ten, kdo může se zbožím, které podléhá celnímu řízení, nakládat, ať již je má u sebe, nebo u někoho jiného. V případech, ve kterých nemusí být zboží k celnímu řízení znovu dodáno, je celním účastníkem ten, kdo předloží doklad o provedení celního řízení, kterému bylo zboží posledně podrobeno.

Celní účastník jedná sám nebo prostřednictvím zástupce. Jsou-li pochybnosti, musí zástupce prokázat své oprávnění písemnou plnou mocí.

O tom, koho dopravní podnik užije při dopravě zboží k obstarávání úkolů, s nimiž je celní řízení nutně spojeno, platí, že byl dopravním podnikem k celnímu řízení zmocněn.

Návrh na celní řízení se podává, pokud není jinak stanoveno, až po dodání zboží celnici a ve stanovené lhůtě.

Návrh na celní řízení musí obsahovat všechny údaje potřebné k provedení tohoto řízení a musí být doložen stanovenými doklady.

Celní účastník je oprávněn prohlídkou zboží pod celním dohledem zjistit údaje potřebné pro návrh.

Celní účastník může měnit návrh na celní řízení, dokud se ještě nezačalo s celní prohlídkou. Po tomto okamžiku až do projednání zboží může celní účastník měnit návrh, jen pokud jde o druh celního řízení.

Celní orgán provede na základě návrhu prohlídku zboží. Celní účastník je povinen podle pokynů celnice připravit zboží k prohlídce, podávat potřebná vysvětlení a strpět odebrání vzorků potřebných pro celní řízení.

Podle výsledku prohlídky a se zřetelem k předloženým dokladům a k podanému vysvětlení celnice rozhodne, zda je propustí do navrženého oběhu, za jakých podmínek a pro koho (projedná zboží).

Jakmile budou splněny podmínky rozhodnutí, propustí celnice zboží do navrženého oběhu, a to zpravidla tím, že vydá doklad o provedeném celním řízení.

Rozhodnutí o propuštění zboží k vývozu (§ § 22 a 23) celnice na návrh celního účastníka zruší, jestliže zboží ještě nevystoupilo do ciziny. Celnice může před tímto rozhodnutím požadovat, aby jí bylo zboží s potřebnými doklady dodáno.

Nepodá-li celní účastník návrh na celní řízení ve stanovené lhůtě, učiní celnice na jeho náklad a nebezpečí vhodné opatření, aby se zabránilo nedovolenému nakládání se zbožím; zejména může z úřední povinnosti uložit zboží v celním skladišti.

Není-li návrh úplný nebo není-li řádně doložen nebo nepředloží-li celní účastník ve stanovené lhůtě potřebné doklady nebo nepodá-li požadované vysvětlení, celnice návrh odmítne a naloží se zbožím způsobem uvedeným v předcházejícím odstavci.

Nepodá-li celní účastník řádný návrh a potřebné vysvětlení ani do dalších 3 dnů, podléhá-li zboží rychlé zkáze, jinak do dalších 30 dnů, po uplynutí lhůty zmíněné v odstavci 1, po případě v odstavci 2, celní správa prodá zboží podle předpisů o dražbách mimo exekuci. Celní správa může tyto třídenní a třicetidenní lhůty prodloužit nebo zkrátit. Z výtěžku dražby se uhradí především dražební náklady, pak náklady spojené s úschovou, dále clo a dávky, po případě celní náhrada ( § 30). Zbytek výtěžku se vyplatí tomu, kdo prokáže, že byl celním účastníkem; nepřihlásí-li se oprávněný do roka po prodeji zboží, připadne tento zbytek státu.

Celní správa může stejným způsobem prodat i projednané zboží, nebudou-li ve stanovené lhůtě splněny podmínky pro jeho propuštění. S výtěžkem naloží celní správa podle ustanovení odstavce 3.

Celním projednáním zboží vznikají, pokud není jinak stanoveno, oprávnění a závazky celnímu zájemci. Celním zájemcem je ten, pro koho celnice propustí zboží do navrženého oběhu. Celní účastník musí osvědčit správnost údajů o osobě celního zájemce obsažených v návrhu.

Celní účastník odpovídá za splnění závazků vzniklých projednáním zboží, dokud neodevzdá celnímu zájemci uvedenému v návrhu na celní řízení doklad o provedeném celním řízení a dokud nevydá celnímu zájemci zboží v těch případech, v nichž vydání zboží přichází v úvahu.

Celní správa může se souhlasem dotčených osob povolit, aby třetí osoba převzala zcela nebo zčásti oprávnění a závazky vzniklé projednáním zboží.

Celní správa může též dát souhlas, aby se jí někdo zaručil za splnění závazků vzniklých projednáním zboží; rukojmí je zavázán stejně jako ten, za koho se zaručil. Celní správa může od rukojmího požadovat splnění závazků, i když neupomenula hlavního dlužníka.

Dovážené zboží se propustí buď do volného nebo do záznamního oběhu v tuzemsku; dokud se tak nestane, zboží se poukazuje nebo uskladňuje.

Vyvážené zboží se propustí do volného nebo do záznamního oběhu v cizině. Zboží projednané o vývozu jinou než pohraniční celnicí se k výstupu do ciziny poukazuje; může být též uskladňováno v celním skladišti.

Provážené zboží se poukazuje nebo uskladňuje.

Zboží, které má být přepraveno přes cizí státní území, se zpravidla poukazuje.

Zboží propuštěné do záznamního oběhu, zboží poukázané, zboží uskladněné a zboží propuštěné k vývozu, které ještě nevystoupilo do ciziny, podléhá celní kontrole a celnímu řízení. Ministr zahraničního obchodu stanoví, v kterých případech podléhá celní kontrole i zboží propuštěné do volného oběhu.

mít pod přímým dohledem nebo dát pod celní závěru zboží dopravované mezi hranicí a pohraniční celnicí, zboží uskladněné a poukazované, zboží zaznamenané a zboží projednané k vývozu,

dát pod přímý dohled podniky, jimž byla povolena celní úleva,

přesvědčit se, zda není se zbožím (písm. a)) nakládáno nedovoleným způsobem,

nahlížet do záznamů a dokladů výrobních, obchodních a dopravních podniků, týkajících se zboží podléhajícího celní kontrole a vstupovat do místností a prostorů těchto podniků a do prostorů, v nichž je zboží podléhající celní kontrole,

přesvědčit se, zda dopravní podnik plní své povinnosti vůči celní správě a zda jeho zařízení, určená nebo používaná k dopravě nebo k úschově zboží podléhajícího celní kontrole, vyhovují celním předpisům,

v celním pohraničním pásmu a v území určeném podle předpisů o ochraně státních hranic zastavovat osoby a prohlížet jejich zavazadla, zastavovat silniční vozidla a plavidla, prohlížet je, jakož i jejich náklad a průvodní listiny.

Jestliže zboží uniklo nebo se vyhnulo celní kontrole nebo jestliže se naložilo se zbožím nedovoleným způsobem, je celní správa oprávněná zboží stíhat a bez ohledu na práva třetích osob je zadržet, aby se zajistilo další řízení, zejména vyměření a vybrání celní náhrady.

Pokud zvláštní předpisy nestanoví jinak, nemůže celní správa zadržovat zboží osobě, která při jeho nabytí nevěděla a ani z okolností nemohla poznat, že jde o zboží uniklé celní kontrole.

Orgány a podniky veřejné dopravy upraví jízdní řády tak, aby celnice měly dostatek času pro provedení celního řízení.

Orgány a podniky veřejné dopravy opatří místnosti potřebné pro výkon celní služby. Ministři zahraničního obchodu, železnic a dopravy stanoví, za jakých podmínek budou přepravováni celní zaměstnanci při výkonu služby.

Kdo odejme zboží celní kontrole, ačkoli ví, že jde o zboží takové kontrole podléhající, nebo kdo nedodrží povinnosti uložené mu tímto zákonem nebo povinnosti, týkající se nakládání se zbožím, uložené mu v celním řízení, je povinen zaplatit celní správě celní náhradu.

Základem pro vyměření celní náhrady je clo a cena zboží.

Celní náhrada se vyměří podle stavu a předpisů, kdy zboží bylo posledně před vznikem povinnosti k náhradě projednáno, a neprošlo-li celním řízením, podle stavu a předpisů, kdy zboží bylo dopraveno přes hranici.

Celní správa může požadovat celní náhradu až do plné výše základu.

Povinnost k celní náhradě se nedotýká povinnosti zaplatit clo, bude-li zboží projednáno do volného oběhu.

Právo státu vyměřit a vymáhat celní náhradu se promlčuje ve třech letech.

Promlčecí doba počíná prvním dnem roku, který následuje po roce, v němž nastala skutečnost zakládající povinnost k celní náhradě. Opatření směřující k vyměření nebo k vymáhání celní náhrady, pokud bylo sděleno osobě povinné k náhradě, má za následek, že prvním dnem příštího roku počíná nová promlčecí doba.