108/1964 Sb. znění účinné od 1. 7. 1964 do 31. 12. 1975
108
VYHLÁŠKA
Státního úřadu sociálního zabezpečení
ze dne 8. června 1964,
o působnosti národních výborů ve věcech sociálního zabezpečení
Státní úřad sociálního zabezpečení stanoví podle § 86 odst. 1 zákona č. 101/1964 Sb., o sociálním zabezpečení, podle § 115 odst. č zákona č. 103/1964 Sb., o sociálním zabezpečení družstevních rolníků, a podle zásad schválených usnesením vlády ze dne 6. května 1964:
D Í L P R V N Í Úkoly národních výborů na úseku sociálního zabezpečení (§ 1-3)
§ 1 (1) Národní výbory řídí sociální politiku ve svých obvodech, rozhodují ve stanoveném rozsahu o dávkách a službách sociálního zabezpečení, pečují o vytváření podmínek pro prodlužování pracovní činnosti starších pracovníků, organizují a provádějí kulturně politickou a výchovnou činnost mezi důchodci a plní ostatní úkoly na úseku sociálního zabezpečení.
(2) Národní výbory plní tyto úkoly v souladu se státním plánem rozvoje národního hospodářství a se státním rozpočtem, řídí se přitom platnými předpisy a odpovídají za to, že prostředky určené na sociální zabezpečení jsou vynakládány účelně a hospodárně.
(3) Plnění těchto úkolů vyžaduje, aby se pracující podíleli v míře co největší na provádění sociálního zabezpečení a jeho kontrole. Proto národní výbory přibírají pracující k přímé účasti na rozhodování ve věcech sociálního zabezpečení a úzce spolupracují se společenskými organizacemi, zejména s Revolučním odborovým hnutím.
§ 2 Rozšíření rozhodovací pravomoci národních výborů Rozhodovací pravomoc národních výborů se rozšiřuje na rozhodování:
a) o zvýšení důchodu (výchovného) pro bezmocnost,
b) o invalidním důchodu občanů, kteří pro plnou invaliditu vzniklou v mládí nemohli být zaměstnáni (pracovně činni) po dobu potřebnou pro nárok na invalidní důchod,
c) o invalidním (částečném invalidním) důchodu rodinných příslušníků družstevníka, kteří sami nejsou družstevníky a stali se následkem pracovního úrazu (nemoci z povolání) plně (částečně) invalidními, a o jeho zvýšení,
d) o částečném invalidním důchodu jednotlivě hospodařících rolníků a spolupracujících členů jejich rodin, kteří se stali následkem pracovního úrazu (nemoci z povolání) částečně invalidními, a o jeho zvýšení,
e) o invalidním (částečném invalidním) důchodu rodinných příslušníků jednotlivě hospodařících rolníků a rodinných příslušníků spolupracujících členů jejich rodin, kteří se stali následkem pracovního úrazu (nemoci z povolání) plně (částečně) invalidními, a o jeho zvýšení,
f) o zvýšení invalidního důchodu jednotlivě hospodařících rolníků a spolupracujících členů jejich rodin, kteří se stali následkem pracovního úrazu (nemoci z povolání) plně invalidní,
g) o poskytování vdovského důchodu rozvedené ženě po uplynutí doby, po kterou měl bývalý manžel povinnost poskytovat jí příspěvek na výživu,
h) o zastavení výplaty vdovského důchodu nebo o jeho poskytování ve snížené výměře, jestliže vdova žije ve společné domácnosti s druhem,
ch) o zastavení výplaty sirotčího důchodu, uzavře-li sirotek sňatek,
i) o důchodu manželky,
j) o úpravě důchodů z důchodového zabezpečení (pojištění) některých osob podle zvláštních předpisů,
k) o tom, zda zaměstnání I. (II.) pracovní kategorie nebo pracovní činnost II. pracovní kategorie v jednotném zemědělském družstvu s vyšší úrovní hospodaření skončily ze zdravotních nebo z jiných vážných důvodů,
l) o započtení doby nezaměstnanosti, pokud se tato doba nezapočítává již podle zákona
m) o započtení doby vojenské služby v jiných než spojeneckých armádách (včetně doby zajetí), kterou konali povinně českoslovenští občané v době nesvobody,
n) o započtení doby činnosti v jednotných zemědělských družstvech v období od 1. října 1948 do 31. prosince 1956 ženám, které v nich pracovaly trvale, aniž byly jejich členy ani nebyly důchodově pojištěny,
o) o uznání družstevníka za předního pracovníka.
§ 3 Rozhodovací pravomoc národních výborů v ostatních věcech sociálního zabezpečení Mimo věci uvedené v § 2 rozhodují národní výbory i nadále:
1. na úseku posudkové činnosti:
a) o tom, zda žadatelé o dávky sociálního zabezpečení (pojištění), popřípadě poživatelé těchto dávek jsou plně (částečně) invalidní, popřípadě bezmocní, a ve všech případech, v nichž poskytnutí dávek je závislé na dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu,
b) o nutnosti trvalého přeřazení pracovníka k jiné práci nebo o nutnosti trvalé změny zaměstnání ze zdravotních důvodů, a to v souvislosti s rozhodováním o dávkách důchodového zabezpečení nebo s rozhodováním, že jde o občany se změněnou pracovní schopností; předchozí ustanovení se nevztahuje na příslušníky ozbrojených sil a bezpečnostních sborů,
c) o tom, zda jde o občany se změněnou pracovní schopností,
d) o příspěvku před umístěním, o příspěvku po dobu přípravy pro povolání a o zvýšení těchto příspěvků na rodinné příslušníky,
e) o mimořádných výhodách občanů trvale těžce poškozených na zdraví,
f) o lázeňské péči nepracujících důchodců, členů jednotných zemědělských družstev, spisovatelů, hudebních skladatelů, výtvarných umělců, architektů, vědeckých pracovníků, výkonných umělců a artistů, jakož i rodinných příslušníků těchto občanů, s výjimkou nemocí, u nichž lázeňskou péči povolují přímo orgány státní zdravotní správy;
2. na úseku zabezpečení v nemoci:
a) o vzniku a zániku sociálního zabezpečení družstevních rolníků ve sporných případech,
b) o dávkách zabezpečení v nemoci a zabezpečení matky, pokud jde o spisovatele, hudební skladatele, výtvarné umělce, architekty, vědecké pracovníky, výkonné umělce a artisty,
c) o povinnosti družstevníka vrátit dávku zabezpečení v nemoci a zabezpečení matky a dítěte poskytnutou neprávem nebo ve vyšší výměře, než náležela, a o povinnosti jednotného zemědělského družstva nahradit škodu způsobenou nesprávnou výplatou těchto dávek,
d) o pohřebném při úmrtí nepracujícího důchodce, popřípadě člena jeho rodiny,
e) o pohřebném při úmrtí jednotlivě hospodařícího rolníka, spolupracujících členů jeho rodiny nebo rodinných příslušníků,
f) o podpoře při narození dítěte důchodkyni nebo manželce anebo jiné rodinné příslušnici nepracujícího důchodce,
g) o příspěvku na rekreaci dětí nepracujících důchodců,
h) o odstraňování tvrdostí, které by se vyskytly při poskytování dávek na úseku zabezpečení v nemoci a zabezpečení matky a dítěte;
3. na úseku důchodového zabezpečení:
a) o sociálním důchodu (výchovném k němu),
b) o zvyšování některých nízkých důchodů podle zvláštních předpisů,
c) o doplňku k přídavkům na děti, jestliže přídavky na děti náležejí pracujícímu poživateli invalidního důchodu nebo jeho pracující manželce v nižší výměře než výchovné poskytované k invalidnímu důchodu,
d) o tom, zda se pro účely důchodového zabezpečení započtou kalendářní roky, v nichž člen jednotného zemědělského družstva nesplnil pracovní úvazek,
e) o žádostech, aby pro účely důchodového zabezpečení (pojištění) bylo stanoveno, že zaměstnání (pracovní činnost) bylo přerušeno z vážných důvodů,
f) o úpravě důchodů z důchodového zabezpečení (pojištění) některých odsouzených osob, jakož i o úpravě důchodů pozůstalých po těchto osobách,
g) o vzniku a zániku důchodového pojištění jednotlivě hospodařících rolníků a jiných osob samostatně hospodařících a spolupracujících členů jejich rodin ve sporných případech,
h) o povinnosti důchodce vrátit dávku důchodového zabezpečení (pojištění) poskytnutou neprávem nebo ve vyšší výměře, než náležela, a o povinnosti závodu (družstva) nahradit škodu způsobenou nesprávnou výplatou důchodu, pokud rozhodování o takové dávce patří do působnosti národního výboru;
4. na úseku ústavní sociální péče, doplňkové péče a zaopatřovacího příspěvku:
a) o přijetí do ústavu sociální péče a do zařízení pro denní (týdenní) pobyt duševně vadné mládeže (o stanovení pořadí nástupu a o propuštění z nich),
b) o poskytnutí pečovatelské služby,
c) o účasti na stravování a o poskytnutí příspěvku na ně,
d) o poskytnutí věcné pomoci,
e) o jednorázovém peněžitém příspěvku,
f) o opakujícím se peněžitém příspěvku,
g) o příspěvku nevidomým pracujícím
h) o příspěvku nemocným tuberkulózou,
ch) o příspěvku na pomůcky pro nevidomé,
i) o příspěvku na motorový vozík,
j) o zaopatřovacím příspěvku a o příspěvku na úhradu za užívání bytu,
k) o úhradě nákladů na služby doplňkové péče, o příspěvku na úhradu nákladů ústavní sociální péče (v zařízeních pro denní (týdenní) pobyt duševně vadné mládeže), o kapesném v ústavech sociální péče, a o tom, zda a v jakém rozsahu má být požadována, popřípadě soudně vymáhána úhrada (doplatek na úhradu) nákladů od manžela, dětí nebo rodičů příjemce této služby,
l) o odstraňování tvrdostí, které by se vyskytly při poskytování zaopatřovacího příspěvku;
5. na úseku péče o některé další občany:
a) o povinnosti závodu přijmout občana se změněnou pracovní schopností do zaměstnání,
b) o tom, zda závod může rozvázat pracovní poměr s občanem se změněnou pracovní schopností, popřípadě s pracovníkem, který pozbyl následkem úrazu nebo nemoci schopnosti k práci požadované na pracovním místě, které dosud zastával,
c) o tom, zda závod může rozvázat pracovní poměr s občanem, který dosáhl věku potřebného pro nárok na starobní důchod․
D Í L D R U H Ý Orgány národních výborů na úseku sociálního zabezpečení (§ 4-8)
§ 4 Národní výbory vykonávají svou působnost ve věcech sociálního zabezpečení především
a) komisemi sociálního zabezpečení,
b) posudkovými komisemi sociálního zabezpečení, dávkovými komisemi a komisemi sociální péče jako užšími komisemi při komisích sociálního zabezpečení,
c) odbory sociálního zabezpečení.
§ 5 Zřízení užších komisí (1) Krajské národní výbory a Národní výbor hlavního města Prahy (dále jen "krajské národní výbory"), okresní národní výbory, městské národní výbory v Bratislavě, Brně, Ostravě a Plzni a obvodní národní výbory v Praze (dále jen "okresní národní výbory") zřizují posudkové komise sociálního zabezpečení, dávkové komise a komise sociální péče jako užší komise při komisi sociálního zabezpečení.
(2) Ostatní městské národní výbory a obvodní národní výbory v Bratislavě, Brně, Ostravě a Plzni (dále jen "městské národní výbory") mohou zřídit dávkovou komisi a komisi sociální péče jako užší komise při komisi sociálního zabezpečení.
(3) Národní výbory mohou zřídit společnou komisi dávkovou a sociální péče, jestliže to odůvodňuje menší počet projednávaných věcí.
(4) Krajské a okresní národní výbory zřizují více užších komisí (především posudkových komisí sociálního zabezpečení), jestliže to vyžaduje rozsah práce a oprávněné požadavky a potřeby pracujících.
(5) Okresní národní výbory mohou se souhlasem krajského národního výboru zřídit podle potřeby zvláštní okresní posudkovou komisi sociálního zabezpečení pro rozhodování o plné (částečné) invaliditě při určitém druhu chorob, popřípadě pro přímé účastníky boje proti fašismu a oběti fašismu; působnost takto zřízené okresní posudkové komise sociálního zabezpečení se vztahuje na území celého kraje.
§ 6 Volba členů užších komisí (1) Předsedu a další členy užších komisí volí a odvolává národní výbor.
(2) Předseda užší komise je volen z poslanců národního výboru, kteří jsou členy komise sociálního zabezpečení. Nemůže-li zvolený předseda užší komise vykonávat svou funkci, zastupuje ho některý jiný poslanec národního výboru, který je členem komise sociálního zabezpečení.
(3) Za další členy dávkové komise a komise sociální péče volí národní výbor:
a) zástupce Revolučního odborového hnutí na návrh okresní (krajské) odborové rady,
b) zástupce jednotných zemědělských družstev na návrh zemědělské komise národního výboru,
c) pracovníky, kteří mají úzký vztah k sociálnímu zabezpečení, a to na návrh komise sociálního zabezpečení podaný po doporučení příslušných orgánů společenských organizací, závodů a úřadů,
d) pracovníky odboru sociálního zabezpečení (orgánu vykonávajícího jeho působnost) na návrh komise sociálního zabezpečení.
(4) Za další členy posudkových komisí sociálního zabezpečení volí okresní a krajský národní výbor:
a) zástupce Revolučního odborového hnutí na návrh okresní (krajské) odborové rady,
b) zástupce výrobních družstev na návrh krajských svazů výrobních družstev,
c) zástupce ozbrojených sil na návrh okresních a krajských vojenských správ a zástupce součástí ministerstva vnitra na návrh krajských správ ministerstva vnitra,
d) zástupce jednotných zemědělských družstev na návrh zemědělské komise okresního (krajského) národního výboru,
e) vedoucí lékaře posudkové služby sociálního zabezpečení, lékaře státní zdravotní správy, lékaře z odvětví ministerstev školství a kultury, dopravy, národní obrany a vnitra a další lékaře na návrh krajského výboru Svazu protifašistických bojovníků,
f) zástupce Svazu protifašistických bojovníků na návrh jeho krajského výboru,
g) pracovníky odboru sociálního zabezpečení na návrh komise sociálního zabezpečení.
(5) Pracovníci odboru sociálního zabezpečení (orgánu vykonávajícího jeho působnost) zvolení za členy užších komisí vykonávají v nich funkci tajemníka.
§ 7 Složení užších komisí (1) Dávková komise a komise sociální péče jednají a usnášejí se za účasti předsedy nebo jeho zástupce a nejméně dvou dalších členů, z nichž jeden je pracovníkem odboru sociálního zabezpečení a druhý zástupcem Revolučního odborového hnutí; je-li účastníkem řízení rolník (jeho rodinný příslušník nebo spolupracující člen rodiny), je druhým členem komise zástupce jednotného zemědělského družstva.
(2) Posudková komise sociálního zabezpečení jedná a usnáší se, jestliže jsou přítomni předseda nebo jeho zástupce, dva lékaři, z nichž jeden je vedoucím lékařem posudkové služby sociálního zabezpečení, pracovník odboru sociálního zabezpečení a zástupce Revolučního odborového hnutí; je-li účastníkem řízení rolník (jeho rodinný příslušník nebo spolupracující člen rodiny), je členem komise zástupce jednotného zemědělského družstva; je-li v posudkové komisi sociálního zabezpečení projednáván případ mladistvého, účastní se jejího jednání a usnášení ještě lékař pověřený péčí o dorost a projednává-li se v ní případ žadatele (důchodce), který byl přímým účastníkem boje proti fašismu nebo obětí fašismu, účastní se jejího jednání a usnášení ještě lékař zvolený na návrh krajského výboru Svazu protifašistických bojovníků. Při posuzování příslušníka ozbrojených sil (bezpečnostních sborů) z povolání se jednání a usnášení posudkové komise sociálního zabezpečení účastní místo zástupce Revolučního odborového hnutí zástupce ozbrojených sil (bezpečnostních sborů), a nejde-li jen o kontrolní lékařskou prohlídku, též lékař ozbrojených sil (bezpečnostních sborů).
(3) K projednávání jednotlivých případů v užších komisích mohou být pozvání:
a) zástupci závodního výboru základní odborové organizace závodu, v němž účastník řízení je nebo posledně byl zaměstnán, popřípadě zástupce vyššího orgánu Revolučního odborového hnutí,
b) zástupce jednotného zemědělského družstva nebo výrobního družstva, v němž družstevník je nebo posledně byl činným,
c) zástupce městského (místního) národního výboru, v jehož územním obvodu účastník řízení má bydliště,
d) zástupce Svazu československých invalidů, popřípadě dalších společenských organizací,
e) ošetřující lékař posuzovaného,
f) jiní občané z řad pracujících, od nichž lze očekávat, že přispějí k objasnění závažných okolností důležitých pro rozhodnutí komise,
g) zástupce příslušného útvaru nápravného zařízení, jestliže jde o odsouzeného, který odpykává trest odnětí svobody.
(4) Zástupci orgánů uvedených v předchozím odstavci musí být k jednání užší komise přizváni, jestliže tyto orgány o to požádají. Rovněž musí být k jednání užší komise přizván ošetřující lékař posuzovaného, požádá-li o to. Zástupce těchto orgánů a ošetřující lékař mají však při jednání pouze hlas poradní,
(5) Občané, kteří se na pozvání dostavili k jednání užší komise, mají nárok na náhradu ušlého výdělku a na náhradu nutných výdajů obdobně jako členové užší komise.
(6) Jednání všech užších komisí se mohou účastnit bez pozvání též členové komisí sociálního zabezpečení a užších komisí a pracovníci odborů sociálního zabezpečení národních výborů vyššího stupně a pracovníci Státního úřadu sociálního zabezpečení.
§ 8 Postavení předsedů a ostatních členů užších komisí Na předsedy a ostatní členy užších komisí se vztahují předpisy vládního nařízení č. 66/1960 Sb. , o úpravě některých poměrů poslanců národních výborů, ve znění vládního nařízení č. 189/1960 Sb.
D Í L T Ř E T Í Působnosti jednotlivých orgánů národních výborů ve věcech sociálního zabezpečení (§ 9-20)
§ 9 Působnost komisí sociálního zabezpečení místních národních výborů (1) Komise sociálního zabezpečení místního národního výboru rozhoduje o věcech dále uvedených, jestliže okresní národní výbor přenesl rozhodování o nich na místní národní výbor:
a) o poskytnutí pečovatelské služby,
b) o účasti na stravování a o poskytnutí příspěvku na ně,
c) o poskytnutí věcné pomoci,
d) o jednorázovém peněžitém příspěvku,
e) o poskytnutí dávek zabezpečení v nemoci a zabezpečení matky a dítěte podle předpisů o sociálním zabezpečení družstevních rolníků a o odstraňování tvrdostí, které by se při poskytování těchto dávek vyskytly,
f) o úhradě nákladů za služby doplňkové péče a o tom, zda a v jakém rozsahu má být požadována, popřípadě soudně vymáhána úhrada těchto nákladů od manžela, dětí nebo rodičů příjemce služby.
(2) Komise sociálního zabezpečení místního národního výboru dále zejména
a) dbá o řádné provádění zákona o sociálním zabezpečení družstevních rolníků zvláště tím, že kontroluje správnost poskytování peněžitých dávek zabezpečení v nemoci a zabezpečení matky a dítěte sociální komisí družstva, správnost evidenčních podkladů pro účely sociálního zabezpečení a účetních dokladů o výplatách dávek sociálního zabezpečení,
b) kontroluje, jak místní závody, jednotná zemědělská družstva a jiné organizace zajišťují zaměstnávání (pracovní činnost) občanů se změněnou pracovní schopností a občanů, jimž vznikl nárok na starobní důchod, a jak provádějí opatření ke zlepšení péče o invalidy,
c) vyjadřuje se k žádostem o dávku nebo o službu sociálního zabezpečení a vypracovává jiná vyjádření potřebná pro rozhodnutí ve věcech sociálního zabezpečení.
§ 10 Působnost komisí sociálního zabezpečení městských národních výborů (1) Komise sociálního zabezpečení městského národního výboru vykonává působnost uvedenou v § 9 řídí ústavy sociální péče místního významu (domovy důchodců) a zařízení pro denní (týdenní) pobyt duševně vadné mládeže.
(2) Komise sociálního zabezpečení městského národního výboru mimo to rozhoduje o věcech dále uvedených, jestliže okresní národní výbor přenesl rozhodování o nich na městský národní výbor:
a) o opakujícím se peněžitém příspěvku,
b) o příspěvku nevidomým pracujícím,
c) o příspěvku nemocným tuberkulózou,
d) o příspěvku na pomůcky pro nevidomé,
e) o příspěvku na motorový vozík,
f) o sociálním důchodu (výchovném k němu),
g) o zaopatřovacím příspěvku, na nějž není právní nárok, a o příspěvku na úhradu za užívání bytu,
h) o úhradě nákladů za služby doplňkové péče uvedené pod písm. a) až e) a o tom, zda a v jakém rozsahu má být požadována, popřípadě soudně vymáhána úhrada těchto nákladů od manžela, dětí nebo rodičů příjemce služby,
ch) o povinnosti příjemce sociálního důchodu a zaopatřovacího příspěvku (příspěvku na úhradu za užívání bytu) vrátit tyto dávky, jestliže byly poskytnuty neprávem nebo ve vyšší výměře, než náležely,
i) o odstraňování tvrdostí, které by se vyskytly při poskytování sociálního důchodu a zaopatřovacího příspěvku.
(3) Komise sociálního zabezpečení městského národního výboru dále rozhoduje
a) o přijetí do ústavu sociální péče místního významu (domova důchodců) a do zařízení pro denní (týdenní) pobyt duševně vadné mládeže (o stanovení pořadí nástupu a o propuštění z nich),
b) o kapesném v ústavu sociální péče místního významu,
c) o úhradě nákladů v ústavu (zařízení) příjemcem služby a o tom, zda a v jakém rozsahu má být požadována, popřípadě soudně vymáhána úhrada těchto nákladů od manžela, dětí a rodičů příjemce služby.
§ 11 Působnost užších komisí při komisích sociálního zabezpečení městských národních výborů Zřídí-li městský národní výbor při komisi sociálního zabezpečení dávkovou komisi a komisi sociální péče, popřípadě společnou komisi dávkovou a sociální péče, vykonávají působnost ve věcech uvedených v § 9 odst. 1 a v § 10 odst. 2 a 3.
§ 12 Působnost odborů sociálního zabezpečení místních a městských národních výborů (1) Odbor sociálního zabezpečení (orgán vykonávající jeho působnost) místního a městského národního výboru zejména
a) sepisuje návrhy na poskytnutí dávek a služeb sociálního zabezpečení, prověřuje správnost údajů rozhodných pro jejich poskytování, a pokud o poskytnutí dávky (služby) nerozhoduje místní (městský) národní výbor, předkládá tyto návrhy okresnímu národnímu výboru,
b) ustanovuje (odvolává) účetního, popřípadě vedoucího účtárny v domově důchodců místního významu a dává souhlas k ustanovení (odvolání) vedoucího zdravotnických pracovníků,
c) vypracovává rozbory o stavu jednotlivých sociálních služeb a podklady pro rozbor sociální situace v obci,
d) rozhoduje o službě doplňkové péče v rozsahu, v jakém tuto pravomoc přenesl okrasní národní výbor na místní (městský) národní výbor, jestliže pro mimořádné okolnosti je nutno takovou službu poskytnout bez odkladu; vedoucí odboru je povinen toto rozhodnutí předložit komisi, které jinak o věci přísluší rozhodovat, v její nejbližší schůzi ke schválení.
(2) Odbor sociálního zabezpečení městského národního výboru mimo to rozhoduje
a) o podpoře při narození dítěte a o pohřebném při úmrtí nepracujícího důchodce, popřípadě člena jeho rodiny,
b) o zaopatřovacím příspěvku příslušníkům osob povolaných k výkonu služby v ozbrojených silách, pokud je na něj právní nárok, jestliže okresní národní výbor přenesl rozhodování o těchto věcech na městský národní výbor.
§ 13 Působnost komisí sociálního zabezpečení okresních národních výborů Komise sociálního zabezpečení okresního národního výboru zejména
1. řídí posudkové komise sociálního zabezpečení, dávkové komise a komise sociální péče a kontroluje jejich činnost;
2. řídí ústavy sociální péče okresního významu, výcviková střediska a přípravu pro povolání občanů se změněnou pracovní schopností;
3. projednává
a) rozbory vývoje invalidizace a příčin invalidit,
b) komplexní plán provádění pracovní rehabilitace občanů se změněnou pracovní schopností,
c) plán zaměstnanosti občanů se změněnou pracovní schopností a rozbory výsledků péče o tyto občany,
d) pravidelné celkové zprávy o činnosti užších komisí,
e) návrhy hospodářských plánů a rozpočtů okresu v odvětví sociálního zabezpečení a jejich plnění;
4. navrhuje vyšším orgánům okresního národního výboru
a) přenést na městský (místní) národní výbor rozhodování o některých dávkách a službách sociálního zabezpečení,
b) přenést na městský (místní) národní výbor rozhodování o peněžitých dávkách zabezpečení v nemoci a zabezpečení matky a dítěte podle předpisů o sociálním zabezpečení družstevních rolníků,
c) zřídit (změnit, zrušit) ústav sociální péče okresního významu a výcvikové středisko;
5. kontroluje, jak závody, jednotná zemědělská družstva a jiné organizace zajišťují zaměstnávání (pracovní činnost) občanů se změněnou pracovní schopností a občanů, jimž vznikl nárok na starobní důchod, a jak provádějí opatření ke zlepšení péče o invalidy.
§ 14 Působnost okresních posudkových komisí sociálního zabezpečení Okresní posudková komise sociálního zabezpečení
1. rozhoduje
a) o zvýšení důchodu (výchovného) pro bezmocnost,
b) o tom, že žadatelé o dávky sociálního zabezpečení (pojištění), popřípadě poživatelé těchto dávek jsou plně (částečně) invalidní, popřípadě bezmocní, a ve všech případech, v nichž poskytnutí dávek je závislé na dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu,
c) o nutnosti trvalého přeřazení pracovníka k jiné práci nebo o nutnosti trvalé změny zaměstnání ze zdravotních důvodů, a to v souvislosti s rozhodováním o dávkách důchodového zabezpečení nebo s rozhodováním, že jde o občany se změněnou pracovní schopností; předchozí ustanovení se nevztahuje na příslušníky ozbrojených sil a bezpečnostních sborů,
d) o tom, zda jde o občany se změněnou pracovní schopností,
e) o příspěvku před umístěním, o příspěvku po dobu přípravy pro povolání a o zvýšení těchto příspěvků na rodinné příslušníky,
f) o mimořádných výhodách občanů trvale těžce poškozených na zdraví,
g) o lázeňské péči nepracujících důchodců, členů jednotných zemědělských družstev, spisovatelů, hudebních skladatelů, výtvarných umělců, architektů, vědeckých pracovníků, výkonných umělců a artistů, jakož i rodinných příslušníků těchto občanů, s výjimkou nemocí, u nichž lázeňskou péči povolují přímo orgány státní zdravotní správy,
h) o tom, zda zaměstnání I. (II.) pracovní kategorie nebo pracovní činnosti II. pracovní kategorie byly skončeny ze zdravotních důvodů;
2. navrhuje
a) komisi sociálního zabezpečení okresního národního výboru opatření k prevenci invalidity a k odstranění následků invalidity,
b) přijímací komisi zřízené při výcvikovém kursu, středisku nebo při jiném zařízení národního výboru občany se změněnou pracovní schopností k přijetí do přípravy pro povolání,
c) Státnímu úřadu sociálního zabezpečení přiznání (ponechání výplaty) částečného invalidního důchodu pracovníka (družstevníka), jemuž dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav značně stěžuje obecné životní podmínky, i když jeho výdělek (příjem z pracovní činnosti) podstatně nepoklesl;
3. doporučuje
a) poskytování nemocenského po uplynutí podpůrčí doby pracovníkům v pracovním poměru a členům družstev, pokud mají nárok na nemocenské ze státních prostředků,
b) opatření pro obnovení pracovní schopnosti posuzovaného, vhodnost jeho dalšího léčení nebo opatření vhodných pomůcek a vhodnou úpravu pracovních podmínek,
c) vhodné pracovní uplatnění a přípravu pro povolání občanům se změněnou pracovní schopností s ohledem na jejich zdravotní stav a pracovní kvalifikaci,
d) umístění občanů se změněnou pracovní schopností do provozoven Svazu československých invalidů a do zvláštních dílen;
4. vyjadřuje se k jiným zdravotním otázkám týkajícím se provádění sociálního zabezpečení;
5. dohlíží, zda závody (družstva) provádějí odpovědně výběr pracovních míst pro občany se změněnou pracovní schopností a při výběru spolupůsobí;
6. sleduje, zda
a) příprava pro povolání, výkon zaměstnání (pracovní činnosti), pracovní podmínky a prostředí nemají nepříznivý vliv na zdravotní stav pracujících občanů se změněnou pracovní schopností a zda tito občané nepotřebují další pomoc,
b) složení členské základny v družstvech invalidů odpovídá Vzorovým stanovám a zda v provozovnách Svazu československých invalidů jsou převážnou měrou zaměstnáváni občané plně invalidní ( § 17 odst. 3 vyhlášky č. 102/1964 Sb.).
§ 15 Působnost okresních dávkových komisí (1) Okresní dávková komise rozhoduje o věcech uvedených v § 2 s výjimkou rozhodování o zvýšení důchodu (výchovného k němu) pro bezmocnost; o skončení zaměstnání I. (II.) pracovní kategorie nebo o skončení pracovní činnosti II. pracovní kategorie okresní dávková komise rozhoduje, jde-li o jiné vážné důvody než důvody zdravotní.
(2) Okresní dávková komise rozhoduje dále o věcech uvedených v § 3 bod 2 a 3, pokud o některé z těchto věcí nerozhoduje odbor sociálního zabezpečení ( § 17 odst. 1 písm. b).
(3) Okresní dávková komise mimo to
1. rozhoduje o odvoláních proti rozhodnutím sociální komise jednotného zemědělského družstva nebo komise sociálního zabezpečení místního (městského) národního výboru o peněžitých dávkách zabezpečení v nemoci a zabezpečení matky a dítěte a o odvoláních proti rozhodnutím komise sociálního zabezpečení městského národního výboru o sociálním důchodu (výchovnému k němu);
2. navrhuje Státnímu úřadu sociálního zabezpečení, aby
a) započetl doby zaměstnání ve sporných případech,
b) upustil zcela nebo zčásti od požadování náhrady od důchodce nebo závodu (družstva), jestliže nesprávným hlášením nebo oznámením bylo zaviněno, že dávka byla poskytnuta neprávem nebo ve vyšší výměře, než náležela, pokud rozhodování o takové dávce patří do působnosti Státního úřadu sociálního zabezpečení,
c) zvýšil invalidní důchod až na 600,- Kčs měsíčně, je-li důchod jediným zdrojem výživy důchodce a jeho rodiny,
d) zvýšil nejnižší výměru starobního nebo invalidního důchodu nad 90% průměrného měsíčního výdělku (pracovní odměny), je-li důchod jediným zdrojem výživy důchodce a jeho rodiny,
e) jaká část důchodu má být vyplácena, jestliže důchodce je umístěn v psychiatrické léčebně po dobu delší dvou měsíců nebo jestliže důchodce odpykává trest odnětí svobody,
f) v konkrétních případech použil ustanovení předpisů o sociálním zabezpečení o odstranění tvrdostí;
3. schvaluje rozhodnutí sociální komise jednotného zemědělského družstva o přeplatku na dávce zabezpečení v nemoci nebo zabezpečení matky a dítěte;
4. zaujímá stanovisko v případech, v nichž ekonom jednotného zemědělského družstva neprovede rozhodnutí o dávce zabezpečení v nemoci nebo zabezpečení matky a dítěte, protože není v souladu se zákonem.
§ 16 Působnost okresních komisí sociální péče Okresní komise sociální péče rozhoduje:
a) o přijetí do ústavů sociální péče okresního významu (o stanovení pořadí nástupu a o propuštění z nich),
b) o poskytnutí pečovatelské služby,
c) o účasti na stravování a o poskytnutí příspěvku na ně,
d) o poskytnutí věcné pomoci,
e) o jednorázovém peněžitém příspěvku,
f) o opakujícím se peněžitém příspěvku,
g) o příspěvku nevidomým pracujícím,
h) o příspěvku nemocným tuberkulózou,
ch) o příspěvku na pomůcky pro nevidomé,
i) o příspěvku na motorový vozík,
j) o zaopatřovacím příspěvku, pokud na něj není právní nárok, a o příspěvku na úhradu za užívání bytu,
k) o úhradě nákladů na služby doplňkové péče, o příspěvku na úhradu nákladů v ústavech sociální péče okresního významu, o kapesném v těchto ústavech a o tom, zda a v jakém rozsahu má být požadována, popřípadě soudně vymáhána úhrada (doplatek na úhradu) nákladů od manžela, dětí nebo rodičů příjemce služby,
l) o odstraňování tvrdostí, které by se vyskytly při poskytování zaopatřovacího příspěvku,
m) o odvoláních proti rozhodnutím komisí sociálního zabezpečení (užších komisí při nich zřízených) místních a městských národních výborů ve věcech ústavní sociální péče, doplňkové péče a zaopatřovacího příspěvku a o příspěvku na úhradu za užívání bytu.
§ 17 Působnost odborů sociálního zabezpečení okresních národních výborů (1) Odbor sociálního zabezpečení okresního národního výboru rozhoduje:
a) o dávkách zabezpečení v nemoci a zabezpečení matky, pokud jde o spisovatele, hudební skladatele, výtvarné umělce, architekty, vědecké pracovníky, výkonné umělce a artisty, mají-li tito občané na tyto dávky právní nárok,
b) o podpoře při narození dítěte a o pohřebném při úmrtí nepracujícího důchodce, popřípadě člena jeho rodiny,
c) o zaopatřovacím příspěvku, na nějž je právní nárok,
d) o povinnosti závodu přijmout občana se změněnou pracovní schopností do zaměstnání,
e) o tom, zda závod může rozvázat pracovní poměr s občanem se změněnou pracovní schopností, popřípadě s pracovníkem, který pozbyl následkem úrazu nebo nemoci schopnosti k práci požadované na pracovním místě, které dosud zastával,
f) o tom, zda závod může rozvázat pracovní poměr s občanem, který dosáhl věku potřebného pro nárok na starobní důchod,
g) o službě doplňkové péče, jestliže pro mimořádné okolnosti nutno poskytnout takovou službu bez odkladu; vedoucí odboru je povinen takové rozhodnutí předložit okresní komisi sociální péče v její nejbližší schůzi ke schválení,
h) o odvoláních proti rozhodnutím odborů sociálního zabezpečení (orgánů vykonávajících jejich působnost) městských národních výborů, jestliže ve věcech uvedených pod písm. b) a c) rozhodoval městský národní výbor v I. stupni.
(2) Odbor sociálního zabezpečení okresního národního výboru dále zejména
a) poskytuje jednotným zemědělským družstvům pomoci při provádění zákona o sociálním zabezpečení družstevních rolníků a provádí v nich hloubkové kontroly,
b) opatřuje podklady pro plán zaměstnanosti občanů se změněnou pracovní schopností, sestavuje jej a provádí jeho rozpis na závody a kontroluje jeho plnění,
c) sestavuje pro občany se změněnou pracovní schopností komplexní plán provádění pracovní rehabilitace,
d) zajišťuje přípravu pro povolání (pracovní činnost) občanů se změněnou pracovní schopností, napomáhá při zřizování provozoven Svazu československých invalidů, při zřizování výrobních družstev invalidů a závodům při zřizování zvláštních dílen,
e) poskytuje nutné školní potřeby a učebnice a úhradu nutných výloh spojených s přípravou pro povolání
f) vede evidenci občanů s dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem, evidenci osob potřebujících služby (dávky) sociálního zabezpečení, jakož i další evidence, jichž je třeba k plnění daných úkolů; spolupracuje s orgány školské správy při vedení evidence mládeže vyžadující zvláštní péče,
g) kontroluje, jak závody a jiné organizace vedou evidenční listy o době zaměstnání a výdělku, popřípadě o době pracovní činnosti v jednotném zemědělském družstvu a pracovních odměnách, a evidenci pracovníků se změněnou pracovní schopností,
h) obstarává agendu důchodového zabezpečení (pojištění) a v přípravném řízení při vyřizování žádostí o důchod dbá zejména o správnost údajů v evidenčních listech o době zaměstnání a výdělku (o době pracovní činnosti v jednotném zemědělském družstvu a pracovních odměnách),
ch) obstarává agendu s určováním a zapisováním rodných čísel do občanských průkazů,
i) organizuje stravování důchodců a pečovatelskou službu starým a nemocným občanům,
j) ustanovuje (odvolává) účetního, popřípadě vedoucího účtárny v ústavech sociální péče okresního významu a ve výcvikových střediscích a dává souhlas k ustanovení (odvolání) vedoucího zdravotnických pracovníků, instruktorů, mistrů odborného výcviku a vedoucího výchovy (výcviku).
§ 18 Působnost komisí sociálního zabezpečení krajských národních výborů Komise sociálního zabezpečení krajského národního výboru zejména
1. rozhoduje
a) o odvoláních proti rozhodnutím komise sociálního zabezpečení okresního národního výboru, pokud tato komise výjimečně rozhodovala v I. stupni a pokud nejde o rozhodnutí, které je toliko podkladem rozhodnutí Státního úřadu sociálního zabezpečení ,
b) o odvoláních proti rozhodnutím krajské komise sociální péče ve věcech uvedených v § 19 odst. 2;
2. řídí
a) krajské posudkové komise sociálního zabezpečení, krajské dávkové komise a krajské komise sociální péče a kontroluje jejich činnost,
b) ústavy sociální péče krajského významu a výcviková střediska a přípravu pro povolání občanů se změněnou pracovní schopností;
3. projednává
a) rozbory vývoje invalidizace a příčin invalidit,
b) komplexní plán provádění pracovní rehabilitace občanů se změněnou pracovní schopností,
c) rozbory výsledků péče o občany se změněnou pracovní schopností,
d) pravidelné celkové zprávy o činnosti krajských a okresních užších komisí (posudkových, dávkových a sociální péče),
e) návrhy hospodářských plánů a rozpočtů kraje v odvětví sociálního zabezpečení a jejich plnění;
4. navrhuje vyšším orgánům krajského národního výboru
a) přenést hospodářskou správu ústavu sociální péče krajského významu do působnosti okresního národního výboru,
b) zřídit (změnit, zrušit) ústav sociální péče krajského významu a výcvikové středisko;
5. účastní se řízení o uznávání jednotných zemědělských družstev za družstva s vyšší úrovní hospodaření.
§ 19 Působnost užších komisí zřízených při komisích sociálního zabezpečení krajských národních výborů (1) Krajská posudková komise sociálního zabezpečení, krajská dávková komise a krajská komise sociální péče rozhodují o odvoláních proti rozhodnutím obdobných komisí zřízených při komisi sociálního zabezpečení okresního národního výboru, pokud tyto komise rozhodovaly v I. stupni a pokud nejde o rozhodnutí, které je toliko podkladem rozhodnutí Státního úřadu sociálního zabezpečení.
(2) Krajská komise sociální péče rozhoduje dále o přijetí do ústavů sociální péče krajského významu (o stanovení pořadí nástupu a o propuštění z nich), o kapesném v takových ústavech a o úhradě nákladů na zaopatření v nich, jakož i o tom, zda a v jakém rozsahu má být požadována, popřípadě soudně vymáhána úhrada nákladů od manžela, dětí nebo rodičů příjemce služby.
(3) Krajská posudková komise sociálního zabezpečení dále zejména
a) navrhuje komisi sociálního zabezpečení krajského národního výboru opatření k prevenci invalidity a k odstranění jejich následků na podkladě rozboru vývoje invalidizace a příčin invalidit,
b) vyjadřuje se o zdravotních otázkách týkajících se provádění sociálního zabezpečení,
c) podává znalecký posudek v soudním řízení ve věcech důchodového zabezpečení (pojištění).
(4) Krajská posudková komise sociálního zabezpečení, krajská dávková komise a krajská komise sociální péče spolupracují soudružsky s obdobnými užšími komisemi národních výborů nižších stupňů a vykonávají z pověření krajského národního výboru a Státního úřadu sociálního zabezpečení další úkoly na úseku sociálního zabezpečení.
§ 20 Působnost odborů sociálního zabezpečení krajských národních výborů (1) Odbor sociálního zabezpečení krajského národního výboru rozhoduje o odvoláních proti rozhodnutím odborů sociálního zabezpečení okresních národních výborů, pokud rozhodovaly v I. stupni.
(2) Odbor sociálního zabezpečení krajského národního výboru dále zejména
a) řídí a kontroluje činnost odborů sociálního zabezpečení okresních národních výborů ve všech úsecích sociálního zabezpečení,
b) zastupuje Státní úřad sociálního zabezpečení ve sporech projednávaných soudy proti jeho rozhodnutím,
c) ustanovuje (odvolává) účetního, popřípadě vedoucího účtárny v ústavech sociální péče krajského významu a ve výcvikových střediscích a dává souhlas k ustanovení (odvolání) vedoucího zdravotnických pracovníků, instruktorů, mistrů odborného výcviku a vedoucích výchovy (výcviku).
D Í L Č T V R T Ý Řízení před užšími komisemi (§ 21-25)
§ 21 (1) Podklady pro jednání užších komisí připravuje odbor sociálního zabezpečení (orgán vykonávající jeho působnost) národního výboru.
(2) Užší komise jsou povinny dbát pokynů komise sociálního zabezpečení, při níž jsou zřízeny; jde-li o posuzování účastníka řízení z hlediska zdravotního, může okresní komise sociálního zabezpečení dát pokyn posudkové komisi, při ní zřízené, jen po vyžádání stanoviska krajské posudkové komise sociálního zabezpečení, a jde-li o krajskou komisi sociálního zabezpečení, jen po vyžádání stanoviska lékařských členů krajské posudkové komise sociálního zabezpečení.
§ 22 (1) Lékařský nález potřebný k jednání okresní posudkové komise sociálního zabezpečení podává zásadně lékař, který léčil posuzovaného; jde-li o nemoc z povolání, podává tento nález lékař oddělení nemocí z povolání příslušného ústavu národního zdraví (kliniky). Jde-li o určení invalidity nebo o určení, že jde o občana se změněnou pracovní schopností, nebo o trvalé přeřazení a trvalou změnu práce ze zdravotních důvodů, předkládá lékařský nálež ošetřujícího lékaře, popřípadě odborného lékaře, příslušná lékařská poradní komise (lékařská komise), a to po přezkoumání a potvrzení tohoto nálezu. Lékařské nálezy potřebné pro jednání krajské posudkové komise sociálního zabezpečení podává lékařský člen této komise.
(2) Potřebnou lékařskou dokumentaci pro jednání okresní posudkové komise sociálního zabezpečení vydává zdravotnické zařízení nebo přímo jednotliví lékaři, dá-li k tomu souhlas vedoucí tohoto zařízení.
(3) Lékařští členové okresní posudkové komise sociálního zabezpečení spolupracují s lékařskými poradními komisemi (s lékařskými komisemi); lékařští členové okresní i krajské posudkové komise sociálního zabezpečení kontrolují správnost a úplnost lékařské dokumentace a při jednání v posudkové komisi sociálního zabezpečení vyšetřují posuzovaného znovu.
(4) Lékařští členové okresní i krajské posudkové komise sociálního zabezpečení jsou odpovědni za posouzení zdravotního stavu a vyjadřují se zejména o tom, zda zdravotní stav je dlouhodobě nepříznivý nebo zda jde o trvalou změnu pracovní schopnosti a kdy tato změna nastala.
(5) Okresní k krajské posudkové komise sociálního zabezpečení zasedají ve zdravotnických zařízeních státní zdravotní správy a ve velkých a středních závodech, pokud mají k tomu potřebná zdravotnická vybavení. Zasedání těchto komisí v závodě se povinně účastní závodní (dílenský) lékař a přizve se k nim člen závodního (dílenského) výboru základní organizace Revolučního odborového hnutí.
§ 23 (1) Užší komise se usnášejí prostou většinou hlasů přítomných členů.
(2) Má-li předseda užší komise a u posudkové komise sociálního zabezpečení též vedoucí lékař posudkové služby sociálního zabezpečení závažné pochybnosti o správnosti usnesení užší komise, navrhne, aby před vydáním rozhodnutí je přezkoumala komise sociálního zabezpečení, při níž je užší komise zřízena; tajemník užší komise, navrhne, aby před vydáním rozhodnutí je přezkoumala komise sociálního zabezpečení, při níž je užší komise zřízena; tajemník užší komise je v takovém případě povinen předložit věc ihned komisi sociálního zabezpečení k projednání. Vedoucí lékař posudkové služby sociálního zabezpečení použije práva této výhrady především, jde-li o posouzení zdravotního stavu.
(3) Jde-li o posouzení zdravotního stavu (pracovní schopnosti), vyžádá si komise sociálního zabezpečení v případě uvedeném v předchozím odstavci vyjádření krajské posudkové komise sociálního zabezpečení a při svém rozhodnutí se o toto vyjádření opírá.
(4) Komise sociálního zabezpečení krajského národního výboru si v případě uvedeném v odstavci 2 vyžádá vyjádření vedoucích lékařů posudkové služby sociálního zabezpečení krajského národního výboru a při svém rozhodnutí se o toto vyjádření opírá.
(5) Jestliže rozhodnutí užší komise dávkové a užší komise sociální péče závisí též na řešení otázek patřících do působnosti posudkové komise sociálního zabezpečení, je dávková komise a komise sociální péče vázána rozhodnutím popřípadě vyjádřením (doporučení) dosud vydáno, nutno je navrhnout.
§ 24 (1) Účastník řízení má být zásadně přítomen jednání posudkové komise sociálního zabezpečení; jednání ostatních užších komisí se může účastnit, přičemž však musí být k jednání těchto komisí pozván, je-li třeba jeho přítomnosti k objasnění rozhodných okolností.
(2) Pokud komise sociálního zabezpečení, užší komise při ní zřízené a odbor sociálního zabezpečení (orgán vykonávající jeho působnost) vydávají účastníku řízení rozhodnutí písemně, musí je odeslat tomuto účastníku a orgánu příslušnému k výkonu rozhodnutí nejpozději do tří dnů od rozhodnutí. Rozhodnutí komise sociálního zabezpečení a užších komisí při ní zřízených podepisují jejich předsedové; rozhodnutí odboru sociálního zabezpečení (orgánu vykonávajícího jeho působnost) podepisuje jeho vedoucí.
§ 25 Místní příslušnost orgánů národních výborů ve věcech sociálního zabezpečení (1) Místní příslušnost orgánů národních výborů ve věcech sociálního zabezpečení se zásadně řídí místem bydliště účastníka řízení, pokud se v dalším odstavci nestanoví jinak.
(2) Místní příslušnost orgánů národních výborů ve věcech sociálního zabezpečení se řídí
a) místem závodu (družstva), v němž účastník řízení pracuje nebo od něhož dostává nemocenské, jestliže je v závodě (družstvu) zdravotnické středisko, v němž posudková komise sociálního zabezpečení pravidelně zasedá; nedovoluje-li však zdravotní stav účastníka řízení, aby se účastnil jednání posudkové komise sociálního zabezpečení v tomto závodě (družstvu), nebo je-li jeho bydliště příliš vzdáleno od závodu (družstva), řídí se místní příslušnost posudkové komise sociálního zabezpečení místem bydliště účastníka řízení.
b) sídlem závodu (družstva), jestliže
1. rozhodují o trvalém přeřazení pracujícího k jiné práci nebo o trvalé změně zaměstnání ze zdravotních důvodů,
2. rozhodují o povinnosti závodu přijmout občana se změněnou pracovní schopností do zaměstnání a o tom, zda závod může s občanem rozvázat pracovní poměr ( § 3 bod 5),
3. se vyjadřují o vhodné úpravě pracovních podmínek nebo o vhodném uplatnění v závodě, v jednotném zemědělském družstvu, ve výrobním družstvu invalidů nebo v provozovně Svazu československých invalidů,
4. dohlížejí na výběr pracovních míst pro občany se změněnou pracovní schopností a spolupůsobí při jeho provádění,
5. sledují, zda příprava pro povolání, výkon zaměstnání, pracovní podmínky a prostředí nemají nepříznivý vliv na zdravotní stav občanů se změněnou pracovní schopností,
6. sledují, zda složení členské základny ve výrobních družstvech invalidů odpovídá vzorovým stanovám a zda v provozovnách Svazu Československých invalidů jsou převážně zaměstnávání občané plně invalidní ( § 17 odst. 3 vyhlášky č. 102/1964 Sb.).
c) místem přípravy pro povolání, jestliže jde o výplatu příspěvku po dobu přípravy pro povolání včetně jeho zvýšení na rodinné příslušníky, o poskytnutí nutných školních potřeb a učebnic a o úhradu nutných výloh spojených s přípravou pro povolání,
d) sídlem školy zřízené při ústavu sociální péče, popřípadě sídlem školy pro děti a mládež vyžadující zvláštní péče, jestliže účastníkem řízení je žák těchto škol,
e) sídlem okresní posudkové komise sociálního zabezpečení, jestliže byla zřízena pro rozhodování o invaliditě při určitém druhu chorob, popřípadě pro přímé účastníky boje proti fašismu a oběti fašismu,
f) sídlem lékařské komise, jde-li o posouzení zdravotního stavu příslušníků ozbrojených sil a bezpečnostních sborů z povolání a nejde-li jen o kontrolní lékařskou prohlídku poživatele důchodu, který byl propuštěn ze služby v ozbrojených silách a v bezpečnostních sborech,
g) sídlem ústavu nápravného řízení, jde-li o posouzení zdravotního stavu odsouzeného v době výkonu trestu odnětí svobody,
h) sídlem ústavu nápravného řízení, jde-li o posouzení zdravotního stavu odsouzeného v době výkonu trestu odnětí svobody,
ch) sídlem krajského národního výboru, který řídí ústav sociální péče krajského významu, jde-li o přijetí do takového ústavu.
D Í L P Á T Ý Společná a závěrečná ustanovení (§ 26-27)
§ 26 Společná ustanovení K úspěšnému plnění úkolů sociálního zabezpečení vytvářejí komise a odbory sociálního zabezpečení místních, městských a okresních národních výborů aktivy dobrovolných spolupracovníků.
§ 27 Závěrečná ustanovení Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. července 1964 s výjimkou ustanovení o působnosti národních výborů ve věcech uvedených v § 145 odst. 3 zákona č. 101/1964 Sb. a v § 148 odst. 2 zákona č. 103/1964 Sb. Tato ustanovení nabývají účinnosti dnem 1. ledna 1965.
Copyright © 2009 - 2024, Nakladatelství C. H. Beck
