Na výstavbu bytových domů poskytuje stát stavebním bytovým družstvům (dále jen „družstvo“) podle počtu a velikosti stavěných bytů příspěvek. Způsob stanovení výše příspěvku určuje ministerstvo financí tak, aby tento příspěvek odpovídal v průměru 30 % nákladů plánovaných celostátně na 1 byt v družstevní bytové výstavbě.

O přiznání příspěvku na výstavbu družstevního bytového domu a jeho výši rozhoduje a příspěvek družstvu poskytuje ze svého rozpočtu krajský nebo jím určený národní výbor (dále jen „národní výbor“).

Zřizuje-li družstvo byty úpravou nebytových prostor nebo nástavbou či přístavbou v existujících objektech socialistických organizací, poskytuje mu národní výbor příspěvek ve výši 30 % rozpočtových nákladů, nejvýše však do částky odpovídající příspěvku, který by příslušel podle odstavce 1 na byty stejné velikosti při výstavbě nových bytových domů.

Národní výbor poskytne družstvu příspěvek zároveň s přidělením bytového domu družstvu k výstavbě; na investiční účet družstva u financující pobočky Státní banky československé se příspěvek převádí až po vyčerpání vlastních finančních prostředků družstva určených na výstavbu (členských podílů), a to popřípadě postupně.

Ve výjimečných případech, kdy vyšší náklad na výstavbu družstevního bytového domu je vyvolán obecným zájmem (nezbytnost provádění výstavby na místě s mimořádnými zakládacími podmínkami, atypickým způsobem, menších bytových domů, zástavbou proluk apod.), poskytne národní výbor družstvu ještě zvláštní příspěvek, a to až do výše prokázaného zvýšení nákladů; tento příspěvek poskytuje národní výbor ze svých rozpočtových prostředků, popřípadě z úspor nebo z finanční rezervy.

Při rozhodování o přiznání zvláštního příspěvku a o jeho výši posoudí národní výbor všechny okolnosti, zejména přihlédne k případným výhodám, které z vyššího nákladu družstvu (členům družstva) plynou. U netypových bytových domů je možno tento příspěvek poskytnout pouze potud, pokud příspěvkem podle § 1 není kryto 30 % celkových nákladů na výstavbu bytového domu; nad 30 % lze však poskytnout zvláštní příspěvek ke krytí nákladů, které se nezahrnují do rozpočtové ceny bytu v objektu.¹

O způsobu poskytnutí zvláštního příspěvku platí ustanovení § 1 odst. 4 obdobně.

Jestliže se má z rozhodnutí národního výboru v bytovém domě družstva výjimečně zřídit nebytové vestavěné zařízení, např․ obchod, zdravotnické středisko, transformační stanice apod., poskytne družstvu prostředky na financování nákladů výstavby tohoto zařízení a přiměřeného podílu na celkových rozpočtových nákladech stavby národní výbor ze svých rozpočtových prostředků na občanské a technické vybavení bytové výstavby. Není-li toto zařízení součástí občanského a technického vybavení, převede národnímu výboru pro družstvo potřebné prostředky organizace, která bude zařízení užívat.

O způsobu poskytnutí příspěvku platí ustanovení § 1 odst. 4 obdobně.

Stavební část nebytového vestavěného zařízení je vlastnictvím družstva. Družstvo je povinno uzavřít smlouvu o užívání tohoto zařízení (§ 350 ve spojení s § 348 hospodářského zákoníku) s organizací určenou národním výborem. Smlouva se sjednává na dobu neurčitou. Zrušit smlouvu nebo změnit způsob užívání nebytového vestavěného zařízení je možno jen se souhlasem národního výboru.

Úplata za užívání zahrnuje pouze úměrnou část nákladů spojených se správou a s řádným zajišťováním údržby a oprav společné části objektu a skutečné náklady za služby.

V případě zrušení nebytového vestavěného zařízení a adaptace příslušných prostor na družstevní byty neposkytuje národní výbor družstvu příspěvek podle § 1.

Na výstavbu družstevních bytových domů poskytuje banka družstvu dlouhodobý investiční úvěr. Nejvyšší částka úvěru se určuje procentním podílem (odst. 2) z celkových nákladů výstavby, zahrnujícím rozpočtovou cenu objektu a náklady na projekt, popř. na technický dozor. Pro účely stanovení nejvyšší částky úvěru se od celkových nákladů výstavby odečtou příspěvky poskytnuté družstvu podle § 2, popř. § 3.

Procentní podíl úvěru činí

Úvěr podle odstavce 2 písm. b) a c) se úrokuje sazbou 1 %, úvěr podle odstavce 2 písm. a) sazbou 3 %.

Náklady na výstavbu družstevního bytového domu se z úvěru hradí až po vyčerpání vlastních zdrojů družstva (členských podílů) a příspěvků poskytnutých družstvu podle § 1 až 3.

Úvěr povoluje banka na základě žádosti družstva podle svých úvěrových podmínek, které stanoví také potřebné podklady. Žádost o povolení úvěru předkládá družstvo tak, aby mohla být projednána a úvěr povolen nejpozději 30 dní po přidělení bytového domu družstvu k výstavbě; nejpozději ve stejné lhůtě je družstvo povinno převést členské podíly, popřípadě tu jejich část, která není kryta smluvně zajištěným osobním nebo věcných plněním družstevníků, na svůj účet členských podílů u banky. V písemné dohodě o povolení úvěru se uvedou podrobnější podmínky úvěru, způsobu jeho čerpání a zajištění jeho návratnosti.

Úvěr se splácí stejnými pololetními splátkami zahrnujícími úmor a úrok nejdéle po dobu 30 let. První pololetní splátka je splatná do jednoho roku od uvedení bytového domu do užívání, nejdéle však do 2 let ode dne, kdy bylo započato s prováděním stavebních prací.

Podmínkou poskytování pomoci na výstavbu družstevních bytových domů podle § 1 až 4 a jejího financování banku je, že

Odchylkou od ustanovení odstavce 1 písm. b) může krajský národní výbor na žádost družstva z vážných důvodů a v souladu s územním plánem povolit výstavbu vícepodlažního bytového objektu nejméně se 4 byty,³ jde-li o bytovou výstavbu ve vybrané venkovské obci⁴ nebo o bytovou výstavbu prováděnou úplnou svépomocí nebo o zástavbu stavební proluky.

Poplatková a daňová osvobození družstev (jejich členů) jsou upravena zvláštními předpisy.⁶

Pro výstavbu bytů a garáží družstvy platí stejné cenové podmínky jako pro státní investiční výstavbu, pokud tato vyhláška nebo zvláštní předpisy nestanoví jinak.⁷

Pozemek pro plánovanou výstavbu družstevních bytových domů odevzdá národní výbor družstvu bezplatně do trvalého užívání (§ 70 hospodářského zákoníku).

Národní výbor dále zajistí družstvu zejména vypracování projektové dokumentace projektovou organizací, popř. za částečné nebo úplné svépomoci členů družstva, pokud ji nemá možnost vypracovat organizace, jejíž pracovníci jsou členy družstva, a to za ceny podle ceníku průzkumných a projektových prací; připojení bytového domu družstva na veřejnou síť komunikační a elektrovodní, popř. vodovodní, kanalizační a plynovodní v rámci státní bytové výstavby.

Pokud investorský útvar národního výboru vykonává za družstvo jako jeho zástupce funkci přímého investora⁸ nebo mu poskytne pomoc souvisící s výkonem investorské funkce družstvem, děje se to bezplatně.

Pro práce prováděné při výstavbě družstevních bytových domů svépomocí družstva mohou socialistické organizace na podkladě smlouvy o dočasném užívání přenechat družstvům stroje, výrobní zařízení nebo dopravní prostředky potřebné pro bytovou výstavbu nebo k výrobě stavebních hmot na tuto výstavbu mimo dobu plánovaného nasazení těchto strojů (zařízení) za náhradu skutečných přímých nákladů;⁹ u motorových vozidel se zvyšuje náhrada o odpisy.¹⁰ Ustanovení o výši náhrady lze obdobně použít, provede-li socialistická organizace pro družstevní svépomoc dopravní výkony nebo práce stavebními stroji mimo dobu jejich plánovaného nasazení.

Výrobní podniky může družstvu svých pracovníků, provádí-li toto družstvo výstavbu úplnou svépomocí, poskytnout kromě pomoci podle § 8 odst. 6 ještě tuto další pomoc:

Pomoc družstvu podle odstavce 1 může být poskytnuta jen v rozsahu, který nenarušuje plnění plánovaných výrobních úkolů a údržby základních prostředků podniku.

Státní banka československá vykonává ekonomickou kontrolu výstavby a hospodaření družstev.¹²

Zjištěné závady projedná financující pobočka s představenstvem družstva a uloží lhůtu k jejich odstranění. Nedojde-li k odstranění závad ve stanovené lhůtě, může ředitel financující pobočky zvýšit úrokovou sazbu z úvěrů poskytnutých družstvu (§ 4, 6, 7) až na trojnásobek podle závažnosti případu a zvýšení oznámí krajskému orgánu Ústřední rady družstev.

Dojde-li k vážnému porušení plánovací, finanční, rozpočtové, smluvní nebo organizační kázně při výstavbě a hospodaření družstva, může ředitel financující pobočky se souhlasem ředitele krajské pobočky a po projednání s okresním národním výborem a krajským orgánem Ústřední rady družstev přerušit financování výstavby jednoho nebo i více objektů družstva.

Při výstavbě ve vlastní režii družstva uhrazuje financující pobočka skutečné náklady výstavby podle platebních dokladů. Družstvo předkládá financující pobočce vždy do 14 dnů po uplynutí kalendářního měsíce nebo v delších sjednaných lhůtách soupis provedených prací oceněných v rozpočtové ceně.

V rozsahu určeném jednotlivým státním organizacím výrobních odvětví a jednotným zemědělským družstvům (dále jen „organizace“) státním plánem poskytují organizace v zájmu získání a stabilizace pracovních sil svým pracovníkům a členům jednotných zemědělských družstev (dále jen „pracovníci“) bezúročnou půjčku na složení členského podílu a zápisného v družstvu, zaváží-li se pracovat v organizaci po stanovenou dobu (odst. 2). Půjčka však nesmí být větší, než by činil členský podíl na příslušný družstevní byt při krytí nákladů výstavby dlouhodobým investičním úvěrem ve výši maximálního procentního podílu podle § 4 odst. 1 a 2 a zápisné.

Pracovník, kterému byla poskytnuta bezúročná půjčka podle odstavce 1, je povinen splatit organizaci 10 % poskytnuté půjčky. Lhůtu stanoví organizace na dobu 2 až 5 let po nastěhování do družstevního bytu. Zbytek půjčky (90 %) organizace pracovníkovi promine, zůstane-li v ní pracovat po dobu

10 let, jde-li o pracovníka organizace odvětví paliv nebo zemědělství a lesního hospodářství,

12 let, jde-li o pracovníka organizace odvětví hutního průmyslu, energetiky, dopravy, stavebnictví a chemie, a

15 let, jde-li o pracovníka organizace ostatních odvětví; lhůty se počítají ode dne uzavření smlouvy o půjčce (§ 19 odst. 9).

Organizace mohou poskytnout svým pracovníkům bezúročnou půjčku podle odstavců 1 a 2 též na složení členského podílu na družstevní byt, který se uvolní po jiném pracovníkovi organizace, jemuž byla bezúročná půjčka poskytnuta.

V rozsahu stanoveném státním plánem mohou určené výrobní podniky (včetně státních statků a jednotných zemědělských družstev) poskytovat bezúročnou půjčku na složení členského podílu též pracovníkům, kteří jsou členy družstva, jestliže družstvo provádí výstavbu družstevního domu úplnou svépomocí,¹³ a to ve výši poloviny částky určené podle odstavce 1 (bez zápisného).

Pracovníkovi, kterému byla poskytnuta bezúročná půjčka podle odstavce 4, promine organizace celou tuto půjčku, zůstane-li v organizaci pracovat po dobu uvedenou v odstavci 2.

Pro poskytování bezúročných půjček na složení členského podílu pracovníkům-členům družstva, které provádí úpravu nebytových prostorů na byty, nástavby a přístavby v objektech socialistických organizací, platí přiměřeně ustanovení odstavců 1 až 3, popř. odstavců 4 a 5.

Poskytnutou půjčku převede organizace se souhlasem pracovníka ve prospěch jeho členského podílu u družstva.

Organizace mohou svým pracovníkům poskytovat bezúročné půjčky na výstavbu rodinných domků svépomocí,¹⁵ a to

Národní výbory mohou poskytovat občanům na výstavbu rodinných domků svépomocí ve vybrané venkovské obci¹⁹ nebo ve městě, pokud nepřichází v úvahu půjčka od organizace podle odstavce 1, bezúročné půjčky ve výši 5 až 10 tisíc Kčs.

O poskytnutí půjčky a její výši rozhodne organizace se souhlasem závodního výboru Revolučního odborového hnutí (u jednotného zemědělského družstva představenstvo) a v případě odstavce 2 národní výbor, na jehož území se má rodinný domek stavět, a to s přihlédnutím k zájmu organizace na stálosti pracovního poměru pracovníka, k nedostatku pracovních sil v sídle podniku (závodu), pracovním zásluhám pracovníka, jeho stáří, počtu jeho nezletilých dětí, počtu zaměstnaných rodinných příslušníků, standardu a velikosti rodinného domku, jakož i k tomu, provádí-li se výstavba rodinného domku v časově i místně soustředěné výstavbě apod.; organizace přihlédne i k tomu, jde-li o výstavbu ve vybrané venkovské obci (ve městě) nebo jinde.

Byla-li bezúročná půjčka poskytnuta podle odstavce 1 písm. a) nebo b), promine ji organizace po 10 letech od jejího poskytnutí (odst. 5), jestliže pracovník po celou tuto dobu v organizaci pracoval a v domku bydlí. Byla-li bezúročná půjčka poskytnuta podle odstavce 1 písm. c) nebo podle odstavce 2, promine ji organizace, popřípadě národní výbor po předání domku do užívání.

Poskytnutou půjčku převede organizace (národní výbor) se souhlasem stavebníka na jeho bezúročný účet u státní spořitelny, u které soustředil své finanční prostředky na výstavbu rodinného domku, s tím, že z prostředků půjčky mohou být hrazeny jen náklady spojené s výstavbou.

Organizace mohou poskytovat svým pracovníkům bezúročné půjčky na přestavbu, přístavbu apod. jejich rodinných domků svépomocí,²⁰ kterou se získá nový byt, obdobně podle § 14, nejvýše však do výše nákladů na nákup materiálu a jeho dovoz. Podmínkou pro poskytnutí půjčky je posouzení stavebního úřadu, zda jde o akci hospodárnou a prospěšnou (výhodnou).

O stanovení výše půjčky a jejím prominutí platí obdobně ustanovení § 14 odst. 3 a 4.

Stavebníkům rodinných domků poskytuje státní spořitelna půjčky. Výši a dobu splatnosti půjčky stanoví státní spořitelna v dohodě se stavebníkem individuálně s přihlédnutím k finančnímu zajištění výstavby a k platebním možnostem stavebníka.

Půjčka může být poskytnuta až do částky nákladů na projekt, na nákup materiálu a na dopravu, popřípadě i na opatření pozemku; při určování výše půjčky se přihlédne k půjčkám, které stavebník obdržel podle § 14 nebo podle zvláštních předpisů.²¹ Splatnost půjčky se stanoví nejvýše na 30 let po vydání stavebního povolení. Úroková sazba z půjček činí 2,7 %. Z půjčky je možno uhrazovat faktury jak za materiál, tak i za provedené práce.

Za obdobných podmínek poskytuje státní spořitelna půjčky i na nákladnější opravy, modernizace a adaptace rodinných domků v osobním vlastnictví.

Provádí-li stavebník výstavbu domku ve vybrané venkovské obci nebo ve městě na pozemku určeném národním výborem a nejde-li o vlastní stavební pozemek stavebníka, zřídí mu národní výbor k tomuto pozemku bezplatně právo osobního užívání (§ 198 odst. 2 občanského zákoníku). Národní výbor zajistí také zřízení přístupové komunikace k pozemku (včetně chodníku) a rozšíření zařízení pro veřejný rozvod elektřiny, popřípadě i vody, plynu a kanalizace, je-li toto zařízení vybudováno.

Organizace může poskytnout svému pracovníkovi při výstavbě rodinného domku svépomocí pomoc podle § 9 odst. 1 písm. a) a d); materiál odprodává však za platné ceny včetně daně z obratu. Dále mu může poskytnout pomoc dopravními i jinými mechanizačními prostředky mimo dobu jejich plánovaného nasazení, a to za platné ceny.²²

Při výstavbě rodinného domku svépomocí stavebníky uvedenými v § 14 odst. 1 písm. a) a b) může organizace poskytnout svému pracovníkovi pomoc dopravními a jinými mechanizačními prostředky obdobně podle § 8 odst. 6 a dále i pomoc podle § 9 odst. 1 písm. b), c), e) a f) v rozsahu, který nenaruší plnění plánovaných výrobních úkolů a údržby základních prostředků organizace. Pokud poskytuje organizace pomoc provedením stavebních prací ]§ 9 odst. 1 písm. b)] a nepoužije se při nich materiálu organizace, nebude fakturována daň z obratu; jinak se k celkové částce fakturované za provedené práce včetně materiálu připočítá daň z obratu ve výši 7 % (pol. 15001 sazebníku daně z obratu).

Při výstavbě rodinného domku svépomocí ve vybrané venkovské obci nebo ve městě stavebníky uvedenými v § 14 odst. 1 písm. c) může organizace v odůvodněných případech poskytnout svému pracovníkovi pomoc obdobně podle odstavce 3.

Pomoc podle odstavců 2 až 4 může organizace poskytnout svému pracovníkovi i při přestavbě, přístavbě apod. jeho rodinného domku, kterou se získá nový byt (§ 15).

V jednotlivých, zvlášť odůvodněných případech mohou ústřední úřady dát v rámci plánovaných prostředků souhlas k poskytnutí bezúročné půjčky podle § 14 odst. 1 písm. a) až v částce 35 tisíc Kčs, avšak jen tehdy, jestliže se výstavbou rodinného domku získají alespoň 2 samostatné byty.

Ústřední úřady mohou dát v odůvodněných případech souhlas k tomu, aby organizace upustily od podmínky výstavby rodinného domku v místě pracoviště nebo ve vzdálenosti umožňující denní dojíždění do zaměstnání (§ 14 odst. 1), vyžaduje-li to povaha práce stavebníka.

Ministerstvo zemědělství, lesního a vodního hospodářství stanoví podmínky, za kterých mohou být pracovníkům zemědělských a lesních závodů poskytnuty bezúročné půjčky podle § 15 i na modernizaci rodinných domků, nejvýše však do poloviny nákladů na nákup materiálu a jeho dovoz.

Státní organizace si zajišťují finanční prostředky na půjčky ve svých finančních plánech jako účelové financování, popřípadě v rozpočtech. Pro zaostávající nebo ekonomicky slabá jednotná zemědělská družstva, která nemají dostatek vlastních finančních prostředků, zajistí prostředky k poskytování bezúročných půjček okresní výrobní zemědělská správa z prostředků přímé pomoci státu na rozvoj nákladních prostředků. Splacené půjčky je organizace povinna ihned odvést do státního rozpočtu prostřednictvím nadřízeného orgánu (jednotné zemědělské družstvo prostřednictvím okresní zemědělské výrobní správy, byly-li prostředky na půjčky zajištěny podle druhé věty).

Prostředků určených na půjčky může organizace použít i k zaplacení členských podílů do stavebního bytového družstva, jestliže po dobu výstavby bytového domu bude organizace členem družstva.

Přestane-li pracovník, kterému organizace poskytla půjčku, před uplynutím stanovené doby (§ 12 a 14) v organizaci pracovat, je organizace povinna od něho požadovat splacení poskytnuté bezúročné půjčky (jejího zbytku) před skončením pracovního poměru. To však neplatí, přejde-li pracovník-vlastník rodinného domku nebo člen družstva v důsledku organizačních změn do pracovního poměru v jiné organizaci téhož odvětví a požádá o převedení závazku na tuto organizaci.

Jestliže pracovník před uplynutím stanovené doby rodinný domek prodá nebo převede na jinou osobu nebo přestane být členem družstva, avšak bude i nadále v organizaci pracovat, organizace s ním dohodne přiměřenou, nejdéle dvouletou lhůtu ke splacení poskytnuté půjčky (jejího zbytku).

K úhradě závazků vůči organizaci může státní spořitelna stavebníku rodinného domku, popřípadě členu družstva (jejich dědicům) poskytnout půjčku podle § 13, popř. § 16.

Přejde-li pracovník, jemuž byla poskytnuta bezúročná půjčka podle § 12, popř. § 14 odst. 1 písm. a) a b), ze závažných důvodů do pracovního poměru v jiné organizaci nebo odejde do důchodu nebo zemře, může organizace, která mu poskytla půjčku, po posouzení všech okolností, především jeho pracovních zásluh v organizaci a jeho sociálních poměrů (zejména s přihlédnutím k počtu nezaopatřených dětí), se souhlasem závodního výboru Revolučního odborového hnutí a nadřízeného orgánu prominout poměrnou část půjčky podle délky doby, po kterou v organizaci pracoval (§ 12 odst. 2, popř. § 14 odst. 4), s podmínkou, že zbytek půjčky bude ihned splacen. O možnosti pracovníka (jeho dědiců) získat půjčku od státní spořitelny k úhradě zbytku půjčky platí obdobně odstavec 5.

Jestliže pracovník v důsledku jím nezaviněného pracovního úrazu nebo v důsledku nemocí z povolání zemře nebo se stane plně invalidním, promine organizace poskytnutou půjčku.

Organizace mohou se souhlasem ústředních orgánů v jednotlivých výjimečných případech poskytnout půjčku podle § 12 nebo § 14 odst. 1 písm. a) a b) také starším zasloužilým pracovníkům, jestliže je u nich předpoklad dalšího setrvání v organizaci po dobu odpovídající alespoň třem čtvrtinám lhůt uvedených v § 12 odst. 2, popř. v § 14 odst. 4; v tomto případě promine organizace pracovníkovi při odchodu do důchodu poměrnou část půjčky (jejího zbytku) podle délky doby, po kterou v organizaci pracoval.

O poskytnutí půjčky uzavře organizace se souhlasem závodního výboru Revolučního odborového hnutí s pracovníkem smlouvu, ve které se stanoví podmínky půjčky, zejména podmínky jejího prominutí nebo splacení v souladu s touto vyhláškou.²³

Půjčka podle § 12, 14 a 15 může být občanu poskytnuta pouze jednou.

Ústřední úřady vydají podle potřeby svých odvětví podrobnější pokyny.

Zrušují se

vyhláška č. 94/1959 Ú. l., o financování, úvěrování a kontrole družstevní a podnikové bytové výstavby, ve znění vyhlášek č. 47/1960 Sb. a č. 44/1961 Sb.;²⁴

vyhláška č. 95/1959 Ú. l., o financování a úvěrování bytové výstavby jednotných zemědělských družstev a o její kontrole;

směrnice ministerstva financí o poskytování doplňkových půjček na soukromou bytovou výstavbu čj. 115/27 256/1959, uveřejněné v částce 41 Úředního listu z roku 1959, s doplňky a vysvětlivkami uveřejněnými ve Věstníku ministerstva financí č. 4/1963 (čj. 115/8.359/63), jejichž vydání bylo oznámeno v částce 15 Sbírky zákonů z roku 1963, a č. 12/1963 (čj. 115/39.763/63);

pokyny poř.č. 20/1961 Sbírky směrnic pro národní výbory, o postupu národních výborů při povolování výjimek v družstevní bytové výstavbě;

výnos ministerstva financí čj. 272/72.333/60, uveřejněný ve Věstníku ministerstva financí č. 22/1960, jehož vydání bylo oznámeno v částce 85 Sbírky zákonů z roku 1960;

výnos ministerstva financí čj. 272/15.820/63, uveřejněný ve Věstníku ministerstva financí č. 5-6/1963, jehož vydání bylo oznámeno v částce 15 Sbírky zákonů z roku 1963;

výnos ministerstva financí čj. 272/21.286/60, uveřejněný ve Věstníku ministerstva financí č. 11/1960;

směrnice ministerstva financí o financování podnikové bytové výstavby u státních statků čj. 252/4.042/61, uveřejněné ve Věstníku ministerstva financí č. 3/1961;

výnos ministerstva financí čj. 181/75.975/60 o financování a účtování nákladů na kotelny, výměníkové stanice a sekundární teplovodné kanály budované a určené pro několik uživatelů bytové výstavby, uveřejněný ve Věstníku ministerstva financí č. 9-10/1961.

Podle předpisů uvedených v odstavci 1 se však dokončení výstavba zahájená (u rodinných domků povolená) před účinností této vyhlášky.

Možnost použití finančních výhod pro družstevní bytovou výstavbu a výstavbu a opravy rodinných domků podle usnesení vlády č. 378/1962 a č. 866/1963 o poskytnutí finanční a materiálové výpomoci na opravy a výstavbu bytů v oblasti Ulíčsko-ubľanské doliny zůstává nedotčena.

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Vztahuje se na družstevní bytovou výstavbu zahajovanou²⁵ od 1. ledna 1965; od téhož dne se vztahuje i na výstavbu rodinných domků prováděnou na základě stavebního povolení vydaného po dni účinnosti vyhlášky.

Úroková sazba 2,7 % (§ 13 a 16) platí od 1. ledna 1965 a vztahuje se i na půjčky povolené nebo čerpané před tímto dnem (pokud k tomuto datu nebyly splaceny), jakož i na půjčky čerpané na výstavbu povolenou přede dnem účinnosti vyhlášky.

Ustanovení § 4 odst. 2 písm. c) a odst. 3 se použije od 1. ledna 1965 i pro družstevní bytovou výstavbu prováděnou úplnou svépomocí, která byla zahájena po účinnosti této vyhlášky; pro výstavbu zahájenou před účinností této vyhlášky se úvěry čerpané od 1. ledna 1965 úrokují sazbou 1 %.