Čekejte, prosím...
A A A

Hledaný výraz nenalezen

Hledaný § nenalezen

60/1964 Sb. znění účinné od 1. 10. 1964 do 31. 12. 1993

60

 

VYHLÁŠKA

Ústřední správy pro rozvoj místního hospodářství

ze dne 26. března 1964

o úhradě za užívání bytu a za služby spojené s užíváním bytu

 

Ústřední správa pro rozvoj místního hospodářství v dohodě se zúčastněnými ústředními orgány stanoví podle § 5 vládního nařízení č. 60/1950 Sb., o působnosti v oboru plánování, tvorby a kontroly cen:

Č Á S T I

ÚVODNÍ USTANOVENÍ (§ 1-4)

Účel

§ 1

Řešení bytového problému v Československé socialistické republice, jehož nedílnou součástí je údržba a modernizace bytového majetku, vyžaduje sjednotit a upravit úhradu za užívání bytu tak, aby odpovídala kvalitě, vybavení a velikosti bytu a aby v celostátním měřítku v podstatě kryla náklady na opravy, udržování a správu bytového majetku. V souvislosti s tím je třeba z ekonomických hledisek sjednotit a upravit i úhradu za služby spojené s užíváním bytu.

Úprava úhrady za užívání bytu směřuje ke zlepšení péče o bytový majetek, k účelnějšímu využívání dosavadních bytových prostorů, zejména vzájemnými výměnami bytů, a vede pracující k aktivní pomoci při řešení bytového problému.

§ 2

(1)

V úhradě za užívání bytu je zahrnuta též úhrada za osvětlení společných prostor v domě, čištění komínů, odvoz popela a smetí, odvoz splašků a čištění žump.

(2)

V úhradě za užívání bytu není zahrnuta úhrada za ústřední (dálkové) vytápění a za dodávku teplé vody, úklid společných prostor v domě, užívání výtahu, dodávku vody z veřejných vodovodů a vodáren, odvádění odpadních vod veřejnými kanalizacemi a za užívání domovní (blokové) prádelny.

§ 3

(1)

Tato vyhláška se vztahuje na byty přenechávané do užívání občanům v domech spravovaných socialistickými organizacemi a v domech v soukromém vlastnictví 1 .

(2)

Vyhláška se nevztahuje na byty stavebních bytových družstev 2 , na byty, se kterými hospodaří Správa služeb diplomatického sboru, a na obytné místnosti ve svobodárnách, v podnikových a jiných ubytovacích zařízeních.

§ 4

Rozdělení bytů do kategorií

(1)

Pro stanovení úhrady za užívání se byty rozdělují do čtyř kategorií:

I.

kategorie - byty s ústředním (dálkovým) vytápěním 3 a s úplným nebo částečným základním příslušenstvím,

II.

kategorie - byty bez ústředního (dálkového) vytápění 4 a s úplným základním příslušenstvím,

III.

kategorie - byty bez ústředního (dálkového) vytápění a s částečným základním příslušenstvím v bytě pod uzavřením,

IV.

kategorie - byty bez ústředního (dálkového) vytápění a bez základního příslušenství․

(2)

Úplným základním příslušenstvím se rozumí koupelna, popřípadě koupelnový nebo sprchovací kout a splachovací záchod. Základní příslušenství bytu I. a II. kategorie se považuje za jeho součást, jeli přímo v bytě pod uzavřením anebo i mimo byt, avšak ve stejném podlaží a užívá je výhradně jen uživatel bytu.

(3)

Byty se společným základním příslušenstvím 5 se zařadí do II. kategorie, jsou-li ústředně (dálkově) vytápěny, nebo do IV. kategorie, nejsou-li ústředně (dálkově) vytápěny.

Č Á S T I I

ÚHRADA ZA UŽÍVÁNÍ BYTŮ I., II. a III. KATEGORIE (§ 5-11)

§ 5

Výpočet úhrady

(1)

Roční úhrada za užívání bytu se určí

-

násobkem plochy jeho obytných a vedlejších místností a sazeb za 1 m

těchto ploch ( § 6),

-

ročními sazbami za jeho základní provozní zařízení a za ostatní zařízení a vybavení ( § 7 a 8),

-

zvýšením nebo snížením se zřetelem k jeho kvalitě ( § 9).

(2)

Rodinám s nezaopatřenými dětmi se úhrada za užívání bytu sníží podle počtu nezaopatřených dětí ( § 10). Rodinám užívajícím byty s větší podlahovou plochou obytných místností se úhrada zvýší ( § 11).

§ 6

Sazby za podlahovou plochu bytu

(1)

Roční sazby se 1 m2 podlahové plochy bytu činí

v kategorii I II III

________________________________________________

1.

u obytných místností 26,- Kčs 18,- Kčs 14,- Kčs

2.

u vedlejších místností 12,- Kčs 10,- Kčs 10,- Kčs

 

(2)

Za obytnou místnost se považuje přímo osvětlená a přímo větratelná místnost o podlahové ploše alespoň 8 m, kterou lze přímo nebo dostatečně nepřímo vytápět a jež je vzhledem ke svému stavebně technickému uspořádání a vybavení určena k celoročnímu bydlení. Za těchto podmínek se považuje za obytnou místnost i kuchyň o podlahové ploše přes 12 m; do výměry podlahové plochy obytných místností se započítává pouze ta část podlahové plochy, o kterou je kuchyň větší než 12 m.

(3)

V obytných domech postavených podle schválených typových projektů nebo v experimentální výstavbě se považují za obytné i místnosti o ploše menší než 8 m; jestliže jsou určené k obytným účelům.

(4)

Za vedlejší místnosti bytu se považují předsíň, neobytná hala, komora a další neobytné místnosti určené k tomu, aby byly s bytem společně užívány. Do podlahové plochy vedlejších místností bytu se započítává též podlahová plocha obytné kuchyně výměrou 12 m, popřípadě celá plocha neobytné kuchyně. Nezapočítává se podlahová plocha záchodu, koupelny, koupelnového nebo sprchovacího koutu, spíže a sklepa.

(5)

Do podlahové plochy obytných a vedlejších místností bytu se započítává i plocha zabraná kuchyňskou linkou, kamny nebo jinými topnými tělesy, plocha arkýřů a dále plocha výklenků, jsou-li alespoň 1,20 m široké, 2,00 m vysoké a 30 cm hluboké. Nezapočítává se však plocha okenních a dveřních ústupků a plocha zabraná vestavěným nábytkem. Jestliže má místnost zkosený strop pod 2 m nad podlahou, počítá se její podlahová plocha jen čtyřmi pětinami. Výměra podlahové plochy jednotlivých místností bytu se zaokrouhlí na čtvereční decimetry, součty podlahové plochy obytných i vedlejších místností na celé čtvereční metry (do 50 dm směrem dolů, nad 50 dm směrem nahoru).

§ 7

Sazby za základní provozní zařízení bytu

(1)

Roční sazby za základní provozní zařízení bytu činí:

v I. kategorii 400,- Kčs,

v II. kategorii 350,- Kčs,

v III. kategorii 250,- Kčs.

(2)

K základnímu provoznímu zařízení bytu patří sporáky, prostory k uskladnění potravin a paliva (spíž a sklep), hygienická zařízení, rozvody plynu, elektrická energie a vody a odvody odpadních vod.

(3)

Roční sazby uvedené v odstavci 1 se sníží:

a)

není-li v bytě zaveden plyn nebo elektřina na vaření o 30,- Kčs,

b)

je-li byt vybaven pouze koupelnovým nebo sprchovacím koutem, který netvoří samostatnou místnost o 50,- Kčs,

c)

je-li záchod umístěn v koupelně o 50,- Kčs,

d)

je-li koupelna vybavena zařízením na ohřívání vody pouze na pevná paliva o 30,- Kčs,

e)

není-li byt vybaven spíží nebo spížní skříní o 10,- Kčs,

f)

není-li součástí bytu sklep o 10,- Kčs,

g)

je-li u bytů I. a II. kategorie základní příslušenství mimo byt o 70,- Kčs,

h)

má-li byt I. kategorie pouze částečné základní příslušenství o 100,- Kčs,

i)

tvoří-li byt jediná místnost 6 o 50,- Kčs.

(4)

U bytů s ústředním (dálkovým) vytápěním a společným základním příslušenstvím (II. kategorie) se za základní provozní zařízení bytu platí roční sazba ve výši 350,- Kčs, která se rozdělí na jednotlivé uživatele bytů podle počtu obytných místností jimi užívaných. Za podlahovou plochu společně užívané předsíně se neplatí.

§ 8

Sazby za ostatní zařízení a vybavení bytu

(1)

Roční sazby za ostatní zařízení a vybavení bytu činí:

1.

za kuchyňskou linku se skříňkami 80,- Kčs,

2.

za kuchyňskou linku bez skříněk 50,- Kčs,

3.

za vestavěnou nebo zabudovanou skříň

(šatní nebo úklidovou) 20,- Kčs,

4.

za ledničku 150,- Kčs,

5.

za etážové vytápění na pevná nebo tekutá paliva 150,- Kčs,

6.

za balkón, loggii nebo terasu do 5 m2 20,- Kčs, nad 5 m2 40,- Kčs

(2)

Roční sazby za jiné zařízení a vybavení bytu stanoví okresní národní výbor.

§ 9

Snížení nebo zvýšení úhrady pro kvalitu bytu

(1)

Úhrada za užívání bytu stanovená podle § 6 až 8 se sníží:

-

u bytů suterénních o 10 %,

-

u bytů v 5. a vyšším nadzemním podlaží v domech bez výtahu

-

s ústředním (dálkovým) vytápěním o 5 %,

-

bez ústředního (dálkového) vytápění o 10 %,

-

u bytů, které mají obytné místnosti vyšší než 3,40 m o 5 %,

-

u bytů užívaných domácností, kterou tvoří více rodin o 5 %.

(2)

U ostatních bytů, jejichž kvalita je z jiných důvodů trvale zhoršena (pro vlhkost, nedostatečné zevní osvětlení apod.), může být úhrada za užívání stanovená podle § 6 až 8 snížena až o 10 %.

(3)

U bytů na samotách a v nedosídlených obcích, které určí okresní národní výbor, se úhrada za užívání bytu stanovená podle § 6 až 8 sníží podle směrnic okresního národního výboru až o 50 %. Stejně se může snížit úhrada za užívání bytů jednotných zemědělských družstev, státních statků a lesních závodů.

(4)

Osobám s těžkým zdravotním poškozením (nevidomým nebo imobilním) se úhrada za užívání bytu stanovená podle § 6 až 8, sníží o 10 %.

(5)

Ve výjimečných případech může okresní národní výbor dát souhlas, aby úhrada za užívání mimořádně kvalitních bytů (luxusně vybavených bytů I. a II. kategorie) stanovená podle § 6 až 8 byla přiměřeně zvýšena, a to až o 30 %.

§ 10

Slevy na nezaopatřené děti

(1)

Má-li uživatel bytu nebo příslušník jeho domácnosti 7 nezaopatřené děti, které s ním trvale žijí ve společné domácnosti, sníží se úhrada za užívání bytu stanovená podle § 6 až 9 u bytů I., II. a III. kategorie

na 1 dítě o 5 %,

na 2 děti o 15 %,

na 3 děti o 30 %,

na 4 a více dětí o 50 %.

(2)

Za nezaopatřené děti se považují děti ve věku do 18 let. Po 18. roce věku, nejdéle však do 25 let se děti považují za nezaopatřené tehdy, jestliže nemají průměrný měsíční příjem ze stálého zaměstnání vyšší než 200,- Kčs a připravují se soustavně předepsaným výcvikem nebo studiem na budoucí povolání, popřípadě jsou pro nemoc nebo tělesnou či duševní vadu trvale neschopny k práci.

(3)

Nežijí-li nezaopatřené děti ve společné domácnosti se svými rodiči, sníží se úhrada za užívání bytu tomu, s nímž děti trvale žijí ve společné domácnosti.

§ 11

Zvýšení úhrady pro větší podlahovou plochu obytných místností

(1)

Pro větší podlahovou plochu obytných místností se zvyšuje úhrada za užívání, u něhož z úhrnné podlahové plochy obytných místností připadá na uživatele bytu a na každého dalšího příslušníka domácnosti více než 12 m. Bydlí-li v bytě s jeho uživatelem aspoň jeden příslušník jeho domácnosti, připočítává se k součtu této výměry podlahových ploch ještě 6 m ; tvoří-li domácnost více rodin, připočítává se 6 m na každou další rodinu. Jestliže zdravotní stav (invalidita, vážná choroba, např. tuberkulóza apod.) uživatele bytu nebo příslušníků jeho domácnosti podle posudku okresního hygienika nezbytně vyžaduje, aby tyto osoby bydlely v oddělené místnosti, připočítává se k součtu výměry podlahových ploch ještě 8 m za každou osobu, jejíž zdravotní stav vyžaduje oddělené bydlení.

(2)

Je-li součástí bytu II. nebo III. kategorie obytná místnost s podlahovou plochou větší než 25 m , nepřihlíží se při zvýšení úhrady k výměře podlahové plochy přesahující 25 m.

(3)

Zvýšení úhrady pro větší podlahovou plochu obytných místností se provede tak, že úhrada připadající na podlahovou plochu obytných místností bytu ( § 6) se zvýší o tolik procent, o kolik procent převyšuje podlahová plocha obytných místností plochu stanovenou podle odstavců 1 a 2.

(4)

Zvýšení úhrady pro větší podlahovou plochu obytných místností se neprovede u služebních bytů včetně bytů domovnických a u bytů, jež tvoří jediná místnost.

(5)

Místní národní výbor může určit, že zvýšení úhrady se provede jen zčásti, popřípadě vůbec neprovede

-

u bytů v neosídlených obcích, které určil místní národní výbor,

-

u bytů, jejichž uživatelé přenechali s přivolením místního národního výboru část bytu do užívání jinému občanu,

-

uživatelům, jimž místní národní výbor nemůže zajistit náhradní byt.

Č Á S T I I I

ÚHRADA ZA UŽÍVÁNÍ BYTU IV. KATEGORIE (§ 12)

§ 12

(1)

Úhrada za užívání bytu IV. kategorie, včetně úhrady za služby uvedené v § 2 odst. 1, vybíraná ke dni 1. října 1964 se nemění a tvoří celkovou úhradu za užívání bytu.

(2)

Jestliže úhrada podle odstavce 1 přesahuje částku rovnající se 80 % úhrady vypočtené pro tento byt podle ustanovení § 6 až 10 platných pro III. kategorii, sníží se úhrada uživateli bytu na jeho žádost na tuto částku.

(3)

Úhrada za užívání bytu IV. kategorie se nezvyšuje pro větší podlahovou plochu obytných místností ( § 11).

Č Á S T I V

ÚHRADA ZA SLUŽBY SPOJENÉ S UŽÍVÁNÍM BYTU (§ 13-15)

§ 13

Úhrada za úklid společných prostor v domě

(1)

Za úklid společných prostor v domě se měsíčně platí u bytů všech kategorií:

-

za garsoniéru nebo jednu obytnou místnost 4,- Kčs,

-

za pokoj s kuchyní 6,- Kčs,

-

za 2 pokoje s kuchyní 9,- Kčs,

-

za 3 pokoje s kuchyní 12,- Kčs,

-

za 4 a více pokojů s kuchyní 15,- Kčs.

(2)

Za úklid společných prostor v domě se považuje zametání a umývání společných schodišť, chodeb, půdních a sklepních prostorů, včetně čištění oken, dveří, osvětlovacích těles, zábradlí apod. v těchto prostorách.

(3)

Tato úhrada se neplatí v domech, kde úklid společných prostor si uživatelé bytů zajišťují sami.

§ 14

Úhrada za užívání osobního výtahu

Za osobní výtah v domě se měsíčně platí u bytů všech kategorií od 3. nadzemního podlaží:

-

za garsoniéru nebo jednu obytnou místnost 4,- Kčs,

-

za pokoj s kuchyní 7,- Kčs,

-

za 2 pokoje s kuchyní 10,- Kčs,

-

za 3 pokoje s kuchyní 13,- Kčs,

-

za 4 a více pokojů s kuchyní 16,- Kčs.

§ 15

Úhrada za ostatní služby spojené s užíváním bytu

(1)

Ostatními službami spojenými s užíváním bytu se rozumí ústřední (dálkové) vytápění a dodávka teplé vody, dodávka vody z veřejných vodovodů a vodáren, odvádění odpadních vod a užívání domovních nebo blokových prádelen.

(2)

Úhrada za tyto služby se platí podle zvláštních předpisů 8 .

Č Á S T V

RODINNÉ DOMKY V OSOBNÍM VLASTNICTVÍ (§ 16)

§ 16

O úhradě za užívání bytu a za služby spojené s užíváním bytu v rodinných domcích v osobním vlastnictví platí dohoda sjednaná mezi vlastníkem rodinného domku a uživatelem bytu.

Č Á S T V I

SPOLEČNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ (§ 17-22)

§ 17

Úprava bytu

(1)

Provedl-li uživatel bytu se souhlasem organizace (vlastníka domu), a jde-li o stavební úpravu též se souhlasem stavebního úřadu, vlastním nákladem stavební nebo jiné úpravy v bytě, jimiž se zlepšuje jeho vybavení, vypočte se výše úhrady za užívání bytu podle stavu před provedením těchto úprav.

(2)

Zřídil-li uživatel se souhlasem organizace (vlastníka domu) a místního národního výboru vlastním nákladem byt z prostor sloužících k jiným účelům než k bydlení nebo z prostor nezpůsobilých k bydlení, nesmí úhrada za užívání bytu přesáhnout nejvýše přípustnou úhradu stanovenou pro byty IV. kategorie.

(3)

Změní-li se uživatel bytu upraveného podle odstavce 1 nebo zřízeného podle odstavce 2, vypočte se úhrada za užívání bytu podle stavu po provedení úprav.

(4)

Provede-li organizace (vlastník domu) stavební úpravy nebo jiné podstatné změny v bytě, které jsou rozhodné pro změnu úhrady za užívání bytu nebo úhrady za služby spojené s užíváním bytu, změní se výše úhrady od 1. dne následujícího měsíce.

§ 18

Ohlašovací povinnost

(1)

Uživatel bytu je povinen oznámit do jednoho měsíce organizaci (vlastníku domu) skutečnosti rozhodné pro stanovení úhrady za užívání bytu a za služby spojené s užíváním bytu.

(2)

Změní-li se skutečnosti rozhodné pro stanovení úhrady za užívání bytu a za služby spojené s užíváním bytu, změní se výše úhrady od 1. dne následujícího měsíce.

§ 19

Placení úhrady za užívání bytu a za služby

Úhrada za užívání bytu a za služby spojené s užíváním bytu se platí měsíčně pozadu, a to nejpozději 5. dne následujícího měsíce. Měsíční úhrada se zaokrouhlí na celé koruny (do 50 haléřů včetně směrem dolů, nad 50 haléřů směrem nahoru).

§ 20

Spory o výši úhrady

Nedohodnou-li se organizace (vlastník domu) a uživatel bytu o výši úhrady za užívání bytu a za služby spojené s užíváním bytu, určí ji místní národní výbor.

§ 21

Zrušovací ustanovení

(1)

Zrušují se:

a)

vyhláška č. 224/1946 Ú. l., o určení úplaty za užívání bytů a jiných místností v domech konfiskovaných podle dekretu č. 108/1945 Sb. v pohraničí,

b)

vyhláška č. 424/1948 Ú. l., o úplatě za používání osobního výtahu,

c)

vyhláška č. 411/1950 Ú. l., o úpravě nájemného z bytů a jiných místností dokončených po 5. květnu 1945,

d)

ustanovení § 24 vyhlášky č. 94/1959 Ú. l., o financováním, úvěrování a kontrole družstevní a podnikové výstavby,

e)

všechny předpisy vydané před 5. květnem 1945, pokud upravují určování úhrady za byty přenechané do užívání občanům a za služby spojené s užíváním těchto bytů.

(2)

Místnímu poplatku z bytů podle vyhlášky č. 112/1957 Ú. l. podléhají počínaje dnem 1. října 1964 jen

a)

byty přenechané do užívání v rodinných domcích v osobním vlastnictví,

b)

byty vlastníků obytných domů v soukromém vlastnictví,

c)

byty užívané k jiným účelům než k bydlení.

§ 22

Účinnost

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. října 1964.

Vedoucí Ústřední správy pro rozvoj

místního hospodářství:

inž. Gašparik v. r.



Poznámky pod čarou:

Za domy v soukromém vlastnictví se považují též domy ve vlastnictví soukromých právnických osob, církví, náboženských společností apod. Obytné domy pod národní správou se považují za domy spravované socialistickými organizacemi.

Jde o stavební bytová družstva zřizovaná po roce 1958.

Za byty ústředně vytápěné se považují též byty, jejichž všechny obytné místnosti jsou vytápěny elektricky nebo plynovým etážovým topením obsluhovaným z jednoho místa v bytě. Etážové topení na pevná nebo tekutá paliva obsluhované uživatelem bytu se nepovažuje za ústřední vytápění.

Za byty bez ústředního (dálkového) vytápění se považují byty vybavené kamny nebo etážovým topením na pevná nebo tekutá paliva, které obsluhuje uživatel bytu. Za byty tohoto druhu se považují rovněž byty vybavené elektrickými akumulačními nebo plynovými kamny jen v některých místnostech, nikoliv v celém bytě.

Za byty se společným základním příslušenstvím se považují i byty rozdělené rozhodnutím bytového orgánu bez stavebních úprav.

Za byt, který tvoří jediná místnost, se považuje garsoniéra nebo jiná jednotlivá místnost bez kuchyně s úplným nebo částečným základním příslušenstvím.

Za příslušníka domácnosti uživatele bytu se považují jeho manžel (manželka), děti, vnuci, rodiče, sourozenci a zeť (snacha), kteří s ním žijí ve společné domácnosti, popřípadě jiné osoby, které pečují o společnou domácnost uživatele bytu nebo jsou na něho odkázány výživou, jestliže s ním žijí ve společné domácnosti alespoň po dobu jednoho roku a nemají vlastní byt.

Vyhláška č. 197/1957 Ú. l., o úplatě za ústřední (dálkové) vytápění a za dodávku teplé vody, vyhláška č. 58/1954 Ú. l., o úplatách za dodávku vody z veřejných vodovodů a vodáren a za odvádění odpadových vod veřejnými kanalizacemi, ve znění vyhlášky č. 74/1960 Sb., směrnice č. 112/1955 Ú. l., k provedení vyhlášky č. 58/1054 Ú. l.

Poznámky pod čarou:
1

Za domy v soukromém vlastnictví se považují též domy ve vlastnictví soukromých právnických osob, církví, náboženských společností apod. Obytné domy pod národní správou se považují za domy spravované socialistickými organizacemi.

2

Jde o stavební bytová družstva zřizovaná po roce 1958.

3

Za byty ústředně vytápěné se považují též byty, jejichž všechny obytné místnosti jsou vytápěny elektricky nebo plynovým etážovým topením obsluhovaným z jednoho místa v bytě. Etážové topení na pevná nebo tekutá paliva obsluhované uživatelem bytu se nepovažuje za ústřední vytápění.

4

Za byty bez ústředního (dálkového) vytápění se považují byty vybavené kamny nebo etážovým topením na pevná nebo tekutá paliva, které obsluhuje uživatel bytu. Za byty tohoto druhu se považují rovněž byty vybavené elektrickými akumulačními nebo plynovými kamny jen v některých místnostech, nikoliv v celém bytě.

5

Za byty se společným základním příslušenstvím se považují i byty rozdělené rozhodnutím bytového orgánu bez stavebních úprav.

6

Za byt, který tvoří jediná místnost, se považuje garsoniéra nebo jiná jednotlivá místnost bez kuchyně s úplným nebo částečným základním příslušenstvím.

7

Za příslušníka domácnosti uživatele bytu se považují jeho manžel (manželka), děti, vnuci, rodiče, sourozenci a zeť (snacha), kteří s ním žijí ve společné domácnosti, popřípadě jiné osoby, které pečují o společnou domácnost uživatele bytu nebo jsou na něho odkázány výživou, jestliže s ním žijí ve společné domácnosti alespoň po dobu jednoho roku a nemají vlastní byt.

8

Vyhláška č. 197/1957 Ú. l., o úplatě za ústřední (dálkové) vytápění a za dodávku teplé vody, vyhláška č. 58/1954 Ú. l., o úplatách za dodávku vody z veřejných vodovodů a vodáren a za odvádění odpadových vod veřejnými kanalizacemi, ve znění vyhlášky č. 74/1960 Sb., směrnice č. 112/1955 Ú. l., k provedení vyhlášky č. 58/1054 Ú. l.